BRUTOL: to je hruza, jak moc se pristup anonymnich alkoholiku, implementoval do vnimani zavislosti.
absolutni abstinence, pres kterou u nich nejede vlak, a pokud porusis, i treba úplně jinou látkou, koncis u nich, coz mi prijde smesny a jeste navic se z toho stala debilni mantra, která je jako rakovina prorostlá adiktologií i veřejným míněním tak moc, že se to zacalo vnimat jako fakt, ne jenom jako pristup aktualniho diskurzu. Jejich pristup je absolutní abstinence navzdy, relaps je pro ne jako bys do toho zase naplno spadl, čímž se jim podařilo, ze to takhle vnímají pacienti, a pak skutečně pri relapsu vubec nezvazej moznost, ze to bylo jen zaskobrtnuti na dost náročné cestě, po kterym by clovek spíš potreboval s tou událostí pracovat, dostat intenzivnejsi podporu a použít tu situaci jako model ze kterýho by se daly odvodit rizikový situace, a jak se jim vyhybat, misto toho člověk přijde o možnost pokračovat v procesu, což přináší silnej pocit neúspěchu, což je spouštěč zavislostnich vzorců. Jako věřím, že některým lidem takový přístup sedí, ale lidi jsou ruzní. Až tak před rokem se konečně objevil rozhovor s nejakym cz adiktologem, kterej konečně řekl spoustu věcí, který bych podepsal a který jsem mel moznost videt v realite. Konkretne tam konecne rekl, ze AA model není pro každýho, existuje spousta lidí, kteří se vydali cestou řízené abstinence, a kteří případný užití oproti plánu nevnimaj jako duvod pro to do toho zase spadnout. Další taková prehnanost je, ze clovek ma abusivni vzorce, kterých se nikdy nezbaví a který se po relapsu nějak zázračne obnovi do puvodni hloubky. Jenomze vzorce jsou drahy na mozku, který se prohlubujou jejich používáním, a naopak slabnou, pokud je clovek nepoužívá, nebo pokud se podaří tyhle vzorce prepsat novýma vzorcema, který řeší spouštěcí situace nějak jinak a tak jako je možný, že se některé dráhy pri nevyuzivani hodne oslabi (nevim jestli se muzou uplne vyhladit zpet) neznamená jeden relaps navrat vzorců do plné síly, ale jen jeji prohloubení. Pak je taky možnost, že se lidi vyhybaji uzivani pri situacich, ktere vedly k zavislosti, ale daji si v nejake uplne jiné, což původní vzorce neposiluje. Ideální jsou třeba příležitosti za odměnu, spojení s prirozenym pocitem odmeny neposiluje sklon k obcházení mechanismu a uceni se, ze staci polechtat receptory bez nutnosti dosahovat toho prirozene. Zařízení, kde se léčí závislosti a uplatnuji AA pristup se ujišťují statistikama, což je dobrej postup, jenomze, jaci uzivatele se do tech statistik dostávají? Lidi co chodej nekam do káčka, nebo obecně ti, co to řeší ústavně, což je vzorek, kterej vypovídá o techto lidech.
Do kontaktnich center chodí lidi, co jsou na jehle, casto na ulici, lidi kteří ani nic jinýho než drogu nemají. Ústavní léčbu zase často volí lidi, jen aby je prestala rodina tlacit, nebo lidi, co vědí, ze nemaj vůli a zázemí na to se z toho dostat sám, jenomže ke zbavení se závislosti je esenciální jediný, a to rozhodnutí uživatele, ze to chce a proc to chce, pokud jsou důvody silné, je úplně jedno jestli to zvladnes doma, nebo jestli jsi v hypermoderní odvykacce.
Ten rozhovor byl i o knize, která se jmenovala..tvl něco jako i bez lecby to jde, nebo neco s tímhle vyznamem. Ono totiž všichni ti uzivatele, co to nedotahli az k nutnosti navstev káčka z techhle statistik vypadavaji. Stejně jako ti, co se zbaví zavislosti sami, případně najedou na nějaký režim jasne nastavenych intervalů, ve kterých si svátečně dají, díky čemuž se nemusí potýkat s bazenim a vyhlidkou, že už to nikdy nezazijou. Vetsinou jim totiz nevadí samotnej účinek, spíš ho mají rádi, ale pokud se snaží vyst normální zivot, chtej se zbavit tech negativních dopadů závislosti. Hádám, že tam bude korelace mezi inteligencí, ekonomickým, sociokulturním kapitálem, schopností objektivně svůj abus reflektovat, na jedné straně a příslušností k jedné nebo druhé skupině. Je škoda, ze to s tou statistikou nejde rozsirit i na takové uživatele, věřím, ze by pak mohly být závěry o dost jiné.
Každopádně jakmile si naplno uvědomis, ze už převažují minusy, nebo jsou jen minusy a rozhodnes se, ze koncis, je dobry si ty duvody a cíl a co prinese vstipit hluboko, abys ve slabé chvilce nezahodil svoje predsevzetí, ideální je, pokud máš lidi, kterým to ublizuje a kteří budou mit z uspesneho vysledku i větší radost než ty.
Osobne preferuju na odvykání domov, přece jen v takovým stavu chceš byt na tvým safe spacu, doma, kde ti je dobre, jsou tam lidi co ti drzi palce a zároveň můžeš využít nějaky prostredky, který ti trošku uleví a který bys v zařízení rozhodne nedostal, me pri odvykání z oxykodonu v tech nejhorsich chvilich pomohlo konopí a alkohol. Benza treba vůbec. To je případ, když se chceš dat cestou cold turkey, je to sice mega zatez na telo, ale nevím, jakym lepsim zpusobem prijmout a vstipit myslenku, ze tohle uz ne.
Z kratomu jsem jednou odvyknul na dovolene v recku, pomocí tramalu, coz je dalsi vec odvykani za pomoci jine latky ze stejnyho pytle, samozrejme jen pokud uz to nebude slučitelný s fungováním. Doma si muzes dovolit dat cold turkey a byt tyden mimo provoz, na dovolenou se to úplně nehodí, ale zase tam využiješ změnu prostředí, spousta nových podnětů, pořád je člověk na něco zaměřenej, dat si do tela plavanim nebo nejakym poradnym cyklovyletem, to vsechno dokáže oddálit abstinenci priznaky, než udeří naplno. Takze dny jsme meli nabite, na spaní jsem bral 50mg tramalu a po deseti dnech po návratu domů byla vázanost pryč.
Každopádně predstava ze tu oxy odvykacku absolvuju v prostředí odvykacího zařízení, a nemohl si rezim ridit podle sebe, myslím, že bych to asi nevydrzel.
Každopádně odvykání z kratomu je nejjemnejsi ze vsech opioidovych zavislosti. Záleží jak dlouho beres, jak často, kolik plus v tom dela bordel individuální působení na lidi. Najdou se výjimky, co s dávkováním, který mě po roce stačilo k ne zrovna prijemnymu odvykání, žádné abstinenční příznaky nemají. I podoba a intezita abst.syndromu je různá. Někdo má stav jako by měl chřipku, jiným to zase na dýchání nejde, jen mají horeckove pocity v kostech, stejnej pocit jako revma, jen silnější a vsude. Někdo padne psychicky dolů, někdo to má jen fyzický, za me je lepší mít ty fyzický, přece jenom se tělesná bolest zvládá líp než pocitová tryzna. To by me asi svadelo na scestí víc. Každopádně pokud je někdo zavislostní typ, případně chce nebo musí z nejakyho duvodu něco užívat, je kratom skvela harm reduction pomucka.
Hodne lidí užívá kratom/ostatni opioidy na uzkosti, deprese, a různý komplexy, který jim komplikujou zivot, nebo ho z něj vyřazují je urcite lepší volba kratom než třeba benza. Kratom funguje jednak líp, prostě dokážeš vypnout automaticky negativní myslenky, rucicka se ze sebereflexe infikované temným duševním stavem presune na pozitivni náhled, k tomu motivační působení kratomu, kdy te to donutí jít něco dělat, což taky přináší lepší pocit ze sebe. Naproti tomu benza jen otupují, jako neříkám, že nemají svoje místo, spousta lidí vděčí za to, ze jeste zijou, rivotrilu. Akorát mi prostě nejde do hlavy, proč se nepoužívají některé specifické opiody na duševní potíže. Babička, která pred smrtí dostávala asi rok buprenorfin na pokrocilou artritidu se z celozivotne negativní osoby, které život naložil jak málo komu stala osobou, které šlo vidět ve tváři, že se konečně netryzní kazdou nepodstatnou věci, a v obliceji bylo jasné, ze konečně cítí štěstí a tu tíhu, která ji celej život srážela a delala z ní spis pesimistku, byla najednou ta tam.
Mel jsem z toho radost, přestože to bylo založené na úcinku farmaceutika, ale myslím, že si poslední dva roky života zaslouzila být šťastná. A zadnej preparat přímo na to to nikdy nedokazal. Rivotril sice potlačí úzkost, ale ztlumí i vsecnno ostatní, takze zabírá jako taková dočasná lobotomie. Což má samozřejmě negativni vliv na mozek, zhorsuji se mozkové funkce, pozornost a její role v zapamatovavani. Jak samotna paměť, netuším. Při dlouhodobém užívání větších množství muzou benza zpusobovat různý intenzity demence.
Odvykání z benz patří k nejdelsim, v řádu měsíců, u opioidu, a to i u naruzivych uzivatelů heroinu se meni intenzita, ale vzdycky je to hlavne tyden. Oxycontin, kterej ma k heroinu blizko ale je myslím silnejsi (?)
Po roce zavislosti jsem zazival peklo 3 dny, zbytek tydne uz jen slabší příznaky ale mohl jsem usnout. Benza navíc delaji psychickej jojo efekt, takze člověk zažívá trýznivý uzkosti, deprese, zachvaty paniky, epileptický záchvaty, no prostě horší než pred zacatkem medikace. To jsem u opioidů nepozoroval, intenzita úzkostí byla stejná, jako když se staly součástí mýho zivota, než jsem objevil kratom.
Dlouholetí uzivatele heroinu tvrdí, že heroin je konzervuje a musím rict, ze bych u nich rozhodně dvacet let užívání netipoval, vlastne bych je asi vůbec na drogy netipoval, tak možná konzervují i psychiku.
Kurva to je zase grafomanskej zachvat. Tohle je hodně široký téma s širokým kontextem a spoustou různých vlivů.
Těžce to zjednodusit.