• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."

    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ROGER_WILCO: já netuším, kolik je vlastně vody v krajině. Třeba kdby někde pod Saharou byl nějakej obrovskej poloprázdnej rezervoár, do kterýho když začne pršet, tak se tam budou celá léta ztrácet kilometry krychlový vody, tak by to byla naděje. Ale spíš ta voda odteče nebo se vypaří, než aby se stihla vsáknout...

    Chci říct: když se někdo chce pouštět do geoinženýringu, tak má spoustu příležitostí. Zaplavit suché prolákliny mořskou vodou, třeba (Sahara, Mrtvé moře aspoň na původní úroveň). Pumpovat dešťovu vodu do podzemí.

    umístit někam 361000 km3 vody ovšem není žádná sranda. Ale jsou na zemi místa, kam by se při troše snahy pár krychlových kilometrů slané vody vešlo, a ještě by to pomohlo místním ekosystémům. Aralské jezero, třeba (akorát to je desítky metrů nad dnešní hladinou oceánů, takže nic, no... bez šance). Spousta pokusů, které se dají udělat, může dopadnout nejednoznačně. Číňani jsou velký sázeči stromů, ale bez umělého zavlažování může přehnané vysazování stromů s vysokými nároky na vodu klidně přeměnit dosavadní step v poušť. Zvolit vhodný ekosystém pro dané klimatické podmínky není sranda samo o sobě, a když se to teď bude ještě navíc nečekaně měnit, tak je to úplná loterie...

    samozřejmě v té atmosféře ta vlhkost nemá zůstat (to by ostatně teplota narostla příšerně), ale cílem je pouze přepravit ji do vnitrozemí. seedování mraků se dnes v řadě zemí dělá úplně běžně, takže geoinženýring tady máme tak jako tak... ovšem pořád máme té vody docela hodně a jak ukazují povodně z posledních let a hlavně měsíců, pokud spadne té vody na jednom místě hodně najednou (a ani to nemusí být kilometr, stačí metr...), tak je s tím spojená spousta problémů (jinými slovy, ta schopnost transportu větších objemů vody v teplejším vzduchu už je tady a teď, to není žádné sci-fi a pohádky o budoucnosti)

    Zajímavé je, že tohle předpovídala řada lidí už před pěti lety, kdy vrcholilo intuitivní (naivní?) strašení suchem: zaslechl jsem hlasy od některých fyziků (ne přímo popíračů), že teplejší vzduch přece absorbuje více vody a že hrozí něco trochu jiného...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď±0
    ROGER_WILCO: posledních 5 let u nás vody neubývá, sleduji stav sucha a hladiny podzemních vod se spíše doplnly.

    Neříkám, že je to nějaké všespásné, třeba na té Sahaře se to na spoustě míst nemá kam vsáknout a to samé hrozí u nás, třeba v hustě zastavěných oblastech, apod.

    Obecně ale větší teplota nemusí znamenat větší sucho, i když intuitivně to s tím lidé mají spojené. Teplejší vzduch je schopen pojmout víc vlhkosti. Rozhodně ne tolik, aby to offsetovalo tání ledovců, takže pořád jsme v hodně velkém průseru, ale když to úplně nezvořeme, tak se může rozloha obyvatelných částí planety třeba i zvětšovat (a neobyvatelného je toho hrozně moc... pro začátek vlastně vnitrozemí většiny kontinentů). Akorát Amazonský prales (zelené, vlhké vnitrozemí) byl při pohledu na mapu světa spíše vyjímku a poslední dobou to vypadá, že mu hrozí přeměna v savanu, což by samozřejmě jakýkoliv nárůst zeleně a lesů jinde zase neutralizovalo...

    Pokud by se člověk věnoval takovému "geoinžeýringu", že zalesní, co se dá zalesnit, a bude trochu krotit lesní požáry, tak vlastně akorát offsetuje to, co sám v minulosti zvoral (odlesnění Islandu, o mnoho tisícíletí dřív Austrálie, zasolení a desertifikace Mezopotámie... ne, antropocén rozhodně nezačal až s industrializací a podělali jsme toho za poslední tisíce let docela dost...)
    ROGER_WILCO
    ROGER_WILCO --- ---
    2 odpovědi
    XCHAOS: zatim ten směr je spíš opačnej..
    https://www.un-igrac.org/news/global-groundwater-depletion-leads-sea-level-rise

    prší kolik prší, u nás vody spíš ubývá. ohledně vody v atmosféře, tam je kapku nevýhodný poměž, že voda ve formě vodní páry zabírá tisíckrát větší objem. ta změna teploty to imho nevykompenzuje.

    One estimate of the volume of water in the atmosphere at any one time is about 3,100 cubic miles (mi3) or 12,900 cubic kilometers (km3). That may sound like a lot, but it is only about 0.001 percent of the total Earth's water volume of about 332,500,000 mi3 (1,385,000,000 km3), as shown in the table below. https://www.usgs.gov/special-topics/water-science-school/science/atmosphere-and-water-cycle

    earth ocean surface area je 361,000,000 km2, takze 1 mert zvyseni by mel odpovidat 361000 km3 vody, coz je cca 28 nasobek vsechny vody v atmo.. ? ale treba mam chybu v desetiny carce ;)

    ROGER_WILCO
    ROGER_WILCO --- ---
    1 odpověď+6
    TADEAS: https://x.com/LeonSimons8/status/1798612747376357550

    ROGER_WILCO
    ROGER_WILCO --- ---
    CHOSIE: jojo, ono s beznejma zkusenostma a znalostma se ty mozny dusledky a jejich rozsah hrozne tezko odhadujou. je to problem zasahujici fyziku, chemii, meteorologii, ekologii, zemedelstvi, potravinarstvi, medicinu, sociologii, politologii, zpravodajstvi, marketing, psychologii, manipulaci, obecnou znalost ci predstavu, jak funkuje veda, energetiku, ... a pokud to neodeslu, tak me budou napadat dalsi obory, ktery to postihuje, ci vyzaduje k pochopeni co vsechno by se mohlo po.. ale tak uz jsme prezili jednu potopu... ;))
    TUHO
    TUHO --- ---
    +1
    X-Risk
    How Humanity Discovered Its Own Extinction
    By Thomas Moynihan

    Tracing this untold story, Moynihan revisits the pioneers who first contemplated the possibility of human extinction and stages the historical drama of this momentous discovery. He shows how, far from being a secular reprise of religious prophecies of apocalypse, existential risk is a thoroughly modern idea, made possible by the burgeoning sciences and philosophical tumult of the Enlightenment era. In recollecting how we first came to care for our extinction, Moynihan reveals how today's attempts to measure and mitigate existential threats are the continuation of a project initiated over two centuries ago, which concerns the very vocation of the human as a rational, responsible, and future-oriented being.


    X-Risk
    https://mitpress.mit.edu/9781913029845/x-risk/
    CHOSIE
    CHOSIE --- ---
    1 odpověď+4
    ROGER_WILCO: To je tím, že ten problém není v terminologii, ale ve vzdělání. Můžeme mít 20 termínů, ale pokud lidé nevědí co je "klima" co je "globální" apod., tak jim to až tak nic neřekně - a i tak se vzhledem ke komplexitě a rozsahu jedná o dost abstraktní téma i pro ty, kteří se tomu věnují.

    Osobně používám "globální ohřívání", vzhledem k stovkám ZJ, které se akumulují v atmosféře a oceánech, případně více rozsáhle - metakrize / polykrize.
    Možná též hraje roli to jak termíny vyzní, jak mediálně tak politicky je snaha neznít pesimisticky a "kolaps planetárních systémů" / "destrukce života-umožňujících/podporujících systémů" / "ekocida" / "konec světa jak ho známe" do toho úplně nehrajou.
    ROGER_WILCO
    ROGER_WILCO --- ---
    1 odpověď+1
    SCHWEPZ: NIMBUS: z těchto důvodů se to už dávno přejmenovalo na klimatickou změnu, ale to taky nikomu nic moc neříká..
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    +3
    PALEONTOLOG: vida, bazén zadarmo. Vila nad jezerem!
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    1 odpověď
    TADEAS: tak ne vždycky,

    ROGER_WILCO
    ROGER_WILCO --- ---
    +6
    SHEFIK: XCHAOS: snad nam chlapci nechce zakazovat tradice!!

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    L4MA:
    PAN_SPRCHA: měla by si poslechnout video na tohle téma od Sabine Hossenfeldr :-) Jednak samozřejmě, že ty plyny jsou promísené rovnoměrněji, ale jednak to oteplování se neohrává nějak "vysoko v atmosféře" - celý termín "skleníkový efekt" totiž vyvolává od začátku očekávání, že někde vysoko se nějaká vrstva chová jako "sklo" a ohřeje se všechno rovnoměrně pod tou vrstvou - všechno se to odehrává doslova na dosah ruky. Absorpce infračerveného vyzařování povrchu molekulami CO₂ se odehraje do vzdálenosti stovek metrů, přesnější označení než "skleníkový efekt" by tedy bylo spíš "peřinový efekt".

    Ale jako já to nevídím tak tragicky, popírač, který o tom začne fakt přemýšlet, je na dobré cestě, že to po nějakém čase fakt pochopí. Ona to je fakt fyzika 19.století, a ta byla jednodušší, než všechny ty "raketové vědy" století 20.tého... v podstatě to není o tolik složitější, než mechanická práce na nakloněné rovině nebo páka a takové věci, skoro základka. (jako je pravda, že ve hře je pak Boltzmanovo rozdělení těch infra frekvencí, které má pro každou teplotu vrchol vyzařování na jiné vlnové délce... a napadlo mi, že třeba pak různé typy materiálů můžou být různě kvalitními infra-anténami při různých teplotách a takové špeky... což teda už spekuluju hodně... ale ten základ srozumitelný je, a pokud někdo dokáže vůbec pracovat s tím, že různé plyny obsažené ve vzduchu mají různou měrnou hustotu, tak minimálně konzultoval před debatou svého poradce na fyziku, což je začátek toho k něčemu se dobrat :-))
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    1 odpověď
    TADEAS: water management :)

    Kde se tady vzala ta díra? Aneb co je příčinou vzniku obrovských propadlin – National Geographic
    https://www.nationalgeographic.cz/priroda/pricina-vzniku-propadlin/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    1 odpověď+3
    Handful of countries responsible for climate crisis, top court told | Climate crisis | The Guardian
    https://www.theguardian.com/environment/2024/dec/02/handful-of-countries-responsible-for-climate-crisis-icj-court-told

    Over the next two weeks, the court will hear statements from 98 nations, including wealthy developed nations with the greatest historical responsibility for the climate emergency, such as the UK and Russia, and states that have contributed very little to global greenhouse gas emissions but stand to bear the brunt of their impact, including Bangladesh and Sudan as well as Pacific island nations.

    The US and China, the world’s biggest emitters, will make statements too, even though neither fully recognises the court’s authority.

    Regenvanu told the court that states continued to emit vast amounts of greenhouse gases in spite of “increasingly dire warnings” from scientists, noting that emissions had increased by more than 50% since 1990.

    ...

    Wewerinke-Singh said responsible states were required to make full reparation for the injury they had caused and this must be “proportionate to historic contributions to the harm”. She said this could include monetary compensation in addition to cash committed under the UNFCCC.
    TUHO
    TUHO --- ---
    +1
    YMLADRIS: No, tak je to v tom clanku napsany.

