SHEFIK:

o jeho podcenovani covidu toho moc nevim, nicmene to je zase cernobila zkratka :) zadny clovek nema ultimatni pravdu ve vsem, nebo patent na rozum.

Tím jsem jen zmínil proč se mi to jméno vybavilo, to že má vaznost na uhelný a ropný průmysl a vznesl dosti pochybné tvrzení, které zní jak z knihy climate deniers jsou o dost větší red flags, zároveň s tím, že nemá ani akademickou vazbu, dle wiki je "science writer, journalist and businessman" (a libertarian, another red flag). Proč si raději neposlechnout antropology, klimatology, ekology, aj.?

The Man Who Wants to Northern Rock the Planet

Matt Ridley accused of lobbying UK government on behalf of coal industry

Souhlasím s tím, že nějakého zjednodušení se člověk dopustit musí, pakliže pokrývá multidisciplinární tématiku a snaží se ji nějak shrnout, sám několik takových autorů sleduji a myslím, že je to potřeba, protože žádné téma a věda neexistuje ve vákuu.
Za mě dost dobrá kniha, která zahrnuje všemožná témata a problémy:

Reality Blind: Integrating the Systems Science Underpinning Our Collective Futurest

Uvadis kolik lidi upozornilo na to, ze co2 dokaze atmosferu ohrat, ale to nikdo, ani ja v mych prispevcich nerozporuju. Zaroven se ti nepovedlo odpovedet ani na jednu z mych otazek :)

Snažil jsem se odpovědět s myšlenkou, že se bavíme o rozmachu průmyslového zemědělství a věcí s ním spjatých a reagoval tím, že tyto témata a teorie započaly před ním.

Otázky níže jsou velmi obecné, takže nevím z jakého úhlu a perspektivy vycházíe, ale pokusím se.

Myslis, ze pokud bychom negenerovali prebytky, byli bychom si zmeny klimatu vedomi?

V rámci generací si lidstvo změn všímat může, nicméně pokud půjdeme k morku kosti, tak přebytek nám obecně poskytl všechny možné příležitosti a možnosti. Ani jednou jsem v předešlé konverzaci nic proti tomu nenamítal, nebo netvrdil opak, takže netuším proč se na to vůbec ptáš. Nicméně když už tě to tak zajímá.
Je také rozdíl mezi tím, obstarat potravu tak rychle/nenáročně, že má člověk čas navíc (zjednodušeně), nebo mít fosilní paliva, kde barel ropy je schopen nahradit 6 let fyzické práce jednoho člověka, která navrch nahodnocujeme pouze dle ceny extrakce/zpracování.

Z jíného úhlu mohu také říct, že nebýt oněch přebytků (v podobě fosilní energie) tak by ona změna klimatu na steroidech vedena antropogenními emisemi neprobíhala, takže bych také mohl odpovědět "nebýt přebytků nebylo by co vnímat". Nicméně jsem názoru založeného na ekologických teoriích a poznáních (např. tzv. maximum power principle, ecological overshoot..), že by lidstvo klima v dlouhodobém meřítku tak či onak ovlivnilo, pokud by nedošlo k zásadním změnám v tom jak funguje (tzn. pokud by lidstvo pokračovalo tak dál, jen neobjevilo fosilní paliva), ale to už bych hodně teoretizoval.

byli bychom ji schopni pokrocile merit?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše,

byli bychom o ni schopni komunikovat na celoplanetarni urovni s takovym zasahem?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše.
Zde jsem zmínil hlavně to, že komunikujeme přes 50 let, ale nevím kde je ten "zásah", nebo změna směru. Zároveň nemůžu říct, že je to chyba někoho konkrétního, jako společnost si nějak definujeme naše cíle, málokdo se dobrovolně vzdá jákehokoliv pohodlí a jsem názoru, že fungujeme jako superorganismus a nikdo přímo nekoordinuje onen směr.

Byli bychom schopni ji predikovat?

