POZITRON: znám ženský co říkaj že nosej dítě "celej den". což znamená opravdu dost hodin denně, třeba šest, osm, ale vždycky se jedná o děti maximálně do cca dvou měsíců, když jsou prostě ještě pidi a většinu dne prospí. moje dítě bylo první měsíce (ehm prvních asi šest měsíců) příšerně uřvané a hrozně nerado někde leželo. takže by se nabízelo, aby to bylo jedno z těch dětí, které matka tahá pořád. jenže ono i to malinké miminko si většinou řekne, že tolik nechce tahat! mě nošení baví a stejně si pamatuju nespočet situací, kdy mi dlouho řval a já ho nakonec vztekle hodila do šátku jako poslední možnost co s ním a on zázračně usnul, takzvaně si objednal šátek. navíc třeba první měsíc mi to šátkování moc nešlo, takže i když výsledek býval super, často jsem to vzdala už na začátku a vůbec nevázala některé dny (a zpětně jsem toho litovala, protože šlo jen o to že se mi nechtělo do činnosti, která mi nešla snadno).
postupem času, ať chceš nebo ne, to dítě nosíš méně. ono méně spí, začne se v šátku vrtět, vztekat, vyndavat ručičky, a zjistíš že ho tam můžeš mít jen tehdy když ono se nechá. někdy ve 3 měsících se většina dětí hodně vzteká, protože je v období kdy začnou ovládat svě ruce, a tak je používají co to jde a vyndavají je a kroutí se jako hadi a vypadá to že se nosit nechtějí. proto odrazuju všechny maminky, které chtějí nosit až později a přeskočí ten začátek. na nošení je miminko potřeba zvyknout od začátku!! nošení je pro něj věc přirozená, takže na začátku ho to nemusíš nijak "učit", prostě ho tam dáš a ono je spokojené (pakliže to uvážeš pečlivě a dostatečně utáhneš -nemají rádi nejistotu v málo utaženém úvazu), ale pokud začneš v tom období kdy máchá rukama a pořád sebou šije, tak si zaděláváš na to, že vás to nebude bavit ani jednoho a vyprdnete se na to.
no takže toto období jsme překonali (s pár mými záchvaty vzteku a pár výkřiky "zkurvený nošení!" na adresu toho sígra, co se snažil pořád dostat ven), a dneska si prostě připravím šátek, strčim tam dítě, dítě si položí hlavičku na můj dekolt, nechá kolem sebe utáhnout šátek a pak se radostně rozhlíží po okolí a v 90 % případů sebou nijak nemele. nedávám ho tam ale hned potom, co se dobře prospal třeba v postýlce nebo v kočárku, to by nemělo smysl - leda bych zrovna potřebovala někam odejít.
no a další věc je samozřejmě hmotnost dítěte a to že to větší dítě se skutečně potřebuje častěji protáhnout, změnit polohu, víc čůrá atd. myslím si že v synově aktuálních 10 měsících a 10 kilech jsou ty dvě hodiny nošení v kuse tak nějak maximum co dává smysl a je to i maximální délka procházek, na které chodím v kuse bez vyndání z šátku.