• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    CUKI
    CUKI --- ---
    RAHANUR: mě to zas tak hrozný nepřijde, velmi nadstandardně větráme okny. Mám malý objem domu cca 150m3 ale plánuji 2 jednotky HR100R. účinnost nízká ale zase jí zvýším tím že bude samostatně pro denní a noční režim.
    To větrání celého objektu právě zapřičinuje přesoušení vzduchu. Kdyby jsi větrala jen tam kde je potřeba a tolik kolik je potřeba, tak to problém nebude
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    5 let je dlouhá doba, po celou dobu mít dyskomfort, no zvaž to. Jaký typ rekuperační jednotky chceš namonovat? Víš větrání denní a nočních místností mi navadí. Dům je příjemně vyvětraný a já když už jsem jinde tak to velmi vnímám. Dalo by se to asi řídit klapkami, ale zatím nemáme tu potřebu. CO mi vadí víc je to, že u většiny jednotek je plastový výměník, který neumí předávat vlhkost a tak firmy automaticky doporučují do domu i vodní fontánku.
    CUKI
    CUKI --- ---
    RAHANUR: to bylo asi nedorozumění v tom, že jsem psal o otevřeném oknu v době kdy se to teplo s fasády dostává přes fázový posun dovnitř. A to je teprve v době chlazení.
    Mám připraveny všechny rozvody a zemní registr, ale rekuperační jednotku osadím až po pěti letech z důvodu měření. Ač jsem bezesporu názoru že má smysl, nelíbí se mi jakým způsobem se promítá do oficiálních výpočtů tepelných ztrát. Tak chci mít nějaký reálně změřený argument, že je to blbost.

    Ona totiž ta rekuperační jednotka nemůže mít nikdy účinnost stejně velkou jako se uvádí v technických parametrech. Nejde o to že by ten parametr byl nějak nadnesený (i když to je taky problém), ale i kdyby seděl, tak ty nikdy nevyměníš jen ten "špinavej" vzduch za "čistej" ale budeš je průběžně měnit oba. Tím se ta účinnost výměny rapidně zhoršuje vůči nárazové výměně vzduch okny.

    Hodně lidí totiž pasivní domy zavrhuje právě kvůli nutnosti větrání pomocí rekuperační jednotky. Já chci dokázat, že to není úplně nutností, i když nepopírám její přínos.

    Dál je problém v tom, že ta jednotka v 99% případů (protože to náš zvrácený výpočet nezapočítává) větrá celý dům najednou. Tedy i místnosti kde nikdo není a kde není potřeba větrat, což je nesmysl.

    Vadí mi na tomto přístupu, že stavební firmy dělají domy aby papírově vyšly co nejlépe, ale neřeší skutečný stav. Od doby co náš stavební zákon zohledňuje pasivní domy a jsou na to dotace, tak se jejich kvalita rapidně zhoršila, oproti době před tím, kdy se lidé nesnažili o co nejmenší papírovou hodnotu, ale o co nejlepší reálný stav. Navíc se díky tomu technologie nevyvíjí správným směrem, ale přizpůsobuje se nesmyslným zavádějícím výpočtům.


    Například před rokem 2008 se většina lidí co staví PD snažila alespoň o rozčlenění místností na denní a noční, tak aby zvýšila účinnost výměny vzduchu, dnes už to nikdo neřeší protože to výpočet nezohledňuje...
    To větrání mě žere nejvíc, ale je tam mnoho jiných nesmyslů...
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    cuki, měla jsem pocit, že jsem to někde četla, jsem ráda, že jsem to pochopila blbě.
    Pro mě je zajímavé to teplo,které je asi způsobené akumulací kamene. Je to pro mě takový důkaz ve velkém, že to funguje. Chci postavit bylinnou spirálu a ta využívá právě akumulace kamenů. a máš rekuperační jednotku?
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: A? Kam vede tvá myšlenka? Na co narážíš?
    CUKI
    CUKI --- ---
    RAHANUR: nic takového přece nepíšu

    LINKOS: Ne, tvrdím 2 věci. (obě mám v praxi ověřené)
    1) při vnitřní izolaci s vnější akumulační hmotou (bavili jsme se konkrétně o mém domě, ať zase neřešíme několik teorií dohromady) se ohřátí této hmoty negativně nepodílí na přehřívání domu.
    protože jsou jen 2 situace. Extrémní vedra kdy je potřeba dům přes noc vychladit a fázový posun té nahromaděné energie se projeví až v noci. Tedy ten nevýrazný tepelný zisk, který projde přes solidní izolaci bude v poměru tepelných ztrát otevřeným oknem naprosto nevýrazný a troufám si říct skoro neměřitelný
    2) při opačném stavu tedy masivní izolace z venku a masivní vnitřní akumulace je problém v tom, že přehřívání v létě je dlouhodobé, tedy i fázový posun 60cm kamenné hradní zdi je nedostatečný pro pokrytí celého problematického období. Kolem slunovratu je den v našich zeměpisných šířkách tak dlouhý a noc tak krátká, že dochází k tomu, že těch pár hodin kdy se dům otevřenými okny chladí nestačí k vykompenzování energetických zisků přes den. Poprvé jsem to zaregistroval minulý rok. Letos méně. Do té doby to ale problém nebyl. Jaké budou klimatické podmínky v budoucnu se můžeme jenom dohadovat, nicméně vznikl určitý breakpoint za kterým se letní teplotní extrémy projeví velmi negativně na takovém domě. Podotýkám kdyby můj dům stál o cca 50m níže nepřekročí u mě teplota třeba 21°C! Když se mi to povede v noci vychladit na 19°C není problém, ale když je stabilně v noci přes 22°C, těžko to vychladím pasivně na 19°C že? Stejně tak pasivní dům z vnější izolací kdyby nestál uprostřed vyschlého neúrodného pole, byl by na tom mnohem lépe. Nicméně minulý rok v tomto domě cca na rozhraní července a srpna stoupla trvale k 26°C!! Stejně tak první rok po dostavbě někdo zapomněl zavřít okna před víkendem kdy rodina odjela pryč a v neděli večer přijeli a měli tam 28°C a to už bylo v srpnu. Nicméně stejně to trvalo půldruhého týdne než se to podařilo celé vychladit na normální teplotu.
    Oba systémy fungují na jiném principu je je nutné tento princip respektovat. Podotýkám aby jsi se zase nečertil, nejsem příznivcem či odpůrcem ani jednoho z těchto řešení.
    Pokud nebudeš v noci větrat oba domu po nějakém čase získají průměrnou teplotu daného období a to je problém v obou případech...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: všiml sis toho obrázku, kde je znázorněno rozložení teplot ve zdi, že?
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    SANCHA: to, že pozemek patřil ke stavení, neznamená, že se na něm může stavět.
    SANCHA: stavba na orné půdě může být mnoha způsoby legální. To, že je někdo letos starosta, neznamená, že bude za rok.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: ta posledni veta nedava smysl.
    Podle tebe pokud je akumulacni hmota chranena pres den proti ohrivanim sluncem vnejsi izolaci a v noci se vetra,tak se neda uchladit vnitrni prostor tak jako kdyz je akumulacni vystavena slunci,ohreje se pres den, predavani jejiho tepla se izolaci jen posune do noci. To je to co mi tu tvrdis?
    RAHANUR
    RAHANUR --- ---
    cuki jen pro zajímavost když je horko tak máš fakt otevřené přes den okno? Párkrát jsme zapomněli zavřít nebo nechali ventilačku a to oteplení bylo velmi výrazné. Rekuperační jednotka to taky trochu ohřeje, ale není to tak strašný.
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: njn ing. Šála... Nicméně se zde zabývá hlavně rekonstrukcemi. Vzhledem k tomu, že jsem se do diskuse po vydání článku zapojil a s panem Šálou vedli i jinde o in-out zateplení docela dlouhou debatu, tak jsem to pravděpodobně četl :-D

    To okno mám otevřené v noci kdy chladím. Přes tu izolaci se dovnitř dostane jen minimum tepla, navíc z takovým fázovým posunem, že mě to teplo začně ohřívat izolaci až v noci, kde už mi je to právě vzhledem k otevřenému oknu jedno.
    Takže proto si stále stojím za tím:" Při vnější izolaci se nikdy vnější akumulační hmota negativně nemůže projevit!"
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: :) ano když máš celý den otevřené okno, tak se není čemu divit, že tam je teplo :)
    pokud je zavřené okno přes den tak si piš, že se to ohřeje a předává to teplo do interiéru než to vychladne, je to obrácený efekt než u vnější izolace.
    " Při vnější izolaci se nikdy vnější akumulační hmota negativně nemůže projevit!" ehm, pokud máš na mysli vnitřní izolaci, tak v tom si dovolím nesouhlasit.
    Todle by tě mohlo zajímat...:
    O vnitřním zateplení - TZB-info
    http://www.tzb-info.cz/540-o-vnitrnim-zatepleni
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    CUKI: A máš třeba tip kde koupit?
    CUKI
    CUKI --- ---
    SANCHA: nejdřív zarovnáš a odvodníš terén v kruhu o poloměru nejlépe cca metr a půl větším než je samotné teepee. Mohlo by to být méně,ale pak bude problém s chlopňovkama. Pak postavíš samotné teepee které pořádně vypneš, a uděláš odvodňující kanálky, to je dost důležité a teprve po tom teprve uděláš podlahu. Návod nepotřebuješ není to nijak složité a určitě najdeš kolem sebe člověka kterej to už někdy před tím dělal. Postupy se liší dle střihu teepee. postavit Dakotu je trochu větší opruz, ale je pravda že to jsem dělal jen jednou na rozdíl od Setona které jsem před tím stavěl třeba 20x. Nicméně Dakotu stejně moc nedoporučuju...
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    CUKI: Je ke stavbě týpí potřeba odborníka, nebo to zvládne postavit člověk podle návodu? A ta podlaha, ta se dělá před nebo po tom, co se postaví stan? Představuju si, to nebude zcela triviální záležitost..
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: má kvalitní stínění stejně jako já. V PD to jinak ani nelze.
    Nicméně kdyby jsi četl, co jsem psal pochopil by jsi že v tom problém nevězí, je to matematika prvního stupně základní školy.


