PES: jsou mise, na které jsou vysokoenergetické horní stupně, tedy s vysokým Isp, nutnost - motor s horším Isp ti do jisté míry nestačí ani po dotankování. Svojí roli hraje tzv. charakteristická rychlost - https://en.wikipedia.org/wiki/Characteristic_velocity - která se odvozuje od výtokové rychlosti a ta je prostě u vodíkových motorů největší. No a celkově ten velký objem vodíku, který je konstrukčně problematický pro první stupně, je menší a menší problém, čím vyšší stupeň to je. Superheavy mohla jít cestou Neutronu, tedy místo Starship mít nějaký obří aerodynamický kryt, který by se před reentry zase složil a v něm by byl konstrukčně primitivní stupeň bez aerodynamické ochrany (a bez buildupu ledu na křehké izolaci kryogenní nádrže, apod.).

Podle mě se Starship dostala do stejné pasti, jako předtím STS: příliš mnoho dlaždiček. Příliš velký poměr suché hmotnosti vůči užitečnému zatížení. Jako uvidíme. Jeden výbuch a přešetření od FAA neznamená konec, ale na druhou stranu, mít stopku od FAA mu umožňuje tvářit se, že to zařízli zlí byrokrati, zatímco on by geniálně iteroval doalelujá... přitom možná už inženýři SpaceX vědí, že je to blbost, že jim nevyšla sázka na něco (těžko říct na co), a že je na čase z megalomanie nějak vycouvat a zaměřit se na prokazatelný zásadní úspěch ve vývoji 1.stupně... ostatně, je jasné, že Starship na Marsu bude za dlouho, zatímco začít vydělávat pomocí startů na LEO (a Superheavy by na to byla sakra vhodná raketa! i když jak moc je skutečně připravená na "rapid turnaround" is yet to be demonstrated... ovšem ty dlaždičky na rapid turnover moc nevidím, stejně jako to nefungovalo u STS..)

Co se týče integrace případných horních stupňů 3.stran, tak s přechodem na vertikální integraci už tomu nestojí prakticky nic v cestě (pouze nějaký QD na kyslík a vodík... který by se na věž vešel). A kdyby měl vlastní aerodynamický kryt pro celý horní stupeň, ušetří si i starosti s takovým tím ochranným budníkem, který tenhle typ horních stupňů a nákladu obvykle vyžaduje... prostě budník by byl součástí rakety :-)

PES: já nevím, já nejsem expert na FAA ani elonolog... no ale strikntě vzato, Bezos taky hodil někomu obří booster na hlavu a ani přesně neví kam (nebo je ohledně toho strašně tajnůstkářský, minimálně... ale aspoň měl štěstí, že to nebyl efektivní ohňostroj nad frekventovaným koridorem dopravních letadel...)

Myslím, že největší průšvih nebyl ohňostroj samotný, ale to, že to nedopadlo v ohlášené oblasti (zase ohlásit jako zakázanou obraz obrovskou výseč nejen nad Mexickým (Americkým/Trumpovým :-) zálivem, ale ještě nad kusem Atlantického oceánu je pravděpodobně neprůchozí).

Svým způsobem, Blue Origin je na tom teď podobně, jako ULA: mají hodně zajímavé vysokoenergetické horní stupně (hned několik různých s min. 2, možná více typu kyslíkovodíkových motorů). Ale SpaceX jediní umějí vícenásobně použitelné první stupně, a to v hodně různých velikostech. Posadit na Superheavy spolehlivý kyslíkovodíkový horní stupeň, byť expendable, to by vytvořilo zdaleka nejefektivnější nosnou raketu současnosti: klidně 70t k Měsíci (ne 7t nebo kolik, jako o New Glenn). Je celkem jedno, jestli by se použily motory BE-3 nebo RLA-10... Starship je strašně zajímavý koncept vícenásobně použitelného 2.stupně, ale je viditelně overengineered. A zbytečně se bude provozovat bůhvíkolik startů, kde by stačil jediný (speciálně po TLI a TMI ty stupně končí v hlubokém kosmu a nepadají zpět za Zem, takže to, že stačí jeden start místo co já vím, pěti dotankovávacích, by sama o sobě byla úspora... třeba emisí, že...)

