WANTON: jedna vec je nevidet uplne zaklady, jako base rate fallacy a simpsons paradox. I takhle jednoznacnou vec je nekterym fakt obtizne vysetlit, protoze maji malou granularitu matematickeho mysleni (ockovani funguje/nefunguje) a/nebo bias.
Druha je zkresleni dat. To existuje, ano, uz ted je velke, a bude cim dal horsi (ruzna imunologicka historie, ockovani kdy, jaka varianta prodelana kdy apod). Je teda otazka, kdy to zkresleni neni symetricke, pak aspon trend jsi schopen potvrdit / vyvratit. A jak to zkresleni muze byt velke, natolik, aby ovlivnilo vysledek. (Treba u ockovani vs infekce se z toho uz neda vyvodit nic, vyhoda zkoumani hospitalizaci je, ze nezalezi na tom kdo a kdy se testuje.)
Kazdopadne mame i studie na kontrolovanych populacich, kde jsou data mene zkreslena (napr. pravidelne testovani lekari v nemocnicich a z toho zavery o ucinnosti ockovani / boosteru, v UK ONS infection survey). To je zas o te schopnosti ty studie cist, interpretovat, nevyvozovat z nich silne zavery na zaklade slabe jistoty, byt si vedom omezeni apod.
Vsechno to ma nuance, napr. myokarditida u predpubertalnich hochu po ockovani je pomerne solidni argument proti ockovani mRNA vakcinami. (Tady taky z toho co jsem o tom cetl benefit prevazuje nad riziky, ale s vyrazne mensi silou a jistotou.)