Ráda čtu ty vaše příspěvky tady. Někdy je to obzvlášť občerstvující, prostě si to tu otevřít a chvíli se potěšit. Děkuju.

Za novou práci, která mě baví, za to, že jsem přežila zkušebku a za to, že dostanu přidáno.

Za svůj byt, ve kterém je i v takovém příšerném dusnu a vedru chládek. Jdu si vzít mikinu, protože mi teď začíná být skoro zima!

Za zmrzku v mrazáku :D

že dva dny bude nadřízeý na služebkách a my stihneme udělat svou práci efektivně, bez vyrušování a frenetické vakoveverky poletující po kanclu.

Že jsem to dnes přežila

Za skvělé kamarády a kamarádky, kteří zůstávají, ať už se život mění jakkoli.

Díky za rodinné pohodové chvilky :)

Za tohle místo... ❤️

Že už mě nebolí ta hlava

za včerejší slejvák, i když mě promočil durch, takže jsem v důsledku strávila hodinu sólového zpěvu bosky :D

za rozplácnutí se na vrcholku Radhošťa na vyhřátou trávu, za bosonohou stezku a za nejlepší sparring partnerku v cestě do vrchu (aužtambudem? - To viš, že jo!) :D

Za ty okamžiky, za ty náhlé záblesky naprosté nádhery, kdy stačí pootevřít okno a vykouknout z něj a uvidět to, co vždycky, ale najednou jako by se mi prohloubilo vnímání a vidím to jako poprvé a je to tak krásné, naprosto nádherné, plné života :O

Diky tomu typkovi ve fronte za mnou, co mi zvazil banany, zatimco jsem zbozi vykladal na pas.

Děkuji špagetovému monstru na nebesích za vynález meruněk. Ach!

Díky za ten pád z kola a modřiny na nohách a zádech, žiju!!!! Zase žiju!!! Bylo to boží.