CUKI: Na jaře se do toho pustím. Potřebuju zejména v zimě a v noci vyměnit 2-3krát za vzduch v dětskejch pokojích, co mají dohromady max. 30 metrů podlahový plochy, na což by to mohlo krásně stačit..

CUKI: Díky.

SANCHA: nevyhovuje mi ten oválný tvar, jinak se to staví, přijde mi hůř využitelný prostor u dveří. Ohniště je nevhodně posunuté,.. ale je to jen můj pohled. Kamarád si ho třeba vychvaluje.

ZORB: ono to dělá víc výrobců, ale jinak nic moc účinnost, ale spolehlivost je výborná, je hodně tichá, ale taky pro menší objemy (což mi nevadí)...

CUKI: Z jakého důvodu tu Dakotu moc nedoporučuješ? Zběžně jsem prohledávala internet a zdá se že právě Dakotský typ se vyrábí hodně..

...jak se tak resi ruzne zdroje energie, tak jsem tedka narazil na tohodle pána a v rozhovoru, kterej jsem s nim cet, slibuje, ze chystaj verzi tyhle "turbiny" schopnou produkovat el. proud i z prutoku odpovidajicim tem z vodovodniho kohoutku..

[ AVATAR @ Vědci objevili ... Sláva zítřku! ]

CUKI: Máš nějaké zkušenosti s jednotkama HR100? Uvažuju, že bych s nimi větral v patře dětské pokoje. Ale neznám nikoho s praktickou zkušeností..

CUKI: máš nějaký bližší info, jak je to v tom duškovim domě s celoročnim bydlenim? viděl jsem nějakej dokument ze stavby a tam byla holčina, co říka něco ve smyslu "teď už je to dobrý, mam tu kamna, tak tu je 16°C"

Příčina a důsledek, pokud přenáši vlhkost výměník už z principu tak nic řešit nemusíš.

hele nevím, ale jedna moje dobrá známá tam pracuje, až to bude aktuální tak se ozvi

RAHANUR: to je zase o prioritách, jestli řešit příčinu nebo důsledek...
Za kolik mi tu HR100R dokážou sehnat?

cuki až to budeš kupovat tak se ozvi, mám tam známé. No dovolím si nesouhlasit. Pokud máš výměník, který přenáší i vlhkost tak se to nestává. Což je právě u nás.

RAHANUR: mě to zas tak hrozný nepřijde, velmi nadstandardně větráme okny. Mám malý objem domu cca 150m3 ale plánuji 2 jednotky HR100R. účinnost nízká ale zase jí zvýším tím že bude samostatně pro denní a noční režim.
To větrání celého objektu právě zapřičinuje přesoušení vzduchu. Kdyby jsi větrala jen tam kde je potřeba a tolik kolik je potřeba, tak to problém nebude

5 let je dlouhá doba, po celou dobu mít dyskomfort, no zvaž to. Jaký typ rekuperační jednotky chceš namonovat? Víš větrání denní a nočních místností mi navadí. Dům je příjemně vyvětraný a já když už jsem jinde tak to velmi vnímám. Dalo by se to asi řídit klapkami, ale zatím nemáme tu potřebu. CO mi vadí víc je to, že u většiny jednotek je plastový výměník, který neumí předávat vlhkost a tak firmy automaticky doporučují do domu i vodní fontánku.

RAHANUR: to bylo asi nedorozumění v tom, že jsem psal o otevřeném oknu v době kdy se to teplo s fasády dostává přes fázový posun dovnitř. A to je teprve v době chlazení.
Mám připraveny všechny rozvody a zemní registr, ale rekuperační jednotku osadím až po pěti letech z důvodu měření. Ač jsem bezesporu názoru že má smysl, nelíbí se mi jakým způsobem se promítá do oficiálních výpočtů tepelných ztrát. Tak chci mít nějaký reálně změřený argument, že je to blbost.

Ona totiž ta rekuperační jednotka nemůže mít nikdy účinnost stejně velkou jako se uvádí v technických parametrech. Nejde o to že by ten parametr byl nějak nadnesený (i když to je taky problém), ale i kdyby seděl, tak ty nikdy nevyměníš jen ten "špinavej" vzduch za "čistej" ale budeš je průběžně měnit oba. Tím se ta účinnost výměny rapidně zhoršuje vůči nárazové výměně vzduch okny.

