No. A Moniky a Martiny. Je to debilní, ale asi jsem se narodila bez toho neuronu, co umí rozlišovat tyhle jména. Musím danou dámu fakt znát dlouho (klidně na nyxu! :D), abych si zapamatovala, jestli je Monika, nebo Martina. Jinak mi ty jména prostě splývají dohromady. O dost nepraktičtější, popravdě, než si plést Rychnov nad Kněžnou - miliony malých denních piditrapasů zaručeno.

A Ryhnov nad Kněžnou a Rychnov u Jablonce nad Nisou

SALVATOR: Ortenovo a Ostrcilovo namesti

Díky Machovi a Šebestový a Machovo: "Zajíc žije v lese, žije v lese..." mám pomůcku na to, abych nepletla zajíce a králíka.

NELLAS: ulici Elišky Krásnohorské a Karolíny Světlé.

Nejhorší sou Sokolská a Sokolovská.

A taky Trutnov a Turnov.

PESTRYPAPOUSEK: Ehm, nedokážu rozlišit Most a Chomutov.

NELLAS: to je ještě dobrý. Já jsem léta žila v Mostě a navzdory tomu jsem si pletla (a občas dosud pletu) Chomutov a Teplice. Pohled na mapu napoví, že je to hodně povážlivé až intelektové znejistujici. A aby bylo jasno, mluvím o letech dospělých.

GIRAFFKA: Mně se dřív pletl Lisabon a Madrid, znám lidi, co si pletou Karlovo a Palackého náměstí, případně Břežany a Březiněves :))

DEADSLUT: ...to sou ty objektifikační crushe, achjo, teď jsem si o kus vedle všimla, po mnoha letech na nyxu, že to neni eertu ale errtu. v mém nominativně-dyslekickém srdci asi zůstaneš misnamed.
a přiznávám, že se mi to nestalo poprvé (a asi ani naposled), bejt platonicky zabouchlá do někoho, u koho ani pořádně nevim, jak se jmenuje.

Pletou se mi Řepy a Řeporyje.

Nemám rád slovní spojení typu "pouhým zrakem". Jakože bez pomůcek, korekce, lupy atd. Já to chápu, v technickým popisu je třeba to nějak odlišit. Ale nemusím být anatom nebo biolog, abych si uvědomoval, jakej zázrak je zrak! Potažmo celý naše tělo, a to mu ještě zdaleka kompletně nerozumíme, o psychosomatice nemluvě. Ty miliardy buněk, ten kompletně fungující systém, spolupracující pro dobro celku... Máme se ještě hodně co učit.

BIRMA: Máš recht. A vidíš, to jsi mě přivedla k dalšímu veledůležitému bodu, na který jsem úplně zapomněl, já kokot. V online komunikaci prostě chybí ta neverbální část, což - jak víme - je kolem 70 %. Pročež působit jako pí_/ko_, resp. jako někdo úplně jiný je rázem mnohem snazší než při komunikaci tváří v tvář. ;)

FRK_R23:

Dneska jsem si po obědě dal panáka. Post prandium bibi.

dneska jsem si dal cappuccino po obědě, mi dispiace tanto amici.

Zjistila jsem, že vnímám nyx jako širší rodinu a když umře někdo, od koho jsem jen tu a tam přečetla pár vět, itak mě to hodně zasáhne.

STEPNI_VLK: Ještě mě napadá, že když se s někým bavíš "face to face," tak máš daleko víc prostoru toho druhýho vyslechnout a třeba i během diskuze zjistit, že tyjo, na tom jeho pohledu je taky něco platnýho - navíc je to celý zasazený do nějakýho kontextu. Kdežto v online prostoru je to často tak, že někdo tzv. nastolí otázku nebo téma a lidi se pod to vyjadřujou. A to už tou formou znamená formulovat ten názor nějak (což taky ne každej zvládne) a taky něco jako "čtení s porozuměním" což zvládá teda ještě daleko míň lidí. Např. že reagují jen na první větu sdělení (nebo headline), nebo vůbec nechytí to jádro a točí se na těch nejmíň důležitých kokotinách. A hlavně - tam neprobíhá takový to obrušování hran, jako v normal diskuzi. Většina lidí prostě něco vyplivne a dál už na to nijak moc nenavazuje.