• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    LINKOS: dík za tip, zkusím se po ní někde porozhlednout
    CUKI: mám k tomu filmu titulky, pokud bys potřeboval. Jinak chapu, on používá vše, ale především štěpku a slámu (seno), což půjde občas sehnat třeba u místní firmy na údržbu zeleně apod.
    Pak v tom "později" je skryto plno "ale", např kolik užitečných látek zbyde pro rostliny, ale rozumím- taky to nemám ozkoušeno, jestli to bude stát za tu určitou namahu, stejně jako např biouhel v záhonech a plno dalšího, takže můžu jen teoreticky plkat,)
    CUKI
    CUKI --- ---
    BASTOCH:
    LINKOS: Tak tak, uprostřed bude třeba nějaká teplota, ale na kraji? To se to říká maníkovi co tam nikdy neměl sníh :-)


    BASTOCH: Skončil jsem zatím v půlce. Musel jsem to hodně pozorně poslouchat protože slovní zásoba z tohoto odvětví mi není zrovna vlastní :-) Ráno dokoukám zbytek.
    Z toho co jsem viděl je to ale dost mimo mojí potřebu. Já potřebuju dělat kompost z toho co mám k dispozici na místě. Jsem vegetarián a určitě nebudu mít zásobu jiných výrobků než lidských. Nějaké piliny dám, protože dělám občas nábytek, ale většina smrtelníků je taky nebude mít k dispozici. Ten kompost prostě musí primárně umět spotřebovat to co je a kdy to je. Což ani klasická čovka neumí. Prostorově to taky musí bejt dost nenáročné. To jak dlouho se ten kompost bude rozkládat, ale zas tak podstatné není. On se nikam neztratí jen bude později...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    BASTOCH: takle, při kompostování lidských produktů jsou ochranou 2 roky. Po té máš jistotu, že tam žádný patogen není, protože nikdy nemůžeš zaručit že všechny části kompostu prošli teplým rozkladem, ale žádný patogen není schopen přežít v kompostu 2 roky. Skvělá knížka na tohle téma je "lidský hnůj". Tam to je popsáno chlapikem, který todle dělal v době napsání už 30 let s tím, že si i nechával dělat rozbory půdy a byl i na vyšetření a všechno bylo ok. A to samozřejmě záchod používaly i návštěvy a nárazově docela dost lidí...
    Dva roky a normálně to dává do záhonů kde pěstuje zeleninu, kterou jí celá rodina...
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    LINKOS: může být,
    ještě bych se vrátil zpětně k lidským hovnům v kompostu,
    berkley by měl udělat tu teplotu 55-70 v který by se měly buď spálit, případně deaktivovat nebezpečný látky v nich obsažené. Taky kompostuju doposud takhle nějak, promyšleným vrstvením. Výsledky dobrý, ale řešim to především s ohledem na ty hovna
    +rychlost a množství je samozřejmě taky skvělá věc, když si chci být jistý tím, jaký kompost používám na zahradě (tim myslim, oproti kupovanému např)
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    BASTOCH: ono to nestraceni objemu je spíše o tom jak to namichas v poměru N:C. Druhá věc pak je, že on se ten materiál slehává, takže tam máš plus mínus tu samou váhu, ale objem se ti sníží. Osobně kompost neprehazuju vůbec a přijde mi to jako obyčejná pověra, způsobena špatným postupem při ukládání materiálu, to co je zásadní u kompostu je mít dostatek materiálu kterým to zakrýváš a který tam umožňuje aerobní procesy.
    Až na konci když to je uzraly, to proseju.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    CUKI: a co jsi na něj říkal?
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    CUKI: jo, to je ono, jen to má asi hodinu a půl. Myslím, že jsem to stáhnul z uloz.to
    Ono s tím přehazováním to neni tak hrozný, ve výsledku asi cca 8hodin čisté práce na kubík kompostu. Protože to je hlavní výhoda toho Berkley kompostu - že z kubíku hmoty vyjde kubík kompostu.

    LINKOS: volně to zřejmě nebylo, je to už hodně dávno, ale děda si kupoval násadu přímo kalifornských žížal, které si přinesl do kompostu.
    k přehazování - kouzlo je především v tom, že se neztrácí objem, kubík za kubík - v normální kompostu budeš podle mě někde hluboko pod polovinou.
    Zatím jsem to nezkoušel, ale letos na to budu mít místo, tak bych si to rád ověřil.
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: nn, jih přece spolehlivě zastíníš přesahem. Já používám hlavně přesah střechy, ale funguje i ta pergola a pod.
    Když máš okna nasměrována k východu a západu, tak ten úhel pod kterým to slunce svítí je nízko. Tedy se to na ziscích hodně projeví. U východu to není sice tak hrozné, protože po většinu času dopluješ noční ztráty. Ale pokud jsou tropické noci, tak vadí šíleně i to. Mám na východ dveře na terasu a asi 30min mi do nich v létě svítí takovým malým průhledem slunce. A je to neskutečně znát. No a na západ po celodenních ziscích je to největší problém.
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    LINKOS: stříšky nad okny ze solarních panelů, nemáš k tomu nějaký fotky?

