Nad ránem moštování, pak na chvíli za Vobluďákem, který měl i sám chuť na procházku...
...na foto zrovna není stranu, protože v tom místě se pravá strana lehce zvedá a jde se o ní hůř, a pak opět způsobně po kraji, aby nezavazel...

NYEMI: Náhodou, ještě se možná budeme divit, jak ten "přežitej konstrukt" byl na tom světě důležitý...

Jo, ještě na konci dubna...

A cim se bavim ja ve svem volnem case, kdyz zrovna nesikanuju kone!
Volna rekonstrukce loveckyho sedla ze ctrnactyho stoleti. Je to prvni pokus, a uz ted vidim, ze nejspis skonci ve vitrine, a budu to delat znova a lepe, nicmene jsem se na tom uz ted hodne naucila a jeste to neni dodelany. Az bude, pustim se do druhyho!

Takle to zacalo.


Takhle pokracovalo...



A pokracovalo...


Pasovalo prubezne, a snazila jsem se sama sebe presvedcit, ze to bude fungovat :D


Jako na pohled je to hezky a mam z toho radost. Taky je v tom hromada prace, ale aspon investice nejsou moc velky :))

PES: a ve správném světle (ještě z pátku) to vypadá úplně jako jiný kůň ;-)

Vobluďák ("z podhledu")

CHEVALIER: jednak potrebujou velkou sadu stolicek a velke zvykaci svaly k poradnemu melneni potravy a pak taky potrebujou ohrivat vzduch k dychani a to se jim dela dobre v tech velkych nosnich dutinach, tipuju

Tohle je jedna strašně přítulná a kontaktní kobylka... ovšem na tu by člověk musel mít čas několik hodin denně...

Dnes mi kůň skoro "nadával", že jsme se v ohradě zdržel rozplétáním "jednorožšího rohu" z hřívy na čele jedné kobyly (ta věděla, že jí to umím rozplést, tak mi vrazila hlavu a čekala :-))...
...no a Vobluďák mezi tím nakráčel k nejbližšími východu a u něj stál a každou chvíli se otočil hlavou směrem ke mně a lehce zařehtal, aby upozornil na to jak už u toho východu čeká a že přece jdeme ven ;-)

PES: Jezis... ten by mohl bejt tak peknej :(

Konečně po skoro týdnu a půl...
... alespoň vyčistit a sanovat kopyta, nechat popásat a nakonec i kyblíček s večeří...
... ve stádě už byl opět zpět u sena a mezi koňmi, ale když jsem přišel a chvíli se ještě věnoval jiným (jedna kobyla měla příšerně zamotanou čupřinu do kotaček/kudlibabek a fakt jí to vadilo tak, že držela na rozpletení), tak si šel ostentativně stoupnout k východu z ohrady a co chvíle lehce zařehtal jako že čeká a kde se zdržuji a tak...

MIST: já bych zase k té předposlední s tím zamýšleným pohledem přes řeku dodal bublinku "Na Šemíka?"

Taky mam kone! Furt na nej nemam cas/chut, sem tam vozime deticky za dukaty, aby si kun vydelal na jidlo. A treba ted mi konicek vydelava vejvar, vozi tenhle tejden primestskej tabor. Zatim uplne epicky, bez nehod, zaseku, zvlada u toho poklidne hrebcit, nikoho nevyklapi a jeste se u toho radne napase.







A specialni obrazek pro ty, co se ptaji, proc je hrebec. Protoze tohle je proste dobrej pohled :D