• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."


    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    OMNIHASH: 20l je dneska úplně běžný údaj...
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    LINKOS: ale kulový... v roce 1921 byla furt kráva u spousty lidí primární dopravní prostředek/motor pro celej statek a halt si musel vybrat, jestli bude kravka dojit, nebo táhnout pluh. Nevím, kdes vygeneroval tohle číslo,v první republice byla furt nejrozšířenějším plemenem červinka, ta dojila kolem 3k litrů za sezónu, půlku toho, co dneska holfštýňáci.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: dobre, reknu to, co nemuzes sam rict - ne, soja z jizni ameriky neni urcena pro kravy ve velkochovech, minimum jde za timto ucelem.

    ty hlediska managementu ekosystemu a hledisko produkce komodit pro civilizaci jsou ruzny. podle toho jak se na to divas ti neco vychazi. nejsou na sebe prevoditelny, ale to hledisko managementu ekosystemu je z principu nadrazeny tomu produkcnimu hledisku. jenom zatim delame ze ne.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    OMNIHASH: to jde ruku v ruce, plemeno, krmivo, životní podmínky...
    OMNIHASH
    OMNIHASH --- ---
    LINKOS: eh? Krávy maj zvýšenou dojivost, protože se vyšlechtily nový druhy, ne že by víc žraly...

    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: ad dojeni - ano, vyborny vysledky :) bez legrace, pokud se na to divam tou produkcni optikou, tzn. produkce krmiva, konverze krmiva na vyslednou kmoditu, genetika. ... tohle hledisko nema za cil integrovat perspektivu ekosystemu, takze mu to nevycitam. :)


    pokud se na to kouknu z hlediska toho, jak treba operujou nektery regenerativni chovy - je tam vic hledisek, a to dulezity hledisko, zastresujici, je management ekosystemu :) - co to v ekosystemu ve velkem dela. v praxi: typicky ten land use je nebo muze byt nejakej smisenej - pasenej [a dojenej] sad, kombinace s tim, ze zaroven jsou tam kurata nebo slepice nebo kruty atp. [prochazej v cyklech], misto stabilnich budov se pouziva nejaka mobilni dojirna [jsou to maly chovy, nevim jaky jsou nejvetsi, co tohle delaj]. aspekt co se resi je ta nespecificnost ucelu, tzn driv byla krava tazny zvire, zvire na maso i zivre na mleko, proto tolik nedojila, protoze nebyla slechtena jen na tuto jednu funkci, protoze nikdo nechtel, aby zastavala jen tuto jednu funkci. cili pak v ramci techle regenerativnich pristupu mas stado se smisenym uzitkem, tj. maso-mlecny, tzn. krava odchova svoje tele a to pak zabijis na maso [u kravy slechtene ciste na produkci mleka je to nesmysl a bycky zabijis, protoze nemaji konstituci takovou, aby meli smysluplnou produkci cehokoliv]. v tomhle pristupu to vypada v praxi napr. takto, tzn. produkce 8 l, zatimco zivi tele, ktere je zase paralelni zdroj potravy / vystup z toho ekosystemu.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: taky, už předstíráš, že si to tu včera nečetl?
    KEB
    KEB --- ---
    LINKOS: nemáš tam i údaj o tučnosti mléka? Jestli ten rozdíl za století má i stejnou tučnost? Jen pro zajímavost...
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: ta soja z JA je urcena pro kravy ve velkochovech? :]
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: 20l na krávu a den. Jak si správně poznamenal, sója není jedinou položkou v jídelníčku. Samozřejmě to je průměr, jsou i co doji 25l...
    Krom jídelníčku na to má třeba i vliv jestli jsou v chládku a nepotí se, což zásadně snižuje nenávratně dojivost-po letním útlumu už jim produkce nevzroste dokud nemají další tele.
    Tohle je ještě údaj co by tě mohl zajímat:
    V roce 1921 nadojila kráva v Česku v průměru 1518 litrů za rok, loni už to bylo 7704 litrů. Takzvaná průměrná dojivost se tedy zvedla více než pětkrát.

    Tak, kolik že dá ta kráva na pastvině, kde na ni praží slunce a má jen trávu k dispozici? Předpokládám, že odpověď bude že při správném managementu ekosystému to bude několikanásobek jak na kus, tak se jich to uživí mnohem víc, že? :-)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: najdes mi srovnani, kolik da krava krmena sojou? :]

    'ta sója z jižní Ameriky jaksi není určena pro lidskou populaci, ale právě pro ty krávy ve velkochovech'
    z udaju co jsme nasli to vypada, ze z pulky je urcena pro lidskou populaci, z casti pro technologicky procesy a jakozto krmivo je naprosto marginalne pro skot. nebo mas jine udaje?
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: kolik dá kráva žijící jen z travin mléka?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: jde o slozeni potravy. do krmny smesi nebo k pastve jim muzes pridat trochu nejakejch obilnin [spatny pro populace bachoru, spatny pro klima], soji, kukurice, atp. ale hlavni je objemova slozka, tzn. to 'malo vyzivny' co spasou, nebo jim je dovezeno - slama, travy, atp. nebo nejaky jejich formy.

    pro koho pestujeme ta krmiva?
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: tráva je pro krávu výživnější než sója?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: mas na mysli tu soju z JA?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Study predicts the oceans will start emitting ozone-depleting CFCs
    https://phys.org/news/2021-03-oceans-emitting-ozone-depleting-cfcs.html

    By the time you get to the first half of the 22nd century, you'll have enough of a flux coming out of the ocean that it might look like someone is cheating on the Montreal Protocol, but instead, it could just be what's coming out of the ocean," says study co-author Susan Solomon, the Lee and Geraldine Martin Professor of Environmental Studies in MIT's Department of Earth, Atmospheric and Planetary Sciences. "It's an interesting prediction and hopefully will help future researchers avoid getting confused about what's going on."

    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: tak v tomto případě pro krávy...
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    LINKOS: pro koho pestujeme ta krmiva, protoze trava je nutricne malo vyzivna?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS:

    Symbrosia | Reducing Livestock Methane with Seaweed
    https://symbrosia.co/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    BROZKEFF:

    tak na ty produkci ty taxiformis rasy pracujou dva startupy, symbrosia na hawaii a volta ve svedsku, ty to maj asi rozjetejsi



    A startup out of KTH Royal Institute of Technology; Volta Greentech and Symbrosia from Yale University, are both working to grow A. taxiformis. Symbrosia is looking to integrate the cultivation with whiteleg shrimp on land, using a patent-pending technology


    Volta GreenTech
    https://www.voltagreentech.com/production/

    Volta Greentech is developing a scalable, sustainable, and automated land-based seaweed cultivation system - tailored for the selected species of seaweed that are crucial ingredients in Volta Seafeed. A land-based factory enables optimization of temperature, light, and nutrients to maximize the seaweed's growth rate while ensuring a high and standardized quality of the feed supplement.

    To meet the increasing global demand for the solution, we are rethinking how to produce seaweed at scale. Volta Seafeed has an immense impact potential, but as no one has been growing this type of seaweed at scale before, the global demand far exceeds the supply. Looking at existing production methods for seaweed, we quickly realized that we needed to take a different approach to reach the scale we are aiming for. Therefore, we went to the drawing board and looked at what would be necessary to produce Asparagopsis at scale for global implementation.

    ...

    The seaweed is grown in vertical bioreactors with sensors and automation in a controlled environment to maximize seaweed growth and quality to lower production costs

    Seawater is used as cultivation media and is naturally rich in nutrients. The seawater is recirculated in the system, and extra nutrients and CO2 are added to boost seaweed growth.

    The LED lights and the rest of the facility are powered by 100% renewable electricity. Waste heat from nearby industries is used to heat up the seawater and facility to the right cultivation temperature.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    TADEAS: pro tebe?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam