VESTIGIA: Druhý den jsem dala (ne)poctivých deset minut. 
Protože jsem se k tomu dostala až teď, ráno bylo úplně zabitý a přestože rána nesnáším, tyhle věci mi jdou líp. 
Ale cítím se už trochu.. rozpohybovaněji.
Myslím, že můj hlavní cíl bude denně aspoň chvíle a třeba to časem půjde. 
Je zajímavý, jak na trénincích mimo domov, který jsou 100x náročnější, to prostě jde přežít, a doma to prostě nepřekousnu tak „dlouho". :o