    Je to převážně jiho-západ - před hlavní velký posuvný okno udělám pergolu, ale ještě nevím jak to pořešit u vikýřovejch oken. Ano dopředu jsem na to nemyslel při zateplování, není to kolem oken nachystaný na ty vnější systémy. Můžu poslat fotku.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: asi si myslel jih a západ, především a ano máš pravdu a souhlasím s tebou
    CUKI
    CUKI --- ---
    DON_PEDROPOULOS: jen vnější varianty opravdu řeší přehřívání. Na jih by stačila stříška, nebo pergola. Východ a hlavně západ je potřeba prostě zakrýt, tam to jinak nejde. Nepamatuji si ale jak to tam máš orientovaný.

    TSOH: žaluzie to je pak jak v kanceláři a ne doma
    TSOH
    TSOH --- ---
    DON_PEDROPOULOS: Pokud kvuli slunci (aby se nepřehříval interier), tak je potřeba vnější stínění před okny (rolety, žaluzie, screeny)... Na soukromí a stínění pak interierové záležitosti. Proč ne kovový ? Dneska je na trhu spousta sortimentu, ale pokud chceš interierové stínění, tak mi prostě připadá nejlepší klaska: vnítřní kovové žaluzie. Jsou cenově dostupné, zaručuje to soukromí a lze si do interieru pustit i světlo dle potřeby/naklápění. Neřeší však zvyšování teploty v interieru, což na jižních stranách můžeš pocítit...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    DON_PEDROPOULOS: tak na slunce rozhodně víc fungují ty vnější. Nebo bych kombinoval. Viděl jsem stříšky nad okny ze solárních panelů(samozřejmě vy šli udělat normální) , ktere je stinily v létě, ale zároveň v zimě tam to slunce pustili. A k tomu normální vnitřní žaluzie, nebo těžké závěsy...
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    Zdravím, potřeboval bych do některých oken vyřešit stínění, jednak kvůli slunci v létě, ale i kvůli pocitu soukromí. Ideálně vnitřní, ne kovový, tak aby to bylo upevněný přímo na rámu okna. Rozměry mám ale různý. Máte nějaký tipy? Díky.
    CUKI
    CUKI --- ---
    BASTOCH: to je tohle: https://www.youtube.com/watch?v=KFv-VQDvjxk a nebo to má i pokračování? Večer na to kouknu.

    Jinak přehazovat každý druhý den? To sebere víc energie než mi to dá :-) Asi jsem hold línej...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    BASTOCH: to nejsou kalifornské, ale hnojení žížaly a ty se skutečně volně vyskytují, ale ty kalifornské by fakt neměli.
    Tedle často prehazovany kompost jsem taky zkoušel a přiznám se, že mám raději ten kompost který jen na konci proseju. Spíše se soustředím aby byl zakrýt, měl dostatek provzdusnujiciho materiálu atd.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    Velmi bych vám doporučil dokument permaculture soils od geoffa lawton, kde vypočítává kubiky kompostu a dobu za/na jak dlouho s ní je možné zahřívat potrubí na vodu do sprchy. Zabyvaji se tim výzkumníci už pěkných pár desítek let.
    Hodně tam ostatně řeší i způsoby kompostování sraček -3 měsíce kompostování s pylinama zvlášť a pak jako součást"berkley kompostu". 55-77°, jednou za dva dny přehodit a za 18 dni je z toho hotový kompost. (Kdy lidská hovna tvori pouze malou část objemu)
    A ad kalifornské žížaly - ty mi už deda před drahně 20 lety ukazoval a vychvaloval v kompostu, takže mezi zahrádkári jsou ve volne přírodě už dost dlouho.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    PRASECI_SOIREE: no omlouvám se, ale myslím, že trochu porovnáváš úplně rozdílné technologie.
    Bioplynka ti uvolní z materiálu anaerobní procesem co možná nejvíc hořlavých plynu, a jeho prioritou je získávání energie.
    Kdežto klasický kompost a i ten vermikompost má naopak za účel udržet co nejvíce v materiálu a přeměnit to na velmi kvalitní prisadu do půdy.
    Ten zbytek po bioplynce rozhodně není tak kvalitní jako kompost. Bioplynka je způsob jak získávat energii, kompostování je zurodnivani pudy
    CUKI
    CUKI --- ---
    PRASECI_SOIREE: A kolik toho doma "vyrobíš"?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam