• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    Toto téma je pro všechny, co hledají alternativu k předraženým katalogovým šikmostřechům, které nedokáží splnit ani běžné požadavky na ekologickou výstavbu.

    Cena bydlení není pouze kupní cenou, je potřeba započítat i provozní náklady!

    Pro všechny, co právě staví, nebo se chystají stavět své nové bydlení, ale i pro ty kteří už bydlí a mají zkušenosti z provozem a chtějí se o ně s ostatními podělit..

    V této diskusi by se měli řešit hlavně praktické konkrétní problémy se stavbou, nebo při projektovaní domu. Jaké materiály a jak  použít, kde je sehnat, jak vyřešit konkrétní problematické detaily k-cí, na co si dát pozor.
    Stejně tak by zde měl být prostor pro věci které se stavbou přímo souvisí, zákony, problémy s úřady, zajištění elektrické energie a pitné či užitkové vody pro domácnost, fotovoltaika a ostrovní systémy, solárrní kolektory, Rekuperace a VZT, způsoby vytápění a ohřevu TUV, Jímky a ČOVky
    rozbalit záhlaví
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    BASTOCH: ono to nestraceni objemu je spíše o tom jak to namichas v poměru N:C. Druhá věc pak je, že on se ten materiál slehává, takže tam máš plus mínus tu samou váhu, ale objem se ti sníží. Osobně kompost neprehazuju vůbec a přijde mi to jako obyčejná pověra, způsobena špatným postupem při ukládání materiálu, to co je zásadní u kompostu je mít dostatek materiálu kterým to zakrýváš a který tam umožňuje aerobní procesy.
    Až na konci když to je uzraly, to proseju.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    CUKI: jo, to je ono, jen to má asi hodinu a půl. Myslím, že jsem to stáhnul z uloz.to
    Ono s tím přehazováním to neni tak hrozný, ve výsledku asi cca 8hodin čisté práce na kubík kompostu. Protože to je hlavní výhoda toho Berkley kompostu - že z kubíku hmoty vyjde kubík kompostu.

    LINKOS: volně to zřejmě nebylo, je to už hodně dávno, ale děda si kupoval násadu přímo kalifornských žížal, které si přinesl do kompostu.
    k přehazování - kouzlo je především v tom, že se neztrácí objem, kubík za kubík - v normální kompostu budeš podle mě někde hluboko pod polovinou.
    Zatím jsem to nezkoušel, ale letos na to budu mít místo, tak bych si to rád ověřil.
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: nn, jih přece spolehlivě zastíníš přesahem. Já používám hlavně přesah střechy, ale funguje i ta pergola a pod.
    Když máš okna nasměrována k východu a západu, tak ten úhel pod kterým to slunce svítí je nízko. Tedy se to na ziscích hodně projeví. U východu to není sice tak hrozné, protože po většinu času dopluješ noční ztráty. Ale pokud jsou tropické noci, tak vadí šíleně i to. Mám na východ dveře na terasu a asi 30min mi do nich v létě svítí takovým malým průhledem slunce. A je to neskutečně znát. No a na západ po celodenních ziscích je to největší problém.
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    LINKOS: stříšky nad okny ze solarních panelů, nemáš k tomu nějaký fotky?

    Je to převážně jiho-západ - před hlavní velký posuvný okno udělám pergolu, ale ještě nevím jak to pořešit u vikýřovejch oken. Ano dopředu jsem na to nemyslel při zateplování, není to kolem oken nachystaný na ty vnější systémy. Můžu poslat fotku.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: asi si myslel jih a západ, především a ano máš pravdu a souhlasím s tebou
    CUKI
    CUKI --- ---
    DON_PEDROPOULOS: jen vnější varianty opravdu řeší přehřívání. Na jih by stačila stříška, nebo pergola. Východ a hlavně západ je potřeba prostě zakrýt, tam to jinak nejde. Nepamatuji si ale jak to tam máš orientovaný.

    TSOH: žaluzie to je pak jak v kanceláři a ne doma
    TSOH
    TSOH --- ---
    DON_PEDROPOULOS: Pokud kvuli slunci (aby se nepřehříval interier), tak je potřeba vnější stínění před okny (rolety, žaluzie, screeny)... Na soukromí a stínění pak interierové záležitosti. Proč ne kovový ? Dneska je na trhu spousta sortimentu, ale pokud chceš interierové stínění, tak mi prostě připadá nejlepší klaska: vnítřní kovové žaluzie. Jsou cenově dostupné, zaručuje to soukromí a lze si do interieru pustit i světlo dle potřeby/naklápění. Neřeší však zvyšování teploty v interieru, což na jižních stranách můžeš pocítit...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    DON_PEDROPOULOS: tak na slunce rozhodně víc fungují ty vnější. Nebo bych kombinoval. Viděl jsem stříšky nad okny ze solárních panelů(samozřejmě vy šli udělat normální) , ktere je stinily v létě, ale zároveň v zimě tam to slunce pustili. A k tomu normální vnitřní žaluzie, nebo těžké závěsy...
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    Zdravím, potřeboval bych do některých oken vyřešit stínění, jednak kvůli slunci v létě, ale i kvůli pocitu soukromí. Ideálně vnitřní, ne kovový, tak aby to bylo upevněný přímo na rámu okna. Rozměry mám ale různý. Máte nějaký tipy? Díky.
    CUKI
    CUKI --- ---
    BASTOCH: to je tohle: https://www.youtube.com/watch?v=KFv-VQDvjxk a nebo to má i pokračování? Večer na to kouknu.

    Jinak přehazovat každý druhý den? To sebere víc energie než mi to dá :-) Asi jsem hold línej...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    BASTOCH: to nejsou kalifornské, ale hnojení žížaly a ty se skutečně volně vyskytují, ale ty kalifornské by fakt neměli.
    Tedle často prehazovany kompost jsem taky zkoušel a přiznám se, že mám raději ten kompost který jen na konci proseju. Spíše se soustředím aby byl zakrýt, měl dostatek provzdusnujiciho materiálu atd.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    Velmi bych vám doporučil dokument permaculture soils od geoffa lawton, kde vypočítává kubiky kompostu a dobu za/na jak dlouho s ní je možné zahřívat potrubí na vodu do sprchy. Zabyvaji se tim výzkumníci už pěkných pár desítek let.
    Hodně tam ostatně řeší i způsoby kompostování sraček -3 měsíce kompostování s pylinama zvlášť a pak jako součást"berkley kompostu". 55-77°, jednou za dva dny přehodit a za 18 dni je z toho hotový kompost. (Kdy lidská hovna tvori pouze malou část objemu)
    A ad kalifornské žížaly - ty mi už deda před drahně 20 lety ukazoval a vychvaloval v kompostu, takže mezi zahrádkári jsou ve volne přírodě už dost dlouho.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    PRASECI_SOIREE: no omlouvám se, ale myslím, že trochu porovnáváš úplně rozdílné technologie.
    Bioplynka ti uvolní z materiálu anaerobní procesem co možná nejvíc hořlavých plynu, a jeho prioritou je získávání energie.
    Kdežto klasický kompost a i ten vermikompost má naopak za účel udržet co nejvíce v materiálu a přeměnit to na velmi kvalitní prisadu do půdy.
    Ten zbytek po bioplynce rozhodně není tak kvalitní jako kompost. Bioplynka je způsob jak získávat energii, kompostování je zurodnivani pudy
    CUKI
    CUKI --- ---
    PRASECI_SOIREE: A kolik toho doma "vyrobíš"?
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    PRASECI_SOIREE: no muzes to zretezit .)
    Nejdriv bioplyn a digestat po smichani s dalsim BRO dat zizalam.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    ZATAMOKO: tak potřebuješ 65 stupňů po dobu jedné hodiny, tuším 50 po dobu týdne. Takže čistě teoreticky by si s tím mohl začít po tomhle období, ale pak bys to stejně musel ochlazovat velmi opatrně abys neprerusil aktivitu breberek.

    Trochu bych si přihrál polivecku a upozornil na diskuzi Biouhel. To je taky způsob jak získat energii z biomasy a zároveň to je carbon capture
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    JAZZZ: to je pouze část procesu, se koukni třeba na https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostov%C3%A1n%C3%AD
    Musíš se rozhodnout, jestli chceš vyrábět teplo nebo dělat kvalitní kompost.
    Pochopil bych to třeba u žampionáren, kde se po termofilní fázi subtrát řízeně nechá zchladnout, protože o další proces se postarají žampiony.
    Teoreticky bys mohl teplo odebírat "nad" kompostovací hromadou, kdybys to měl zavřené v nějaké kontejneru, samozřejmě za podpory nějakýho řídícího systemu, abys přílišným odběrem tepla neškodil procesům v kompostu.

    Za mě ale hnůj patří na pole, kde je už takhle fatální nedostatek organické hmoty.
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    ZATAMOKO: presne to me napadlo. takze to michani by muselo byt rizene podle teploty (teplo by se odebiralo na kraji stejne jako v kupe hnoje). neni tam nejaka idealni teplota kolem 60 stupnu? protoze prehratej hnuj pro bakterie taky neni dobrej (a to ani nemluvim o tom, ze muze zacit horet). tak si prave rikam ze kdyz uz by to byl rizeny proces, tak by to mohlo naopak pomoct.
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    JAZZZ: problem u odebirani tepla z kupy hnoje je ten, ze snizujes teplotu v hromade, tudiz potencialne nedojde k dostatecne dlouhe sanacni termofazi, coz muze mit negativni vliv na cely kompostovaci proces (nezlikviduji se semena plevelu, patogeny atd.).
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    CUKI: ja bych rekl, ze na vymenu obsahu toho valce by ti mohlo stacit tocit 1kw motor hodinu a bojler bys z toho ohral nekolikrat (samozrejme by to chtelo dohrivat protoze ten hnuj nedava porad stejne). energeticky by se to mohlo vyplatit a lidi co chovaji vic zvirat ve stajich by to meli cim krmit. premyslim jestli to odebrane teplo muze timu kompostu pomoct ze tam ty bakterie nepomrou.. jestli by paj ten konpost byl driv zraly. no teorie pekna ale realne takhle ekologicky a zaroven technicky pokrocile zije zanedbatelny zlomek lidi.
    CUKI
    CUKI --- ---
    JAZZZ: Teplota je super, ale ona je tam bohužel jen relativně krátký čas. A když spočítáš tu energii co potřebuješ na to "vyměnit palivo" tak to nemá moc význam. Navíc kdo má takové množství aby to stálo za to?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam