popojedem, nějaké blitíčko mrzáka dfense (copypasta, abyste tomu mrzákovi nezvedali návštěvnost)
Ta dávka vám to očkování posílí! – D-FENShttps://dfens-cz.com/ta-davka-vam-to-ockovani-posili/Ta každá ta dávka vám to očkování posílí. Já také doufám, že lidé už si zvykli, že to je skutečně.., že ty mRNA vakcíny jsou bezpečné a že prostě ta ten přínos daleko převažuje rizika, to jsou ty plusy. Ty mínusy jsou trochu to, že bohužel je pravda, že ta imunita po tom očkovám vám udrží vám vydrží jen nějakou dobu.
Ale já sám se chodím očkovat na chřipku každý rok a v době a kdy prostě ta neočekávaná vlna stoupá, já řeknu můj příklad, spousta z nás měla s tu posilující dávku loni na podzim a tohle už je čas jít na tu druhou posilující dávku (…). Jak řikám, každá dávka se počítá! Pokud se někdo rozhodne, já si dám jenom jednu dávku, já prostě tomu už vůbec nevěřim, ale jednu dávku si dám, tak je to pořád lepší, než když nebude mít žádnou dávku. Pokud bude mít dvě dávky, právě vzhledem k tomu, jak ten kovid prostě obchází tu… nebo jak ta imunita po tom očkování vyvanuje, tak tak je samozřejmě dobré jako těch dávek kolik jich má mít, což v tomhle případě jak říkám u těch osob imunosuprimovaných nad šedesát jsou dvě posilující plus ty dvě základní u těch mRNA vakcín. Ale pokud se člověk rozhodne, že si prostě dá jen jednu dávku, tak i to je dobře. Pokud nemá žádnou dávku, nikdy se nesetkal s omikronem, tak je v podstatě v ohrožení, protože při takovéhle nakažlivosti je už vlastně překvapivé, že ten omikron že ten kovid se mu vyhnul.
Pokud vás zajímá, co je to za šílený text a kde jsem to sehnal, tak se jedná o vyjádření internisty Petra Smejkala na ČT1 dne 9.7.2022. Pan Smejkal je údajně epidemiolog. Nenašel jsem žádné relevantní prameny, které by naznačovaly, proč mu tak říkat, sice zastává post epidemiologa, ale to neznamená, že jím také je. Pan Smejkal je člen Iniciativy Sníh, člen Rady vlády pro zdravotní rizika, vůdce Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a favorizovaný vědátor expremiéra Babiše, který byl natolik šílený, že údajně hodlal pana Smejkala obdařit ministerským křeslem. Nějak z toho sešlo a tak se pan Smejkal na nějakou dobu stal Babišovou „tváří boje s covidem“. Pozorně si přečtěte, jak je to s těmi dávkami, které si máte „dát“ a moc o tom nepřemýšlet, protože „vám to to očkování posílí“. Poslechnete si všechna ta odborná vyjádření, jak ta imunita „vyvanuje“ a řeknete si, že to je asi stejné, jako když se pomocný stavební dělník Venca Vomáčka v hospodě po osmém pivě ponoří do tématu epidemiologie. Nicméně buďte v klidu, toto dementní blábolení nepochází z nějaké laciné hospody, ale z hlavního veřejnoprávního zpravodajského kanálu.
No, představme si třeba, že vedete pohovor s uchazečem o zaměstnání a to sice na straně zaměstnavatele. A jako kandidát se objeví Péťa Smejkal, vy po něm chcete, aby nastínil nějaké téma ze své profesní minulosti a on pronese takový spíč. Co byste s ním asi udělali.
Paní redaktorka tam sedí a vůbec nic jí není divného. Poslouchá to žvatlání, takovou zvláštní pandemickou muppet show, a vůbec nemá potřebu něco udělat. Určitě něco vystudovala a určitě má nějakou praxi, s tímhle zoufalcem nevede její první interview, takže pravděpodobně dovede rozpoznat, kdy host má co říct a kdy jen mlátí prázdnou slámu. Nicméně nemá potřebu se jakkoli ptát ani ukončit tohle verbální flatulování, chápavě hledí na plkající tvář boje s virem a tváří se, že to, co se tam děje, je akceptovatelné.
Na jejím místě by mi pravděpodobně byla celá řada věcí divných až znepokojivých. Nebylo by mi například jasné, proč se epidemiolog vyjadřuje k očkování. To přece není vůbec jeho obor. Dál bych se zaměřil na to, proč covidový komediant neuvádí žádná čísla. To přece takový prominentní člen skupiny Sníh, spolku vědeckopolitických lhářů, pardon, vysoce erudovaných bojovníků s tamtou pandemií, musí sypat z rukávu. Kdo nemá čísla, ten je jen člověk s názorem. Dál bych se pana Žvatlala zeptal na to, proč doporučuje lidem třetí dávku vakcíny, která nyní zhruba dva roky od uvedení na trh a rok a půl od počátku masové aplikace má pořád ještě v Evropě pouze podmínečné schválení, a proč si myslí, že tomu tak je. Dále bych se tázal, proč vlastně doporučuje lidem, aby do sebe něco šlehli off label, případně aby to do sebe šlehli off label hned dvakrát. Bude příště doporučovat lidem, aby do sebe šlehli perník? Protože to je principálně zhruba stejné. Jedni tvrdí, že je to prima, druzí tvrdí, že je to špatné, ale ani pro jednoho to není bezpečné.
Také bych se ptal pana „epidemiologa“, jaký spatřuje smysl v tom vstřikovat do lidí očkovací látku vytvořenou na dva roky starou variantu viru z laborky ve Wuxanu, když sami jánevímčehovšehologové shodují na tom, že dnešní varianty jsou v podstatě úplně jiným virem?
Obecně mě fascinuje lehkovážnost, s jakou pan Smejkal žongluje s těmi dávkami. Dejte si tuhle dávku, dejte si tamtu dávku, třetí dávku, čtvrtou dávku. Perte to tam pod tlakem. Jako lékař přece musí vědět, že veškeré léky bez výjimky mají vedlejší účinky. V případě genových vakcín na covid jsou dlouhodobé vedlejší účinky neznámé a kolem krátkodobých se masivně lhalo, přičemž některé začínají vycházet na povrch teprve teď, na konci produktového cyklu první generace šmakulád. Nyní se míchají zase nějaké ty nové genové šmakulády a brzy se dočkáme podobného procesu, jaký demonstroval marketingový tým továrníka Bierhanzla v komedii „Rozpuštěný a vypuštěný“. Ten vyráběl mast proti plešatění, která ve skutečnosti způsobovala pravý opak. Když měl někdo vedlejší účinky, tak ho nechal zavřít do sanatoria. Potajmu pod vlivem reakce trhu upravil recepturu tak, že zaměnil slepičí vejce za kachní. Jeho marketingové oddělení připustilo, že mast ze slepičích vajec byla vážně dryák, ale s těmi kachními vejci se to jakoby spravilo. Tady to bude podobně, někdy tak za tři měsíce se dozvíme, že ty vakcíny první generace byly vážně dryák, ale tyhle nové že už jsou v pohodě, protože kachní vejce. Každý by měl proto pečlivě vážit, co do sebe nechává píchat a přístup „dejte si dávku, hahaha“ mi připadá skutečně krajně nedbalý,
Ale hlavně, kdybych měl tu příležitost sedět na židli krásné paní redaktorky, dotázal bych se tváře covidu na tento graf. Je v rozporu se vším, co nám covidoví „vědci“ kdy řekli a současně je ze zcela oficiálních zdrojů.
Zdroj: OpenDataLab. Data pochází z opendat Ministerstva zdravotnictví ČR a od Centrálního řídícího týmu COVID-19 (CŘT).
Pozoruji tento graf už delší dobu a vypadá týden co týden přibližně stejně. Jedná se o grafické znázornění počtu nakažených ve třech kategoriích, a to sice neočkované osoby (modrý sloupec), osoby s ukončeným očkováním (tzn. dvě dávky genové šmakulády, oranžový sloupec) a osoby, které si nechaly od vlády off label šlehnout tzv. „posilující dávku“ (zelený sloupec).
Mimochodem miluji ten marketingový pojem. „Posilující dávka“. To je super věc. Něco co nás posílí. To se přece nedá odmítnout. Ale skutečně nás to posílí? Blbce tedy určitě, ale co ti ostatní? Jak ti na tom budou, až si slovy pana Smejkala „dají dávku“?
Vidíme v něm, že například ve věkové kategorii 40-49 je podíl nově nakažených neočkovaných 45,5 na 100 tisíc, plně očkovaných 43.9 na 100 tisíc a nadšenců se šmakuládou 80,2 na 100 tisíc osob v příslušné skupině populace. První závěr je, že očkování nemá na pravděpodobnost nákazy tím strašným virem žádný vliv, protože mezi oranžovým a modrým sloupcem není velký rozdíl. Rozdíl mezi zeleným a modrým sloupcem je však signifikantní. Pravděpodobnost, že se nakazíte, je s „posilující“ dávkou zhruba dvojnásobná než bez ní. To platí pro všechny věkové kategorie vyjma té nejstarší, kde není rozdílu mezi plně očkovanými a osobami s „posilující dávkou“. V této třetí kategorii současně není dost osob na to, aby se z toho daly vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry.
Graf zpracovala datová laboratoř ČVUT. ČVUT je důvěryhodná instituce, není jako Kulveit s Ludwigem, a své přehledy tvoří na základě dat z Duškova centra datového blouznění, což je opět oficiální zdroj. O nezaujatosti datových vědců z ČVUT lze přesto pochybovat, ale ubírá se spíše tím mainstream směrem, jak nasvědčuje poněkud neobvyklé pojetí popisků nad jednotlivými sloupci. Ty nejsou vyjádřeny jako násobek počtu nakažených ve výchozí kategorii neočkovaných, ale jejich podíl, tedy „kolikrát se sloupec vejde do toho modrého“. To je jistě podivné a neintuitivní.
Počet nakažených je vždy vztažen na velikost skupiny, je tedy normalizovaný. Rozdílná velikost jednotlivých skupin v populaci tak nehraje roli.
Proč se paní redaktorka neptá pana Smejkala, ale i dalších včeličkářů a covidových fake expertů, jaká je příčina tohoto jevu, který přesahuje obvyklou statistickou chybu? Všechna vysvětlení jsou v tuto chvíli možná. Může se jednat o koincidenci, protože třikrát očkované osoby náhodně dělají ještě něco dalšího, co je vystavuje vysokému riziku nákazy. Nebo korelaci, kdy statistická skupina „třikrát očkování“ vykazuje v souvislosti s demonstrovanou ochotou nechat se očkovat ještě nějakou zcela nesouvisející další charakteristiku, kvůli které jsou nápadní v PCR testu? Nebo také kauzalitu, kdy „posilující“ dávka je ve skutečnosti oslabující a má za následek, že třikrát očkované osoby jsou náchylnější k nákaze? V případě, že mezi „posilující“ oslabující dávkou a zvýšenou pravděpodobností nákazy existuje příčinná souvislost, je to krajně alarmující zjištění. Kdo se nenakazí, ten nemůže onemocnět ani nakazit další, z tohoto pohledu se Smejkalovy třetí, čtvrtá a jánevímjaká další dávka jeví jako čistě kontraproduktivní. Také je možné, že takové osoby budou náchylné i jiným nemocem. Vážně tohle někdo chce na sobě testovat? Lidé jako pan Smejkal tady mají mnohé k vysvětlování.
Když se redaktor TV Nova Suchoň zachoval neuctivě (mně na tom nic neuctivého nepřišlo) k MUDr. Kubkovi, který provozuje poněkud jiný druh pandemické show než plkající Smejkal, dostal distanc a později padáka. Covid games byly nejen selháním expertů a veřejným pohřbme fact based medicine a vědy, ale především selháním médií. Hlídací pejsek demokracie slintá na řetězu u boudy a zcela nektiticky se lísá k nohám fake expertů, vykazujícím, kulantně řečeno, ohromné odborné a inteligenční deficity.
A taky je třeba si vzpomenout, jak dopadl Bierhanzl.