VO_D_KOLEK: V době, kdy jsem začal přemýšlet o stavbě svého pasivního domu, nebylo moc lidí, kteří by do toho vůbec chtěli jít. Takže všechny nadšence od architektů po svépomocné stavitele spojoval vesměs jediný český server TZB-INFO, kde si nadšenci vyměňovali své zkušenosti. V průběhu let přicházeli další a další. Celé se to podělalo až cca před deseti lety, kdy vznikla zelená úsporám a domy se začali stavět pasivní pouze na papíře a reálná spotřeba nikoho už nezajímala.

Popravdě ten tvůj odvětrávaný prostor moc nechápu, dost bych ocenil nějaké další informace. Ten odvětrávaný prostor podle mě totiž není dostatečně odvětrávaný a nebo můžeš od spodu čekat s ještě horší teplotou než kdyby byl založený na terénu. A nebo mi něco uniká.

"K akumulaci: se stíněním během teplých dní asi počítáš, ne? Pak nemá moc co chladnout."
V létě mi dovnitř žádné slunce nejde, to je jasný, ale nevím jestli jsi tu letos v létě byl, ale teploty přes den několikrát překročili 40°C!!! A v noci neklesli pod 25°C dokonce po několik týdnů!!! To pak máš dost co chladit. Většinou to alespoň na pár hodin klesne pod 20°C takže ráno zavřeš okno a večer máš cca o 2°C více. Ale když ani v noci teplota neklesne máš smůlu.
Mám sice v zásobě ještě zemní registr, ale půda je letos prohřátá hodně hluboko.

Ekvitermní regulaci právě řešíš, aby moc nekolísala teplota v místnosti, když máš akumulační zdroj s fázovým posunem. Například upravuješ teplotu vody podle venkovní teploty.

El podlahovka je cca 3-4cm utopená v anhydritu, ano jde o přímotopné topení, velmi dobře reagující na solární zisky, protože čidla jsou osluněna.

CUKI: Ty se s ním znáš? To jsou věci, taková (aspoň myslím) autorita…
O všech třech zmiňovaných založeních vím (a bohužel jsem neměl možnost využít ani druhou, jak to třeba udělali v domě, který se staví v rámci Svépomocí živě; nám ale desku přerušuje ten odvětrávaný prostor, styk jen jenom po obvodu). Měl jsem za to, že třetí se celkem běžně používá.

K akumulaci: se stíněním během teplých dní asi počítáš, ne? Pak nemá moc co chladnout.

Minimální akumulace se mi jednu dobu jevila jako jediné správné řešení (shodou okolností to bylo v době, kdy mi všichni říkali, že ty naše tvárnice neakumulují, že jsme měi radši stavět s děrovaných cihel :)), ale teď v praxi vidím, že je to dobrá věc.

Poznámce o podlahovce a ekvitermní regulaci nerozumím, ale rád bych u tématu chvíli zůstal.
Ta tvoje elektrická podlahovka je jak hluboko? Předpokládám, že ji považuješ za přímotop. Nebo ne?

CUKI: slozite ani ne,opruz docela ano

LINKOS: Ty se vždycky strašně čertíš, neber to nikterak špatně, ale co je na vedení instalací v SDK příčkách problém. Mě to naopak přijde strašně jednoduché. Nikde nemusíš nic dolovat složitě ve zdi a navíc nesnižuješ statickou stabilitu k-ce. Co ti na tom přijde složitého z čeho by jsi dělal příčky ty?

VO_D_KOLEK: Se Smolou jsem na toto téma vedl před asi 10-15ti lety nejednu diskusi. Nejsem příznivce žádného řešení, každý projekt řeším individuálně. Ale snažím se vždy využít, co nejvíce výhody daného řešení a eliminovat nevýhody. Pro bytový dům bych asi vnitřní izolace nikdy nenavrhoval, a pro RD běžných rozměrů je zase zbytečné používat tu vnější izolaci. Ale nejde ani tak o akumulaci a podobné věci, ale o řešení tepelných mostů v patě domu. Tam máš totiž jen několik málo možností:
1) Založit na betonové desce na zhutněném podkladu s pěnoskla (drť). Což je v mých očích dost megalomanský počin nejen z pohledu financí.
2) vyzdít na formátovaném kašírovaném pěnoskle (např Perinsul F)
3) založit na XPS což mi výpočtově bez problémů vyjde, ale v době stavby jsem nenašel nikoho, kdo by se mi pod to podepsal.
Pokud zná někdo další možnost sem s ní.

No a k té akumulaci:
je akumulace a akumulace. každý typ stavby potřebuje něco jiného. Moc akumulační hmoty může být také ke škodě. Ta má velké přednosti v přechodném období a v zimě. Ale v létě je spíše na škodu, protože se stavba přes krátkou noc nestihne vybít. Tedy většinou je ideální pouze akumulace co stačí na vykrytí rozdílů mezi dnem a nocí.
U přímotopných zdrojů, je větší akumulace vyloženě na škodu. Ta se řeší jen u domů, kde je špatně regulovatelná otopná soustava. Typicky topení na pevná paliva, které už přestávají dělat dobrotu u lepšího NEDu u pasivu jsou v běžných dimenzích úplným nesmyslem.

A pro akumulaci se nejvíce projeví jen první 1-2cm povrchů. A tam SDK není vůbec bez výsledku. Víc než tvoje skořepina se tam projeví ta omítka. A hlavně nejvíce se projeví bezesporu těžká podlaha. Ve které mám podlahové topení, tudíž jako dominantní akumulační prvek, nepotřebuji složitou ekvitermní regulaci otopné soustavy.

CUKI: Tos měl napsat dávno, že patříš k zastáncům vnitřní izolace :) Myslím, že zrovna Smola píše, že vnitřní tepelná izolace má tolik zapřísáhlých odpůrců jako zapřísáhlých příznivců.
Jak se u takhle izolovaných staveb řeší kumulace slunečního zisku? U nás ty betonové příčky dělají hodně, rozdíl mezi jihem a jedinou obytnou místností na severu je propastný, beton drží.

CUKI: Jde opravdu o příčky, vnitřní. K obvodovým zdem jsou kotveny tím, čemu se asi říká malta.

LINKOS: Tak se příště koukni lépe na co reaguješ, než začneš trolit. Byla řeč o příčkách (ty v obvodových zdech bývají velice zřídka) v BST zdivu, které je na vedení instalací dost nevhodné, ač je to jinak velmi zajímavý materiál, musíš s ním víc počítat v projektu. a to se tká vnitřního i vnějšího zateplení.

CUKI: pokud se bavime o izolaci,tak predpokladam,ze se bavime o obvodovem zdivu a tudis, netesnost okolo krabicek...vime jiste oba co to znamena... O bst jsem nic nepsal,jen jsem reagoval na tvoje tvrzeni,ze sadros je na instalace lespi,neni.

LINKOS: Proč potřebuješ těsnit krabičky v SDK příčce?
Ytong na stejné akustické vlastnosti musí mít asi dvojnásobnou šířku. Navíc nevím jaký má smysl navazovat- provázat obvodové BST zdivo z Ytongem?
Existuje spousty možností, ale řešení tepelných mostů těchto příček není zrovna triviální a levné už vůbec ne.

CUKI: kolikrat je zdena pricka mnohem lepsi(zvlast ytong) nez to tahat vatou za sadrosem,nemluve o te prude tesnit vsechny krabicky. Pokud bys tedy byl ochoten akceptovat i odlisny nazor nez ma jeho vysost Cuky...

EL_KO:
VO_D_KOLEK:
Aha tedy to je výčnělek o obvodové zdi? Ono to z té fotky není vůbec vidět.

VO_D_KOLEK: mě by nenapadlo dělat u RD zděné příčky. Navíc já u všech třech zděných staveb které jsem navrhoval a nebo i stavěl měl vždy výhradně vnitřní izolaci. Tedy příčky se nikdy nemohou dotýkat vnějšího nosného pláště.
Pokud bych izoloval z vnějšku a nutně bych potřeboval zděnou příčku, tak bych to pouze zapravil tím lepidlem. ale jak jsem psal, nejsem zastánce zakládání stavby na pěnoskle, takže bych se toho snažil pokud možno vyvarovat. A zděné příčky nejsou žádná slast kvůli natažení sítí.

CUKI: Mezi obytnými místnostmi.
Jak máš průtah mezi místnostmi řešen ty?

EL_KO: Ano.

VO_D_KOLEK: co já vím mezi jakými místnostmi to máš? A i tak to bude (může být) docela velkej rozdíl.

VO_D_KOLEK: Jozefa Smolu? Znám, ale netuším, kde uvádí jaký má smysl vzduchotěsnost omítky mezi jednotlivými místnostmi, kde máš podřezané dveře?

CUKI: K literatuře: skoro všechna, kterou jsem k tématu zděného pasivu přečetl. Smolu znáš, ne?
Podle téže literarury je vnitřní omítka hlavní vzduchotěsnou vrstvou.

CUKI: Neprůvzdušnost řeším celou dobu, měl jsem za to, že si rozumíme.

Vzduchovou neprůzvučnost u obložek s podřezanými dveřmi? Má to smysl?

VO_D_KOLEK: která literatura? Já mám i venkovní zdivo neomítnuté a měnit na tom nic nehodlám. Omítka je vesměs pohledová záležitost a hlavně kryje prasárny při zdění. Pokud někdo nezdí jako prase, může se na omítky vy...
Předtím si řešil neprůvzdušnost, což u tebe znamenalo omezit negativa způsobené nevhodnou skladbu stěn. Tam to chápu. Pokud je to vnitřní příčka řešil bych pouze vzduchovou neprůzvučnost, tedy hodnotu R´w od min 42 do 53dB dle toho jaké místnosti dělí. A tedy bych zeď nechal zdí a ten prostor mezi zaizoloval kammenou vatou cca 45-55Kg/m3

CUKI: Tak literatura uvádí důsledné omítání i příček, že ano.