    2.3. Conflict and negative emissions technologies
    Only recently has a first framework been constructed to elucidate the potential geopolitical dimensions of negative emissions technologies as a broad suite of large-scale energy production, resource usage, carbon storage, and land-use systems [58]. Direct air capture approaches rely on massive energy costs which could be coupled with either existing fossil-fuel or novel renewable infrastructures - possessing the potential to entrench or reorient the global carbon economy and its geopolitics [59,60]. Meanwhile, land-use approaches (large-scale forestry or agricultural management) by necessity entail heavy spatial and resource usage as well as pose inequities and trade-offs for the populations currently resident on or adjacent to the land [61]. Ocean based and marine carbon removal, and even the protection of coral reefs for ecosystem restoration, could also intersect with fisheries conflicts around the world [62].
    This deliberately geopolitical focus on various aspects of negative emissions and carbon removal is nascent, but raises issues highlighted by antecedent conflicts in global food systems. These studies cite land-grabs and ownership conflicts, the food versus ethanol dilemma (e.g. the 2005 global food crisis), “phantom commodities”, the consequences of shifting prices in one-resource economies, and other issues and challenges confronting rural, smallholder communities – often accompanied by the particular pressures experienced by indigenous populations, or in the global South [[63], [64], [65]]. Others cite extractive industries in energy and other natural resources as relevant antecedents, raising questions of hazardous siting and carbon infrastructure lock-in [66]. As carbon removal technologies and their related approaches are looking beyond the terrestrial and into coastal and oceanic environments, some are increasingly concerned that the same logics of exploitation and conflict more familiar in the former could be repeated [67,68].
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    1 odpověď
    TUHO: kdyby te to nejak vic zajimalo, tak stephenson mel vykresleny scenare, kde rouge miliardar to strili z texasu pak z Indonesie atd. Jsou kolem toho konflikty, protoze udajne konkretni mista odpalu vytvari konkretni zmeny v pocasi (monzumy atd), takze zas tusim Cinani se to snazi zastavit.. (beletrie) (Termination Shock)

    budou kolem toho geopoliticke problemy.

    viz tez niz ze US si stavi system na detekci toho

    [YMLADRIS @ Klimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day]

    naopak ze carbon capture by mohlo mit jakykoliv vliv na bezpecnost, to slysim prvne, pochopil jsi to nejak?
    TUHO
    TUHO --- ---
    TUHO: The next climate war? Statecraft, security, and weaponization in the geopolitics of a low-carbon future
    TUHO
    TUHO --- ---
    2 odpovědi+2
    https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211467X22002255

    Abstract
    The impacts of global climate change on international security and geopolitics could be of historic proportion, challenging those of previous global threats such as nuclear weapons proliferation, the Great Depression, and terrorism. But while the evidence surrounding the security impacts of climate change is fairly well-understood and improving, less is known about the security risks to climate-technology deployment. In this study, we focus on the geopolitical, security, and military risks facing negative emissions and solar geoengineering options. Although controversial, these options could become the future backbone of a low-carbon or net-zero society, given that they avoid the need for coordinated or global action (and can be deployed by a smaller group of actors, even non-state actors), and that they can “buy time” for mitigation and other options to be scaled up. We utilize a large and diverse expert-interview exercise (N = 125) to critically examine the security risks associated with ten negative emission options (or greenhouse gas removal technologies) and ten solar geoengineering options (or solar radiation management technologies). We ask: What geopolitical considerations does deployment give rise to? What particular military applications exist? What risks do these options entail in terms of weaponization, misuse, and miscalculation? We examine such existing and prospective security risks across a novel conceptual framework envisioning their use as (i) diplomatic or military negotiating tools, (ii) objectives for building capacity, control, or deterrence, (iii) targets in ongoing conflicts, and (iv) causes of new conflicts. This enables us to capture a far broader spectrum of security concerns than those which exist in the extant literature and to go well beyond insights derived from climate modelling or game theory by drawing on a novel, rich, and original dataset of expert perceptions.
    FRK_R23
    FRK_R23 --- ---
    +3
    PAN_SPRCHA: Ach tak. No kdyby se holka držela submissive porn, asi by udělala líp :))
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    2 odpovědi
    FRK_R23: spíš si paní představuje že jsou v atmosféře seřazeny plyn od země směrem vzhůru podle hmotnosti. Tedy u země žádný vzduch není ale dycháme tu jiné těžší plyny
    FRK_R23
    FRK_R23 --- ---
    1 odpověď
    L4MA: Já nevim, školy nemám, ale jak přesně souvisí "hmotnost" plynu a jeho schopnost zadržovat teplo?
    No nic, to byla řečnická otázka :)
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    +3
    L4MA: to by mě zajímalo, jak si paní lisková představuje spektrum plynů v atmosféře :) kyslík tvoří těch 21% troposféry u země a zbytek sloupce je dusík? :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam