PULNOC: Cožeco?

Ty mi nemusíš věřit vůbec nic, ostatně je to vzájemné - tvůj příspěvek byl na úrovni bizarního informačního šumu a bylo to akorát plné takových těch "jéééje, pozor, poprvé jsem si přečetla něco o klimatu a teď mám názor a objevila jsem spoustu AHA! momentů (které určitě nenapadly asi tak miliardu lidí přede mnou)" nezáměrně humorných situací. Ale je roztomilé, že máš naprosto jasnou představu, co by všichni měli a neměli dělat a co si mají myslet a jak by k věcem měli přistupovat. *thumbs_up*. Be you.

ARETTA: o tom se tu už mluvilo, ale háček je asi v tom, kolik hořící severské tajgy se promění na biouhel a kolik prostě na čmoud.

Aby bylo jasné, já teda projekt skladování kubického kilometru dřeva neprosazuju, jen poukazuju na rozsah, ve kterém by carbon capture bylo nutné dělat.

Co se týče těch požárních průseků v tajze, ty stejně bude nutné udělat, v Kanadě i v Rusku, budou to nejspíš stovky až tisíce kilometrů průseků, a pokud ty vykácené stromy v průsecích neodvezou (což by samo o sobě mělo uhlíkovou stopu), ale prostě jen nějak zahrnou zeminou na místě, tak je to taky carbon capture - nevzhledný, barbarský, ale pořád v rámci měřítek geoinženýringu mi to přijde jako menší zlo. Samozřejmě nějaký lesní inženýr by musel spočítat, jak široké a jak četné průseky skutečně dávají smysl (ono když by se udělal grid 10x10 km, tak to, že shoří 100 km2 lesa, je pořád dost průser, zase když to bude grid 1x1 km, tak aby z toho lesa vůbec něco zbylo...

SHEFIK: to by bylo hezký, nechat ho růst, ale fakticky každý les buď shnije (metan) nebo shoří (CO₂). Příroda uměla dřevo skladovat v prvohorách, když neexistovaly organismy, které by uměly rozkládat lignin; hnědé uhlí v třetihorách už vznikalo jen na hodně specifických místech, ne tak, že se prostě všude povalovaly vrstvy odumřelých stromů a čekaly, až se pod zemí slisují.

Dnes je potřeba fakt ten uhlík z toho koloběhu odebrat důkladněji, protože organismy (i jiný přírodní procesy) jsou už fakt dobrý v tom ho do toho oběhu vracet. Třeba když chceš dřevem topit, měl bys ho skladovat aspoň 100 let, aby to šlo považovat za uhlíkově neutrální (vzhledem k dnešnímu tempu růstu). Dřevo je kromě toho nešťastnýho vápence jednou z mála možností, jak ten uhlík na chvíli z koloběhu mezi atmosférou a biosférou odebrat a uložit stranou (třetí je jen nějaký to pumpování CO₂ pod zem, kde snad vlastní vahou nějaký čas vydrží). Nahrazení betonu jako konstrukčního materiálu dřevem je dobrý směr, další možnost je samozřejmě výroba vápence z mořské vody a tak nějak doufat, že si mořská voda ty chybějící ionty někde vezme (no... vezme, ale bere si je už teď, v důsledku rozpouštění atmosférického CO₂ ve vodě, a organismům, které se rozhodli si budovat vlastní vápencové domečky, se to nelíbí už teď, nota bene kdybychom z mořské vody odebíral víc těch iontů aktivně).

Dlouhodobý skladování dřeva je fakt vlastně jediný, co dává smysl. Ale muselo by se skladovat v řádu kubických kilometrů. Prostě nesmí ani ztrouchnivět, ani shořet. Použití dřeva jako konstrukčního materiálu (za předpokladu udržitelného lesního hospodářství) je základ, ale samo o sobě to vůbec nestačí. Problém je, že kácet kvalitní dřevo, abychom ho jen skladovali, je taky šílené. Ale to, jak tajga v Kanadě nebo na Sibiř hoří, je ještě horší, takže pokácet v těch lesech požární průseky a současně tam to dřevo víceméně nechat ležet, ale nějakým stylem, aby ani neztrouchnivělo, ani neshořelo (v podstatě je nutné ho udržovat mokré) je možná cesta. Krásné to není, ale zachrání to víc živého lesa, který se dožije vysokého věku, než když by se ty průseky neudělaly (no a ponecháním na místě právě padne ten problém se stěhováním někam, takhle by se to stěhovalo na jednu souvislou hromadu v podstatě jen na vzdálenost asi půlky šířky průseku).

Víceméně, v Kanadě těch lesů ale shořelo tolik, že je na tohle už pozdě...

SEJDA: tak na zemi během druhohor bylo až 2300 ppm..... tím neříkám že je to dobře protože zvýšení tak nějak zahubilo 90% druhů a těch 10% se během pár milionů let přizpůsobilo což je přesně to co civilizace tak nějak nemá.

PALEONTOLOG: tak ve vodném roztoku soli se ta sůl disociuje na ionty, pokud se dobře pamatuju. Pokud část kladných iontů vyzobeme reakcí z CO₂, tak mi vychází, že se nám někde budou hromadit záporné ionty chloru (tak, jak Cimrmanovi horníci v dole). Samozřejmě, ve výsledku přebytek těch iontů chloru akorát dělá z mořské vody asi efektivnější rozpouštědlo, a voda si doplňuje kladné ionty prostě tím, že rozpouští horniny, se kterými je ve styku... ok, chemik nejsem, ale když už jsem se zapojil do šíření nějakého nápadu, tak ho chci pochopit, protože to zní příliš dobře, aby to nemělo nějaký háček... samozřejmě, ten přebytek chloru není tak velký, aby ten plyn nezůstal rozpuštěný ve vodě a začal nám z ní nějak unikat ve formě plynu, ale stejně, v tomhle procesu jsou ionty chloru "odpad", pokud to dobře chápu. I když mořské organismy to dělají taky... prostě chlor ve vodě si nějak zajistí, aby se kladné ionty odněkud doplňovaly... pokud bychom ale mořskou vodu s nepoměrem iontů co mají tvořit sůl nechali odpařit, ten chlor se pak podle mě nakonec uvolní (?)

PALEONTOLOG: dobře, ale tak kde to z té mořské vody teda vezmou? resp. co udělaj s tím chlórem, který je součástí všech těch solí? začínám se bát, co to vlastně propaguju.... :-)