SHEFIK: a ted doufam, ze prijde nejaka kritika, protoze me samotnymu prijde konverze 0.9kg -> 1kg zvlastni. znamenalo by to, ze cervi nabiraji svoji hmotu z dalsich vstupu, napada me jen vzduch, nebo voda

YMLADRIS: tadeas to trochu zjednodusuje, chce to trochu vetsi detail, nez hmyz odsoudis :)

zakladem je, ze na kazdej vystup, potrebujes vstupy. (energie, material)

zivej organismus/bunka ma nejakou efektivitu konverze vstupu na nami chteny vystup

ta efektivita konverze je ruzna od organismu/odrudy zvirete (a samozrejme i od vstupu - celuloza je jinak stravitelna, nez moucna kase, u lidi napr. cokolada x zelenina)

tzn. nejjefektivnejsi na konverzi (materialove, zanedbavam dalsi vstupy) by dle logiky melo byt laboratorni maso, protoze tam nemas bazalni spotrebu energie a materialu zbytku organismu a zivis jen mnozeni svalove (nebo jine) bunky s cilem rustu. otazkou je energie nutna na pripravu nakyho zivnyho roztoku, energeticka stimulace pohybu svalu, setup podminek atd. chvili bude trvat, nez se tam dostanem

a pak uz odkazu na FCR na wiki - https://en.m.wikipedia.org/wiki/Feed_conversion_ratio

kde si muzes napr. srovnat FCR drubeziho 1.6 (tzn. 1,6 kg krmiva na kg masa) a FCR hmyzu 0.9-1.1

dulezity je, ze FCR se hmyzu teprve vyviji, neni to desetileti osvojeny hospodareni jako napr. u drubeziho. tzn. muze se jeste vyvijet (i kdyz asi uz ani neni moc kam u pomeru 0.9...)

kdyz to prelozim do diskuze tady, tak pokud vypestujem 0.9kg nejaky plodiny, a je jedno, jestli regenerativne, nebo intenzivnim zemedelstvim, jsme schopny skrz krmeni cervu dostat 1kg vysoce kvalitniho bilkovinnyho "vstupu" pro lidi :)

TADEAS: pro lidi od kompu to samozrejme vzdycky bude fantazie, protoze zvednout prdel a jet nekam presvedcovat sam sebe je proste narocny.

hur dur

od kompu je vsechno tak nejak jedno. kdyz ale clovek zabori ruku po loket do pastviny na farme, kde to jedou par dekad, protoze je to ta puda tak kypra, a na tom samym miste na zaboreni lopaty rozpuli 50 zizal, tak je to proste tak nejak zajimavejsi :D

LINKOS:

rozlisil bych v tomhle nekolik veci

(spis pro jiny lidi nez pro tebe, presvedcovat tvrdohlavy jednotlivce nemam zajem, i kdyz u petra pana se to povedlo, taky me se savorym na zacatku poslal do prdele - zkratka patent na rozum muzes mit, jen je potreba si to lip promyslet, wikipedie a sierraclub bhzl nebudou fungovat na prvni dobrou :) ale pokud chces mit tzv pravdu tak prijemnou zabavu :))


1/ jedna vec je holistic management jako metoda managementu ekosystemu, socialniho aspektu, financi, to je fakt docela siroce ocenovany a prijimany v ty farmarsky komunite, tj. lidma od zvirat, stromu, semen ,)

- clanek/studie k tomu, proc je to predmetem takovejch kontroverzi: [ TADEAS @ Klimaticka zmena // anger is a key adaptive emotional driver of engagement with the climate crisis ]


2/ potencial sekvestrace pud a souvislost s managementem traviny-bylozravci

- jeden z pedologu co se tim zabyva a prezentuje je ratan lal, ma dobry videa, da se skrz to jit k nejakejm dalsim studiim [ TADEAS @ Klimaticka zmena // anger is a key adaptive emotional driver of engagement with the climate crisis ]

- organizace soil4climate kolektuje vyzkumy/monitoring farem, ktery talto operujou: [ TADEAS @ Klimaticka zmena // anger is a key adaptive emotional driver of engagement with the climate crisis ]

- francouzska iniciativa https://www.4p1000.org/ lze se podivat na cem to zakladaj


3/ savoryho nazory na potencial sekvestrace a publicistika s tim spojena

- pro me asi nejmin zajimavej aspekt veci, pokud to privede vic lidi k tomu, ze ten potencial tu je, jen dobre :)

Scientists in California just ran the numbers on what would happen if their state slapped solar panels on 4,000 miles of its canals, including the major California Aqueduct, and the results point to a potentially beautiful partnership. Their feasibility study, published in the journal Nature Sustainability, finds that if applied statewide, the panels would save 63 billion gallons of water from evaporating each year. At the same time, solar panels across California’s exposed canals would provide 13 gigawatts of renewable power annually, about half of the new capacity the state needs to meet its decarbonization goals by the year 2030.

https://www.nature.com/...rIcY_IV34lIye7FFyFKAfzt-HzccIsPnmMAaGx4%3D&tracking_referrer=www.wired.com

JIMIQ: vzhledem ke klima zmene beru tuhle investici jako predem odsouzenou k nezdaru, takze jsem smirenej s tim, ze je to spis urcita forma duchovniho cviceni :))

YMLADRIS: asi to myslis dobre, ale "krmit pastvinama hovezi" je styl kravin + stroje. travni ekosystem nelze regenerativne managovat bez primyho kontaktu tech stad zvirat s ekosystemem.

ad 2 - maso mimo bylozravcu, tj. industrialni hmyz, kureci, veprovy - v pozadi je (pokud nejde o zatim nedostupny synteticky bilkoviny) vzdy orna puda, kde se produkuje krmivo (hmyz je z pohledu krmiva i konverze podobnej kurecimu), coz znamena v soucasnym rezimu degeneraci pudniho sinku. pristupy jsou dva, bud jeste zintenzivnit tu prosukci, aby se ta destrukce dela na mensi rozloze, nebo varianta co se libi me, tj. promixovat to se stalym travnim ekosyatemem a pritomnosti bylozravcu (pasture cropping), coz zmensi intenzitu ty produkce, ale zaroven poskytne jinou formu produkce (bylozravce), a zaroven to umozni zacit budovat pudni sink.

LINKOS: kdybys cetl co pisu a ne svoje fantazie, docetl by ses napriklad, ze jsem psal ze je to (regenerativni) management ekosystemu, co urcuje (ma urcovat) proporce a objemy produkovaneho. tzn. land use je ramovany uvahou o (regenerativnim) managementu ekosystemu. jednou z forem teto uvahy je ta, ze je nam to burt (velmi popularni). takze protoze napr. chceme levny veprovy maso, budeme produkovat co mozna nejlevnejsi bilkovinu - soju - ktera to umozni. to je priklad degenerativniho, neholistickyho managementu, kterej je zalozenej na uvaze po vyplneni potreb, dekontextualizovane od dopadu vyplneni techto potreb.

tvrdils tu mylne, ze soja z JA je urcena pro vykrm skotu, coz je nesmysl (z 90 procent nesmysl). ilustruje to v mem videni tvoje nepochopeni role bylozravcu v ekosystemu - bylozravci jsou recyklatori malo vyzivove koncentrovane biomasy (kterou nelze nahradit nejakou dle nas vyzivnejsi, a tak z nich udelat lepsi steoje na maso nebo mliko), v ekosystemu maji svoji specifickou, nezastupitelnou roli, kterou se musime naucit vyuzivat, pokud chceme v pozemskych ekosystemech nadale fungovat. produkce na orne pude, coz je zastoupenim mensinova forma managementu ekosystemu, se svymi vystupy s roli bylozravcu zhusta miji - tato produkce ma slouzit predevsim nam a predevsim v te primarni rostlinne forme, neobhajuju zde vykrm zvirat, ackoliv vyzivove to smysl dava a ty bilkoviny jsou kvalitnejsi a do nejake miry tyto kvalitnejsi bilkoviny potrebujeme.

opet zduraznuju - bylozravci zhusta nejsou v kompetici o prostor/plochu/oblasti, ktere jsou vubec vhodne jako orna puda, protoze primarne bylozravce chovame v oblastech, ktere nikdy na ornou pudu nepredelame. tyto dva rezimy se zhusta miji, ackoliv bylozravci mohou svou pritomnosti podporit produkci na orne pude (zmensit mebo nulovat degenerativitu / destrukci pudniho sinku), a produkce na rovne pude muze v omezene mire podporit produkcni funkci techto bylozravcu (krmivovy supplement, ale ne objem krmiva). dale dostatecne produkcne nevyuzivame ty prostory, kterej jako orna puda vhodne nejsou a naopak jsou to nyni malo produktivni, suche oblasti.

separatni otazka je kaceni destnych pralesu, tzn specificka zmena land use. ano, bylo by fajm, kdyby se to nedelo. az se prepnou do rezimu savana, bude je potreba managovat patricnym zpusobem.

LINKOS: tak muzes to jet jako dve oddelene otazky. 1. pastviny - puda - zachytavani uhliku - velci bylozravci. Kde vsude by se to dalo delat a kolik by stalo, aby se tam pasli "nejaci" bylozravci. Divoci. Jakej carbon sink by to byl. Jak to vypada cenove vzhledem k jinym zpusobum zachytavani uhliku.

2. lidi - bilkoviny - maso - hovezi/maso ze zkumavky/hmyz/nevim. Cim potrebujeme krmit bilkoviny aby rostly, kolik celkove potrebujeme bilkovin.

Ale je logicky tyto dve otazky spojovat, tj krmit tema pastvinama hovezi. Promyslet optimalni rovnovahu aby to davalo smysl ze vsech stran. Ne?

SHEFIK: jenže naše spotřeba masa je tak velká, že momentálně kvůli tomu likvidujem dost rozsáhlé ekosystémy. Nikdo netvrdí že máme vybít všechny hospodářská zvířata- ale spotřeba masa je tak velká, že to rozhodně není nějaký vedlejší produkt. Druhá věc pak je, jak produktivní je tento způsob regenerativního hospodaření, jestli při přechodu na něj, nebudem muset naše obhospodařované území ještě rozšířit.
Navíc, jaké máme morální právo říkat lidem aby nechali na pokoji pralesy, když my nejsme ochotni nějaké území nechat ladem.

kouknete na carbon cowboys videa. bez skotu to opravdu globalne nejde, jsou soucasti ekosystemu. je to jak diskutovat ze nepotrebujem vcely

a vzhledem k tomu, ze jich potrebujeme hodne a vedlejsim produktem je maso (nebo mliko), dava tenhle regenerativni pristup smysl

pro TADEASE je skot něco jako bitcoin, taky má investováno :D