zajmavy cely. holistickej pristup jak dostat carbon pod kontrolu

Could we ever pull enough carbon out of the atmosphere to stop climate change? | Live Science
https://www.livescience.com/can-carbon-removal-slow-climate-change.html

Sabine Fuss has been looking for these answers for the last two years. An economist in Berlin, Fuss leads a research group at the Mercator Research Institute on Global Commons and Climate Change and was part of the original Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) — established by the United Nations to assess the science, risks and impacts of global warming. After the panel’s 2018 report and the new Paris Agreement goal to keep global warming to 2.7 degrees Fahrenheit (1.5 degrees Celsius) or less, Fuss was tasked with finding out which carbon removal strategies were most promising and feasible. 

Afforestation and reforestation — planting or replanting of forests, respectively — are well known natural carbon sinks. Vast numbers of trees can sequester the greenhouse gas carbon dioxide (CO2) from the atmosphere for photosynthesis, a chemical reaction that uses the sun's energy to turn carbon dioxide and water into sugar and oxygen. According to a 2019 study in the journal Science, planting 1 trillion trees could store about 225 billion tons (205 billion metric tons) of carbon, or about two-thirds of the carbon released by humans into the atmosphere since the Industrial Revolution began. 

Agriculture land management is another natural carbon removal approach that's relatively low risk and already being tested out, according to Jane Zelikova, terrestrial ecologist and chief scientist at Carbon180, a nonprofit that advocates for carbon removal strategies in the U.S. Practices such as rotational grazing, reduced tilling and crop rotation increase carbon intake by photosynthesis, and that carbon is eventually stored in root tissues that decompose in the soil. The National Academy of Sciences found that carbon storage in soil was enough to offset as much as 10% of U.S. annual net emissions — or about 632 million tons (574 million metric tons) of CO2 — at a low cost. 

But nature-based carbon removal, like planting and replanting forests, can conflict with other policy goals, like food production, Fuss said. Scaled up, these strategies require a lot of land, oftentimes land that's already in use. 

...

This is why more tech-based approaches to carbon removal are crucial, they say.

...

However, none of these technologies have been implemented on a large scale. They're extremely expensive, with estimates as high as $400 per ton of CO2 removed, and each still requires a lot of research and support before being deployed. But the U.S. is a good example of how a mix of carbon removal solutions could work together, Zelikova said: Land management could be used in the agricultural Midwest; basalt rocks in the Pacific Northwest are great for mineralization; and the oil fields in the Southwest are already primed with the right technology and skilled workers for underground carbon storage, she said. 

...

Ultimately, every country will have to put together its own unique portfolio of CO2 removal strategies because no single intervention will be successful on its own. "If we scaled up any of them exclusively, it would be a disaster," Fuss said. "It would use a lot of land or be prohibitively expensive."

atd, at to nekopiruju cely :)

Koukám, že tu už padla zmínka o solarpunk, viz TADEAS. Zde solarpunk manifesto: http://www.re-des.org/a-solarpunk-manifesto/

Steve Keen’s Predictions for 2021 (with transcript)
201230debunking.mp3
Earlier this year Phil Dobbie asked Steve keen for his predictions for 2020. Without a whiff of COVID -19 IN THE AIR, Steve talked of a capitalist economy on government life support. On that he was pretty much on the mark. So what of 2021. In this free edition of the Debunking Economics podcast he explains the reasoning behind his five predictions for the year ahead:

1. Recession in Europe and America as financial aftermath to the COVID crisis.
2. The housing bubble to continue in Australia., but maybe not in Canada.
3. Strong growth in China.
4. A rapid fall in coal mining
5. Severe weather crises in Europe and USA from collapse of Arctic winter sea ice

Phil tries hard to accentuate the positive in Steve’s predictions, but fails miserably. It’s all doom and gloom!

https://www.patreon.com/posts/steve-keens-for-45174609

SHEFIK: Haha, Tomanovi bych urcite veril :]]

Vývoz ruského plynu mimo bývalý Sovětský svaz klesl o desetinu
https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-ruskeho-plynu-mimo-byvaly-sovetsky-svaz-klesl-o-desetinu

Dobra prace, covid :D

The deep Anthropocene
A revolution in archaeology has exposed the extraordinary extent of human influence over our planet’s past and its future

Revolutionary archaeology reveals the deepest possible Anthropocene | Aeon Essays
https://aeon.co/essays/revolutionary-archaeology-reveals-the-deepest-possible-anthropocene

31 Countries, States, And Cities Have Gas/Diesel Car Bans In Place
https://cleantechnica.com/2021/01/02/31-countries-states-and-cities-have-ice-bans-in-place/

Almost 90% of the world's animal species will lose some habitat to agriculture by 2050
https://phys.org/news/2020-12-world-animal-species-habitat-agriculture.html

Climate change rightly gets a huge amount of coverage, but for biodiversity, the biggest threat actually comes from the destruction of natural habitats to make way for agriculture. And as global populations grow, and people become wealthier and consume more, that need for new agricultural land is just going to increase, resulting in at least 2 million sq km of new farmland by 2050, and maybe as much as 10 million.

Paper Notes | Economics for the future – Beyond the superorganism
https://threadreaderapp.com/thread/1264333071769362433.html

Holistic take on economics, energy, ecosystems, finance, society and much more.



2020 Economics for the future – Beyond the superorganism
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921800919310067

Our environment and economy are at a crossroads. This paper attempts a cohesive narrative on how human evolved behavior, money, energy, economy and the environment fit together. Humans strive for the same emotional state of our successful ancestors. In a resource rich environment, we coordinate in groups, corporations and nations, to maximize financial surplus, tethered to energy, tethered to carbon. At global scales, the emergent result of this combination is a mindless, energy hungry, CO2 emitting Superorganism. Under this dynamic we are now behaviorally ‘growth constrained’ and will use any means possible to avoid facing this reality. The farther we kick the can, the larger the disconnect between our financial and physical reality becomes. The moment of this recalibration will be a watershed time for our culture, but could also be the birth of a new ‘systems economics’. and resultant different ways of living. The next 30 years are the time to apply all we’ve learned during the past 30 years. We’ve arrived at a species level conversation.

PER2: no s vzducholoďma je to složitý, no :-) ano, zdánlivě jsou příkladem ekologické technologie, o které mluvím, ale při bližším přezkoumání to taková sláva není. jednak máš problém na velké vzdálenosti, protože prostě vzhledem k nízké rychlosti se otočí málokrát; dále jsou hodně citlivé na počasí, takže Rusové na Sibiři se drží vrtulníků (i když zrovna tam nejspíš hrály roli i vojenská kritéria na dopravní prostředek, kdy vzducholoď je prostě moc velký terč.. ale zase, pořád je tu Aljaška a Kanada a Austrálie, a ani tam se vzducholodi proti vrtulníkům neujaly). Na krátké vzdálenosti by člověk čekal, že to bude efektivnější než těžká mechanizace např. při kalamitní těžbě na nepřístupných svazích, ale co jsem tak koukal jak se to dělá, tak i tam je zřejmě ekonomičtější třeba kůň nebo pozemní naviják... no, těžká mechanizace s výkonými motory není na první pohled příkladem nějaké enviromentální šetrnosti, ale na druhou stranu jak jsem tu psal: stroje, které se pohybují mimo infrastrukturu, pomáhají ušetřit beton, ať už lítají nebo se plazí terénem. Samozřejmě, železnice 19.století v tomhle ohledu byly infrastruktura ještě docela šetrná, spotřeba energie na přepravenou tunu byla proti náklaďákům minimální, stavěly se vesměs bez betonu, pomocí přesunu hromad zemin, štěrku a kamenů... právě kdyby šlo zkřížit technologie z různých staletí, abychom udrželi už vybudované železnice a přitom na nich dokázali jezdit opravdu bezemisně, tak bychom asi klimatické krizi čelili líp, než stavbou samých nových vysokorychlostních tratí na betonových estakádách,,,

Jenže to lokální optimum nejen, že nejsou vzducholodě, ale dost možná je to něco jako cyklostezka pro rychlá elektrokola (do 45 km/h - v podstatě elektrické mopedy) na opuštěném drážním tělese z 19.století. Není to zrovna hromadná doprava, ale hromadná doprava má oprovskou fixní spotřebu energie bez ohledu na počet přepravených osob - tady se dostáváme na čísla typu 10 Wh/km a k tomu určité minimum vynaložené lidské energie, které ale snese srovnání s kroucením volantem při rychlejší jízdě autem... vlaky se na podobně nízká čísla na osobu dostanou nejspíš jen při úplně plném obsazení a elektromobily si o číslech typu 1 kWh/100 km můžou jen nechat zdát, většinou je to třeba 20x tolik, tedy při plném obsazení na osobu 4x tolik....

Problém s odlehčováním dopravních prostředků je ale pak zase nižší životnost, což sice není problém, pokud je tam vysoká míra opravitelnosti a vyměnitelnosti náhradních dílů - ale i ta kola spotřebovávají na ujetý kilometr docela dost materiálu, sice recyklovatelného, ale přeci jen je to znát, začíná to přetrženými lanky brzd a přehazovačky a ojetými brzdovými destičkami (tady se snažíme nasazovat rekuperační brždění, které ale zase vyžaduje baterie s neomezeným počtem cyklů a vysokými nabíjecími proudy), dál nám třeba u nákladních kol praskají osy motorů - a to vše po daleko menším množství ujetých km, než u aut.

Tím se obloukem vracím k tomu, proč vlastně doopravdy bez infrastrukury může mít smysl to létání, i když by muselo být hodně jiné, než dneska: infrastruktura obrovským způsobem šetří opotřebení dopravních prostředků a nakonec i energie, ovšem právě to se vyplácí, jen když uvažujeme obrovské úspory z obrovských rozsahů, jenže ten rozsah toho konzumu je součástí problému. Ale zase, když se podíváme na informační společnost: dřív dovést někam civilizaci, to znamenalo stěhovat hromady knih, každodenní zásilky pošty a novin, to byl jeden z důležitých úkolů železniční sítě, a později, protože každá nová technologie začíná slepým napodobováním předchozí éry, tohle samé dostaly jako jeden z prvních úkolů letadla, ještě když byla příliš nespolehlivá na přepravu cestujících. No ale dnes informace dokážeme posílat bez nutnosti stěhovat kilogramy a tuny těžká méda, která by je nesla, že ano...vzhledem k celkovému poklesu hmotnosti např. spotřební elektroniky dnes nejčastěji přepravovaným zbožím v Evropě nejspíš budou potraviny, které se historicky vozily na daleko menší vzdálenosti: zásobování měst řešilo zemědělství v bezprostřední blízkosti, viz pásy polí okolo měst typu Praha nebo Paříž. Dnes to z mnoha důvodů není možné a jedním z důvodů je, že ty úspory z rozsahu při přepravě se prostě vymkly kontrole, přestaly nám sloužit a žijou si vlastním životem.

No, konkrétně s těma vzducholoděma je obecně trochu problém, že vlastně to, v čem hypoteticky excelujou, vlastně není potřeba až tak často, aby to mělo ekonomické opodstatnění a hlavně vzducholoď je konstrukce se zdaleka nejmenší měrnou hustotou ze všech lidmi vytvořených konstrukcí, a tomu taky odpovídají šance na její přežití v různých extrémech počasí, apod.: obecně si myslím, že proti vzducholodím neexistuje žádné zásadní spiknutí, ale že je postupně vytlačila evoluce (a to spíš navzdory investovaným prostředkům, než kvůli jejich nedostatku). Ale zase - možná se to elektrické létání ukáže vhodné právě ještě v kombinaci se vzducholoděma, i když zatím o tom spíš pochybuju. Faktem je, že vzducholodi by byly součástí "světa bez infrastruktury", nebo "světa s menším množstvím infrastrukturky" - i když obloukem dospěješ k tomu, že hangáry pro vzducholodě jsou taky infrastruktura, a to ne zrovna malá nebo levná.

YMLADRIS: nebavím se o létajících autech... příspěvek byl dlouhý, a tedy zůstal z velké části nepochopen. Byl to prostě příspěvek proti infrastruktuře. Elektrické létání nejsou striktně vzato "létající auta"... není to jednoduchá vize, protože spousta souvisejících materiálů, např. uhlíkové kompozity, jsou v současné podobě energeticky náročné a nejsou recyklovatelné ani opravitelné. Přesun k hi-tech bez infrastruktury by byl stejně zásadní, jako jiné skoky ve vývoji lidstva, byla by to post-industriální revoluce. Pokud přežijeme globální oteplování, stejně k tomu za pár set let podle mě dojde...

Elon je chytrý, ale v některých věcech magor, viz řešení dopravních zácp těmi jeho tunely a tak. Je prostě fanoušek infrastruktury, i když se živí enviromentálně šetrnými technologiemi (vesměs). Nezapře, že je fanoušek megaprojektů a uvažuje klasicky z hlediska úspor z rozsahu. Ale ty jsou součástí problému - i když mu nebudu vyčítat zrovna zrušení hospodářského lesa u Berlína, tak decentralizovaná výroba elektromobilů mimo rámec megatovarnu jako vystřiženou ze stalinské budovatelské propagandy by daleko lépe vystihovala, o co v případě transformace průmyslu celkově jde.

Problém je, že globální oteplování není jen o ježdění auty a létání proudovými letadly, ale je to i o tom, kolik nalijeme všude na světe betonu. Přeborníci v betonu jsou Číňané, ale ti jen kopírují civilizační schéma, které vymyslel Západ (často podle mě i bez toho, aniž by věděli, proč ho kopírují - to se musí prostě vidět...). Elon dělá úžasné věci, ostatně ono to sovětské budovatelské nadšení se snažilo imitovat ducha amerického stylu podnikání ve větší míře, než by to vypadalo na první pohled.. ale černá magie úspor z rozsahu je ve skutečnosti jednou z příčin problémů, do kterých jsme zabředli.

Potřebujeme další eko-technologické revolucionáře, kteří vůči Elonu Muskovi budou asi tím, čím byl Linus Thorvalds vůči Billu Gatesovi nebo Stevu Jobsovi :-) (ehm, škoda, že už mám nejlepší léta za sebou - hned bych se přihlásil do konkursu :-)

David Wallace-Wells: Neobyvatelná Země. Je to mnohem horší, než jsme si mysleli | Plus
https://plus.rozhlas.cz/...llace-wells-neobyvatelna-zeme-je-mnohem-horsi-nez-jsme-si-mysleli-8367227

14 dilu audiokniha jeste mesic k poslechu (prvni dily pouze uz tyden)

BYLO BY ZASLUZNE, KDYBY TO NEKDO STAHL ZABALIL A ULOZIL NA ULOZ.TO, co? dobra karma zdarma

XCHAOS: musk na letajici auta nekomu odpovidal, ze to nedava smysl, jednak je to z principu hrozne hlucny a nejde s tim nic fyzikalne udelat, za druhe je to z principu hrozne nebezpecny (pada to, coz te zabije)

a vzhledem k tomu, ze on si promýšlí věci inzenyrsky od tech first principles, dala jsem si to do supliku nepouzitelne

Koukám, že Joseph Dodds (který mimochodem vydal skvělou knížku Psychoanalysis and Ecology at the Edge of Chaos...)
Psychoanalysis and Ecology at the Edge of Chaos: Complexity Theory, De
https://www.routledge.com/...e-of-Chaos-Complexity-Theory-DeleuzeGuattari/Dodds/p/book/9780415666121
napsal nějaké nové věci, tak checkněte https://psychotherapy.cz/bio/

Our era is accompanied by fractures and systemic collapses, ruptures and disruptions: climate, biosphere, extreme weather, mass extinctions, and habitat disruption, including dangerously self-amplifying feedback loops. Whole regions of the planet are burning up in flames or sinking into the sea, coral reefs are dying off, and we experience a generalized psychosocial breakdown making it hard to think. Within this frame COVID-19 has descended, crashing on our heads out of a blue sky. With its emphasis on our ability to thoughtfully engage with the most difficult aspects of our lives, can psychoanalysis, as Wilfred Bion suggests, help us now to ‘think under fire’? How can we make sense of our place within what Félix Guattari calls the three ecologies of mind, nature, and society, with flows and feedbacks circulating and undulating between human and nonhuman, semiotic and material, individual and collective, organic and technological, living and non-living? How does a narcissistic or paranoid particle in Trump or Bolsonaro infect entire societies and ecosystems? How does a microscopic, undead virus, carried on mucus expelled in a sneeze in China, shut down the Venice Carnival? “We are not outside the ecology for which we plan,” writes Gregory Bateson in Steps Towards an Ecology of Mind, hence the “charm and the terror of ecology.”
ELEMENTAL CATASTROPHE: ECOPSYCHOANALYSIS AND THE VIRAL UNCANNY OF COVID-19 - Stillpoint Magazine
https://stillpointmag.org/...mental-catastrophe-ecopsychoanalysis-and-the-viral-uncanny-of-covid-19/