DELIRIUM: tento fenomén ma doteraz milosrdne míňal a teraz vás všetkých nenávidím

přiznávám se - v mládí jsem taky tvrdil, že nikdy nebudu mít děti, zejména z důvodů uvedených předřečníky. no, tak mám tři. a obavy mne časem nějak opustily. prostě se snažím, aby se lidi kolem neměli zle, pokud to můžu ovlivnit. a co ovlivnit nemůžu, tak na to asi sere pes.

asi mi pomohlo uvědomit si, že umřu. a všichni ostatní taky, přičemž nikdo neví kdy. a že pod lehkou kontrolou mám maximálně nižší jednotky procent svýho života.

HEJSEK23: Oni to dělají i dospělí.

DELIRIUM: Nedáváš pozor!
[NELLAS @ VEGETA NÁRODA aneb Realita se stala skutečností]
[NELLAS @ VEGETA NÁRODA aneb Realita se stala skutečností]

Musela sem googlit, co to ten hobby horsing je a teď koukám na různá videa na toto téma.

HOMOLOVKA: on je to sport?? Já myslel že tuhle prasárnu vymyslel nějakej pedouš aby získal co nejprodejnější materiál na web prasáků a úchylů

Četla jsem komentáře pod příspěvkem o hobby horsingu. Nějaká paní tam psala, že je rozhodně lepší, když "holky takhle sportujou", než aby stály s cigaretou u nákupáku. Přiznávám se, že bych svojí dceru viděla tisíckrát radši s cigaretou před nákupákem, ehm...

ještě v životě jsem nebyla v autě tak posraná strachy jako dneska cestou do práce

Já se přiznám, že mě strašně štve, že mnozí lidi své různé strachy z budoucnosti řeší tím, že hledají uklidnění duše a oporu u různých alternativních " vizionářů" nebo přímo šarlatánů, astrologů atp. Zároveň se přiznám, že mně hodně vadí, jaký prostor se dává různým pseudofilozofům např. paní A. Hogenové, která je pro mě esencí pokrytectví, se kterým prošla všemi režimy.

NICOLLETTE: až se na tebe to štěstí poprvé usměje, budeš takové myšlenky automaticky eliminovat :* když jsem děti neměla, tak jsem to také takto nevnimala, teď má člověk samo milion strachů,…

VYHULENY_UFO: jo, v Chomutově bylo hůř než na tý nejšpinavější křižovatce v NY.

MLIKARNA: válka o vodu je ale čistě enviromentální děs

NICOLLETTE: precti si zaver Invalidnich sourozencu, A a B cekaji dite v momente, kdy Ostrov ceka potopa. A jsou happy :)

Já bych se jen jeste přiznal, ze enviromentální děsy vůbec nemám, spíš mě trápí budoucí války o území, vodu, správnou víru nebo politický směr. Kdybych si měl vsadit, tak chcipeneme na války a ne na enviromentální změny.

ARGANNAH: sice mame sesty vymirani druhu v rade, ale neni duvod bejt hysterickej :-D
dokud se bude venovat resilienci filozof a ne ekonom, tak jsme stale na stejnym miste

tak se mi vybavi hnes fotky ze Svedska a Nizozemi na kterejch z pocatku stoleti byli vyfoceny lidi v rozpadlejch chatrcich na strese mech a do toho deti......mame se lip a vzdycky jsme se tu meli dobre.

Jinak se teda přiznám, že už v osmdesátých letech jako malý dítě na základce jsem měl pocit, že nemá cenu se o něco snažit, že svět stejně brzo zanikne v jaderný válce, nebo všichni umřeme na aids a nebo se udusíme ve smogu jako v Tokiu (tenkrát jela propaganda, že v Tokiu je takový smog, že pro lidi jsou na ulicích připravený kyslíkový stany) když tenkrát nějakej spolužák přišel s tím, že na sibiři hoří lesy a nejde je uhasit, tak jsem pár dní nemohl usnout a čekal jsem, kdy to přijde k nám.