• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Destroying the Future Is the Most Cost-Effective


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."


    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    ALMAD
    ALMAD --- ---
    PER2: To je jedna cast, druha je ze na rozdil od snizovani emisi neni na geoinzenyring potreba nejaka zasadni shoda, nema to koordinacni problem a na dost tech veci neni potreba zadna velka technologicka sofistikovanost.

    Takze IMHO sance ze se do toho pusti nejakej z tech chudsich a vic ovlivnenejch statu jako proste tu jedinou vec co jim bude zbejvat zatimco jim bohaty staty budou vysvetlovat ze clovek za to nemuze a maj si zvyknout…je pomerne velka.

    Zvlast az zacne bejt vic ovlivnena treba Indie, ktera ma vesmirnej i jadernej program a dostatecnou lidnatost na to, aby mela limity toho jak absorbovat vnitrni migraci, noa indicky emigranty uz zacinaj jinde nenavidet uz ted.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    YMLADRIS: no o těch dvou bodech by se dalo diskutovat, není to tak vždy a bez výjimky, není to zcela pravda (za urážky politiků neskončíš ve vězení, to je nesmyl), ale to nechme do jiných klubů.

    Mě zajímá, jak si vysvětluješ, že podporuje subjekty (nejen v Německu, ale far right všude v EU), kteří chtějí rozjebat klimatickou politiku, která se ta těžko dekádu ustavovala?

    Jaký v tom má Musk zájem? Nebo je mu to jedno? Colaterall damage? Skutečně si myslíš, že jeho motivace je, aby si v Německu nešel do vězení za kritiku politiků?

    A proč ten člověk sdílí zcela zjevné nepravdy a fake-news z ruských kanálů? Nemůže být tak hloupý přeci (?)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Přehled kdo všechno ustoupil od klima závazku / banky / průmysly / tech firmy

    Because there is no institution on this planet that could enforce a law on billions of people unable or unwilling to change their lifestyle. Unless the superinteligent AIs take over. And I am coming to think that maybe that would not be so bad.

    Everyone is Giving Up On Climate Goals
    https://youtu.be/I3sguj9m8ZQ?si=qozQJjTMKzprTcBe
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    TUHO: To ja si poslednich 15 let tech woke zmrdstev a strkani hlavy do pisku okolo problemu migrace taky. To s Trumpem je jen sokove, kdyby to davkoval 2 dekady prislo by ti to skoro normalni.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    SCHWEPZ: naštěstí, až budou části planety neobyvatelné a migrační tlak, anomie a nedostatek základních komodit způsobí války, bude možnost odletět v Elonově lodi na Mars a tam se pár miliard lidí vejde, do těch umělých skleníků. (...) ou wait..
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    A než začne? hejtování domácích mazlíčků.
    Po něm by následoval nárůst těch toulavých.
    A eliminace domácích a toulavých psů a koček znamená nerušené množení hlodavců.

    Rozdíly když doma / v okolí psi a kočky jsou a nejsou jsem viděl na vlastní oči. A když někde není žrádlo, ještě to neznamená, že nemůžou být "na byt".
    SPOTTER
    SPOTTER --- ---
    PAN_SPRCHA:

    to je zajímavé dilema.... a taky nemám stopro odpověď, jen doplním jak to vidím.

    - průmyslové rybaření škodí mořským ekosystémům nejen rybími farmami, ale i celou škálou dalšího: vlečné sítě, vstup do chráněných území, lov v mezinárodních vodách bez licencí, hromadný lov druhů, které se loví jen z důvodnů nějaké "tradice", plasty a odpady..

    - krmení ryb na mořských farmách se často děje tak, že na jiném konci světa se loví jiné druhořadé ryby, z těch se na lodi umele moučka, převeze se to na místo chovu a naháže lososům do klecí.

    - mnoho ryb se loví i jako krmivo pro domácí mazlíky, ... čili pro byznys něčeho, co zjevně není ohrožené zvířectvo. Ale ohrožuje to mořský biotop. (to samé se děje i se sojou na vypálených brazilských plantážích, kde býval prales. Jen proto aby Evropa a USA měli čim krmit svý domácí přežraný čokly.

    - takzvané námořní pirátství (pobřežní vody Východní Afriky a i jinde) se mainstreamově prezentuje, jako že čmoudi se samopalama přepadávají velevážené bělošské lodě a proto musí být eliminováni.

