THAIGRR: Byla jsem v zoo se synem sve kamaradky, dite bylo v kocarku. Nejaka pani se optala “kolik mate zubu?”
Odpoved ze “28 protoze moudraky uz nemam” pani ponekud rozrusila.

THAIGRR: :)) aha, ja myslel, ze to ma byt umyslne natvrdla odpoved pri pokusu o small talk:))

THAIGRR: Mně irituje ten mateřský plurál, tak jsem vždycky odpovídala za sebe, že mi je xy let a proč se zajímá. A vůbec to počítání v měsících, kokos, to je taky vynález! Je mu třicet osm měsíců! Do prdele s tím běžte.

WRNQ: Predpokladam, ze "a kolik vam je?" je dotaz na stari ditete a "tricet jedna" je odpoved v mesicich

SALAMAN: konečně užitečná rada

WRNQ: 4. Vždycky je někde poblíž křoví, kde si můžeš nastřelit herák.

Ja chodila s dcerou na Gutovku. Piskoviste bylo vzdy obsypane tatinky drimajici sve pulitry zlataveho moku a ditka meli nasackovane v piskovisti pro nejmensi, odkud se nemohly vybatolit. :))

Deska Nevermind mi změnila život.

TANKIE_:
Pravidla, co mi pomohla přežít.
1. S nikým se na hřišti nebav a buď co nejdál od ostatních, ať neslyšíš, co si říkají. To by tě nasralo stejně jako hovor.
,,A kolik vám je?" - ,,Třicet jedna, proč se ptáte?"
2. Kniha přijde vhod na hřišti nebo v momentě, kdy dítě kouká už tři a půl hodiny na zaměstnance technických služeb, jak obsluhují drtič větví.
3. Hřiště jsou uzpůsobena tomu, aby se na nich dítě spíše nezabilo. Nechat bejt. Ty rodiče, co jsou dítěti furt za prdelí a říkají mu: ,,Sem dej nožičku!"...to je prostě peklo.

A les s batoletem je super. Zdrhá pomalu a ty můžeš hledat houby.

MAR_TINA: Já to nepoznám :)

LORD_DE_SEIS: já se ostatním matkám vyhejbam jako čert kříži

AXTHEB: jo tak je to mym kdichtem, to dost vysvětluje

LORD_DE_SEIS: nemusí, já jsem na dětská hřiště skoro nechodila. To naštěstí není povinný tam chodit, uf :D

TANKIE_: užívej si to...za chvíli je budeš na dětském hřišti nenávidět :-D

TANKIE_: to by mě nenapadlo 😀❤️

TANKIE_: to by imho bylo doslova proti prirode..:)

Myslela jsem si, že se ženský s kočárama zdraví jako motorkáři. Nebo, že aspoň kejvnou. Tak ne.

Bože, jakej sem asi otec, kterej na děti řve aby neřvali, nevztekali se a neházeli vecma vzteky...sem úplně stejnej..

!i!MILUJU!i! makovej zavin! 🩷

Nějak jsem tomu městu odvykla. Nepřát lidem ve food courtu dobrou chuť mě stálo veškerou sebekontrolu. Pochopitelně mi pak chyběla, když jsem chtěla projít kolem running sushi…

KONOPKA: priznam se, ze jsem jednou musel vykonat velkou potrebu v centru Prahy .. na papirovou lopatku, abych to pak vyhodil do kose na psi bobky :)