TUHO: 8000t se zdá hodně, ale ... The average carbon footprint for a person in the United States is 16 tons, one of the highest rates in the world. Globally, the average carbon footprint is closer to 4 tons.
Nejsem Američan. Jezdím po městě na elektrokole - příležitostně když je to nutné, tak ojetým autem, ale fakt málo. Létat jsem přestal, a to nejen z ekonomických důvodů. Odhaduju, že budu blíž k těm 4 tunám.
Miliardář má tedy 2000x větší stopu než já, ok. Tady se ale dostáváme k paradoxu: vzhledem k tomu, jak málo je dolarových miliardářů: ve světě jich nejspíš jen kolem 2000 a jejich počet klesá (a ti nejbohatší současně bohatnou).
Všichni dolaroví miliardáři tedy dohromady mají stopu jako 4 miliony neameričanů. Nebo jako 800 000 Američanů.
Jakkoliv pro někoho může být emocionálně atraktivní miliardáře nenávidět - za klimatickou změnu zkrátka osobně nemůžou. Já můžu stejně snadno tvrdit, že jsou jen mediální fikce a neexistují: viděl jsem je zásadně jen v různých médiích a na sociálních sítích, dokonce ani na toho Babiše jsem se nikdy nebyl podívat osobně ... a kdybych chtěl být konspirační teoretik, klidně vymyslím, že kdekoliv potřebujou nastrčit miliardáře, tak vždy je levnější vazit tam nějakého najatého herce, ne? :-) Ale o to nejde: podstatné je, je
Životní styl, jehož odmítnutí se na různých úrovních stává víceméně nemožné (nebo dělá z člověka značného exota) je samozřejmě součástí širšího statutu quo, který spotřebu na úrovni miliardářů a milionářů umožnuje. Spotřeba miliardářů v soukromých tryskáčích samozřejmě vede i k eskalaci spotřeby v rámci každodenního životního stylu, protože zkrátka lidi mají tendenci soutěžit o sociální status - jistě. Ale v absolutních číslech zkrátka není uhlíková stopa bohatých o tolik větší, o kolik je vyšší jejich účet. Je to nějaká odchylka a z hlediska klimatu je to odchylka špatným směrem - ale současně je irelevantní. Nahnat bohaté do nějakých nízkoemisních gulagů nevyřeší vůbec nic. A jejich životní styl spíš zanikne, když ho budeme ignorovat, než když přispějeme k jeho popularizaci třeba i formou nenávisti...
Klimatická změna podle mě v převážně míře není otázkou sociální nerovnosti. Pokud něco vede k nerovnosti dopadů na úrovni chudé vs. bohaté země, tak to není spotřeba miliardářů, ale životní styl nás všech ve vyspělých zemích.
Nehodlám nějak začít obchodovat s pocitem viny a prodávat odpustky. Vím, že levice tenhle liberální přístup k tištění uhlíkové stopy na spotřební zboží apod. nenávidí a krizuje. Faktem je, že lidi spíše přijmou nasměrování k něčemu, o čem na individuální úrovni nebudou vůbec přemýšlet - asi jako nepřemýšlí o tom, proč se na červenou stojí a na zelenou jede. Větší šanci, než tlačit individuální odpovědnost a volat po osobním sebemrskačství a sebezpaření má zkrátka to, když výrobky s velkou uhlíkovou stopou tiše zmizí z trhu a ty nové budou přijaty jako cool samozřejmost (tedy spíše budou provázeny bombastickou reklamou, než vybaveny drobným písmem na obalu a motivací ke změně spotřeby nebude dramatický konceptuální protest XR...)