Mozna nekomu neuniklo, ze v mych textech obcas trousim pratelska postouchnuti na dnesni modu zalevat fosny do epoxidu a sroubovat to cele na nejake humpolacke kovove nohy. To ma vic pricin: jednak tenhle postup neodpovida tomu, co ja osobne chapu pod pojmem «truhlarske remeslo», radil bych to spis nekam do sousedstvi «zbastlime si ptaci krmitko ze zbytku podlahy a pappmache». A krome toho, ja jsem uz v zivote modu nabytku kombinujiciho opracovane a neopracovane drevene detaily zazil. Meli jsme doma hned dva kusy nabytku – jidelni stul a maly stolek – ktere nekdy v sedesatych letech tenhle fenomen zhmotnily. Na rozdil od tech dnesnich v pryskyrici utopenych klad ale byly ty nase truhlarsky remeslne zpracovane, co se konstrukce, spoju atd tyce. Anyway, tahle moda ma jako spousta jinych smeru svuj puvod. Jednim z tech, kdo stal u jejiho zrodu byl architekt a truhlar George Nakashima, a proto dnes venuju par radek prave jemu.
Nakashima se narodil 1905 ve Spokane v USA japonskemu paru a studoval na univerzite ve Washingtonu architekturu. Po dostudovani si za vytezek z prodeje sveho auta koupil cestu parnikem kolem sveta aby nasbiral par zkusenosti. Mimo jine byl v Parizi predstaven i Le Corbusierovi. Po zastavkach v Africe nakonec skoncil v Japonsku v atelieru ceskeho architekta Antonina Raymonda. Raymond byl mimochodem ten, kdo spolupracoval s Frankem Lloydem Wrightem na ikonicke stavbe Imperialniho hotelu v Tokiu. V te dobe mimochodem v atelieru Raymonda spolupracoval na tzv. Golcende Dormitory v Puducherry v Indii, ktere byva oznacovano jako «prvni modernisticka stavba v Indii». V Indii stravil tri tydny v kurzu zpracovani dreva v NID (National institute of Design) behem kterych navrhoval ruzne kusy nabytku ktere se v limitovanych edicich vyrabely az do roku 1975.
V roce 1940 se Nakashima vratil zpet do spojenych statu a zapocal vyrabet nabytek a vyucovat jeho navrhovani v Seattle. Behem druhe svetove valky byl spolu s ostatnimi Japonci internovan, a v internacnim tabore se setkal s Gentauro Hikogawa, ktery ovladal tradicni japonske zpracovani dreva. Pod jeho vedenim se Nakashima naucil mistrovstvi s tradicnimi rucnimi japonskymi nastroji.
1943 se Antonin Raymond uspesne zasadil o propusteni Nakashimy z internacniho tabora a pozval jej pracovat na svoji drubezi farmu v New Hope, Pennsylvania. Tam take Nakashima pozdeji zalozil sve studio.
Nabytek George Nakashimy – ktery navrhoval mimo jine pro produkci firmy Knoll – se vyznacuje syntezou tektoniky, citu pro praci s masivnim, casto spektakulerne rostlym drevem i jemnymi detaily. Jeho prace jsou synonymem pro to nejlepsi co americky nabytkovy design ve dvacatem stoleti vytvoril. A pravdepodobne nekolika oklikami dokazal svuj vliv prenest az do vyrobku Drevotvaru z Jablonne n. Orlici ktery vyrobil ony dva na pocatku meho textu zminene kusy nabytku ktere se staly interierovym ramcem meho detstvi.
Typicke pro Nakashimovy kusy je prave kombinace neopracovane prirodni hrany masivnich fosen s naopak velmi subtilnimi, precizne formovanymi prvky. Jeho nabytek je dukazem toho, ze i tezke, prirodne rostle fosny mohou byt zpracovany na vysoke remeslne urovni, nejenom utopenim v pryskyrici a prisroubovanim kovovych nohou :-)
Jeho studio v New Hope je dnes putovnim mistem, obsahuje nekolik pozoruhodnych domu, a dilnu kde vznikaly jeho navrhy, patri od roku 2008 do seznamu Registru narodnich historickych mist a o sest let pozdeji bylo oznaceno jako “National historic Landmark”. Stoji za to si jej prohlednout, alespon virtualne. (
https://nakashimawoodworkers.com/)Az tedy nekdy priste budete obdivovat nejaky kus exotickeho dreva utopeny v plastiku, vzpomente si na pana Nakashimu ktery to cele pred sedmdesati lety inspiroval :-)