NYEMI: vidis asistencni zvire, to si muzes vzit i na palubu letadla! :D

No, uz by mi mozna hrablo, kdybych tu jen lezela uz asi ctvrtej tejden. Nastesti jsem si predepsala hiporehabilitace! Sol se o mne strasne vzorne stara. Kdyz potrebuju slizt, obejmu ji kolem krku a stecu po jejim boku, az cela visim na tom krku a pak pod sebe dam zdravou nohu. Kdyz lezu nahoru, potrebuju nejakou zidku. Sol se pak postavi hodne tesne a ja se muzu rukama oprit o zidku a o ni, vytahnout se zadkem na zidku, coz uz je uroven kone, a tak nasednout.
Hodne premejsilm o tom, ze ji usiju reflexni vestu s napisem "asistencni kun".

Uaaa, ja jsem si dneska zaklusalaaaaa! V ramci dusevni terapie :)) Po asfaltce, jen u domu. A napasla kone na betone a kun byl stastnej a moc hezky mne za to povozil. To byl klus jak na polstarich normalne!

Ted si tak s nekym povidam a jsem rada, ze nejsem jedina na svete :)

MUZA: Mne to taky dost dojima! Pokazdy, kdyz s ni cokoliv delam, ale ted je to umocneny tim, ze jsem kripl.

Jo a jeste vas pobavim. V ramci "terapie" (myho mozku) uz jsem si dvakrat na Sol sedla. Ono jak stoji u ty verandy, tak se na ni da nastoupit uplne samo. Vydrzim na ni sedet jen par minut, precijen ta noha ma bejt spis nahore, nez viset. A v obou pripadech, kdyz jsem se na ni u verandy nalodila, tak mne odnesla k vratkum, uplne se o ne zarazila prsama a natahovala krk, jakoze jedem ven. Taky mi ocuchavala tu nemocnou nohu. Vzdycky se otocila, ocichala ji a pak zase vystrcila hlavu za plot. Nekolikrat to zopakovala. Treba to vubec nic neznamenalo...
Pak jsem si musela nekym nechat prinyst berle, protoze zpatky na schudky mne vratit nechtela a je to precijen celejch sest metru daleko :))
A pro zvedavce, z kone se slejza tak, ze ho obejmete kolem krku, ruce spojite a pak stejkate po boku kone tak, abyste viseli ve vzduchu jen za ten krk. A pak pod sebe muzete dat zdravou nohu :D hlavne to vsechno delat pomalu.

Uplne ronim slzicku, kdyz myslim na to, jak je ta Solinka na mne strasne hodna!

Dlouho nic nebylo, pac jen lezim a srustam. Ale ted jsem si tak pozachvalila Sol na fb, tak i sem.
U maringotky je pastvina, kterou protina potok v hlubokym rigolu. Pracovne mu rikam reka. Jedna, mensi cast pastviny je na brehu u maringotky, druha, veeelka cast je za rekou. Za rekou je taky srub s peti boxama a senikem, kam si muze Sol zalejzat, kdyz chce. Bezne tam travi celej den, protoze vevnitr je stin a chladek a kupodivu tam nejsou hovada a komari (ti cihaji v trave) a vylejza jen, kdyz ji zavolam, nebo je cas na krmeni. Pripadne v noci, kdy hovada a musky nejsou a muze se past.
No. A od ty doby, co jsem se vratila z nemocnice, uz v ty boude vubec neni. Stoji u maringotky pred verandou. Porad. Hlavu si odklada na verandu, ktera na to ma idealni vejsku a spi tam. Kdyz vylezu z mariny, treba na kadiboudu tak jde se mnou a se mnou se i vrati. Pristihla jsem ji asi dvakrat, ze odesla na hodinu k sobe do domecku, ale vetsinou je hned zpet. Jen v hlubokej noci, kdyz uz spim a vsude je ticho a zhasnuto, tak jsem ji zahlidla na druhym brehu past se (to si clovek obcas neslehne opiat a rika si, ze to da i bez nej a pak prakticky nespi, takze muze smirovat kone v pul stvrty rano).
Kdykoliv vylezu ven z postele, muzu se o ni opirat a je na mne strasne opatrna. Dokonce se mne nesnazi ani prevalcovat, kdyz ji chystam jidlo.
Jo a s tim jidlem mam takovou vtipnou vec, co se deje pravidelne a je mi jasny, ze radne ji oceni hlavne zaryti konaci :)) Vzpominate si, jak jsem Sol naucila vzpinat se? Pilovali jsme to fakt hodne, takze pred kazdym pamlskem jsem prakticky chtela svicku.
Mno, a ted si predstavte, jak o berlich, sotva se vlacejici, takze mi to trva DLOUHO, chystam to zradlo. To mame sladak, len, musli... zalejt vodou, michat, michat... cekat az se to nacuca, michat... No. Tak Sol se mne ani nedotkne, behem cely pripravy. Rejdi kolem, strka cumak smerem ke kybli, ale proste se ovlada tak moc, ze se mne nedotkne. Tak strasne se snazi! No, tak si ulevuje alespon tim, ze hrabe kopytem. A kdyz uz je v hrabani, tak ji dojde, ze aby to uz konecne dostala, musi se prece vzepnout.
Tak si to predstavte, ja, ohnuta, lopotim se v kybli klackem, a za zadama mi dela kun stojky.

tak kůzleti jsme sundali dneska obvazy, vypadá jak kozí Frankenstein, stehy po celé délce krku.... ale sundání obvazů značně proteplilo vztahy v chlívku - když měl zavázanou hlavu a krk, tak ho ostatní kozy odstrkovaly... asi divně smrděl (desinfekce) a divně vypadal... ještě mě napadá, že mu obvazy asi omezovaly pohyb ušima, takže nemohl normálně komunikovat...

CAROLIAN: husta, nase vetka vozi svou trojdetnou smecku vozi v dodavce ktera je plna barbin, plysaku, krupek a detskych bot, na dvore je vypusti, kazda dostane do ruky strikacku bez jehly a jde se na to

mizerná fotka z mobilu, ale jsou k ní tři historky...



Dcera vydržela až asi do půlky operace se na to dívat a asistovat. Pak si musela jít sednout za roh a vybrečet se... ale prý bude asistentkou veterináře :-))

To napravo je vetka. Celou cca hodinovou návštěvu měla mimino na zádech. Je to její třetí a vždycky s ní děti jezdí až do cca dvou let, kdy jdou do školky. Takže s miminem na zádech mi očkovala kozy, kastrovala, všechno.... totální nadžena :-))

Třetí historka je popisná, kozlík (teda hňupík) Blackberry měl cystu na krku, poprvé to vetka vysosla, cysta se ale začala dělat znovu a rostla velkou rychlostí, takže při téhle příležitosti mu jí celou vyndala. Velikost cca pingpongáče... Ovšem teď řešíme zase kozí vztahy, protože kozy ho nechtějí - asi divně smrdí, divně vypadá... on to nechápe, on sám pro sebe je furt ta stejná koza, pro ně ne... Takže chodí společně na pastvu (kde je hlídáme a odtrháváme), ale holt když jsou bez dozoru, tak ho musíme oddělovat. Doufám, že se to trošku zlepší zítra po převazu (že nebude tolik smrdět desinfekcí) a až sundáme obvaz...