    DOKKTOR:
    Nepíšu nic o tom, že by ti teplota měla vzrůst o 5°C, když mě s podprůměrnou akumulační hmotou, stoupne max cca o 2°C. Píšu o tom že když ta teplota ani v noci neklesne pod 22°C tak se ti stupínek po stupínku ta teplota prostě začne zvyšovat a díky té akumulaci s tím už budeš nakonec bojovat víc než kdyby jsi tam tu akumulaci neměl. Letos to nebylo tak hrozné, ale třeba minulej rok to bylo fakt naprd. Ráno jsem vychladil na 22°C a večer jsem měl 24°C a opravdu to bylo měsíc v kuse!

    Další problém je ten že ty popisuješ nezaizolovanou zástavbu s absencí izolace od země, tam je situace v létě naprosto v pohodě, protože od země máš teplotní rozdíl třeba i 30°C! Takže ta země dramaticky chladí celý objekt. Proto tam je 18-22°C v létě. Tam je deviza takové stavby v tomto období nepopíratelná. Navíc většinou jde o velký objekt.

    Pokud mi chceš tvrdit že tento dům co popisuješ má 25kWh/m2/a tak ti prostě nevěřím. Mě přijde že je tu dost lidí co míchá několik staveb dohromady a popisují jen ty výhody, ale neuvědomují si že dohromady to napasovat do jedné stavby nejde.
    " že důležitou roli hrají místní detaily, které jsou vlastně spíš zásadní, tak je šmahem přehlížíš a zavrhuješ, protože prostě kalkulačka nelže nikdy a nikde." tuto větu nechápu :-( jaké zásadní detaily přehlížím?

    Ano, toto vlákno jsem založil právě pro malé stavby, které právě aby dobře fungovali musí být založeny na stejném principu, který se tu snažím řešit. Pokud tu někdo řeší velký dům ok, problém s tím nemám, ale ať mi tady nevypráví, že tak to bude fungovat i v tom malém domě i když to nikdy vlastně nezkusil.
    Netvrdím taky že nad 50m2 je to palác, jen se chci specializovat právě na ty menší stavby o kterých se toho nikde moc nedozvíš. "Palácem" jsem z pohledu tohoto vlákna nazval stavbu která má přes 200m2. Protože ten kontrast funkce takového domu je propastný.

    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: myslím že je to vzhledem k energetické výměně otevřeným oknem naprosto zanedbatelný údaj :-) Ten beton hraje roli jen při zavřeném okně a to už je zase v době kdy mi to pomáhá udržovat teplo v domě kdy ho potřebuji... Tedy je to jen výhoda. Při vnější izolaci se nikdy vnější akumulační hmota negativně nemůže projevit!
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    CUKI: letos teda nebylo tak horké léto jako loni, ale teplotu tak od března, kdy za číná svítit slunko do listopadu máme od 18 do 22 stupnů, podle ročního období. naprosto stabilně, nic nekolísá a už vubec ne stylem, že by se mě barák během dne nahřál o 5 stupnů, total sci-fi. ani loni, kdy tu bylo 35 ve stínu měsíc v kuse. věčinou 30 plná cihla jenom jižní fasáda má 60cm. když třeba dva dny netopím přes zimu, tak teplota klesne z tech našich 20 na asi 18 celkem rychle a pak už kelsá velice pomalu. fakt nedákžu pochopit, o jaké akumulaci se tu bavíš, moje zkušenosti z několika zděných domů jsou uplně jiné, než tu popisuješ.
    jinak taky nechápu ty poznámky o akumulaci do sdk. podle tady tech tabulek http://stavba.tzb-info.cz/...a-vypocty/58-hodnoty-fyzikalnich-velicin-vybranych-stavebnich-materialu je sdk solidní izolant s celkem mizernou akumulační schopností. jinak lamba hlíny pod stavbou (pokud to nestojí na bažině) taky neni nic, co by teoreticky "nejak výrazně ochlazovalo stavbu". kor když teplo utíká nahoru.
    celou dobu mám pocit, že se každý bavíme o úplně jiném typu bydlení a i když se ti tu mnozí snaží vysvětlit, že jim stačí 25kWh za rok, a klidně si připlatí za věší podlahovou plochu, tak ty prostě slepě pořád razíš svou vizi "nad 50m2 je to palác a sou s tím jenom problémy"
    ano, je to tu tvoje, jmenuje se to nízkonákladové a nízkorozpočtové, vpodastatě s tebou věčinou souhlasím, ale i když pořád dokola tvrdíš, že důležitou roli hrají místní detaily, které jsou vlastně spíš zásadní, tak je šmahem přehlížíš a zavrhuješ, protože prostě kalkulačka nelže nikdy a nikde.
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    Zjistila jsem, že starosta dané obce má dvě stavby na pozemku, který je veden jako zemědělský půdní fond..
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: neprehnl to kolega se solarnimi zisky?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam