YMLADRIS: máš pravdu, že to se týká jiných věcí spíš než klimatu. Rusko je třeba extrémní příklad, že když hrstka lidí rozkrade stát a zbytek živoří, tak to není uplně dobrý a plodí to pak různý Putiny a války, ale s klimatem to moc souviset nemusí, ačkoliv v jiných ohledech tam je ta logika nějaké nespravedlnosti jasná. (btw. nápad s medailemi za u miliardu, která pak půjde zpět lidem, by se dala vyřešit tak, že by dostávali za každou miliardu jednu, takže by pak mohli soupeřit v tom, kdo jich má víc a bylo by to podobně abstraktní jako s penězi. Které by akorát místo syslení v daňových rájích a spekulacích s invesičními byty atd. kolovali víc dole mezi těmi, kteří jim je vydělali)
Já tam vidím spojnici v tom, že kapitalismus jako takový je postaven na excesivním uspokojování osobních potřeb a celý systém je udělán tak, aby v lidech ty nekonečné potřeby vytvářel a množil. Což vyžaduje nekonečný růst, který není možný. Tzn. spojité nádoby - systém něco dává lidem a "manipuluje" je do nějaké životní strategie, která je založená spíš na soupeřivosti, dravosti a bujení/množení než na spolupráci a skromnosti. Zároveň ale ti lidi se manipulovat nechají možná rádi, protože to brnká na něco v nich. Tzn. že svrhnout kapitalismus nebude dávat smysl v momentě, kdy každému konkrétnímu člověkovi nedojde, co přesně v něm bylo problematické a neudržitelné, budou nasraní, že jim bereš smysl života, pokud místo té mizející "špatné" touhy (založené na sobectví) nepříjde jiná "lepší" (založená na pospolitosti). Vtlouct jim to do hlavy nějakou ideologii smrdí další totalitou. A než si to uvědomí každý sám za sebe, tak to asi bude na x-generací.
Pojem kapitalistický realismus popisuje to, že další (tj. současná) fáze kapitalismu je taková, že se daný stav věcí považuje za samozřejmý a není představitelná žádná jiná alternativa. Používá se jazyk o "přirozeném chodu věci", "vždy to tak bylo", "lidi to tak chtějí". Což je problém v situaci, kdy zdánlivá samozřejmost něčeho následně dusí imaginaci představit si alternativu, protože všeobecný narativ je ten, že to nejde. A kdo se o to pokouší, tak je bud blázen nebo fanatik, protože rozumnému člověku je jasné, že jsme vymysleli ideální udržitelné společenské i planetární zřízení.