Hodně lidí totiž pasivní domy zavrhuje právě kvůli nutnosti větrání pomocí rekuperační jednotky. Já chci dokázat, že to není úplně nutností, i když nepopírám její přínos.

Dál je problém v tom, že ta jednotka v 99% případů (protože to náš zvrácený výpočet nezapočítává) větrá celý dům najednou. Tedy i místnosti kde nikdo není a kde není potřeba větrat, což je nesmysl.

Vadí mi na tomto přístupu, že stavební firmy dělají domy aby papírově vyšly co nejlépe, ale neřeší skutečný stav. Od doby co náš stavební zákon zohledňuje pasivní domy a jsou na to dotace, tak se jejich kvalita rapidně zhoršila, oproti době před tím, kdy se lidé nesnažili o co nejmenší papírovou hodnotu, ale o co nejlepší reálný stav. Navíc se díky tomu technologie nevyvíjí správným směrem, ale přizpůsobuje se nesmyslným zavádějícím výpočtům.


Například před rokem 2008 se většina lidí co staví PD snažila alespoň o rozčlenění místností na denní a noční, tak aby zvýšila účinnost výměny vzduchu, dnes už to nikdo neřeší protože to výpočet nezohledňuje...
To větrání mě žere nejvíc, ale je tam mnoho jiných nesmyslů...

cuki, měla jsem pocit, že jsem to někde četla, jsem ráda, že jsem to pochopila blbě.
Pro mě je zajímavé to teplo,které je asi způsobené akumulací kamene. Je to pro mě takový důkaz ve velkém, že to funguje. Chci postavit bylinnou spirálu a ta využívá právě akumulace kamenů. a máš rekuperační jednotku?

LINKOS: A? Kam vede tvá myšlenka? Na co narážíš?

RAHANUR: nic takového přece nepíšu

LINKOS: Ne, tvrdím 2 věci. (obě mám v praxi ověřené)
1) při vnitřní izolaci s vnější akumulační hmotou (bavili jsme se konkrétně o mém domě, ať zase neřešíme několik teorií dohromady) se ohřátí této hmoty negativně nepodílí na přehřívání domu.
protože jsou jen 2 situace. Extrémní vedra kdy je potřeba dům přes noc vychladit a fázový posun té nahromaděné energie se projeví až v noci. Tedy ten nevýrazný tepelný zisk, který projde přes solidní izolaci bude v poměru tepelných ztrát otevřeným oknem naprosto nevýrazný a troufám si říct skoro neměřitelný
2) při opačném stavu tedy masivní izolace z venku a masivní vnitřní akumulace je problém v tom, že přehřívání v létě je dlouhodobé, tedy i fázový posun 60cm kamenné hradní zdi je nedostatečný pro pokrytí celého problematického období. Kolem slunovratu je den v našich zeměpisných šířkách tak dlouhý a noc tak krátká, že dochází k tomu, že těch pár hodin kdy se dům otevřenými okny chladí nestačí k vykompenzování energetických zisků přes den. Poprvé jsem to zaregistroval minulý rok. Letos méně. Do té doby to ale problém nebyl. Jaké budou klimatické podmínky v budoucnu se můžeme jenom dohadovat, nicméně vznikl určitý breakpoint za kterým se letní teplotní extrémy projeví velmi negativně na takovém domě. Podotýkám kdyby můj dům stál o cca 50m níže nepřekročí u mě teplota třeba 21°C! Když se mi to povede v noci vychladit na 19°C není problém, ale když je stabilně v noci přes 22°C, těžko to vychladím pasivně na 19°C že? Stejně tak pasivní dům z vnější izolací kdyby nestál uprostřed vyschlého neúrodného pole, byl by na tom mnohem lépe. Nicméně minulý rok v tomto domě cca na rozhraní července a srpna stoupla trvale k 26°C!! Stejně tak první rok po dostavbě někdo zapomněl zavřít okna před víkendem kdy rodina odjela pryč a v neděli večer přijeli a měli tam 28°C a to už bylo v srpnu. Nicméně stejně to trvalo půldruhého týdne než se to podařilo celé vychladit na normální teplotu.
Oba systémy fungují na jiném principu je je nutné tento princip respektovat. Podotýkám aby jsi se zase nečertil, nejsem příznivcem či odpůrcem ani jednoho z těchto řešení.
Pokud nebudeš v noci větrat oba domu po nějakém čase získají průměrnou teplotu daného období a to je problém v obou případech...