ALDEMIK: jednoznačně ano. Na zdi dáš rákos, aby to mělo na čem držet. Hlíny tam pak nebude moc - cca 2 cm jádrové a do 5mm fajnové (povrchové). Ale pořád je to lepší než nic. Při kotvení rákosové rohože ale pozor na to, zda tam někde není nějaká parotěsná fólie, aby sis ji nepropíchl...

a dali byste vnitřní hliněnou omítku i do klasické sendvičové difuzně otevrene drevostavby? laka me to, ale jsem totalni laik, muj duvod je ciste esteticky-pocitovy...

CUKI: vlhkost se tam hromadit nebude pokud difuzní odpor směrem ven klesá. Pak se tam nic moc podstatného nesrazí a odpaří se to ven.
Jakmile by ale pára “narazila” na bariéru s vysším difuzním odporem, než byl ten, který ji do konstrukce “vpustil”, srazí se to, pokud je to dost venku. Hlína je dostatečná parobrzda, a balíkem i vápennou omítkou to, co je “vpuštěno”, projde.

A ještě pozor, ona hliněná omítka sama o sobě je obří rezervoár/akumulátor vlhosti. Když je relativní vlhko nabírá to do sebe, když je sucho “vrací” vlhkost zpět. Tím se přirozeně reguluje vnitřní klima. Takže na potenciální prasklinky sere pes. Hlavně je to fakt prověřené. V česku je cca 130-140 slaměnných domů na této bázi. Dan Grmela s Radkem Hálou absolvovali tour po pár letech od stavby po mnoha slamácích a pokud je mi známo, nikde nebyly potíže s vlhkostí v konstrukci...

CUKI: tak pokud ti jde do izolace/zdi vzduch je neco spatne
Od vnejsi hlinenych omitek se snad uz hromadne upustilo. Pokud je uvnitr hlinena omitka funguje do znacne miry jako parobrzda,kdezto vapena nikoli. Problem vyresen :-)

THEODORT: Ano pracují ze vzdušnou vlhkostí, vždyť to píšu, proto kupodivu v těch koupelnách je menší problém než v ložnicích. Vím velmi dobře jak vypadá slaměný balík i když cihlou bych ho nesrovnával. Jde totiž o houževnatý materiál, takže v mnoha ohledech tu cihlu (tvrdou křehkou) řádově předčí v mnoha ohledech vůbec. Například to sesedání.

CUKI: omg ty jsi pripad.. hlinene omitky jsou predevsim diky tomu ze dokazi velice dobre pracovat se vzdusnou vlhkosti opet v mode. navic k tomu pristupujes jak kdyby ta zhutnela slamova vrstva byla vzduch nebo co(co jsem videl v praxi neomitnutou stenu jen stazenou roxorama se zavitovkama ze zakladu do vence.. bylo to staticky stabilni i coby volne stojici stena, ta slama je tak zhutnela ze je v podstate neprodysna a nehorlava, pevnostne bych to videl srovnatelny s cihlou)

LINKOS: čtu si to teď po sobě, asi jsem to mohl napsat lépe, nicméně to míchání dohromady jak píšeš je velmi důležité. Ono totiž nejde ani tak o to kolik vzduchu projde přes zeď, ale aby se tam ta vlhkost nehromadila. Z toho co jsem našel tak hliněné omítky mají dost nestálou hodnotu μ. Od nějakých jednotek po běžnější hodnoty kolem 20ti a vyjimečně změřené 40 a víc (vodoodpudivé s kravincem). No a teď jde o to jak ta stavba pracuje. Vadí hlavně hodně vlhké zimy. 1) se většinou dělá vnější vrstva vodoodpudivější pomocí různých příměsí a za druhé pokud se vevnitř topí, tak v té vnitřní části vznikají trhliny (tedy hodnota μn jde dolu). Pak dochází přesně k opačnému stavu než je zdrávo, a někdy při dobrých podmínkách a kvalitní hmotě se z té venkovní dá udělat velice homogenní a nepropustná vrstva. Ne nijak velká ale k poměru té vnitřní o dost vyšší.
Kupodivu nebývá ani tak problém z koupelnou kde dochází k nárazovému zvýšení vlhkosti a to dokáže omítka sama do sebe pohltit, téměř tak dobře jako sádra, ale třeba v malých ložnicích kde během noci dochází k postupnému průniku vlhkosti do slámy, ale ven už se všechna dostat nemusí.

AMBIENTIUM: A tedy jak se to řeší? To že je to někde popsáno není odpověď, jak se řešila difuzní otevřenost tvé k-ce konkrétně? Pokud to není nějaké tajemství...
Jj je to 115. U střechy co dělám teď je to podobné 570Kg na 50m2, u dalších mých staveb se mi to nechce dohledávat ale je to taky tak nějak, počítal jsem to vždy. lehká střecha u tak velké stavby jako máš ty by vážila méně než 1/5 toho co tam máš. A to se bavíme jen o střeše. Proto jsem psal, že se to nehodí. na patky. Ostatně sám mám pásy ne? Asi to nějaký důvod mít bude :-) protože to zakládání slamáků na zemi je dost náchylné na problémy. 4kN nejsou nic neobvyklého na mnoha místech v ČR. Je to bezpečnostní minimum. A nejde o nějaké ploché střechy. Zažil jsem na své střeše přes metr mokrého sněhu a to měla sklon 45° a byla z falcovaného plechu! Ani na takové sníh nesjel dolů. A ve chvíli kdy sjel rozdrtím zdi z plynosilikátu jako nic. Pod 2kN nic nedimenuju nikde. Ta sláma to udrží i mnohem více, jen ještě víc klesne, to je vše. To je přesně to co potřebuješ. Čím menší rozdíl mezi nejzatíženějším stavem a tím nejvíce odlehčeným, tím menší bude sesedání. I když tam se k tomu ještě projeví čas. Nějak si neumím dost dobře představit sesednutí o 7cm. Tedy umím viděl jsem i víc u roubenek, ale neumím se na to připravit :-)

CUKI: tohle je popsáno v návodech/učebničkách či jak to nazvat a řešíš to s projektanty, kteří to znají (měli by to znát). Je to probádaná prozkoumaná věc (jakože skutečně proběhl výzkum s peer reviews). Můj projektant toto téma řešil v rámci svých magisterských studií v Briánii, měl to jako závěrečnou práci.
Naše stropy v přízemí jsou 2,5 metru. V podkroví he hřeben vyšší.
Nějak se mi nezdá těch 115N/m2. To je ekvivalent 11,5 kila, to by byla velmi lehká střecha. Ale obecně ano, je dobré to zatížit, ale buď stačí udělat střešní izolaci z balíků slámy, nebo tam dát tašky. Ale má to taky nějaký limit - čili neplatí “čím težší střecha, tím líp pro nosnou slámu”. Naše střecha i se stropem má zhruba 10 tun, je tam 26 krokví = 390 kg na krokev = 60 kg na m2 (170m2). Ty 4kN na m2 jsou extrémní případ, kdy na rovné střeše leží myslím půl metru nového mokrého sněhu. Proto si myslím, že je dobrá sedlová střecha, protože na ní se to neudrží. Nicméně je to (musí to být) projektováno tak, aby to ta konstrukce věnce i slámy unesla.

AMBIENTIUM: Pokud bude vnější omítka difuzně uzavřenější než ta vnitřní, potřeba to řešit je. Nejde o to jí uzavřít, ale zajistit aby měla vnitřní omítka třeba nějakou jinou směs. V Británii jsem viděl právě opravu něco přes 20let staré slaměnky (nenosné) a byl tam problém právě v tomto. Tam situaci vyřešili tak, že vnější omítku sundali a nahradili ji něčím odlehčenějším. A tyhle domky byly zajímavé ještě tím, že i střechu měli slaměnou, ta se ale musí každých 5-10let opravovat tak jako tak.

AMBIENTIUM: A smím se zeptat jak jsi to řešil ty? Jak jsi zajistil že ta vnitřní hliněná omítka je všude propustnější než ta vnější? Neříkám, že to nejde zajistit, jen jsem si u nikoho zatím nevšiml že by to nějak řešil.
Ano mám jen 3 pokojový dům. Ale i když udělám stavbu o velikosti tvého domu budu na tom pořád násobně lépe. I když jsem uvažoval, že máš jen 130m2 s běžně vysokými místnostmi, nějak jsem přehlédl, že máš skoro 4m vysoko stropy.
Já neříkám, že to na patkách postavit nelze, ale že se to k tomu moc nehodí. Ta střecha musí být velmi těžká aby si to alespoň trochu sedlo. Když na to prskneš běžnou střechu s vazníku s lehkou krytinou, tak pak když tam napadne sníh bude tam násobně větší zatížení. Když se sejdou špatné podmínky, tak na střeše zatížené sněhem bude diametrálně odlišné zatížení. Například minulý týden jsem počítal střechu pro kamaráda. Statické zatížení vlastním krovem a krytinou 115N/m2 střechy Ale zatížení sněhem vychází 4kN/m2 střechy. To je skoro 35x víc!!! S tím se prostě u slamáku neumím tak nějak popasovat.
Naopak pokud by jsi dělal zelenou střechu, tak to může být mnohem zajímavější. Čím těžší střecha tím líp pro slámu. Tam je to vlastně výhoda.

CUKI: no to právě není pravda. Difůzní otevřenost je u běžně stavěného slamáku právě zajištěna (běžně se slamáky zevnitř nebední osb deskama). Prědpokládá se, že vnitřní omítka je hliněná. A neprůvzdušnost v takovéto konstelaci není nezbyně nutná. Aneb bez vnitřního bednění to stejně nejde dobře utěsnit.

LINKOS: To jsi asi blbě pochopil, nikde nic takového nepíšu. Jsou to 2 odlišné věty.
Neprůvzdušnost zmiňuji v souvislosti s tím, že ani u té velmi porézní slaměné stavby nemá smysl o ní uvažovat jako o nějakém zázraku, je prostě na nic.
A difuzní otevřenost zmiňuji v tom smyslu, že u běžně stavěného slamáku tato funkce není nijak automaticky zajištěna.

CUKI: difůzní otevřenost je totéž co “dýchání” zdi. A mě právě přijde, že difuzní odpor, kterej musí klesat zevnitř ven, řeší snad všichni slamění stavitelé, ale možná jsi to myslel nějak jinak... A slaměnou zeď s hliněnou omítkou bych teda nepovažoval za igeliťák :-)
Pracnost naprosto souhlasím a potvrzuju. Ale podotknu, že pokud někdo chce s náklady hodně dolů, musí si to stavět sám, a tam pak je úplně jedno, z čeho stavíš...
Nosná se právě líp hodí na menší a malý stavby. Ty větší vždycky raději do dřevěné konstrukce. Dílny, garáže apod. je pro nosnou slámu ideál. Nosná sesedne, zašprycuješ a garantuju, že pak už se to nehne a můžeš stavět velice přesně.
Nosnou opravdu lze postavit na patkách. Není tam nic, co by tomu bránilo. U nás na patkách jen slamáky do konstrukce.
Pokud protopíš 1/15 z 6 m dřeva tak to je super a zajímalo by mě jak velký prostor v m3 vytápíš. My máme cca 500m3.

DOKKTOR: jinak u nás na JM se věčina slámy zaorává - kombajn to rozšmelcuje a po něm zrova jede druhý den traktor a za týden už tam raší hořčice nebo jiné zelené hnojení. není problém se domluvit, ale je problém sehnat někoho, kdo má balíkovač a bude ti tam za nula nula nic jezdit celý den

DOKKTOR: takže si ideálně domluvit v JZD sklizeň a balíkovat si po svém

MAR_TINA: hlavně se všechno jede na velké válcové balíky. nikdo, kdo to dělá ve velkém, ti nebude dva dni brázdit pole s malým zetorem se zapřaženým balíkovačem na ty pidibalíky. ještě teda se dělají velké kvádrové - to má tak půl x metrapůl x tři metry - s tím by se asi dalo stavět, ale nevím, jak je tam orientované stéblo

MAR_TINA: Takové místa by stálo za to lokalizovat pro zájemce.