GUMBA: Ano. Náš třídní měl češtinu jako nutné zlo, chtěl studovat dějepis a zeměpis, ale tahle kombinace tehdy nebyla možná. Chlubil se, že v dospělosti přečetl jedinou knihu (podezřívala jsem ho, že Kapitál) a literaturu přednášel taky poněkud dějepisným způsobem. Obsahy děl měl načtené z Literatury v kostce a čtenářské deníky hodnotil podle toho, jak dlouhý byl zápis. Při hodině si člověk musel dát pozor, protože prozrazoval i pointy a když jsme něco z probíraného zrovna četli, opoušteli jsme třídu, abysme neslyšeli spoilery.

PREKOTKA: imo to delalo to, ze sr zacinalo eposem o Gilgamesovi. To bych asi tkusila ted,ale v tech 12 to byl bizar jak hovado. Pamatuju si jen, jak popisovali velikost jeho udu a mel kamarada Enkidua..

Chapu, proc je dobry zacit na zacatku a pokracivat do soucasnosti a vysvetluje se navaznost lip nez kdybysme to probirali odted dozadu, ale myslim, ze jak dejepis, tak literatura, by pro mnoho lidi byly stravitelnejsi.

NELLAS: tématicky vedle aktuální shrnutí :-)
[OVERWATCH @ USTAV . PRO . DUSEVNE . VYSMATE]

Češtinu jsem upřímně nenáviděl kvůli nudnosti vyučujících na základní i střední škole.

To bylo vždycky :
Jméno Přijmení
Pak nějaká ta nezapamatovatelná data narození a úmrtí:1837 - 1876
Byl to prozaik, dramatik
Pak teda nějaký to info: Narodil se do meštanské rodiny v Předních Kotělhukách, otec byl závodčím

Pak teda co napsal v jakém roce a jelo se dál

NELLAS: nám češtinářka na rovinu říkala "tohle se dneska už skoro nedá číst, ale tohle je zajímavý a mohlo by vás to bavit protože...", a taky místo povinný literatury dala výběr z období, za což jsem jí neskonale vděčná.

NELLAS: To souhlas. Ale myslím, že v kontextu doby to mělo svůj význam.

SALVATOR: Já ji přečetla na druhém stupni, kdy jsem měla pocit, že to všichni znají, četli povinně na prvním stupni, a já teda míjím nějaké velké dílo. Jako... bylo to takové hrozně naivně oslavující tu prostou ženu, venkov a tak. Příšerně idealizující. A myslím, že až teď, když vzpomínám na svoji babičku, to nějak chápu. Ale to dílo je na mě příliš přeslazené, příliš idealizující :)

NELLAS: Jo, takhle podobně sem to měl s Babičkou. Ve škole pruda, ale když sem to zkusil znova asi 10 let zpátky, tak to bylo vlastně dobrý.

Jedna z mála pozitivních věcí, co naše třídní udělala, bylo, že nám nedala seznam povinné četby, jen nám uložila si z každého probíraného období či tématu přečíst jednu knihu dle vlastního výběru. Takže jsem si nestihla plno věcí zhnusit a zároveň mě v pozdějším období plno knih příjemně překvapilo. Včetně takových, které bych si tehdy určitě neužila.

A Hlavu XXII jsem kdysi rozečetla, protože jsme ji měli doma. Zůstává jednou z mála knih, které jsem nikdy nedočetla.

NICOLLETTE: Vtipný je, že zrovna Hlava XXII, kterou jsem teď koupil v antikvariátu a rozečetl, mě přivedla na myšlenku, proč jsem vlastně povinnou četbu bojkotoval. Zrovna tahle knížka by moje šestnáctileté já celkem bavila.

SALVATOR: jasně, chudák Mácha viď, kdy y se dozvěděl,kde skoncil v českém literárním odkazu..

Ale pak je spousta autorů, kteří se z takého či kdovijakeho důvodu na ten seznam nikdy neprobojovali, a přitom jsou literárně třeba zajímavější. Jinými slovy - myslela jsem, že tam budeme číst Richarda Weinera a čteme Čapka.

Ale to fakt nic proti tomu. On ten čas nastane!

Ona i ta dnes povinná školní četba občas kdysi bejvala avantgarda, když byla eště nová.

NELLAS:
Ale tak to tam dáváme všichni. Třeba Hlava XXII je učebnicová povinná literatura:)

TERRANCE: já jsem si založila tady knižní klub, že budu číst hrozný avantgardy, a nakonec většinou končíme u povinné literatury. A je to hrozně zajímavý :)

[Knižní klub u Nicollette]

Většinu povinné četby ze střední školy jsem přečetl až v dospělosti. A vlastně mě to dost často baví. Ne že bych na střední nečetl vůbec, ale spíš nějaký brak nebo sci-fi. Povinná četba mi vždycky připadala jako něco strašně suchého a nezábavného.

ERRTU: nvm, nechci spekulovat, nejsem holomek...:))

HAR4NT: nejsem si jisty jestli mistni id OTAVA je dostatecne jemny aby sel pouzit na kralovskem prevetu :D