Když vidím, jak se někdo stará o veřejný prostor: mytí podlahy v metru, popeláři, čištění ulic, natírání fasád, zahradníci v parcích, sběrači odpadků, krmítka pro ptáky s dostatkem krmení a nálepky proti jejich nárazům a další takové věci, naplňuje mě to pocitem bezpečí a uklidňuje mě to. (Je to zvláštní, jak lidi, kteří to v rámci svého povolání dělají, jsou přitom často přehlížení nebo na ně dokonce lidi koukají skrz prsty.)