    Příčina je však opačná. Ti čmoudi byli původně rybáři ve vlastních vodách, kteří ani nemohli poškodit ekosystém, ale cizí lodě jim tam začaly krást ryby bez povolení a místo nich shazovat toxický a radioaktvní odpad. Proto se tak radikalizovali, protože nevěděli jak jinak se bránit. O tom existují důkazy, které běloši nechtějí přiznat. https://old.spotter.tv/903780-somalsti-pirati.htm

    Co s tím? Těžká rada.
    - Na mezinárodní úrovni trvat na udržitelném lovu čehokoliv.
    - zakázat prodej luxusních ryb (bohužel mnoho prodejů je na černém trhu) Třeba takový tuňák.... supr byznys se stejky tuňáka velkými jak svět neviděl, neni OK, většina ceny za maso jde překupníkům a do zisku. To samé velryby, žraloci atd..
    - zabývat se sladkovodní akvakulturou, ale nepřehnat to. Typicky průser v jihočeským rybníkářství je ten, že sladkovodní kapři jsou vykrmováni jako prasata, aby měli rybáři co největší výlovy.
    Kapří maso je tak tučný a hnusný. Místo toho by měli chovat kaprů míň a ve zdravějších rybnících.
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    XCHAOS: Jenže to mluvíš o samotném závodě. Přidej k tomu dodavatele, dopravce, prodejce, energie, všechny co z těch daní a poplatků žijou, všechny co jim prodávaj a poskytujou služby, ...
    Měls vidět ten hukot, když jedom Škodovka omezila výrobu. HDP je jedna věc (a není to zrovna málo), ale zauvažuj, kolik peněz se protočí v nákladech. Podobný efekt jsi viděl se zavřením dolů, nebo hutí.

    Nejsem proti tomu živit se něčí, co potřebujeme víc, co bude mít větší přidanou hodnotu a menší ekologickou zátěž. Ale tohle řešilí ve všech těch městech, kde skončila jejich hlavní produkce. S jakým výsledkem lze dohledat. Určitě by se jim hodil někdo, kdo jim dobře poradí. To zboží a služby musíš nabídnout někomu, kdo ti zaplatí.

    A když hrozilo, že místo části aut nastoupí mikromobilita, mohli se aktivisti přetrhnout jak to zarazit. Například protože nedělá rámus.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    YMLADRIS: tak ona státní a korporátní byrokracie se trochu překrývají, jak pokud jde o plichtu na těch nižších levelech, tak o sohopnost těch chytřejších spočítat si, že když něco nezafinancují, že se jim to nevyplatí. Obecně místo dělení na nějaké étatisty vs. ancap by to chtělo vrátit se k nějakém tradičnímu dělení na naprosté blbce vs. lidi, kteří aspoň trochu v něčem občas vědí, co dělají...

    Bloomberg byl z oligarchů jediný na straně Demokratů, což o to.
    ALMAD
    ALMAD --- ---
    PAN_SPRCHA: Na nastenku, at to za tech 5-10 let muzem overit.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    The Draghi Report: A Strategy to Reform the European Economic Model
    https://www.csis.org/analysis/draghi-report-strategy-reform-european-economic-model

    The second challenge is aligning decarbonization with competitiveness. The energy crisis has led to significantly higher energy costs in Europe, which is undermining European competitiveness. Thus, the effort to decarbonize is an economic necessity. Draghi argues that decarbonization can boost competitiveness if well-managed but risks undermining it if it is poorly executed, especially if dependent on subsidized Chinese technologies. With European firms already facing higher energy costs than their U.S. counterparts, this disparity threatens growth if clean energy benefits do not lead to lower prices. Draghi advocates for a reform of the European electricity market to pass decarbonization benefits to consumers and suggests European-level industrial policies in clean technologies and electric vehicles to maintain a level playing field. The report details sector-specific competitiveness measures for energy, clean technologies, key raw materials, automotive, pharmaceuticals, transport, aerospace, and high-tech sectors.
    CHOSIE
    CHOSIE --- ---
    A ještě k tomu degrowthu jak XCHAOS psal, tak souhlasím, že ten termín a český překlad by mohl mít lepší alternativu a samotný degrowth nemá zrovna pevnou definici jak zmiňuje i článek, který analyzuje literaturu na toto téma.

    Pro mě jde o plánovanou/řízenou politiku s cílem záměrného změnšování ekonomiky.
    A změnil bych termín co jsem použil - tedy "neřízený/nedobrovolný degrowth" spíše na post-growth, tedy období po-růstu.

    To je dobré si definovat, ať člověk ví co přesně hledá a může zodpovědět otázku, zda existuje historický příklad.
    Upřímně nemám úplně nastudovaný Egypt a nevím zda šlo o řízené zmenšení ekonomiky, nebo zda zkrátka neměli dostatek prostředků na budování dalších pyramid, ale v jiných oblastech rostli/chtěli růst.

    Z těch pár civilizací, o kterých jsem četl/slyšel, nebo obecné literatuře, která pád civilizací probírá (např. Joseph Tainter, Jared Diamond), nevím o žádné, která by vědomě svůj dopad na okolí snižovala, poté co se dostala do ekologického overshootu, myslím, že z Tainterovi práce je též zajímavý pohled na komplexitu civilizace a jak právě komplexita dělá systém zranitelnější, příkladem Doba bronzová. Jinak co se týče historie civilizací a jejích pádů musím doporučit tento podcast Fall of Civilizations

    Poté mě napadají příklady společností (nevím zda by šlo nazvat civilizací) s přístupem, který je do overshootu nedostal. Pár příkladů by se našlo v Jižní Americe, ale také u původních obyvatel Severní Ameriky, jež udržitelně provozovali něco co bychom nazvali agro-zemědělství (plánované vypalování, regenerace, pereniální produkce apod.). Nepletu-li se, tak po příchodu Evropanů to začalo mizet, protože to oni za zemědělství vůbec nepovažovali a na první pohled mohlo vypadat o neuspořádané lesy a podobně. V podobném duchu vnímám i onu myšlenku Irokézů (sdružení kménů v Severní Americe) myslet 7 generací napřed.
    Jen dodám, že nevím zda je možné posoudit zda by tyto společnosti byly opravdu schopné tento stav udržet dlouhodobě, nebýt válek, nemocí, zásahu Evropy, protože lze taktéž argumentovat tím, že na všech místech kam se Homo sapiens dostal je možné sledovat extinkci megafauny :shrug:

    A poslední myšlenka, zpátky do současnosti, je ještě otázka jak bychom v hypotetickém případě řízeného změnšování ekonomiky mimo jiné řešili dluh a s ním compound interest (česky prý "složené úročení"), který roste exponenciálně.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    PALEONTOLOG: podle mě záleží na tom, na jakou část pokroku či růstu se zaměříš: když začneš říkat, že chceš lidem sebrat svištění autem po dálnicích, přirozeně se vzbouří (ale ne ti, kdo se nachází v hlukovém koridoru podél dálnic, ale zase těm to paradoxně zhodnotilo nemovitosti, protože nyní jsou... blízko dálnice).

    Ale na druhou stranu, lidí, kteří jsou ochotní dobrovolně se vzdát uvíznutí v dopravní zácpě nebo zoufalého hledání místa k zaparkování, je poměrně hodně. Podle mě ten pojem nerůst ani není přeložení "degrowth"... spíš by to bylo "odrůstání". Obecně je u nás ještě hrozně zakořeněná taková ta budovatelská industrializační euforie, zejména mimo střední Čechy u nás není industrializace vnímaná jako retro, s parními lokomotivami a vagóny s uhlí, ale je to relativně nedávné 20.století... před válkou Baťa, po válce taky různé fáze nadšeného budování průmyslu a ta generace na to pořád ještě vzpomíná.

    Shodou okolností jsem letos byl pár dnů hospitalizovaný a ležel jsem na pokoji s dvěma jen nepatrně staršíma chlapama, co vzpomínali nostalgicky na mládí strávené prací v hnědouhelných dolech (sic! v regionech jsou prý mizerné nemocnice, takže ležet v Praze je terno...). Sice vlastně syn jednoho z nich pracuje v Německu v nějaké myslím zelené energetice (už jsem zapomněl detaily) ale to nic nemění na vzpomínce na jednoduchost života v industrializované sppolečnosti a na to, jak byla i nekvalifikovaná pracovní síla ceněná (zatímco dnes je tlak na rekvalifikaci a vzdělání obrovský a i mě to zaskočilo, jak rychle zkušenosti získané ve znalostní ekonomice zastarávají...)

    Podle mě základní stěžejní bod je vysvětlovat, že "nerůst" (já ten pojem obecně nemám rád, ale) by neměl znamenat pokles kvality života, ale spíše naopak. A ty situace by měly být z velké části dobrovolné. Pro mě třeba není těžké vzdát se soukromého tryskáče :-)) A většina lidí, co na Internetu panikařej z "nerůstu", taky soukromý tryskáč nemá.

    Lidi maj strach, že je někdo bude "nutit" vzdát se například aut, a to ve smyslu nejen nahrazení spalovacích motorů elektromobily, ale že obecně aut je moc. Tady asi všichni cítí, že těch aut je moc, ale spíš se zakopávají v pozicích, že oni sami jich rozhodně vzdát nehodlají. A pravidla jsou nastavená tak, že až na výjímky vychází cestování autem zdaleka nejlevněji. Přitom třeba snížení počtu aut při zachování kvality života by mohl zajistit carsharing. Já nepotřebuju, abych měl na sebe napsané auto, které většinu času někde parkuje a rezaví. Potřebuju jednou za čas zajet někam, kam nejede MHD, většinou něco nebo někoho odvézt. Jestli je budoucnost carsharing, taxík, nebo třeba robotaxík, to je velká otázka - ale jisté je, že prostě TCO auta je velké a já nejsem takový ten nadšený kutil, co se v tom sám vrtá a umí pojmenovat každou součástku nebo se kamarádí se svým autoservisákem. Prostě jakmile pomine společenská povinnost ukazovat se někde s důstojným autem, tak motivace k vlastnění auta klesnou. Ještě to jde pochopit u rodin, ale průměrný věk dožití roste, a další generace nebudou k ježdění osobním autem mít tak nostalgický vztah, jako třeba generace mých rodičů...

    Obecně ale "nerůst" je nešťastně zvolený pojem. Shrnuje změnu ekonomického myšlení - třeba stavět domy on-demand, bez vzniku realitních bublin, to je snad nic proti ničemu - se změnou životního stylu, a lidi se toho celkově bojej, protože jim média říkaj, že se toho maj bát. Třeba změna společnosti v důsledku nadužívání AI je daleko děsivější, než nějaký nerůst, ale varování zaznívají daleko méně...
    CHOSIE
    CHOSIE --- ---
    PALEONTOLOG: Toho se podle mě nedočkáme, je to takový catch-22, jestli se někdo nějakých zdrojů vzdá, tak je jiný využije. Tedy toho dobrovolného, nedobrovolný nerůst přijde - a je dost možné, že je "za rohem". A ekonomicky pozitivní je tak trochu v rozporu s tou myšlenkou - ekologicky, společensky,.. pozitivní však průmysl neocení.

    Co se týče ekonomů, tak ti, kteří moc a vliv mají si raději sami sobě udělí nobelovu cenu a řeknou nám, že globální ohřívání ekonomice nic neudělá - zemědělství se přeci podílí na globální ekonomice jen z pár procent, nepřinese-li to snad ještě růst. Exponenciální růst aneb petriho miska se nás dle nich netýká, stejně jako nikoho nezajímají negativní externality. Případně vše vyřeší úhlíkový kredit.
    (Toto je světový názor, který převládá v řadách mainstreamových ekonomů, politiků, podniků. Změnit tuto prespektivu je možná možné, ale myslím, že by muselo jít o multi-generační věc.)

    Téma degrowth, je za mě fajn v tom, že nám může poskytnout nějaký framework a možnost navigovat situaci nedobrovolného nerůstu (tedy ten co přijde z jednoho čí více důvodů - energetických, geopolitických, surovinových, klimatických..), ale tím to tak končí - ale to bych se asi opakoval, myslím, že je to něco co se tu už řešilo. Jinak publikačně vede hlavně Španělsko a UK, a obecně je to téma, které roste v Evropě v reakci na poslední 4 roky.

    Co se týče heterodoxních ekonomů, tak se nabízí hned několik odvětví- biofyzikální ekonomie, ekologická ekonomie, environmentální ekonomie, steady-state ekonomie, "donut" ekonomie. Něco je blíže neoliberalismu, něco ho silně kritizuje, pár z těch odvětví se asi dá najít někde na univerzitě, ale šance, že by se to dostalo do mainstreamu jsou dle mého mizivé.
    NIMBUS
    NIMBUS --- ---
    PALEONTOLOG: On třeba o tomhle dost dobře píše Gates ve své knize "How to Avoid a Climate Disaster, kde vysvětluje co se musí a jak nastřelit cenově, aby se to vyplatilo lidem užívat (trošku se teď odkláním od tématu těch věčných látek, ale zase se přibližuji k tématu této diskuze) a kde je potřeba co a jak zadotovat, co a jak naopak zdanit co se týká těch fosilních zdrojů, kde prostě nejsou do ceny započítány všechny externality, jako třeba že shoří planeta. Je to teda až romanickej technokrat, ale dost dobře to právě kvůli tomu je schopen kvantifikovat.
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    PALEONTOLOG: Když to není dost dobré pro tebe, aby ses tím sám dobrovolně řídil, nemáš nárok vnucovat to ostatním.

    Ohledně žárovek
    Jejich zákaz přišel v době, kdy LED světla moc nesvítila a lidé kupovali předražené (vzhledem k efektu) kompaktní zářivky. Ale kupovali je, protože jim to dávalo smysl.
    Ohledně tehdejší úrovňě zářivek a LED můžu říct, že ty tehdejší výrobky by si nikdo dnes dobrovolně nenainstaloval. A naopak při lepší kvalitě a ekonomice by zákaz nebyl potřeba, prltože by regulerně zvítězilo lepší řešení. To ostatně nastalo u těch zářivek, které nikdo nezakázal.
    Ovšem v době zákazu byly v mnoha aplikacích alternativy k žárovkám prostě horší. A ani dnes není zájem některá použití pokrýt (například světlo tak levné, že se ho většinou nevyplatí ukrást).
    GANBOY
    GANBOY --- ---
    Respektive- vrátit se ke starému zdravému ověřenému- to je fakt pakárna…
    Jak tu bylo řečeno- evropa musí tvrdě využívat toho že je to nejvetší světový trh, takže musí udávat směr a trendy v inovacích. Naše civilizace už prostě bez složitých chemikálii, komplexního průmyslu a chemické výroby nemůže existovat, je ale na evropě aby tvrdě šlapala po firmách aby do těch inovací šly a dělaly je… protože 3m ti samo od sebe svůj podnik modernizovat nezačne.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Pískové baterie mají potenciál ekologického a velmi efektivního způsobu skladování energie | Technický týdeník
    https://www.technickytydenik.cz/rubriky/poutaky/piskove-baterie-maji-potencial-ekologickeho-a-velmi-efektivniho-zpusobu-skladovani-energie_57085.html
    trochu jsem o tom přemýšlel, protože stavět domečky pro teplou vodu je sice low-tech, ale přeci jen nákladné. Mám ale pár poznámek k tomu nahřívání písku na vysokou teplotu, trubky přímo skrz horký písek, apod.:

    Trubky rezavěj, bude to špatně servisovatelné, před rozebráním písku bude muset vychladnout, což s nefunkčníma trubkama potrvá hodně dlouho, vysoké teploty můžou v případě nějaké havárie systému i vybuchnout (zejména dnes, když je všechno řízené softwarově, vidím jako riziko vyhackování těhle mikroenergetických systémů...).

    Písek ovšem má menší objemovou tepelnou kapacitu, než voda - používá se proto, že nabízí větší teplotní gradient, ale vyplatí se to až od gradientu cca 4x-5x větším, než je největší smysluplný u vody (kde je asi 50° a voda by _skoro_ vycházela dobře, ale bohužel prostě nevychází). Kromě toho je otázka, jestli lepší, než písek by nebyl štěrk. Každopádně místo zasypávání instalatérských rozvodů do rozpáleného písku bych volil třeba pasivní heat pipy (hliníkové? v podstatě obří chladič CPU, zabořený do štěrku nebo písku...) aby veškeré topenářské komponenty, ve kterých přímo cirkuluje voda, byly snadno přístupné a opravitelné a to bez ohledu na teplotu akumulačního média.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Fascinuje mi představa, že objem podzemních parkovišť u novostaveb je tak obrovský, že kdybychom ho celý zabrali pro nádrže s akumulací horké vody, v letní sezóně ohřáté pomocí přebytků z FV (nebo i přímým solárně-termálním ohřevem... když je kam dávat, je to sakra účinné, ale snižuje to plochu FV mimo sezónu...)

    Vlastně by pro libovolnou zastavěnou plochu mělo být možné stanovit odpovídající počet podzemních podlaží, odpovídajících objemu v létě předehřáté vody pro vytápění v zimě. Pro novostavby je potřebný výkon topení 80-120 W/m². Topnou sezónu je pomocí přímé produkce OZE na podzim a na jaře možné zkrátit asi na 4 měsíce, 4 měsíce jsou asi 2500h (pro zjednodušení, aproximace). To dělá asi 250 kWh na metr čtvereční. Protože už víme, že bez jakýchkoliv speciálních techologií můžeme v kubíku horké vody uložit asi tak 50 využitelných kWh tepla, tak 5 kubíků na metr čtvereční podlahové plochy by vlastně na zkrácenou topnou sezónu mělo stačit.

    Při průměrně výšce patra 3m to pořád znamená, že horkou vodou by musela být vyplněna nepatrně více, než polovina budovy... ale stejně to není zlé, budova s 2 nadzemníma a 3 podzemníma patrama by v podstatě nejspíš mohla celoročně fungovat jako energeticky neutrální. Plocha střechy na každý 1 m² vygeneruje v tuzemských podmínkách odhadem asi 200 kWh, což je pro dvoupatrovou budovou méně, než potřebných asi 500 kWh, takže by se musela přidat asi i solární fasáda nebo přímý ohřev vody bez fotovoltaiky (tam se můžeme dostat na pětinásobek, tedy klidně na 1 MWh na m²).

    Hypotetický energeticky autonomní by tedy musel mít na střeše FV a solárně-termální vakuové trubice asi v poměru 50:50 a pak by možná mohl fungovat až v kombinaci 4 nadzemní podlaží a 6 podzemních (coby zásobárna teplé vody). Zbývá dořešit otázku kam se vší tou hlínou :-) zaplnit horkou vodou si dovedu představit ještě tak jedno nadzemní podlaží, pak už to začíná být konstrukčně složité (můžeme teda samozřejmě z vytěžené zeminy udělat val do výše 1-2 pater, abychom nespotřebovali tolik betonu... začíná to trochu připomínat Earthship :-) v takové variantě máme 4 podzemní podlaží, zemní val do výše 2 podlaží - umělé svahy by pokryla zeleň - a nad tím 4 pohodlně vytápěná nadzemní podlaží a na střeše kombinovanou FV a solární termál na pokrytí celoroční spotřeby.

    Akumulátorové systémy začínají dávat smysl, pokud by se vůbec žádná elektřina nespotřebovávala na topení (pravda pořád tu máme vaření.. ale proti vytápění je to zlomek). Kvůli dorovnání výkonu v zimě by pořád takový dům musel mít i jižní FV fasádu, ale podstatná informace je, že i při využití poměrně konzervativní technologie (v podstatě na úrovní starých Římanů) v kombinace s vakuovými trubicemi na ohřev vody (na rozdíl od FV poměrně low-tech s výrazně nižší enviromentální stopou) je možné celoroční topné autonomie dosáhnout s vynaložením úsilí zhruba srovnatelného (myšleno řádově - jde o asi 2x větší úsilí) s dnešní výstavbou parkovacích míst.

    Opravte mi, jestli je v těch výpočtech chyba.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    CLOUD experiment resolves puzzle of new aerosol particles in upper troposphere | CERN
    https://home.cern/news/press-release/physics/cloud-experiment-resolves-puzzle-new-aerosol-particles-upper-troposphere

    Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

    ▶ Experiment v CERNu odkryl chybějící dílek klimatického puzzle — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/experiment-v-cernu-odkryl-chybejici-dilek-klimatickeho-puzzle-355926

    Klimatologie využívá ty nejmodernější vědecké postupy, pracuje s obrovským množstvím dat i nejpokročilejšími počítačovými modely. Přestože už odborníci dokáží předpovídat vývoj zemského klimatu s velkou přesností, stále narážejí na nejistoty. Jednou z těch největších je chování aerosolových částic v atmosféře, které se extrémně špatně zkoumá.

    Aerosoly v klimatickém systému Země hrají důležitou roli, protože vytvářejí mraky a ovlivňují jejich odrazivost i velikost. Většina aerosolů vzniká samovolnou kondenzací molekul, které jsou v atmosféře přítomné jenom v nepatrných koncentracích. Páry zodpovědné za jejich vznik ale nejsou dobře popsané, zejména ty ve vzdálených horních vrstvách troposféry.

    CERN's CLOUD experiment studies role of aerosols on clouds and climate
    https://www.youtube.com/watch?v=0DKzySbnCs0
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam