D1RABBIT: :))))) to je videt, ze si treba v druhy tride nezkousel chodit na fotbal. ty treneri, ty vychlastany prosedively frustrati tam na nas hulakali od prvni chvile takovy vulgarity, ze jsem to vydrzel asi tak 2-3x, tohle jsem nemel zapotrebi uz jako osmiletej a nevidim duvod, proc ja jako drobny 25 kg dite bych si mel posouvat limity za dohledu nekyho polodementniho dobytka, co se vyziva ve rvani na maly deti, ze neznaj nebo nedelaj neco, co jim ani nebyl schopnej a ochotnej vysvetlit. to proste neni uceni, natoz nejaka vychova.
svyho syna vychovavas hulakanim o prekonavani limitu, ktery jsou jen v hlave, nebo se mu snazis delat pruvodce a ochrance? ja teda to druhy, to prvni delaj jen curaci a picove.

D1RABBIT: Tu otázku myslíš vážně?
Tak třeba aby zkoušení předcházel trénink, běh nanečisto, vysvětlení chyb, eliminace přepálených startů, rozvržení sil, rozběhání, předvedení optimálního tempa jako vodič, aby následoval strečink po výkonu... To tedy píšu jako amatér bez příslušného vzdělání.
Jestli ti to zní jako maličkosti nebo samozřejmost, tak věz, že u nás na základce se tohle neučilo.

Jo a já trauma nemám, sportuju celý život. A vedu sportovní kroužek pro malé děti, kde je učím, jak udělat kotoul nebo správně hodit... A navíc i když je závodní sport o talentu a drilu, tak to trenér začátečníkům vždy vysvětlí a techniku je učí. Až pak následuje hecování. Je nesmysl tvrdit, že přijdeš do sportovního oddílu a tam to vypadá stejne stejně jako na té ZŠ.

Btw. důkazem toho, že sport, výtvarka nebo zpěv se učí budiž existence kurzů. Ale tam jsi platící klient se zájmem o věc a podle toho je s tebou nakládáno.

MAGUMI: ceska bojova druzina bejval celkem pojem...:)

OMNIHASH: Kdyby družina fungovala, jak popisuju, je mi jedno, jak se tomu bude říkat. :) V českých podmínkách sedí v družině zavření v místnosti.

D1RABBIT: sport delas dobrovolne, tohle je soucasti zakladniho vzdelani a jmenuje se to "XXX vychova"..
na gymplu sme meli 2 telocvikare, basketaka a gymnastu. my humanitni sme furt hrali basket a kluci z programatorsky tridy furt naky vymyky a kruhy apod:))))

TOXICMAN: pravidelně ve snu zhodnotím, že jsem to posrala a tu školu prostě už nikdy nedodělám, šest let snahy v prdeli, epická sebelítost a sebenenávist, a ráno pak jdu tahat diplom z roury, abych se přesvědčila, že jsem to fakt dodělala.
Střídají se osoby a obsazení, někdy nedodělám práva, jindy ČVUT, chybí mi nějaká debilní zkouška, nemám dopsanou diplomku, nebo zhodnotím, že na státnice už se ani nestihnu naučit...

promovala jsem na jedné fakultě 2006 a na druhé 2007.

MATEEJ: Já si myslím, že to je úplně obráceně - že toho sportování mají děcka málo. Já bych jim naopak udělal tělocvik každé odpoledne, aspoň na dvě hodiny po normálním vyučování, a zapojil bych všechny do co největší škále sportů a pohybových aktivit, aby si každý našel, co ho baví a co mu jde. Žádná buzerace není třeba, děti jsou soutěživé dost samy o sobě.

D1RABBIT: Napadají mě dvě klasický hlášky „Já jsem Holly, lodní počítač s IQ 6000. Což je stejně jako má 6000 učitelů tělocviku.“ a "Kdo neumí, učí, kdo neumí učit, učí tělocvik."

a teda fakt si enymslim že školní tělocvičny jsou nějaký inkubátory ligových fotbalistů ze kterejch si pak bafunari vyzobaj reprezentanty, ale spíš by měli sloužit jako prevence proti tomu, aby si děti od patnácti nezasekli obden záda

D1RABBIT: Jenže tohle hecování na mě nezabírá, jen mě nasere.

Jo a plavat taky umím.

Já mám teda eště jednu překážku. Z fyzickýho vypětí nemám ten endorfinovej rush, co většina lidí. V tom okamžiku se pro mě z jakýhokoliv sportu stává jen únavná upocená dřina, ze který sem jen nasranej a na konci není žádná odměna. Naštěstí existuje třeba lezení, kde tou odměnou je zvládnutí nějaký stěny, nebo plavání, protože miluju pohyb ve vodě.

SALVATOR: To spíš právě pro to že děláš to hovno

FRIZER: Nenáviděl sem tělocvik, do dneška dělám pokud možno hovno a přesto sem nikdy neměl nic zlomenýho... Hm nebo že by právě proto?

DEADSLUT: taky sme takovýho případa na zákldce měli. Poslední den devítky "někdo" koupil tmely ve spreji a tomu renaultíku, ne kterýho se snažil sbalit matikářku, uspěšně ucpal každej spár a otvor.

Ale největší pomsta tělocvikářskýmu pléměti přišla na střední, když jsem nastoupil do IT třídy. 30 puberťáků s nulovou schopností ovládat svoje tělo dělalo velký divy, a po prvních pár tejdnech marnejch pokusů i tělocvikář pochopil, že nejjednodušší je nachat nás čutat fotbal, ty co to nebaví ping pong a moc se do toho nemotat, bo přijde k úrazu. Spolužák, kterýmu jsme říkali golem, během toho měsíce zvládnul zlomit žebřiny na druhý straně tělocvičny po podání při volejbalu, následující hodinu skalpoval bradou svýho o hlavu menšího kolegu a zakončil to klučina, kterej při skoku s rozběhem zapomněl skočit, proběh kolem dopadový žíněnky a narval to hlavou do zdi.

D1RABBIT: jestli nejsi schopnej rozpoznat rozdíl mezi polo/profesinálním trenérem a učitelem tělocviku, tak se hodně vysvětluje...

Tak ono hodinu párkrát týdne běhat na jeden a druhy konec tělocvičny a na každý tlesknuti sebou mrdnout o parkety te fakt padat naučí....ten skill je neocenitelnej

SALVATOR: Vybíjená - královna sportů pro gumy.

D1RABBIT: Taky by to ale měli být pedagogové a vědět, že tohle na každého nefunguje a že řvát na někoho přes ostatními puberťáky, že je neschopná nula, je hodně kontraproduktivní. A zase jsme u toho, jestli u rekreačního sportu má jít o výkony nebo dobrý pocit a snažit se to udělat co nejlíp můžu nebo se napasovat do nějaké tabulky, která na mě úplně nesedí.

AMANT: Tlustoprd se ozval