Priznavam se, ze ke mne umeni promlouva nekdy opravdu silne.
Kuprikladu dnes jsem se v duchu pohadala s van Goghovym autoportretem, protoze mi prislo, ze na me kouka velmi pohrdave.

Ale jinak jsem normalni a toho Cassirera v Berline fakt doporucuju, je to hodne dobra vystava a z Prahy kousek!

JAMILLOS: Nemáš vůbec zač, stačí říct píčovinu a já rád přispěchám.

JAMILLOS: Nepatří to tam protože tebe to nezajímá? Nebo proč? Někdo tě nutí poslouchat zprávy na radiozurnalu? Třikrát mrkni, pokud musíš koukat na místní ligu.

Hele, já mám sport rád, ale proč je součástí zpráv? Proč je i v rádiu v ani ne pětiminutovým bloku zpráv minuta věnována tomu, že Jablonec bude hrát s Hradcem Králové, včetně komentáře od nějakýho oficíra z klubu? Ono se toho ve světě děje málo?
O ostatních médiích nemluvě. Jestli ony v tom nebudou nějaký prachy... Ale to určitě ne!

// jako abych jim nekřivdila, obvykle jsou tak vytížení, že mi to nahrávají za poklusu někam na tramvaj nebo do práce, z práce... já to jako chápu, jen já zas nemám moc čas to poslouchat :)

GRANTORINO: Souznim. A zároveň dotyčným píšu, že hlasovky bez poslechu mažu.

MICHELLEDANIELS: Už mě fakt vytáčí tvůj mínuskář.
I za takhle hezkej příspěvek?
Chcípni.

Právě jsem po bytě rozsvítila podzimní svíčky.

Dneska jsem misto prace (v praci) projela 14200 fotek v telefonu, abych z toho udelala vyber pro prababicku do alba, ktery dostane v sobotu ke 100. narozeninam. Mota se mi hlava, ale je to hotovy!

Občas když jdu po ulici a u země letí holub, tak si představuju, že ho nakopnu tak elegantně, jak to dělá Starlord v úvodní scéně Strážců galaxie. 8)

MICHELLEDANIELS: 💜

PIKKMA: pokud muzu nejak pomoc, klidne i s noclehem, tak pisni 🫶

GRANTORINO: Naprosto ti rozumím. O to více mě překvapuje, že mezi mládeží je to dominantní způsob komunikace. Oni mají WhatsApp skupinu a v ní si nepíšou, ale posílají hlasové zprávy, takže pak večer sedí a poslouchají desítky několikavteřinových příspěvků, jako "hmm", "dobře" a podobně. Nechápu, absolutně nechápu. Večer se posypu hlínou, abych si zvykal.

Ne že bych nebyla ráda, ale přiznám se, že ta včerejší noční bouřka zaskočila až tak, že jsem v půl jedné musela jít vymetat kanály, jinak bych měla vodu v kanclu.. ale asi by mi tato každoroční tradice, pobíhání polonahá po dvorku s koštětem, chyběla..