• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."


    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS, TUHO:

    dobra reakce na attenboroughuv dokument


    Dear David Attenborough, beautiful Netflix documentary. But your ‘solutions’ destroy nature even more - The Correspondent
    https://thecorrespondent.com/...ary-but-your-solutions-destroy-nature-even-more/52432608382-481ff02e

    Dear Sir David Attenborough,

    ...

    Your reasoning is as follows. We humans are cultivating more and more land for agriculture to support our growing global population, thereby destroying natural ecosystems. The most important example is a seemingly endless succession of palm oil plantations in Borneo, built at the expense of the richest nature on Earth, including orangutans, our siblings in the canopy.

    So, you say, we need to focus all our energies on cultivating more food on less land. “The Dutch have become experts at getting the most out of every hectare,” we hear you say with your familiar eloquent tone. “Despite its size, the Netherlands is now the world’s second largest exporter of food.”

    According to you, the Netherlands has increased its production tenfold, while using fewer pesticides and artificial fertilisers, with lower CO2 emissions. We see tomatoes growing in futuristic greenhouses, and even vertical farming: heads of lettuce growing one above the other, 10 storeys high, illuminated by purple LED lighting.

    But the fact that we are champion exporters is not because we pile heads of lettuce on top of each other or because we grow sustainable sci-fi tomatoes.

    The “food product” that makes us champion exporters doesn’t taste good: it’s flowers. We are actually focusing all our energies on supplying the growing global population with flowers!

    That requires heaps of artificial fertiliser and CO2. And thanks to horticultural exports, the Netherlands uses the largest amount of pesticides per hectare in all of Europe.

    If we don’t count flowers, the Netherlands isn’t the second largest exporter of food: Germany is. The fact that you do include flowers is probably because you got your information from an often-cited article in National Geographic, which makes the same mistakes.

    Even so, we do export a lot of food, so this isn’t the most important fact you missed. The point is: the Netherlands is cheating. We have two tricks that allow us to export so much food with so little land use. And as a Dutch ecologist, I’m afraid to say they have nothing much to do with the conservation of biodiversity.

    ...

    Trick #1: imports

    The first trick: 30% of our exports aren’t actually grown in the Netherlands. In fact, we import them first. This is known as “re-exportation”. And the Netherlands may be fertile, but many of the raw materials for the other 70% also come from abroad.

    For its own consumption alone, the Netherlands uses two and a half times more agricultural land than the country possesses. That’s not because we pile crops on top of each other in towers: that land is situated in other countries.


    Guess where all that palm oil from Borneo goes? The Netherlands.

    After India and China, the Netherlands was the biggest palm oil importer in 2019. Unilever, one of the world’s biggest food multinationals, uses this palm oil to make supermarket products for the whole of Europe, in Dutch factories. Unilever puts oil in practically everything, from bread and peanut butter to shampoo and mascara. And palm oil is the cheapest oil on the global market. Even in formula for babies, milk fat is replaced by palm oil.

    All that processed food: that would be number four in the list of Dutch export products. This year, too, Unilever was involved in further deforestation in Indonesia


    ...

    Trick #2: fossil fuels

    The second trick is fossil fuels. Although there is a much higher yield per square metre of agricultural land than 50 years ago, the efficiency of the production process has collapsed. In 1950, every 100 joules of fossil fuels that Dutch farmers used yielded 107 joules of nutritional value thanks to ecological processes, but nowadays, that ratio is only 100 joules of fossil fuels to 6 joules of nutritional value. All that energy goes towards the production of artificial fertiliser, building barns, driving tractors and transporting all the food. And we don’t eat the bulk of it ourselves; it’s feed for livestock.

    We use two-thirds of all agricultural land to grow grass to feed for our cows. They get a supplementary 10-20% in the form of protein concentrates, the majority of which come from outside Europe: soy and palm kernel shells.

    This brings us to our second and third largest agricultural export, after flowers: meat and dairy. Cheap pork and milk for Germany and the UK.

    I don’t have to tell you about the disastrous effects of bio-industry on the climate and biodiversity; you talk about this in your documentary. Thanks to all the cheese and cutlets, the Netherlands is also a leader when it comes to biodiversity loss.

    ...

    Increasing food production in itself doesn’t reduce the number of undernourished people globally, but merely leads to more lower quality products at throwaway prices, and an increased consumption of luxury products by people who already had more than enough to eat. The bulk of Dutch exports goes to other European countries, all of which also consume more meat and dairy than is good for them.

    ...

    The problem with greenhouse horticulture

    now we finally get to the tomato greenhouses. Our fifth-largest agricultural export, after flowers, meat, dairy and processed goods, is vegetables. About half of the export value of fruit and vegetables comes from greenhouse horticulture, and that accounts for only 4% of our total agricultural exports. Most of this also goes to other European countries

    ...

    unfortunately greenhouses are expensive to build, and they are by far the most energy-intensive sector in the Netherlands, much more intensive than the steel industry. Greenhouse horticulture takes up 10% of all Dutch natural gas consumption – the same amount as half of all Dutch housing. Greenhouse horticulture accounts for 80% of all the energy used for agriculture. Economically, this is only possible because it is subject to a lower energy tax rate.

    Why do greenhouses get a reduced rate? Because otherwise they’d have to pay an enormous amount of energy tax.

    There’s no point even talking about vertical farming because that requires even more energy, and it can’t be switched off. LED lighting is relatively economical (although it has nothing on sunlight, which is free), but that’s merely promotional chatter. Its benefits are instantly negated by the number of lamps, enormous dehumidifiers and air conditioners these constructions require.

    ...

    By praising Dutch exports, you are only repeating our food industry’s marketing slogans. Please stop. Argue for hard measures to curb our own consumption. Hold food giants like Unilever to account. Condemn agriculture that comes at the expense of biodiversity. Not only in Borneo, but also in the Netherlands, and on your own island of Britain.

    If Europe were to make it part of its policy to halve meat and dairy production in favour of seasonal vegetables, we would be able to manage without exports from outside Europe, while promoting healthier living and environmentally friendly farming. And the European Union has that power, because it has been determining farmers’ choices for decades, with a cash injection that constitutes almost 40% percent of the total EU budget. It’s a choice.

    Without Dutch imports and exports, the world outside Europe would not have less, but more to eat, and not less, but more nature would be preserved.



    TADEAS
    TADEAS --- ---
    David Attenborough: Ještě to můžeme přežít • RESPEKT
    https://www.respekt.cz/kontext/david-attenborough-jeste-to-muzeme-prezit
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    In World First, 100% of South Australia's Power Supplied By Solar Panels - Slashdot
    https://hardware.slashdot.org/...-world-first-100-of-south-australias-power-supplied-by-solar-panels
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    12 zdržovacích argumentů, které oddalují kroky proti klimatické krizi • Blogy Respektu
    https://berg.blog.respekt.cz/12-argumentu/

    TADEAS
    TADEAS --- ---
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    tuto som nasiel k tomu este spracovanu studiu, kde rozoberaju vsetky tie faktory, aj tie priklady krajin kde je tento system zavedeny, tam dokonca pocitaju so zalohovanou cenou 3 koruny za lahev, to su 3x stedrejsi, nez by som vyberal za zalohy ja :)

    https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_190606-zalohovani-PET/$FILE/Studie_PET_CETA_2019.pdf
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    z clanku: https://www.praha7.cz/trideni-za-jedna-z-recyklace-propadame/

    "V posledních letech se u nás vede debata o zálohování PET lahví, které již léta funguje například v Německu a severských zemích. Vláda ČR k němu zatím přistoupit nechtěla, protože MŽP má obavy, že vyjmutí nejlukrativnější komodity, za niž obce zpětně získají nejvíc peněz, by je demotivovalo v třídění. Do zmíněné novely zákona o odpadech, kterou koncem května čekalo druhé čtení ve Sněmovně, se zálohování dostalo pouze jako umožnění dobrovolného zálohování výrobcem. Zálohování také z pochopitelných důvodů nepodporují firmy, pro které je zpracování PET výnosným byznysem. Ekologické organizace a podle dat z průzkumů také velká část veřejnosti zálohování naopak podporují. Argumentují tím, že v systému dobrovolného třídění se pravděpodobně nikdy nepodaří recyklovat více než aktuálních cca 75 % PET lahví a celých 100 milionů jich tak stále každoročně končí ve volné přírodě. Zkušenosti z Německa napovídají, že zálohování vede k 90 % recyklaci a k zásadnímu snížení množství odhozených lahví. Zálohování také podporují někteří výrobci – Mattoni jej letos zavedla ve spolupráci s obchodem Košík.cz pro novou řadu lahví s 80 % podílem recyklátu, které přes tento e-shop zpětně vykupuje. Projekt musela Mattoni dočasně pozastavit kvůli pandemii, podle PR manažerky společnosti Andrey Brožové byl však o vratné lahve velký zájem."

    tych 100 milionovych lahvi rocne mi pride trochu nadstrelene, to by znamenalo, ze kazdy z nas necha rocne v prirode 10 lahvi

    ked o to maju vyrobcovia balenych vod taky zajem, tak nech si vystavaju tu infrastrukturu, tie automaty na vracanie PET lahvi, uplne si neviem predstavit ako sa s tym popasuje nas obchod na vesnici, kam da ten automat alebo kam da tie prepravky na vkladanie PET lahvi a uplne najmenej si viem predstavit tych ludi co nie su ochotni do toho obchodu ist ani tych 500 metrov peso ako sa budu unuvat s tym, aby tam vlacili tie objemne neseslapane PET lahve :)

    alebo si prestavte tych opilcov v piatok vecer v parku ako si tam otvaraju to starobrno z 1,5l petky, aby to potom sli na druhy den rano vratit do tesca alebo si predstavte tie rodinky na horach, ktore si budu poctivo vlacit tie lahve, ktore kupili v obchode so suvenirmi, naspat domov do potravin... bolo by to krasne keby to tak fungovalo, ale je to moc prace a na to sa moze kazdy vyprdnut :)

    my sa tu ovsem mozeme dohadovat ako je to najlepsie, ale pokial to nezacnu riesit vacsi hraci, napr. Cina, tak je to iba take plivani do ohne :)

    Zemi zaplavují miliardy PET lahví ročně, recyklace selhává - iDNES.cz
    https://www.idnes.cz/.../plastovy-odpad-lahve-znecisteni-rust-produkce.A170629_133449_zahranicni_ert


    DZODZO
    DZODZO --- ---
    KEB: lebo je to iba 10% odpadu, stale to neriesi co s tymi zvysnymi 90%

    "Sweden recycled 84.9 percent of its aluminium cans and PET bottles via the pant system in 2016. That is, in other words, a total of 1.8 billion cans and bottles – or on average 177 per person in just one year."

    177 flasiek a plechoviek na osobu na rok priemer WTF to im ako pride normalne tolko odpadu?

    "The system is run by Returpack Svenska AB, a company privately owned by brewery and grocery organizations Sveriges Bryggerier, Livsmedelshandlarna and Svensk Dagligvaruhandel."

    provozuju si to ti co ten odpad produkuju, u nas by to zaplatil danovy poplatnik alebo dotace z EU

    PETER_PAN: takze to este par rokov potrva nez sa zmenia linky, nez sa otestuju metody a nez bude komercne provozovana recyklacia pomocou pyrolyzy, ale medzitym sa bude chrlit stale velke mnozstvo plastov, ktore skoncia na skladkach a v oceanoch, lebo ludia si povedia, ze to je predsa vyrieseny problem, tak naco predchadzat vytvaraniu odpadu, ked to technologia niekedy v buducnosti vyriesi?

    uz len to keby si ludia zobrali sebou pytliky na rohliky a zeleninu co uz maju doma z minuleho nakupu a pouzili ich este aspon 10x znova, lebo to sa da, tak by brutalne klesla produkcia takehoto odpadu, pritom to nie je nic co by stalo peniaze navyse, je to iba vytvorit si ten navyk, ze mam sebou vzdy nejake prazdne pytliky, korytnacky a velryby v tichom oceane nezachrani pyrolyza, ale zmena sposobu myslenia obyvatelov na filipinach a v indonezii, ktori nevedia ako s odpadom nakladat a tak to hadzu to rieky co preteka mestom :)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TUHO:

    Library Genesis: Noam Chomsky;Robert Pollin;; Robert Pollin; C. J. Polychroniou - Climate Crisis and the Global Green New Deal
    http://gen.lib.rus.ec/book/index.php?md5=7C3151EAB7DA1D1F77367FAE7686724B
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    DZODZO:
    - Ano, z PP lze prejit na PET temer u vsech baleni potravin ktere neprochazi tepelnou upravou po zabaleni. Samozrejmne po uprave vyrobnich linek, teplot svarovacek, podavacek folii atp.
    - V zasade jedina nevyhoda PETu je ze mekne nad 70°C, ale je to resitelne. Je rada praci kdy se zahrival PET na vyssi teploty a ta deformace nevadila (po vychladnuti).

    - Pak jsou zatim naveliko nevyrabene materialy se stejnym principem jako PET (tj. 2 esterove vazby na monomer spojovane dvojuhlikatou spojkou, podlehajici stejne depolymeracni reakci). Ta depolymerace je bud bazicka hydrolyza (pomoci NaOH/KOH) nasledovana neutralizaci, nebo pak primo kysela hydrolyza ktera sice jeste neni tak vychozena, ale potencialne je materialove setrnejsi.
    - Treba Polyethylene naphthalate (PEN), ktery se tvari kolem 185-200 °C a plne tvarove stabilni je do 120°C. Takze v nem jdou potraviny i sterilizovat, ale je tvrdsi (zase resitelne)
    - Nebo hodne dobre referovany Polyethylene 2,5-furandicarboxylate (PEF), ktery je tvarove stabilni do 90°C - takze jako PP. Ale jak rikam, da se jit i nad tuhle teplotu kdyz neni potreba tvarova stalost pri zpracovani a to u foliovanych veci neni.
    U realne sterilizace se stejne pouzije pak sklenice. U cerstvych ovocnych a zeleninovych stav a produktu se da zase pouzit tlakova pseudo-sterilizace za nizke teploty. A takhle by se dalo pokracovat dal.

    - Na neco se bude PP hodit lepe stale, ale to neni problem. A ano primarni vytrideni PP (pred recyklaci) by se delala normalne flotaci, ale ten zbytek co by sel na pyrolyzu nevadi ze je mastnej nebo jinak znecistenej.
    KEB
    KEB --- ---
    DZODZO: já zase nechápu proč plantas dohromady PET flašku a pp pytlík od brambůrků. Anebo je to tak, že záloha na PET neřeší pytlíky od brambůrků tak se na to pro jistotu vykasleme úplně?

    Jo a mimochodem proč to Skandinávii funguje když je to taková blbost?
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    mna teda uplne zaraza ze ignorujete tu zakladnu premisu potreby redukovat produkciu obalovych materialov :) tie vyhodene okurky sa predsalen rozkladaju v prirode lahsie ako tie pytliky
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    PETER_PAN: prehrabal som nadobu na plasty tak zbezne a co som tam nasiel
    obal od bramburkov - PP
    obal od nudli - PP
    obal od luciny - PP
    obal od smotany - PP
    obal od tortil - PET/LDPE
    obal od bonparov - PP

    a teraz nieco k recyklaci PP

    Třídění a recyklace polypropylenu
    Recyklační symbol na obalech tvoří zkratka PP a recyklační trojúhelník s plnými šipkami, který má uprostřed číslici 5.

    Prázdný, nemastný a jinak neznečištěný obal patří do kontejneru na plasty, příp. můžeme využít některou z alternativ pro jeho třídění (sběrné dvory, pytlový sběr, speciální sběrná místa atd.).

    Častým produktem recyklace polypropylenu je tzv. regranulát, který slouží jako vstupní surovina pro výrobu plastových produktů.
    Další možností zpracování polypropylenu je tzv. fyzikální recyklace plastů, kdy se nadrcená směs vytříděných plastů lisuje za tepla do připravených forem.
    Tímto způsobem se vyrábí např. stavební prvky, plastová prkna, zámková dlažba, protihlukové stěny, zahradní kompostéry apod.

    Takto recyklovaný plast je možné v některých případech recyklovat ještě asi pětkrát.


    takze zacnu sa vsetky tieto obaly prerabat na PET? alebo si teda kazdy zacne kupovat stavebne prvky a kompostery?
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    DZODZO: Takze jsi si ten prispevek neprecetl.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    PETER_PAN: mne to stale ekonomicky nevychadza, ako zalohovanie 10% plastu (PET lahve) vyriesi zvysnych 90% plastovych obalov, ktore sa prestanu triedit, lebo ich prestanu svozove firmy od obci vykupovat?

    ta motivacia je postavena na tom, ze ked triedim plasty, tak mi obec da slevu, plasty svozova firma od obce vykupuje preto, ze tam najde tych 10% PET lahvi ktore pouzije, zbytok skladkuje/spaluje

    aku budem mat motivaciu triedit zvysne plasty, ked mi za to obec neda slevu? budem si kazdy tyzden kupovat coca-colu v plastu, aby som za 1 rok potom zarobil 52 korun na zalohach? miesto 1000 korun uspory co mam teraz za triedenie odpadov pre celu rodinu?
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    DZODZO: Precti si ten prispevek co postuju v tom prvnim prispevku.
    Na kazdou vec co pises zvlast reagovat nebudu, ale napr.: Okurky v kondomech (PE) jsou super napad, protoze nesesychaj, nehorknou a vydrzi dele cerstve (= mene se jich vyhodi uz na urovni distribuce, je to rozdil v desitkach procent)

    PE - PE folie je biologicky rozlozitelna, v realu by skoncila vytrizena (viz. to lepsi trideni co zminuju) a ta co by se nevytridila by sla na pyrolyzu a dalsi materialove vyuziti.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    PETER_PAN: mhm a ako sa bude zalohovat PET na ostatne obaly od potravin? jako na PET lahve si viem predstavit automat, ale pytliky budu ako? na vahu? nie opat ich len niekto vyhodi do tej prirody ako sa argumentuje s tymi flaskami

    este teda neviem aky nevyriesitelny problem je (ak uz) predavat vodu balenu do skla, tak ako tomu bolo kedysi, je to iba pohodlnost konzumentov, ze sa im nechce vlacit z obchodu tazke tasky s lahvemi
    ktore potraviny sa este neriesitelne nedaju predavat bez obalu? okurky v kondomoch? ledovy salat?

    proste napoje v PET mi nepridu ako zachrana od plastoveho odpadu, neviem si predstavit, ze sa vsetky plastove obaly daju nahradit PET
    KEB
    KEB --- ---
    DZODZO: čistotou petu z popelnice na plasty pro použití na potraviny. Je to tam napsaný, že ten pet jo kontaminovaný kde čím. Stačí si to přečíst.
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    DZODZO: Ale ja chci plasty kupovat, protoze resi jinak nevyresitelne veci s distribuci a skladovanim potravin a napoju. Jejich recyklace a kompletni osud v prostredi, je z vedecko-technickeho pohledu vyresena, problem je aplikace a legislativa.
    PET ma specialni pozici v tom ze je velmi inertni, vhodny pro potraviny a zaroven skutecne recyklovatelny.
    Zbytek nevytrizenych a nerecyklovatelnych plastu lze zuzitkovat pri minimalni uhlikove stope take - viz. odkaz na muj prispevek.
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    PETER_PAN: cielom je ale v prvom rade plasty nekupovat, recyklacia nie je ziadna zazracna funkcia, ktora zabezpeci zmiznutie plastoveho odpadu, len pre refresh, ta pyramida vyzera takto, vsimni si ako daleko za reduce je recycle :)

    DZODZO
    DZODZO --- ---
    KEB: s akou cistotou? bol si niekedy uklizet bordel okolo obce? tych pet lahvi v prirode zas tak vela nie je, vacsinou su to obaly a pytliky, ktore sa nedaju zalohovat a ani nikdy nebudu, lebo sa nedaju pouzit

    "Rozbory odpadů z Ukliďme Česko naznačují, že celkový podíl PET lahví v celkovém objemu odpadů tvoří cca 2 %."
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam