Tak dnes byla shirka za "trubku", všichni ostatní koně ze stáda zvládli přijít otevřenou horní částí (někdo měl ten nápad, že koně by měli v ohradě také trochu při popocházení udržovat fyzičku) ohrady z té nově přidané části do té původní, kde je přístřešek, seno a voda.
Ale "trubka" se zasekla ve spodním cípu a smutně koukala na zbytek stáda a pak, když jsem přišel blíž, i na mne bublala a tiše pořehtávala, že je tam opuštěný koníček...
Tak jsem ji nejdřív ukázal rukou a řekl ať jde nahoru (to i kus vyšlapala, rozuměla!), ale musel jsem pak jít souběžně ještě kousek nahoru, než pochopila, našla průchod a najednou takové radosti, že jak naklusala, tak udělala dvě nebo tři kolečka kolem mne (divil jsem se, že neodpálila rovnou směr voda a pak seno) a pak v poklusu se mně držela než jsme sešli z té části svahu do rovného výběhu)...
Tak snad si už bude pamatovat kde ten průchod je a že musí vylézt nahoru, aby se dostala dolů ;-)

Dnes se předvedla shirka jako charakter - majitelka dorazila v podvečer a odjezdila kobyly (testovala nový jezdecký pad a nové podbřišníky, zda sedí a zda sedí i jí) a pak, až šla uklidit sedlo a namíchat repelent do rozprašovače, nechala kobyly popásat za jízdárnou v takovém vzdáleném koutě areálu, odkud se ani nedá nikam odejít/utéct... Než si to vyřídila a šla pro kobyly, tak se již začalo trochu šeřit, ale vidět stále ještě bylo. Kobyly zalezlé až vzadu, tak jak jdu s ní, tak jí říkám podívej, třeba přijdou - a zavolal jsem na kobyly, ať se ráčí přivalit...
Shirka zvedla hlavu a rozběhla se... a nacválala... majitelka už viděla, jak se prožene kolem a zastaví až před vchodem do jejich výběhu, ale ne... i když pocit stát v cestě řítící se 3/4 tuně není úplně jednoduché zvládnout (když toho koně neznáte), tak shirka naprosto vzorově kousek před majitelkou zpomalila a těsně před ní způsobně zastavila s výrazem "Zavolali jste, tak jsem zde!" :-)

Tubka andalušanka se sice držela na startu shiry, ale prakticky ihned zabočila do otevřené kruhovky (jakoby to byla přímější cesta) a pak koukala, že tam je ohrada a že to dál jako nejde... No tak koukala a dělala "trubku", že vůbec neví, kde má za zadkem na druhé straně kruhovky tu díru (vchod/východ) a že neví kudy tedy, no ti "španělé a portugalci" jsou někdy trochu zmatkaři...
...tak jsem pro ni do toho vchodu došel, zatímco majitelka chválila shirku, jak je šikovná a skvělá. No a tak andalušanka konečně naznala, že asi bude muset zpět tím vchodem. Ovšem pak se zase vzorně držela ona na volno pěkně u ruky aniž by jevila tendence předbíhat/zpožďovat se/zkoušet žrát či cokoliv jiného než jít způsobně u ruky.

SHAMPOO: O to jsem se snazila taky, ze ho naucim zrat na povel. Povedlo se mi ho z modu “jezdec je mi u prdele, klidne odejdu zrat doprostred louky a zustanu tam jak dlouho chci” presaltovat na mod “zrat nebudu, dokud na vzerinu neztratis pozornost, pak odchazim za prvnim pozivatelnym steblem” a jakmile zjistil ze na nem jedu jen na nejakym spagatku a veskera jizda je jeho dobrovuli poslouchat me pokyny, popasaval se po ceste dost vehementne

nepomlouvejte laskave poniky, jsou to nejvetsi zlaticka.) minimalne ti nasi:-)

NYEMI: mmch, jak tak hledám ve starých fotkách, hádej, co jsem našla.... to je moje neteř....

CAROLIAN: Ponik neleci, ponik nenavidi!

CAROLIAN: jojo, tahle moje ponice je z nějakých opravdu ohavných podmínek, když jsem viděla fotky, no hej a její první majitelka jí jezdila na štajgru. Od tý doby je z ochotnýho koníka koník, co nic nedá zadara a je to s ní fakt docela mazec. Ona se do uždění opírá a přetahuje se, ale včera prostě zase její den D kdy je skvělá a stavěla na slovo. Přijde mi bez ucpané tlamy mnohem ochotnější. Neříkám, že jí nevyhrožuju buřty a já jsem prd jezdec, ale klape nám to.

SHAMPOO: imho se koně fakt chovají jinak, když nemají uzdu... najednou je ten kontakt mnohem intenzivnější... akorát pořád nevím, jak velkou roli v tom hraje to, že se nemůžu "ulejvat" a musím fakt "jet" - že já sama jedu jinak - že když si seberu tu možnost "urvat to hubou", tak musím hledat a používat i další způsoby komunikace s koněm...

PES: je to super :) včera byla fakt parádní, jsem rozlámaná sice, ale byla to cválačka, no nemám slov jaká včera byla, je to prostě paličatej poncl, ale ty bláho, občas mi dá pocit, že neexistuje lepší kůň než ona :)

Si tu tak odložím tu svojí. Pořád nemůžu uvěřit, že jí tady na tom ujezdím :)
Ale fakt mě těší, když k ní jdu s uzdou, jak začne mlít pantem že udidlo ne a pak si vzpomene, že fakt ne a spokojeně si přežvykuje :)

Vrátil se (na turnus tábora/kurzu) i "prohnilý koníček" (zimu 2017/2018 mu jisté nezodpovědné slibotechny nechaly při jeho využívání prohnít střelky až do krve :-/ a pak se to celé jaro muselo léčit a čistit a koníčka "týrat" - naučit zvedat a držet nohy, což kupodivu až tak dobře neuměl a tehdejšímu majiteli hnul zády tak, že týden nemohl dělat kromě doktorů prakticky nic a skoro měsíc se dával dohromady aniž by mohl koni nohy sám zvedat, čistit dezinfekcí na gáze tu do krve vyřezanou střelku a zase pak vyplnit gázou s betadine roztokem a přelepit voděvzdornou izolační páskou, pak se i dehtovalo a používala "chytrá houba")...

...kupodivu mne ve výběhu poznal a přišel (sám od sebe od docela vybojovaného místa u hromádky sena) se pomazlit a vůbec s výrazem, že by šel něco zajímavého dělat či zkoumat (smůla, že nemůžeme, to si musí sám vyřídit s novou mladou majitelkou). Potěší, když koníček projeví i po více než roce, že si pamatuje (ostatních cizích lidí, kteří přišli do výběhu, si nevšímal).

Jedna foto ještě z boxu, kam chodí na noc...