• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    WITCHIEPOROD - obecna diskuze
    SUFFOCATE
    SUFFOCATE --- ---
    report porod 9.5.2017

    Z porodu jsem měla strašný strach! Celé těhotenství ani moc ne, ale poslední dny/týdny se ten strach stupňoval a špatně se mi s těmi pocity pracovalo. Pořád jsem doufala, že to ještě nepřijde, že se to posune na co nejpozději a nebo to nějak zaspím, nebo nevím.. :) Ale zase jsem si dávala pozor na to, abych si nakonec nepřivolala císaře v celkové narkóze.. :)

    Každopádně.. termín jsem měla stanovený na 12. května, ale myslela jsem si, že to bude spíš dříve. V pondělí 8. května odpoledne jsem potkala známou (matku tří dětí) a dostala od ní informaci, že bříško už mi pěkně kleslo. To mě poněkud vyděsilo, ale říkala jsem si, že to může trvat klidně ještě týden. Celý den jsem však byla divná. Naštvaná, podrážděná, plačtivá, nervózní... cítila jsem se děsně. Večer jsem už ležela v posteli, přišel si lehnout i manžel a jak jsem se otáčela na posteli na druhý bok, začala mi odcházet plodová voda. Žádné lupnutí apod. jsem neslyšela, dokonce jsem si myslela, že to není plodová voda, ale nějaký výtok. Téhle domněnky jsem se držela opravdu dlouho, asi ze strachu, že už to vážně přišlo. :) Voda mi tedy začala odcházet cca ve 22.15. S tím začaly i nepravidelné kontrakce. Byly to takové chvíli slabounké, chvíli silnější menstruační bolesti. Po 15, 8, 10, 5, 20.. atd. minutách. Celou noc jsem se snažila spát, ale nešlo to. Naspala jsem dohromady asi hodinu, ale nebylo to nijak hrozné. Ráno mi přišlo, že kontrakce trochu ustaly, ale stále mi podcházela po troškách voda. V devět jsem byla objednaná na kontrolu na gynekologii, ale nešla jsem tam s tím, že už to bude spíš na porodnici. Protože však kontrakce nebyly tak časté a intenzivní, rozhodli jsme se s manželem ještě zajet na úřad vyzvednout si nové občanské průkazy a manžel že si vyřídí nové techničáky na auto a motorku. Na úřadě kontrakce trošku zesílily, ale nic strašného. Mnohem víc mě znepokojovala ta odcházející plodová voda. Ještě jsme jeli pro pizzu (kterou jsem pak jen stěží snědla) a domů. Rozhodla jsem se být doma co nejdéle, nechtěla jsem trávit v porodnici zbytečně moc času. Kdybych si trošku víc věřila, klidně bych rodila doma, ale jakožto prvorodička a strašpytel jsem se nakonec rozhodla rodit v porodnici. Po celý den jsem občasně chytla hysterický záchvat pláče, vlastně ani nevím proč. :) V 16 hodin jsme nakrmili psa a vyrazili do Hořovic. Cesta byla v pohodě, v Hořovicích jsme ještě vyvenčili psa a dali ho do auta, ať na nás počká. Personál však zjistil, že mi opravdu odtéká plodová voda a už si mě tam nechají. Byla jsem nesvá z toho, že to může trvat dlouho a pes bude v autě několik hodin. Dokud si pro něj nepřijeli manželovi rodiče, jako bych ten porod nějak brzdila. Pak se to pěkně rozjelo, ale dost možná to bylo také klystýrem... ještě k příjmu.. natáčeli mi monitor a neustále se na něco ptali, musela jsem podepisovat souhlasy.. no klasika porodnice. Porodní plán se mnou konzultovali, ale spíše stylem, že "tohle se u nás nedělá", "tohle udělat musíme"... po natočení monitoru nás s manželem odvedli na porodní pokoj a nechali nás tam. Ještě mi zavedli kanylu, což jsem nechtěla, ale už jsem byla celkem mimo na to, abych jim odporovala. Manžel se snažil všechno s nimi vykomunikovat, ale jsou to mistři v manipulaci. :) Klystýr jsem si mohla rozmyslet, a nakonec jsem se rozhodla jej podstoupit a nebylo to vůbec nepříjemné. Po klystýru začaly kontrakce sílit, bylo asi 18.30. Občas někdo přišel se podívat, ale moc nerušili. Kvůli tomu, že mi voda odtékala už několik hodin, chtěli mi dát antibiotika. Když jsme se ptali na výsledky krve, jestli je to nutné, jejich odpověď byla, že výsledky jsou dobré, ale trochu hraniční a pokud to nechci, musím podepsat reverz, ale že stejně mi je pak budou muset dát a kdesi cosi.. taková nepříjemná situace. Takže jsem se opět nechala zmanipulovat. :) Kontrakce sílily, sprcha nepomáhala. Myslela jsem si, jak budu kontrakce rozhopsávat na míči, ale nejlepší byla poloha vestoje s opřenýma rukama o stůl nebo umyvadlo a studenou plenu na hlavu. Tu mokrou studenou plenu jsem pak měla na hlavě snad pořád, myslím i při samotném tlačení jsem si jí dávala na obličej. I když už byla úplně horná a manžel mi ji chtěl namočit, nemohla jsem ji sundat, jako bych se s ní cítila bezpečněji a tak trochu v "úkrytu". :) Někdy ty kontrakce byly tak silné, že se mi podlomily kolena a klečela jsem na zemi, ale jak to šlo, hned jsem zase vstávala. Také mi bylo na zvracení, ale vyzvracet nic nešlo. Nevím v kolik, ale myslím kolem 22.00 mi sdělili, že jsem otevřená na osm centimetrů, což mě povzbudilo, že už by to nemuselo moc dlouho trvat. Cítila jsem tlak na konečník a bolest byla už celkem silná, sestra mi poradila, ať si sednu na toaletu, že lépe sestoupí hlavička níž. To už ale byly bolesti tak vyčerpávající, že jsem si řekla o Entonox. Trochu mě mrzí, že jsem to nezvládla bez něj, ale v tu chvíli mi to hodně pomohlo. Bolest sice byla pořád silná, ale mimo kontrakci jsem byla příjemně zfetovaná a mohla jsem se úplně uvolnit. Jinak jsem byla stále v křeči, i když kontrakce zrovna nebyla. Trochu jsem si odpočinula, dr. se sestrou mě poslaly na lůžko, že mě vyšetří. Bohužel, v téhle blbé poloze na zádech jsem už zůstala, šlo se rodit. Ještě jsem si řekla, aby mi alespoň trochu zvedli záda, abych úplně neležela, ale poloha to byla blbá tak jako tak. Tlačení mi nešlo, byla jsem v hrozné křeči, navíc mi sebrali ten plyn, takže to začalo být zase docela brutální. :) Pořád mi říkali, ať si držím nohy pod koleny, tlačím je k sobě a uvolním zadek.. a ať tlačím. Vůbec mi to nešlo, cítila jsem, jak jsem v blbé poloze a jak se to všechno děje úplně jinak, než jsem chtěla, ale byla jsem strašně unavená a už jsem chtěla, aby to celé skončilo, tak jsem poslouchala instrukce a snažila se... na úplný závěr mi prý dali do kapačky oxytocin, že to zesílí kontrakce. Taky mi nakonec udělali nástřih, i když ten jsem opravdu HODNĚ nechtěla a myslím si, že kdybych nebyla na zádech, vůbec by nebyl nutný. Nástřih jsem cítila, ale přehlušila to bolest sestupující hlavičky. Nevím jak dlouho to trvalo, ale nakonec jsem hlavičku vytlačila (za doprovodu věty "miminku už se tam nedaří" - klasika), tělíčko už byla sranda... miminko mělo jednu ručku kolem krku, ale vše v pořádku, dali mi ho na chvilku na břicho, manžel přestřihl pupečníkovou šňůru. Ještě jsem jim říkala, ať nechají dotepat pupečník, dle dr. prý dotepal, ale přišlo mi, že to šmikli celkem rychle, takže si tím dotepáním nejsem vůbec jistá. Pak miminko dali na výhřevné lůžko, změřili, zvážili, mě zašili.. bolelo to, ale dalo se to přežít..

    Ve 22.46 se nám narodila dcera Anežka.
    Manžel byl u ní, já jsem se celá klepala, klepaly se mi ruce i nohy, bála jsem se, že bych ji neudržela, takže mi ji přiložili asi až za hodinu, kdy jsme si o to museli říct, jinak by asi nepřišli.. Pak nás ještě další hodinu nechali všechny tři osamotě. První noc jsem jí u sebe neměla, byla jsem z toho všeho taková rozhozená, unavená, překvapená.. když mě odvezli na šestinedělí, ptali se mě, jestli ji chci mít u sebe, ale hned dodali "no ale musela byste se teď ještě dívat na instruktážní videa a sestřičky se o ní dobře postarají..". Další manipulace, které jsem podlehla. Druhý den dopoledne mi ji přivezli a už jsem ji měla u sebe...

    Asi se mi bude pohled na věc měnit, ale zatím to vidím tak, že Hořovice jsou pěkné, pokoje vybavené a zařízené úžasně, ale přístup personálu, především co se týče dr. a sester u samotného porodu, nic moc. Ale asi jako všude, když se necháte chytit do pasti zdravotnického zařízení.
    SUFFOCATE
    SUFFOCATE --- ---
    Ted me uplne napadlo, ze je to cele spatne proste proto, ze se o porodech (a vubec o vsem) skoro nebavime. Mezigeneracne. Kdyby to nebylo takove tabu, nemuselo by to pak probihat tak, ze nejaci lekari delaji s nasimi tely nejake veci, zena nevi co delaji, co ji pichaji.. mozna to ani RADSI nechce vedet.
    Kdo do podrobna rozebiral porod s maminkou, babickou? Proc se nerodi ve spolecnosti matek, sester, apod.? Proc maji nase matky a babicky takovy blok o techto vecech mluvit? Viz nekteri moji pribuzni, kteri jakmile jsem otevrela tema porodu, zrudli, zmlkli a pak rychle menili tema (ne, porod neni porno, abysme se cervenali, i kdyz tam pipinka hraje jednu z hlavnich roli).

    Preji si, abych zvladla tuhle barieru prolomit, aby moje dcera nemusela nest tohle břímě s sebou zivotem, aby neopakovala tyhle chyby a nemusela si pak lecit traumata v internetových diskuzich nebo v nejakych k tomu urcenych ženských kruzích. I kdyz i to by bylo porad lepsi, nez to v sobe zamknout a uzirat se tim. Mozna i nevedomky. Sama to znam, nejen co se tyce porodu. Casto se tvarim jako hrdinka a presvedcuji samu sebe, ze jsem v pohode. Dokud neco/nekdo neodemkne zamecek a ja se nesesypu.
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    KOTENCE: mluvime o necem jinym (pokud tedy ja s body_suit mluvim o tom samym). Uz ve druhy porodni fazi nejak manualne, pokud jeste neni zasla branka, to porodnik roztahuje. Ja to vnimala jako brutalni bolest. Jenze u prvniho porodu jsem se nebyla nejak vyrazne schopna vzchopit a proti cemukoliv protestovat, oni mi nic nerikali, co se deje nebo bude dit.
    PETPET
    PETPET --- ---
    KOTENCE: presne tak to bylo po te prvni sekci u me. Mela jsem z toho velke trauma, ale chtela jsem o tom mluvit. A keci typu "bud rada, ze jste zdravi" mi fakt nepomahaly. Ja jsem chtela znat pricinu...
    SUFFOCATE
    SUFFOCATE --- ---
    Ja sem pak taky hodim svuj report, i kdyz neni asi moc zajimavy (vedle v diskuzi uz jste ho cetly). Takovy rekla bych klasicky prubeh bezproblemoveho porodu v nemocnici. A presto to muze byt dost traumaticky zazitek (pro matku i pro dite). A zpetne me nejvic mrzi, ze jsem nebyla s Anezkou. Hned od prvni chvile. Jestli budu jeste nekdy rodit, zrovna tuhle chybu opravdu opakovat nechci.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    ALI_EN: Tak neco takovyho vubec neznam. Me vnitrni vysetreni nikdy nebolelo, spis jsem byla zvedava, jak to postupuje, takze jsem to vitala. Nebo piseme kazda o necem jinym?
    BODY_SUIT: Ja je v Podoli mela celou dobu, fakt hnus. A na monitorech dite ve stresu! No, aby taky ne, kdyz je ve stresu matka, ze jo. Takze takovej kruh: my vas stresujeme, vy stresujete mimino, musime sledovat vystresovany mimino, tak vas stresujeme...
    V Neratovicich v pohode, tam mela PA jen neco prenosnyho a to me neobtezovalo.
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    KOTENCE: nevim, kdy jste byly vylouceny, ja tam jeste stihla napsat, ze prave tu pasvitu tech zenskejch citim jako vlastni ujmu. Kvuli tomu, ze se o porody nezajimaj a odkejvou doktorum prvni posledni, mam pak ja o to tezsi praci, kdyz chci neco podle svyho. Zvyky doktoru zmrvily oba moje porody. A to neni uplne srovnatelny s nejakou stiplavou poznamkou na nyxu, to je for ever zazitek.

    A presne tak, jak to popisujes, jsem se tam snazila vyjadrit. Nesmi se o tom mluvit jenom proto, aby se pak zena necitila dotcena. Takze se budeme tvarit, ze se to nedeje, hlavne bacha na sestinedelky psychickou pohodu (ta samozrejme je na miste, ale pak se asi nebudu vylejvat par dni po porodu do verejny diskuse).
    ALI_EN
    ALI_EN --- ---
    BODY_SUIT: to mam doted v hlave z prvniho porodu. Takhle vypada peklo - bolelo to vic, nez co kdy jinyho me bolelo, vcetne obou porodu bez utiseni bolesti.
    pri druhym porodu to doktorka taky zkusila, proti mymu porodnimu prani. Stenala jsem tak nejak celou dobu porodu, ale jak tohle zkusila, zarvala jsem na ni at toho okamzite necha asi i vlekane. Hned se mi vratil ten prvni porod. Ona na to, ze prej nic nedelala! Jen jsem zastenala, at uz to znova proste nedela.
    Myslim si, ze spousta zenskejch tohle prisuzuje porodnim bolestem. Nebo tedy pokud je dobre pouzitej epidoral, tak to mozna neciti.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    A abych trochu navazala, kde jsme byly vyhnany...
    V CR je hodne cisarskejch rezu, podle me i rady odborniku je jich velka cast zbytecna. Zbytecny a pro hladkej porod nezadouci jsou i jiny intervence. No, nic. Kazda ma pravo se rozhodnout, co chce. Co chce riskovat a co je pro ni vlastne ten strasak. Jedna se boji o naruseni intimni atmosfery, jina ma strach ze vzacnejch komplikaci.
    Troufam si tvrdit, ze naprosta vetsina zen nechce cisarskej rez.

    Nelibej se mi reakce, ktery po reportu z takovyho nestastnyho porodu casto prichazej. Naprosto neempaticky shazujou vaznost udalosti slovy "bud rada, ze mas zdravy dite!" Zni mi to skoro tak, ze si zena nema stezovat a nema se citit spatne, kdyz se porod vyvinul spatne, protoze to mozna mohlo bejt jeste horsi. A nema hledat chyby, protoze rozhodne nikdo za nic nemuze, ani doktori, ani rodicka. To tak nejak samo se to...

    Podle me je v poradku se citit spatne. A je na miste hledat mozny chyby a poucit se pro priste.
    PISISKVOR
    PISISKVOR --- ---
    BODY_SUIT: co mas presne na mysli - to "masirovani" hraze behem 2.doby porodni nebo neco jinyho?
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    BODY_SUIT: Mne to treba ani nevadi. Mnohem vic mi v Podoli vadily monitory.
    AOTEAROA
    AOTEAROA --- ---
    abychom nějak začaly diskuzi a otevřely dveře nově příchozím, navrhuju, aby ta která na to má chuť, přispěla svým porodním reportem, nehledě na jeho stáří. může k němu třeba sama napsat nějakou poznámku jak se na to dívá dnes s odstupem.
    já pak ráda taky přispěju, přiznám se že svůj porodní příběh sdílím docela ráda :D
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam