dnes pokus číslo dva. doba, kdy by dítě mohlo usnout, ale místo toho čumí kde co lítá a kvílí.
zkouším zakapsování vleže a pak nához přes rameno. řev. jako obvykle. tak tedy nasraně odhazuju zpět na postel a mám chuť to vzdát, ale pak si teda řeknu že to ještě zkusim bez toho zakapsování.
hodím dítě za krk a umístím ho tak, aby stačilo ho pak sesunout trochu dolů. pak vezmu do ruky šátek a přehodim ho přes nás horem (asi jako když si chcete v létě přehodit přes záda šátek a vezmete to přes hlavu). dítě je v klidu, ruce má kolem mého krku. činím pokus o zakapsování a vedu šátek kolem těla, moc se s tim nematlám, protože popravdě nevydržim moc dlouho předkloněná s 9 kily za krkem. zakapsování druhé vrstvy šátku přes dítě se mi samozřejmě nedaří, ale nějak to tam protáhnu, udělám uzel, a už cítím že dítě vytuhává s hlavou na mě. dojdu k zrcadlu provést kontrolu, dítě odfukuje a já vidim, kde všude to je potřeba dotáhnout a příště už budu zase líp vědět :)
moje rada zní: trénujte! :) nevzdávejte to!
hlava mu tam teda visí dost, kdybych šla někam ven tak bych ji musela asi nějak "přidělat", ale jdu pracovat na kompu takže dobrý.