Přiznávám se, že nepokrytě závidím deckam jejich dva měsíce prázdnin. Jo, taky sem je měla, ale tyjo :/

Přiznávám se, že neexistuje moje fotka na nočníku. Dokonce se moje máti svého času až překvapivě příčetně chlubila, že mě nefotila v nelichotivých pozicích, abych se pak o čtvrt století později nemusela propadat studem. Z listování rodinnými alby vím, že existuje možná jen jedna moje nahatá fotka ve vaničce. A jsem za to hrozně moc ráda (ne za tu fotku ve vaničce, ale za tu absenci posraných, upatlaných a jinak debilních fotek).

JAMILLOS:
Miluju Oasis. Miluju kazdy LP co posledni dobou vydal Liam a fakt mi nesedi co dela teď Noel. Tak.

WRNQ: je to muzny a ma te to pritahovat,npodobne jako vobchcavani vseho, kdyz muzes i nekam, kde by se to vsakovalovalo...Takoby to "jeee! Flusanec/chcanky,hmmm mrdala bych!"

Love & hate přiznání na dnešní den
Miluju když muchlám papírek v momentě, kdy jsem splnila vše, co na něm bylo napsáno. Je to jako zvuk karamelové krustičky na tom nejlepším dortíčku.
Nesnášim, když jdu po ulici a někdo si přede mnou uflusne (muži). Hej, to je nějakej tik, nebo frajerskej zvyk z fočusu, nebo watafak? Copak je na to někdo zvědavej? Možná někdy dostanu přes hubu, ale už se fakt čas od času těch lidí zeptám, jestli to je nutný?

Považuju Oasis (resp. tu muziku, kterou znám víceméně z devadesátek) za fajn kapelu. Tak.

KURE: a nakonec to bude jedinej, co nam zbyde...;)

PESTRYPAPOUSEK:
How the Marquis Got His Coat Back by Neil Gaiman | Goodreads
https://www.goodreads.com/book/show/26838903-how-the-marquis-got-his-coat-back

KURE: o tom zadna, starnuti neni nic pro zbabelce :-) Ale ja jsem asi notorickej optimista, protoze mam pocit ze ty negativa a pozitiva se tak nejak navzajem vyrovnavaji.

v aktuálním tématu jsem zajedno s [TRISSIE @ PŘIZNEJME SE...], ale přiznávám se k jiné věci: že jsem závislá na četbě knih, to vím dávno a je to za mne cajk. Ale že se mi vytvořila kuriózní závslost na Gaimanově Nikdykde, to už je trošku...no, podivné, řekněme. Právě to dočítám, tipuju tak přinejmenším po osmé, a tvl zase přemejšlím, jak to bylo dál s Carabasem a že fakt hodně chci vědět, jak se Richard zabydlel v Podlondýně a jaktože Starej Bailey má ptáky rád a přitom je i jí, a... Že má Gaiman v hlavě dosti nepředstavitelný věci, to vím (a je to skvělý), ale aby šmarjá nehráblo mně...!

Vzpomínka na starý dobrý časy: Na začátku byla myšlenka na sociální spravedlnost. Soudruzi ale neznali jednoduchý pravidlo: kvalitě cílů odpovídá i kvalita prostředků a vice versa. Když ne, je to špatně.

Takže nakonec šlo jen o prachy, fízlování, bonzování, vraždění oponentů a celkově sociální nespravedlnost. A taky pár paneláků na rozdávání na čekací listinu...

Jestli na něco vzpomínám (ročník 1977), tak na šikanu, Moskevské vajičko, jolku, Milovické kasárny a Rusáky s kulomety, později na IQ 151. Jinak jsem si v tom odchodil téměř celou ZŠ a vyhrál jeden pohár brankáře za TJ Královice. Ale chvilku bylo i metro za dobrovolný vstupný! Pak to soudruzi museli bůhvíproč zrušit.

KURE: Nevrátí, ale nebude tě to tak srát