Hádám, že se odkazujeme na přebytek, zodpovězeno v otázce výše.
K predikcím a modelacím, ale mohu dodat, že je to něco do čeho bychom měli investovat mnohem více.

Co je tedy tvá téze, sdílený článek bylo o tom, že dojde k vrcholu produkce potravin, zmíněn byl hlavně klimatický chaos, ale k tomu jsem dodal i absolutní závislost na neobnovitelných zdrojích - od samotné techniky, po hnojiva a další. Úbytku půdy, vody, znečištění, viz odkazy níže.
Ty jsi navrhl, že v záloze je GMO, u kterého jsem uznal, že může být jakousi náplastí na střelnou ránu, ale to samotné krvácení to nezastaví.
S tím jak popisuješ (soudě, dle té knihy) to jak lidstvo funguje a historicky se vyvýjí takhle obrazně zcela souhlasit nemohu, ale musel by ses víc rozepsat.

...jez je zalozena na prebytcich, ktere dale umoznuji specializaci, jez dale umoznuje vyssi efektivitu, tedy vice prebytku. Tzn. to kritizovani rustu a prebytku je ve svem principu uplne spatne, protoze prebytky jsou to, co lidstvu umoznilo dlouhodobe prezit a ziskat evolucni vyhodu, at uz v podobe zasob, vedeckeho poznani, nebo i kulturni evoluce.

Tady se shodneme v rámci specializace, surplusu. Samotná efektivita je také sporná (viz Jevonsův paradox), ale záleží v jakém případě se o ni bavíme, avšak upřesním termín "růst" (protože růst může být spirituální, intelektuální, sociální aj.) na "ekonomický růst", který je takřka 1:1 spojený se spotřebou surovin a dalších zdrojů. Při 3% ročního růstu můžeme očekávat zdvojení spotřeby surovin a energie za ~24 let (viz exponenciální růst). Přebytek jsem jako takový nekritizoval, nicméně přebytek může existovat v absenci ekonomického růstu. Co bych kritizovat mohl je "overconsumption".

The Limits to Growth

A Synopsis: Limits to Growth: The 30-Year Update

Global Resources Outlook 2024

Overshoot: The Ecological Basis of Revolutionary Change (kniha)

The Sixth Extinction: An Unnatural History (kniha)

Prosperity without Growth: Foundations for the Economy of Tomorrow (kniha)

The decoupling delusion: rethinking growth and sustainability

Ted sice dochazime k tomu, ze existuji v konkretnim case limity (energeticke, materialove), ale to neznamena, ze jsme doted delali vse spatne. Naopak, pokud bychom to tak nedelali, dost mozna by tu lidstvo nebylo (doba ledova, valky, neurody,...)

Nevím kam přesně míříš s "doba ledova, valky, neurody" - války a konflikty tu byly a jsou (a počtem narůstají), neúrody tu byly a jsou (a momentálně i přes intenzivní zemědělství narůstají) - a dovolím si tvrdit, že na ještě více nestabilní planetě šance obou pouze narůstá, nemyslíš?

Conflict Trends: A Global Overview, 1946–2022

Uppsala Conflict Data Program

Alert 2023! Report on conflicts, human rights and peacebuilding

Projections constructed using an ensemble of 21 climate model simulations suggest that climate change could reduce global crop yields by 3–12% by mid-century and 11–25% by century's end.

Neřekl jsem, že jsme vše dělali špatně (i když mnohé ano). Téma bylo o industrializaci zemědělství a že nám pomohla předejít (krátkodobě) problémy s dostatkem jídla, ale ona industrializace přinesla i mnoho negativních důsledků, včetně degradace půdy, ztráty biodiverzity a znečištění životního prostředí a dalšího jež jsem zmínil níže, a moje další téze byla, že GMO není univerzálním řešením a nemůže kompenzovat všechny ekologické problémy spojené se současným zemědělstvím. Energetické a materiálové limity jsou celkem zásadní, ve světě poháněném onou energií a postaveném na oněch materiálech, ještě k tomu v nastavení, kdy se jimi plýtvá jako dnes.

World Scientists' Warning to Humanity: A Second Notice

LIVING PLANET REPORT 2022

Global Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services

The State of the Birds Report 2022

Planetary boundaries (9 boundaries assessed, 6 crossed)

More losers than winners: investigating Anthropocene defaunation through the diversity of population trends

FAO warns 90 per cent of Earth’s topsoil at risk by 2050

A World Without Soil: The Past, Present, and Precarious Future of the Earth Beneath Our Feet

pokud se budem zabejvat jen idealnim stavem a jeho statutem quo, pak si muzem rovnou usetrit spoustu casu, protoze nic takovyho jako vesmirny equilibrium neexistuje

Souhlasím s tím, že ideální stav není dosažitelný, ale to neznamená, že bychom neměli brát v úvahu ekologické limity a hledat udržitelnější alternativy.

Tvrdis, ze statisticky kvalita zivota neni lepsi, jenze se k tomu daj krasne sledovat parametry jako je prumerny vek doziti, novorozenecka mortalita atd. Pro me sou tyhle parametry baseline. Jestli mas nejake jine, lepsi, nasdilej.

Z hlediska statistiky může být průměrný věk dožití a novorozenecká mortalita jedním z ukazatelů kvality života, ale není to jediné měřítko, nicméně k tomu:

Snížená mortalita dětí do 5 let je skvělý úspěch, proti tomu nic neříkám, a celkově je zrovna zdravotnictví/sanitace/.. něco co nekritizuji.

Dále k průměrnému věku, ten byl historicky dost zkreslen právě novorozeneckou mortalitou, průměry, které nezapočítavají děti odhalují, že se lidé běžně dožívali relativně vysokého věku. Následně, za jakých podmínek se dnes lidé dožívají vysokého věku? Nutnost 24/7 péče, na přístrojích,.. také proto vidíme debaty na téma eutanázie, a celkově jsme jako společnost posedlí tím neumřít, ale přijde mi, že se přehlíží kvalita života, kterou se snažíme dohánět materiálně, neúspěšně.

Old age isn’t a modern phenomenon – many people lived long enough to grow old in the olden days, too

Dalšími měřítky, které nemůžeme ignorovat je kvalita životního prostředí, sociální rovnost a celková udržitelnost společnosti. Opět dodám důraz na životní prostředí, vyměnit biosféru a relativně stabilní planetu za století prosperity nezní jako dobrý obchod. Lidí s nedostatkem jídla/vody též přibývá.

2024 Social Progress Index

The Lancet Countdown on health and climate change

The State of Food Security and Nutrition in the World 2023

Adaptation Gap Report 2023

Global Risks Report 2024

A Short History of Progress

Jak jsem zmínil, na profilu mám řadu zdrojů. Mohu doporučit něco konkrétního máš-li konkrétní dotaz, ale bavíme se o několika tématech.
Pokusil jsem se k popsaným tématům a tvrzením dodat nějaké zdroje.

On mineral sovereignty: Towards a political theory of geological power
Jeremy Walker a, Matthew Johnson

The Anthropocene thesis invokes the ‘enormous geological power’ of industrialism: driven by hydrocarbon combustion, manifest in planetary heating. Yet political theory has proceeded as if the organisation of geological power were incidental to history. Geological agency, we submit, is precisely what mining industries are organised to achieve, materially and politically. We propose mineral sovereignty as a term of method to analyse geological power in its legible, institutional and intentional forms. We deploy it to excavate an entwined genealogy of state and corporation: one evident in the constitutional (or extra-parliamentary) technologies of sovereignty and property that order the appropriation and distribution of mineral wealth. Through three provocations, we ‘stratify’ the concept of sovereignty: in the ‘royal metals’ of early modern states; in the rise of neoliberalism as a re-privatisation of mineral-energy infrastructures against the claims of social democracy; and in anticipatory extensions of mineral sovereignty to outer space. Mineral sovereignty discloses methodological problems for energy and climate policy. Pre-analytical distinctions between public law and the private power of fossil capital imply a hierarchy and separation that cannot be presumed, but must be achieved. We must ‘leave it in the ground’: this requires the re-assertion of democratic control over the mineral estate.
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2214629618307175

TUHO: novy rockstrom

The planetary commons: A new paradigm for safeguarding Earth-regulating systems in the Anthropocene

#earthsystem #models

In the Anthropocene, the social dynamics of human societies have become critical to understanding planetary-scale Earth system dynamics. The conceptual foundations of Earth system modelling have externalised social processes in ways that now hinder progress in understanding Earth resilience and informing governance of global environmental change. New approaches to global modelling of the human World are needed to address these challenges. The current modelling landscape is highly diverse and heterogeneous, ranging from purely biophysical Earth system models, to hybrid macro-economic integrated assessments models, to a plethora of models of socio-cultural dynamics. World–Earth models capable of simulating complex and entangled human–Earth system processes of the Anthropocene are currently not available. They will need to draw on and selectively integrate elements from the diverse range of fields and approaches; thus, future World–Earth modellers require a structured approach to identify, classify, select, combine and critique model components from multiple modelling traditions. Here, we develop taxonomies for ordering the multitude of societal and biophysical subsystems and their interactions. We suggest three taxa for modelled subsystems: (i) biophysical, where dynamics is usually represented by “natural laws” of physics, chemistry or ecology (i.e. the usual components of Earth system models); (ii) socio-cultural, dominated by processes of human behaviour, decision-making and collective social dynamics (e.g. politics, institutions, social networks and even science itself); and (iii) socio-metabolic, dealing with the material interactions of social and biophysical subsystems (e.g. human bodies, natural resources and agriculture). We show how higher-order taxonomies can be derived for classifying and describing the interactions between two or more subsystems. This then allows us to highlight the kinds of social–ecological feedback loops where new modelling efforts need to be directed. As an example, we apply the taxonomy to a stylised World–Earth system model that endogenises the socially transmitted choice of discount rates in a greenhouse gas emissions game to illustrate the effects of social–ecological feedback loops that are usually not considered in current modelling efforts. The proposed taxonomy can contribute to guiding the design and operational development of more comprehensive World–Earth models for understanding Earth resilience and charting sustainability transitions within planetary boundaries and other future trajectories in the Anthropocene.

Paper: Taxonomies for structuring models for World-Earth system analysis of the Anthropocene — Potsdam Institute for Climate Impact Research
https://www.pik-potsdam.de/en/institute/departments/activities/copan/news/paper-taxonomies-for-structuring-models-for-world-earth-system-analysis-of-the-anthropocene

TADEAS: zajimavej clanek k tomu je tady (nyrlem z nej asi zkolabuje ,))

Petro-masculinity is helpful to understanding how the anxieties aroused by the Anthropocene can augment desires for authoritarianism. The concept of petro-masculinity suggests that fossil fuels mean more than profit; fossil fuels also contribute to making identities, which poses risks for post-carbon energy politics. Moreover, through a psycho-political reading of authoritarianism, I show how fossil fuel use can function as a violent compensatory practice in reaction to gender and climate trouble.

https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0305829818775817

Tohle nezni spatne. Zvlast doporuceni od profesora Pyrogeografie .]]

More heat than life : the tangled roots of ecology, energy, and economics
Author:Jeremy Walker (Author)
Summary:"We live in a world of rapid, irreversible environmental change. The interplay of fire, life, atmosphere and land now constrain and propel humanity's destiny. How have we arrived at this situation? Jeremy Walker presents a fascinating, insightful argument that the answer lies in the historical tensions between ecology and economics in broader political debates about resource use and fossil fuel combustion."--David Bowman, Professor of Pyrogeography and Fire Science, Director of the Fire Centre Research Hub, University of Tasmania, Australia "Neoliberal proposals for re-organizing the global economy rose to prominence in parallel with the emergence of a consciousness of the global economy's material limits. Jeremy Walker has written the first book devoted to the fraught relationship between neoliberal economics and ecology--an essential contribution to today's most pressing discussions." --Quinn Slobodian, Associate Professor of History, Wellesley College, Massachusetts, USA "Blazing a trail between photosynthesis and pyrotechnology, Walker guides us masterfully through the making of today's global thermo-industrial catastrophe." --Nigel Clark, Professor, Chair of Social Sustainability, Lancaster Environment Centre, Lancaster University, UK This book traces the interacting histories of the disciplines of ecology and economics, from their common origin in the ancient Greek concept of oikonomia, through their distinct encounters with energy physics, to the current obstruction of neoliberal economics to responses to the ecological and climate crisis of the so-called Anthropocene. Reconstructing their constitution as separate sciences in the era of fossil-fuelled industrial capitalism, the book offers an explanation of how the ecological sciences have moved from a position of critical collision with mainstream economics in the 1970s, to one of collusion with the project of permanent growth, in and through the thermal crisis of the biosphere. Jeremy Walker is Senior Lecturer in Social and Political Sciences and a member of the Climate Justice Research Centre at the University of Technology Sydney. He holds a Bachelor of Fine Arts (University of New South Wales), a Bachelor of Communications (Social Inquiry, Hons, UTS) and a PhD (History and Philosophy of Science, UTS)

https://www.worldcat.org/title/more-heat-than-life-the-tangled-roots-of-ecology-energy-and-economics/oclc/1176249687

Jinak tip na cteni na vikend:

The technosphere metabolizes not only energy and materials, but information and knowledge as well. This article first examines the history of knowledge about large-scale, long-term, anthropogenic environmental change. In the 19th and 20th centuries, major systems were built for monitoring both the environment and human activity of all kinds, for modeling geophysical processes such as climate change, and for preserving and refining scientific memory, i.e. data about the planetary past. Despite many failures, these knowledge infrastructures also helped achieve notable successes such as the Limited Test Ban Treaty of 1963, the ozone depletion accords of the 1980s, and the Paris Agreement on climate change of 2015. The article’s second part proposes that knowledge infrastructures for the Anthropocene might not only monitor and model the technosphere’s metabolism of energy, materials and information, but also integrate those techniques with new accounting practices aimed at sustainability. Scientific examples include remarkable recent work on long-term socio-ecological research, and the assessment reports of the Intergovernmental Panel on Climate Change. In terms of practical knowledge, one key to effective accounting may be ‘recycling’ of the vast amounts of ‘waste’ data created by virtually all online systems today. Examples include dramatic environmental efficiency gains by Ikea and United Parcel Service, through improved logistics, self-provision of renewable energy, and feedback from close monitoring of delivery trucks. Blending social ‘data exhaust’ with physical and environmental information, an environmentally focused logistics might trim away excess energy and materials in production, find new ways to re-use or recycle waste, and generate new ideas for eliminating toxic byproducts, greenhouse gas emissions and other metabolites.

https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/2053019616679854

A major upgrade — Earth4All
https://www.earth4all.life/a-major-upgrade

Earth4All started as a vibrant collective of leading economic thinkers, scientists, policy leaders, and advocates, convened by The Club of Rome, the Potsdam Institute for Climate Impact Research, the Stockholm Resilience Centre and the Norwegian Business School.

With more and more people and organisations joining, Earth4All has become a platform to connect and amplify the chorus of voices that want to upgrade our economies. We are not starting from scratch. The momentum is growing. Communities and policy makers across the world are already changing the way we think economics.

Everybody can get involved. We need everybody to secure a safe and prosperous future for everyone on this planet. It is possible.

Earth4All builds on the legacies of The Limits to Growth and the Planetary Boundaries frameworks. Science is at the heart of our work. We rethink capitalism and move beyond GDP for a safe, secure and prosperous future in the Anthropocene

TADEAS: related

Jan Zalasiewicz – Visualising the anthropocene
https://youtube.com/watch?v=zphinkipB9A