NAGASAWA: tady je kdyztak detailnejsi rozbor schellnbergovejch claimu ze stranek, ktery provozujou klimatologove (zalozili myslim klimatologove michael mann a gavin schmidt jako odpoved na narust dezinformacnich blogu)

Shellenberger’s op-ad « RealClimate
http://www.realclimate.org/index.php/archives/2020/07/shellenbergers-op-ad/

jeden z problematicnosti jaderny energie jako reseni klimaticke krize a prechodu k nizkouhlikove ekonomice

Mluvčí jaderného dozoru v reakci na uvedená varování uvedl, že ONR požaduje, aby nové jaderné elektrárny byly schopny odolat přírodním katastrofám. Konkrétně mají být navrženy tak, aby bezpečně přečkaly extrémní jev, který se vyskytne jednou za deset tisíc let. Problém podle akademiků spočívá v tom, že z událostí, které se vyskytovaly velmi zřídka, nebo se dosud nevyskytly vůbec, může globální změna klimatu vytvořit nový fenomén.

Ve Velké Británii upozorňují experti jaderný dozor na bezpečnostní rizika změny klimatu - Temelín - atomová energetika v reálném světle
https://temelin.cz/...britanii-upozornuji-experti-jaderny-dozor-na-bezpecnostni-rizika-zmeny-klimatu

verite tomu nekdo?

Transformaci české energetiky může urychlit vítr, tvrdí Bloomberg | E15.cz
https://www.e15.cz/...ychlejsi-transformaci-ceske-energetiky-se-jmenuje-vitr-tvrdi-bloomberg-1371323

Bez zásadnějších nákladů zrychlit přechod na moderní energetiku a už v roce 2030 vyrábět 28 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Takové jsou možnosti Česka podle studie Investice do obnovy a přeměny evropských uhelných regionů, kterou zveřejnila výzkumná organizace BloombergNEF

Peníze na podporu větrné energie máme. Nikdo je ale nechce, tvrdí náměstek pro energetiku Neděla | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/...o-vyroba-elektriny-obnovitelne-zdroje-bezemisni-energetika_2006301328_vtk

Peníze na podporu větrné energie máme. Nikdo je ale nechce, tvrdí náměstek pro energetiku Neděla
Za 20 let by mohly pokrývat větrníky čtvrtinu spotřeby elektřiny v Česku. Tvrdí to studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Máme podmínky pro rozvoj větrných elektráren, abychom jimi mohli nahradit spalování uhlí? Diskutovali o tom hosté pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

TUHO:

TUHO: Time lags for equilibration vary between Earth systems: climate temperatures will catch up with the Pliocene with in a few decades, sea levels within a few centuries. But it gets worse. Because not only have we left the agriculture-sheltering Holocene. Not only have we zoomed through Pliocene the span than 1 human lifetime (reminder: we have no evidence that the large scale agriculture we depend upon, in our billions, for survival, is possible in this new climate. Cheers.). We are still going. We are accelerating, in fact, with concentrations of CO2 increasing faster and faster every year.

“_” : this is our unit of time, and it’s 1000 years long.
_ is 10 long human lifespans, 40 generations, the time separating us from the first millennium and the Middle Ages in European history, when Canute of Denmark ruled Britain, before Marco Polo traveled the Silk Road. It’s a long time by any human account: twice the duration of the Roman Empire.
_____ is 5'000 years. It’s the age of the oldest known living tree, Methuselah, in the Californian White Mountains.
____________ is 12'000 years. It’s the time span separating us from the last ice age. This time is the time during which humans slowly selected plants, developed agriculture, cities, writing: anything we would call civilization. It is the time when humans thrived, cultures multiplied, our population grew. This clement and stable climate interval, which sheltered us and the plants we depend upon to live so well, is known as the Holocene. Gaze upon that interval fondly, for it is already in our past.

_______________________________________________________________________________________________________ is 103'000 years: the duration of the last Ice Age. Ice Ages, compared with the Holocene, were pretty brutal times for human beings, and the plants and animals we depend upon. Human population was only 1–10 million at the end of the last ice age — and the one before that nearly wiped us out entirely.
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ is 250'000 years, the rough age of Homo Sapiens, our species, us. This is the late stage of the Quaternary period: a time when our planet swung between ice ages and more clement interglacial periods (of which the Holocene was the latest one).
Now, time starts going much further back.
But stay with me (keep scrolling!): this is important. This is not just a distant past that our species never knew: it’s also a future we and our children will experience. Because time is moving slowly far back from us, but we are changing our climate with a rapidity never previously experienced on Earth. Ready? 3 million years to travel through now. Off — we — go!

https://medium.com/@JKSteinberger/cogs-in-the-climate-machine-167cf16750dd

As anthropogenic climate change continues the risks to biodiversity will increase over time, with future projections indicating that a potentially catastrophic loss of global biodiversity is on the horizon1,2,3. However, our understanding of when and how abruptly this climate-driven disruption of biodiversity will occur is limited because biodiversity forecasts typically focus on individual snapshots of the future. Here we use annual projections (from 1850 to 2100) of temperature and precipitation across the ranges of more than 30,000 marine and terrestrial species to estimate the timing of their exposure to potentially dangerous climate conditions. We project that future disruption of ecological assemblages as a result of climate change will be abrupt, because within any given ecological assemblage the exposure of most species to climate conditions beyond their realized niche limits occurs almost simultaneously. Under a high-emissions scenario (representative concentration pathway (RCP) 8.5), such abrupt exposure events begin before 2030 in tropical oceans and spread to tropical forests and higher latitudes by 2050. If global warming is kept below 2 °C, less than 2% of assemblages globally are projected to undergo abrupt exposure events of more than 20% of their constituent species; however, the risk accelerates with the magnitude of warming, threatening 15% of assemblages at 4 °C, with similar levels of risk in protected and unprotected areas. These results highlight the impending risk of sudden and severe biodiversity losses from climate change and provide a framework for predicting both when and where these events may occur.

https://www.nature.com/articles/s41586-020-2189-9

Menší požáry prospívají klimatu, zjistili vědci. Udrží uhlík v rašeliništích | Plus
https://plus.rozhlas.cz/...ary-prospivaji-klimatu-zjistili-vedci-udrzi-uhlik-v-raselinistich-8247411

https://twitter.com/daliborzz/status/1281866596676501504
Členská základna Pirátů považuje za prioritní témata pro volby 2021 Klima

A 'regime shift' is happening in the Arctic Ocean -- ScienceDaily
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/07/200709141558.htm

Scientists find the growth of phytoplankton in the Arctic Ocean has increased 57 percent over just two decades, enhancing its ability to soak up carbon dioxide. While once linked to melting sea ice, the increase is now propelled by rising concentrations of tiny algae.

https://www.nature.com/articles/s41467-020-17001-1

Delayed emergence of a global temperature response after emission mitigation

A major step towards achieving the goals of the Paris agreement would be a measurable change in the evolution of global warming in response to mitigation of anthropogenic emissions. The inertia and internal variability of the climate system, however, will delay the emergence of a discernible response even to strong, sustained mitigation. Here, we investigate when we could expect a significant change in the evolution of global mean surface temperature after strong mitigation of individual climate forcers.

https://vtm.zive.cz/...emise-potrva-desitky-let-nez-se-projevi-pozitivni-dopad-na-klima-nasi-planety

I když snížíme emise, potrvá desítky let, než se projeví pozitivní dopad na klima naší planety
Karel Kilián
10. července 2020
Více na: https://vtm.zive.cz/...se-projevi-pozitivni-dopad-na-klima-nasi-planety/sc-870-a-204828/default.aspx

Klimatoložka Natalie Mahowald konstatuje, že nelze počítat se změnami v rámci desítek let, ale v tomto pohledu je relevantním měřítkem 100 až 200 let. První výsledky dle jejího mínění neuvidíme dříve než za dvacet nebo třicet let. Dnešní opatření tak ocení především následující generace.

Jako poměrně realistický se jeví ambiciózní scénář, ve kterém se budou globální emise každý rok snižovat o pět procent. V takovém případě bychom mohli zaznamenat první pozitivní změny za 25 let, tedy někdy kolem roku 2045.

YMLADRIS: „Představa, že můžete lidi seznámit s komplikovaným odborným tvrzením a přidat varování, aby naprosto změnili své životy, a lidé to bez váhání přijmou, je asi chybná.“

Nj, tesat do kamene. Nicméně, s tím životním stylem je to dvojsečné tvrzení: samotná spotřeba domácností dělá jen asi 20%, sice ne všechny emise jsou z energetiky, ale prostě je to taková nejasná šedá zóna: doma můžeme v zimě mrznout a sprchovat se studenou vodou, jistě, ale fakticky to nebude mít takový vliv, jaký očekáváme (ani kdyby to dělali všichni). Naproti tomu ani miliardáři se svými soukromými tryskáči, ačkoliv v přepočtu na osobu jsou to klimatičtí hulváti, i kdyby toho všichni přes noc nechali, budou mít celkový dopad mizivý...

Ta změna životního stylu se často týká věcí, které ani lidi ovlivnit nemůžou a v zásadě konzumují řešení, které je jim předkládáno, protože jiné ani neexistuje. To je teda část problému. Druhá část problému je, že lidi prostě instinktivně musej tušit, že že auta jsou součástí problému: ať už se chytnou v dopravní zácpě na dálnici, nebo řeší, kolik utratili za pohonné hmoty a servis... nemluvě o tom, jak velká část ekonomiky se vůbec zabývá výrobou aut a jejich součástek. Prostá středoškolská fyzika říká, že sprchovat se vodou (neohřátou solárními panely či odpadním teplem :-) je sice lehký hřích, ale vyvézt dvoutunové auto na kopec a pak z toho kopce sjíždět bez rekuperace je přímo smrtelný hřích. Člověka co přemýšlí vyděsí i nízká účinnost spalovacích motorů, všechno teplo z chladičů... což člověk vysloveně cítí, když prochází v létě kolem nějaké dopravní zácpy a fouká to z chladičů...

Ta změna životního stylu se netýká až tak toho, jak by lidi fungovali doma (jídlo, teplo, voda....) ale spíš všeho okolo - jak se k nimi dostane nákup, jak se přemístí z práce domů nebo na dovolenou... není to TAK drastická změna životního stylu.

(a nebo jsou tady ještě radikálně-neradkální řešení typu "pojďme zrušit nebo výrazně omezit veřejné osvětlení - úspora by to byla masivní, lidi by i v noci líp spali a byli psychicky vyrovnanější... ale v podstatě se nějak nehodí do celkového vyprávění žádné ze zúčastněných stran... prostě jsou určitá tabu, o kterých se nemluví)

[Audio] Filozof Bruno Latour mluví ve Studiu Leonardo o klimatické krizi, koronavirové krizi, vědě a politice. A taky o své pozoruhodné anketě, ve které vyzvídá, co lidem během karantén chybělo a nechybělo a jakých kompromisů by byli schopni.

Odpor lidí vůči vědě je úměrný tomu, jak moc by museli změnit své životy, tvrdí filozof Latour | Plus
https://plus.rozhlas.cz/...i-vuci-vede-je-umerny-tomu-jak-moc-museli-zmenit-sve-zivoty-tvrdi-8243775

Où atterrir ?
https://ouatterrir.medialab.sciences-po.fr/#/questionnaire