NOFNAK: tohle na mě vyskočilo včera na facebooku, jako vzpomínka:
9. srpen 2014 v 14:27 ·
Posledni 2 roky, 10 mesicu a 5 dni jsem byla bez syna max 18 hodin. Az dodnes. Sama jsem na sebe zvedava, jak budu - krome prace - travit cas

Takže jde to, i když člověk přijde z práce, večeře, nějakej úklid a jde se spát, moc už se toho nestihne, a nákup ještě a tak. ALe čím je dítě starší a samostatnější, tím volnější je rodič a taky se dítě líp někam "upíchne" na hlídání..

NOFNAK: ne, ty hlemýžďe jsem neměla číst!

blink :)

EUCHENIE: Jo přesně. To potvrzení, že to období (cucání palce, hlemýžďů.., záchvatů vzteku, pláče atd.) skončí je velmi úlevné.

Taky míváte občas vyčerpávající rána? Já si skoro říkám, že ty naše raní storky začnu sepisovat.
Dcerka dneska výjimečně vstávala sama a před budíkem, jindy ji tahám z postele fakt těžko. Dneska po mě už hodinu před budíkem, tedy od půl páté (!!!) hopsala. Ale dobrý, namažeme chleba s medem, připravíme kakao. Kakao si skoro celé vylila a tak jsem ji šla zachraňovat, u čehož mi do mých dlouhých vlasů zamotala celý chleba s medem. Což se jí vůbec nelíbilo, protože ona ho chtěla a já jí ho sebrala! Takže honem jiný chleba s medem, vymotat ten z vlasů, bleskově vlasy umýt a s mokrou hlavou do práce - pozdě ale přece. Na druhou stranu jsou ty příchody do práce občas fakt úleva :D.

NYA: Je to vysilující, že? No jo no, my to měli taky ze začátku jako na horské dráze, jednou dole jednu nahoře. Rozum přeci říká, že jsme lidé, rozumní, tak proč bychom se nemohli domluvit a fungovat v nějakých mantinelech slušného chování.. ale realita je prostě jiná.
Za sebe doporučuji se na tatínky prostě vůbec nespoléhat, s ničím raději moc nepočítat. Ušetříš si zklamání a můžeš být ve finále max. mile překvapena. Ale rozhodně se vždycky aspoň v nějaké podobě vrátí ta snaha a slušné chování z tvé strany. I kdyby jen od lidí kolem kteří dokáží vyjádřit podporu a pochopení.

PIDALA: toho jsem se bála, když jsi to tady popisovala, hodně sil a třeba se to věkem ještě srovná.

ORIKA: v šesti je strašně pozdě. pokud je autismus jednoznačnej, dá se bez pochybností určit kolem tří let, a to je taky věk, kdy když se začne s dítětem rozumně pracovat, dá se leccos upravit nebo podchytit.