• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    Toto téma je pro všechny, co hledají alternativu k předraženým katalogovým šikmostřechům, které nedokáží splnit ani běžné požadavky na ekologickou výstavbu.

    Cena bydlení není pouze kupní cenou, je potřeba započítat i provozní náklady!

    Pro všechny, co právě staví, nebo se chystají stavět své nové bydlení, ale i pro ty kteří už bydlí a mají zkušenosti z provozem a chtějí se o ně s ostatními podělit..

    V této diskusi by se měli řešit hlavně praktické konkrétní problémy se stavbou, nebo při projektovaní domu. Jaké materiály a jak  použít, kde je sehnat, jak vyřešit konkrétní problematické detaily k-cí, na co si dát pozor.
    Stejně tak by zde měl být prostor pro věci které se stavbou přímo souvisí, zákony, problémy s úřady, zajištění elektrické energie a pitné či užitkové vody pro domácnost, fotovoltaika a ostrovní systémy, solárrní kolektory, Rekuperace a VZT, způsoby vytápění a ohřevu TUV, Jímky a ČOVky
    rozbalit záhlaví
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    LINKOS: stříšky nad okny ze solarních panelů, nemáš k tomu nějaký fotky?

    Je to převážně jiho-západ - před hlavní velký posuvný okno udělám pergolu, ale ještě nevím jak to pořešit u vikýřovejch oken. Ano dopředu jsem na to nemyslel při zateplování, není to kolem oken nachystaný na ty vnější systémy. Můžu poslat fotku.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    DON_PEDROPOULOS: tak na slunce rozhodně víc fungují ty vnější. Nebo bych kombinoval. Viděl jsem stříšky nad okny ze solárních panelů(samozřejmě vy šli udělat normální) , ktere je stinily v létě, ale zároveň v zimě tam to slunce pustili. A k tomu normální vnitřní žaluzie, nebo těžké závěsy...
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    Zdravím, potřeboval bych do některých oken vyřešit stínění, jednak kvůli slunci v létě, ale i kvůli pocitu soukromí. Ideálně vnitřní, ne kovový, tak aby to bylo upevněný přímo na rámu okna. Rozměry mám ale různý. Máte nějaký tipy? Díky.
    CUKI
    CUKI --- ---
    BASTOCH: to je tohle: https://www.youtube.com/watch?v=KFv-VQDvjxk a nebo to má i pokračování? Večer na to kouknu.

    Jinak přehazovat každý druhý den? To sebere víc energie než mi to dá :-) Asi jsem hold línej...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    BASTOCH: to nejsou kalifornské, ale hnojení žížaly a ty se skutečně volně vyskytují, ale ty kalifornské by fakt neměli.
    Tedle často prehazovany kompost jsem taky zkoušel a přiznám se, že mám raději ten kompost který jen na konci proseju. Spíše se soustředím aby byl zakrýt, měl dostatek provzdusnujiciho materiálu atd.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    Velmi bych vám doporučil dokument permaculture soils od geoffa lawton, kde vypočítává kubiky kompostu a dobu za/na jak dlouho s ní je možné zahřívat potrubí na vodu do sprchy. Zabyvaji se tim výzkumníci už pěkných pár desítek let.
    Hodně tam ostatně řeší i způsoby kompostování sraček -3 měsíce kompostování s pylinama zvlášť a pak jako součást"berkley kompostu". 55-77°, jednou za dva dny přehodit a za 18 dni je z toho hotový kompost. (Kdy lidská hovna tvori pouze malou část objemu)
    A ad kalifornské žížaly - ty mi už deda před drahně 20 lety ukazoval a vychvaloval v kompostu, takže mezi zahrádkári jsou ve volne přírodě už dost dlouho.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    PRASECI_SOIREE: no omlouvám se, ale myslím, že trochu porovnáváš úplně rozdílné technologie.
    Bioplynka ti uvolní z materiálu anaerobní procesem co možná nejvíc hořlavých plynu, a jeho prioritou je získávání energie.
    Kdežto klasický kompost a i ten vermikompost má naopak za účel udržet co nejvíce v materiálu a přeměnit to na velmi kvalitní prisadu do půdy.
    Ten zbytek po bioplynce rozhodně není tak kvalitní jako kompost. Bioplynka je způsob jak získávat energii, kompostování je zurodnivani pudy
    CUKI
    CUKI --- ---
    PRASECI_SOIREE: A kolik toho doma "vyrobíš"?
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    PRASECI_SOIREE: no muzes to zretezit .)
    Nejdriv bioplyn a digestat po smichani s dalsim BRO dat zizalam.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    ZATAMOKO: tak potřebuješ 65 stupňů po dobu jedné hodiny, tuším 50 po dobu týdne. Takže čistě teoreticky by si s tím mohl začít po tomhle období, ale pak bys to stejně musel ochlazovat velmi opatrně abys neprerusil aktivitu breberek.

    Trochu bych si přihrál polivecku a upozornil na diskuzi Biouhel. To je taky způsob jak získat energii z biomasy a zároveň to je carbon capture
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    JAZZZ: to je pouze část procesu, se koukni třeba na https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostov%C3%A1n%C3%AD
    Musíš se rozhodnout, jestli chceš vyrábět teplo nebo dělat kvalitní kompost.
    Pochopil bych to třeba u žampionáren, kde se po termofilní fázi subtrát řízeně nechá zchladnout, protože o další proces se postarají žampiony.
    Teoreticky bys mohl teplo odebírat "nad" kompostovací hromadou, kdybys to měl zavřené v nějaké kontejneru, samozřejmě za podpory nějakýho řídícího systemu, abys přílišným odběrem tepla neškodil procesům v kompostu.

    Za mě ale hnůj patří na pole, kde je už takhle fatální nedostatek organické hmoty.
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    ZATAMOKO: presne to me napadlo. takze to michani by muselo byt rizene podle teploty (teplo by se odebiralo na kraji stejne jako v kupe hnoje). neni tam nejaka idealni teplota kolem 60 stupnu? protoze prehratej hnuj pro bakterie taky neni dobrej (a to ani nemluvim o tom, ze muze zacit horet). tak si prave rikam ze kdyz uz by to byl rizeny proces, tak by to mohlo naopak pomoct.
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    JAZZZ: problem u odebirani tepla z kupy hnoje je ten, ze snizujes teplotu v hromade, tudiz potencialne nedojde k dostatecne dlouhe sanacni termofazi, coz muze mit negativni vliv na cely kompostovaci proces (nezlikviduji se semena plevelu, patogeny atd.).
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    CUKI: ja bych rekl, ze na vymenu obsahu toho valce by ti mohlo stacit tocit 1kw motor hodinu a bojler bys z toho ohral nekolikrat (samozrejme by to chtelo dohrivat protoze ten hnuj nedava porad stejne). energeticky by se to mohlo vyplatit a lidi co chovaji vic zvirat ve stajich by to meli cim krmit. premyslim jestli to odebrane teplo muze timu kompostu pomoct ze tam ty bakterie nepomrou.. jestli by paj ten konpost byl driv zraly. no teorie pekna ale realne takhle ekologicky a zaroven technicky pokrocile zije zanedbatelny zlomek lidi.
    CUKI
    CUKI --- ---
    JAZZZ: Teplota je super, ale ona je tam bohužel jen relativně krátký čas. A když spočítáš tu energii co potřebuješ na to "vyměnit palivo" tak to nemá moc význam. Navíc kdo má takové množství aby to stálo za to?
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    no asi by to muselo byt v nejakym valci ktery by mel podel sten trubky s vodou a uprostred sroub, ktery by to promichaval a postupne protlacoval skrz. musel by mit nektere listysirsi na konci a jine uprostred, aby se to i michalo. a i tak by se to muselo cas od casu cele vyprazdnit a vycistit. tohle mi pripada jako jedine technicky urzitelne reseni.
    CUKI
    CUKI --- ---
    PRASECI_SOIREE: Když ono tam to teplo bude jen relativně krátkou dobu, proto i kompost může klidně zamrznout. Když jsem pracoval v botanický, tak jsme tam měli velké podzemní pařeniště. Někdy to bylo zmrzlé a někdy to mělo klidně 50-60°C...
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    PRASECI_SOIREE: kupa hnoje produkuje az 80 stupnu max. videl jsem ze v ty hromade lidi ve spirale ohrivaj vodu ale trochu blbe se to pak obraci
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    CUKI: dal jsem 90% smrk a borovice. Zda se, ze bez problemu.
    CUKI
    CUKI --- ---
    A co ty piliny? můžou bejt z "kyselého" dřeva? Smrk, borovice..
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: tak obavy nemusí nikdo mít když je nebude vypouštět do volné přírody, ve vermikomposteru jsou ok, ale v nějakém systému kde mohou migrovat, krizit se s původními druhy a podobně, už to tak ok neni
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam