GOJATLA: Tak zadlužovat lidi nechci, ale dluh je dost abstraktní věc. Jako palčivý problém ho pociťují ti, kteří něco vlastní a při nesplacení dluhů o to mohou přijít, ale právě že takováto střední třída, která se bála dluhů, pomalu mizí a z ústupem boomer generace ze scény to ještě zesílí. V konzumní společnosti lidem dluhy nevadí, protože je jim jasné, že nikdy nebudou splaceny.
Dluh nemusí nutně za všech okolností znamenat nějaké peklo a otroctví; pokud se nezadlužují fyzické osoby, ale konkrétní struktury, vybudované za konkrétním účelem, tak je to ok. Např. když si někdo půjčí na fotovoltaickou elektrárnu, mělo by to znamenat, že prostě dluh bude zaplacený produkcí té elektrárny. Dluhové financování tedy samo o sobě není nepřítelem klimatické krize, podle mě. Naopak představa, že se nepůjčí úplně na cokoliv, ale pouze na projekty, které jsou koordinované v nějakém širším rámci, mi nepřijde od věci.
Klimatická krize představuje příležitost pro drobné investory, protože nikdo nepotřebuje jejich peníze, aby otevřel např. další benzínovou pumpu (trh s komoditami je monopolizován), ale možná má smysl aby investovali do solárního panelu na své střeše.
Myslím, že chápu, co přesně ti vadí na pseudo-růstu hnaném dluhovým financováním a spekulativními investicemi... jenže ono se to prostě strašně těžko dá oddělit. Já sám z vlastního podnikání vím, jak je strašně těžké se držet na nějakém trhu, kde má konkurence lepší přístup k úvěru. Požírání menších firem většími, i když pak umožní lepší monopolizaci a růst cen, není samo o sobě skutečným růstem: ekonomika je silná ve chvíli, kdy právě existují konkurující si alternativy, a když jedna vyhraje a druhá zanikne, tak to ale není nutně dobře, a to ani z hlediska enviromentálního dopadu: soutěžení o zdroje může vést k úsporám, tedy i úsporám energie či materiálů, monopol se může chovat buď plýtvavě a nebo se rozhodnout, že daný produkt či služba zdraží a bude nadále k dispozici jen ekonomickým elitám a ne plošně (takových případů není ve světě málo - např. po krachu a následné monopolizaci amerických železnic se v USA cestování po železnici stalo v podstatě cenově nedostupné - zůstalo zachované jako excentrická pohodlnější alternativa než cesta autem pro lidi, kteří neradi létají, ale je považované v podstatě za luxus)ční
V podstatě kombinuješ dva neslučitelné tlaky: jeden z nich je udržet nějakou základní úroveň spotřeby, aby civilizace nezkolabovala (a civilizace fakt zahrnuje hodně věcí, a jedno jestli je řeší veřejný nebo soukromý sektor). Současně ale chceš min pokud jde o čísla na papíře ekonomický růst snížit - to je blízké libertariánskému ideálu deflační ekonomiky, paradoxně, protože v pojetí ekonomiky v jakési permanentní holandské dražbě, ve které je obecně nedostatek peněz a ceny klesají, bude i při konstantní produkce ekonomika klesat (leda by se uváděla v číslech "očištěných od deflace")
V podstatě klimatu by určitě prospělo zastavení spekulativních developerských projektů, které spotřebují tuny betonu a vygenerují novou dopravní zátěž, apod.: současně ale vzhledem k dluhovému financování dnes stávající dluhy nejsou splatitelné bez nových projektů a nových úvěrů, sice hrozí časem realitní bublina v americkém, irském nebo španělském stylu, ale o tom se nesmí mluvit a je to největší tabu (myslím realitky budou spíš předstírat pronajaté kanceláře a byty, než aby připustili nezájem nebo nesolventnost nájemníků - budoucností je tedy cosi jako dobře organizovaný squatting, předstírající ekonomický úspěch místo sociálnosti, a když se pohybuju třeba v tom Karlíně, tak si říkám, jestli všechny ty hipsterské firmy popíjející kafe něco takového dávno už nedělají - typu "půjčíme vám na váš startup, když ovšem budete sídlit v téhle naší budově a bude vás tam fakt hodně").
V zásadě, já prostě degrowth pokládám za nereálný, i když třeba jsem ochoten pochopit, že se tím nemíní Pol-potoov vyhnání městského obyvatelstva s motykama na pole (i když podle mě od toho nejsme tak daleko, jak si myslíme, viz koronakrize a úvahy naštěst-ne-úplně-administrativy o nuceném nasazení studentů na venkově, apod.). Spíš vkládám naděje do disrupce těch vadných ekonomických modelů: tedy např. že lidé si nekoupí další auto, protože chtějí elektromobil, nezajedou k té benzínové pumpě, nebo věci, na kterých se třeba i podílím - třeba rozvoz pomocí elektrických cargokol co váží 50 kg místo dodávek co váží 2 tuny.
Disrupci byl třeba celý svět PC informatiky v 90.letech: byla to disrupce zavedeného byrokratického systému, kdy se ukázalo, že jeden počítač na stole nahradí celou kancelář, ba i budovu, plnou sekretářek, písařek, psacích a kopírovacích strojů, apod. Koronakrize navíc ukázala, že lidi mohou pracovat z domova (např. brácha, programátor, ještě pořád neskončil s homeofffice a nevrátil se do deního zaměstnání - ani po půl roce!). Tuhle disrupci pomocí Internetu jsem promýšlel od 90tých let a přišla mi logická: další krok PC revoluce je, že lidi u PC nemusí sedět v kanclu, ale kdekoliv. Bez 20.let průpravy Internetem by ale disrupce kancelářského životního stylu nebyla možná...
Pokud by se ukázalo, že kanceláří je třeba méně a vyplo by se tam světlo, v zimě topení, v létě klimatizace, nejezdilo by se do těch budov auty, apod., tak je to snad jistá část toho "degrowth", která by dávala smysl (ale na papíře samozřejmě čísla pořád porotou, jinak to ekonomika neumí). Snad by došlo ke konverzi projektů kancelářských budov více na byty (s tím, že by část lidí pracujících z domova pořád dávala přednost životu ve městech, i když toto je velká otázka, zda se v nějaký moment nezmění, jestli se evropské vesnice nezmění v nějaký "evropský sprawl", kde už lidi nepracují v nějakém JZD, ale pracují na home office z domova... ono se to zčásti děje, ale ten kulturní rozdíl mezi městem a venkovem je obrovský)
Kancelářských budov, i když se další už třeba nepostaví, je dnes každopádně obrovské množství. V tom, aby byly nějak zelené, jsme třeba u nás tak 20 let za Evropou - sem tam nějaká ta zelená fasáda nebo střecha, budiž, ale jinak snahy o energetickou autonomii a nějakou neutralitu jsou minimální, když je před nějakou budovou v Karlíně stojan na kola, tak je to naprostý vrchol ekologie (a stojan je stejně prázdný a využívají se podzemní garáže).
Zregulovat na co přesně banka může uvolnit úvěr ("natisknout peníze") je samozřejmě nějaký logický krok, částečně tedy je možné ty regulace zavést na obecní úrovni (třeba změnou územního rozhodnutí - podobně jako poplatky za těžbu uhlí, tohle jsou nejvíc tabu politická témata, protože by prostě scratchovala spoustě lidem přístup k penězům - prostě se to nestane, místo toho se lidem předhodí tahanice o pseudoproblémy, ty za vše můžou uprchlíci a cyklisté a tak, i když ty uprchlíci jsou zajímavým symptomem té zpadní krize: čím Evropa zaplatí za import paliva, surovin a stále víc i hotových výrobků? potištěnými papíry - nebo svými pozemky a nemovitostmi?)