MAKROUSEK: neumím odhadnout, cosi jako sondy je tam patrné, možná ta data snímají bezdrátově, nebo prostě maj motor už vytuněný a tolik sond nepotřebujou. Tak je jasný, že aby vůbec uvezli nějaký užitečný zatížení, tak budou superheavy a starship ještě výrazně odlehčovat... tohle jsou zatím takový proof-of-concept prototypy... ale jako jo, jsem zvědav.

Ale ULA, která chce obdobné motory BE-4 taky recyklovat, na to taky nejde špatně. Nafukovací brzdící štíty jsou zajímavá cesta celkově, tvrděj, že pomocí nich zvládnou zachraňovat 2.stupně... zachraňovat jen motory taky nezní jako úplně slepá ulička, když těch motorů pak díky tomu může být výrazně méně. Uvidíme, který přístup zvítězí. Na mě je tohle hrozně obří raketa, ale z nějakého důvodu se nešlo cestou "metanového Falconu", i když ještě asi před 10 lety takové plány existovaly. Pořád mi přijde, že naškálovat Falcon 9 tak, že raketa o větším průměru bude prostě mít 9 Raptorů místo 9 Merlinů by bývala byla sázka na jistotu, ale ve SpaceX asi vědí něco, co my nevíme... na druhou stranu, když maj Raptory, tak vždycky můžou couvnout a místo Starshipu, pokud se některé problémy nepodaří vyřešit, udělat menší a jednodušší raketu.. tahle infrastruktura na to rozhodně využít půjde, i motory... zatímco z menší na větší by to nešlo...

PES: no pendl k Marsu se fantazíroval desítky let, ale současný plán je, že se to nevyplatí. Totiž tobě se nepodaří poslat ze Země něco tak, aby to k tomu cycleru doletělo přesně správnou rychlostí na správném místě... a manévry v hlubokém kosmu mají velkou režii, manévrovat musíš co nejblíž k nějakému tělesu (Oberthův manévr). A tady se přesně zvolna dostáváme k tomu, že když chceš někam na povrch, tak vlastně všechna ta setkání v kosmu jsou trochu pochybná. Velkou výjímkou je přistávání na místech, která nemají atmosféru - tam se vyplatí zabrzdit toho co nejvíc na oběžné dráze, abys ušetřil palivo. Ale u těles s atmosférou se ti motorické brždění nevyplácí. A jakýkoliv zbytečný manévr navíc, který musíš provést při letu k tělesu s atmosférou, jako by bylo třeba setkání s cyclerem, je zase režie navíc...

Ono už třeba ve filmu Gravity byl tuším použit zcela nerealistický manévr přeletu mezi stanicemi na drahách s různým sklonem: pro spoustu lidí není intuitivní, proč je nemožný přelet mezi ISS a čínskou stanicí a proč Rusové tolik vyjednávali, aby Čína stanici poslala na dráhu s jiným sklonem (což by ale pro ně znamenalo obrovskou režii navíc). No a v hlubokém kosmu jsou ty rozdíly mezi delta V ještě větší a hlavně dále od Země má dodání potřebného delta V větší režii, než u Země a je to celé v pytli.

Poměrně ustálená koncepce ale byla, že náklad poletí velmi dlouho a pomalu, pomocí pohonu s vysokým Isp, zatímco posádka s relativně minimem zásob poletí pomocí pohonu s vysokým tahem a kratší dobu. Koncept Starship tohle zdánlivě zjednodušil tím, že náklad i posádka poletí stejným vehiklem (protože nákladní let je v podstatě testovací mise pro loď s posádkou). Všechno ale závisí na znovupoužitelnosti Raptorů (zatím to moc nevypadá ani na jednorázové použití) a na znovupoužitelnosti rampy (a na ochotě úředníků tolerovat bombastické starty monstrózního vehiklu, který bude hlučnější a pro okolí destruktivnější, než naprosto cokoliv před ním).

V zásadě lze pochopit některá rozhodnutí kolem Starship ekonomickými motivy: třeba raketa s 9 Raptory by cca konkurovala raketě New Glenn, a dostat se na trh, kde nemáš monopol, je vždycky ekonomicky problematické, protože zákazníci tě pak vždycky donutí jít pod náklady a nevyděláš tedy dost na to, aby sis mohl hrát (a třeba letět na Mars). Proto sázka na vehikl, kde úspory z rozsahu budou tak masivní, že to nebude mít konkurenci. Protože i kdyby postavil menší funkční raketu, tak díky konkurenci na trhu pomocí ní neufinancuje svoje plány.

Já ale vidím strašně moc podobností s megaprojekty minulosti, které dojely na stejným problém. Superheavy je tak obří, že nelze provést testovací zážeh v délce trvání celého letu. Akustické/vibrační prostředí s tolika motory je prostě příliš složité a celé se to testuje metodou pokus-omyl. I u výrazně konvenčnějšího a jednoduššího Dragonu se ukázaly nepředpokládané problémy s kompoztními tlakovými nádržemi (kompozitní ponorce by se něco takového stát nemohlo, že ano.). Elon sice správně zacílil na zjednodušení a na použití menšího množství materiálů, menšího množství pracovních látek a snaží se použít techniky bližší stavbě námořních lodí.. ale pořád není jasné, jestli to bude stačit, protože Raptory jsou mega-komplexní mechanické hračky a pustit jich tolik najednou tak blízko sebe je podle všech náznaků obrovská výzva...

PES: no jo, ale pro posílání zásob nemusíš stavět takovou komplexní limuzínu, jako pro posílání lidí. Spoustu materiálu můžeš poslat v jednoduchých, jednorázově použitelných plechovkách a přistát +// na padáku a nejvýš s nějakými airbagy, když to chytře vymyslíš, uděláš to tak, aby materiál byl recyklovatelný (třeba aeroshelly zasypeš vrstvou regolitu a uděláš z nich podzemní skladiště a úkryty před marsovským počasím, airbagy po vypuštění použiješ jako pytle s pískem a to samé, tedy uděláš z nich konstrukční prvek základny, no a tím pádem nemusíš pro nákladní lodě od Země urychlovat palivo pro měkké přistání, apod... ano, jsou případy, kdy se bez Starshipu neobejdeš a zejména na cestu zpět je to spočítané dobře, ale pak jsou podle mě případy, kdy je to overkill a vysokoenergetický 2.stupeň na F9 nebo F9H by to řešil a zajímavé je, že všichni aerospace nadšenci tohle od začátku Elonovi raděj... jenže on místo toho Raptory nasměroval všechny do Starship a kašele na to.

V původní koncepci SpaceX měly Raptory postupně nahradit Merliny v obou stupních F9. Asi tam byl problém s tím, že pro přistání 1.stupně to nevycházelo a 2.stupeň F9 s jedním vakuovým Raptorem je příliš overkill, možná tak pro F9H, který je ale taky overkill jako takový, tak se na to vykašlali a pokusili se o velký skok. Ale Superheavy je zase monstrozita a dalším krokem měla být raketa s 9 Raptory v 1.stupni a 1 vakuovým Raptorem v 2.stupni a spousta konceptů mezi léty cca 2012-2018 s něčím takovým počítala (prostě se kreslil takový "větší Dragon"). Nevím, kde je zakopaný pes, ale ta odchylka směrem k megalomanskému "velkému skoku kupředu" (dle očekávání) trvala velmi dlouho, nic neletělo do půl roku, ale žijeme velkým očekáváním už 3 roky, vše se logicky ukázalo složitější a aby toho nebylo málo, fláká se i ULA s Vulcanem (kdo to mělo být celkem přímočaré) a prvenství v dosažení oběžné dráhy pomocí motorů na metan získala Čína...

FURAN: hele, fakt nejsem pyrohydrodynamik, nebo jak se tomu říká :-) ale prakticky všechny odpalovací rampy v historii vypadaly úplně jinak a míra opatření je většinou úměrná času, který raketa stráví poblíž rampy (rakety s nízkou počáteční akcelerací, jako např. Sojuz, potřebují logicky např. aby to akustické a termální prostředí, ve kterém se několik dlouhých sekund nacházejí, nebylo tak drastické... naopak u raket, které z rampy odfrčí rychle, se to evidentně tolik neřeší...).

Pokud bude Superheavy po zážehu pokaždé trčet na místě dlouhých 10 sekund, tak je ta rampa prostě celkově neadekvátní. A ducty pro odvod spalin mají spousty důvodů.... např. se v nich vytvoří tah, který ty spaliny aktivně odsává. Tady na té placce podle mě žádný extra tah nevznikne...

LEGO IDEAS - SPACEX SUPERHEAVY STARSHIP: To the Moon, Mars, and Beyond
https://ideas.lego.com/projects/7fe06fea-c5df-425a-85e7-d2723111d630
:)