• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CHEWBACCADohrál jsem ...... (PC,XBOX,PS,NS games) HALL of Game na nástěnce!!!
    PALADIUS
    PALADIUS --- ---
    Far Cry 6. Cca 40 hodin.

    Připravte se na revoluci! Tedy alespoň příběhem, hratelností rozhodně ne. Zkrátka další díl generické openworldové střílečky, která vás sice nijak neohromí, ale za ty roky už víte, co od ní čekat. 5/10

    NAGASAWA
    NAGASAWA --- ---
    Lost Judgment: Kaito Files. 10 hodin / PS4

    Příběhové DLC, které si bere na paškál Yagamiho wingmana Kaito Masaharu zas a znovu ukazuje v čem studio RGG exceluje a tím je kombinace drama, feel good bizaru a filmových klišé, které pokaždě vystaví tak, že se u nich přiblble usmíváte. Tomuto DLC podráží nohy akorát poměrně vysoká cena osmi stovek, za kterou dostanete cca 8-10 hodin lineárního příběhu bez sidequestů, což je vzhledem ke zvyklostem poměrně málo, ale pro fanboye série snesitelné.

    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Unpacking na XSS. To je tak: už delší dobu si pohrávám s myšlenkou, že vytvořím simulátor rovnání nádobí do myčky (nevylučuju, že už něco takového náhodou neexistuje). Je to relaxační činnost, která dělá dobře mému OCD :-) Když jsem se včera v čerstvém Levelu dočetl o hře, jejíž náplní je vybalování věcí z krabic a rovnání do pokojů, zajásal jsem. Navíc jsem zjistil, že hra je aktuálně v Game Passu, takže jsem k ní večer sednul a za čtyři hodiny bylo hotovo.

    V životě jsem se stěhoval už mockrát a tohle bylo vlastně to samé, jen v pixel artu. Stejná nuda? Ale kdepak. Projdete si několik životních období bezejmenné hlavní hrdinky a během každého vybalování se dozvíte kousek příběhu jejího života. Úplně bez jakýchkoli dialogů nebo textových informací, prostě jen pomocí předmětů. Některé si s sebou budete stěhovat celý život, jiné v průběhu času zmizí a s nimi nejspíš i ty vzpomínky (dobré i špatné), se kterými se pojily. Tohle všechno si ale můžete opravdu jen domýšlet, resp. vymýšlet podle libosti, protože hra v tomhle směru nemá žádný konkrétní děj (ona nemá vůbec žádný děj, aby bylo jasno).

    Míra smyslu tvůrců pro detail je ovšem fascinující. Hra pokrývá období dvaceti let a člověk si během toho nemůže nevzpomenout na svoje vlastní dětství, mládí a to, jak se věci kolem postupně měnily. Hrdinka například během několika stěhování "upgraduje" svůj počítač z klasické béžové krabice pod stolem a CRT monitoru na barevný notebook pokrytý samolepkami, aby se nakonec propracovala až k profesionální workstation s kreslícím tabletem. Stejně tak z původního Game Boye Color pod polštářem se přes GBA a Game Cube dostane až k Wii se dvěma ovladači. Oblíbený hrníček postupem času získá několik prasklin a z kuchyně se přesune nejdřív do koupelny, kde poskytne prostor pro zubní kartáčky, až nakonec zmizí úplně. A když hrdinka přestane bydlet sama (ať už se jedná o společný studentský byt a nebo bydlení s partnerem), začnou se její předměty mísit s cizími, přičemž příběh často využívá vzniklých kontrastů nebo naopak nečekané harmonie.

    Hra se prezentuje jako "zen puzzle game about unpacking a life" a to ji myslím naprosto vystihuje. Nejsou zde prakticky žádné výzvy ve smyslu jakýchkoli frustrací, hru není možné nedohrát. (Snad jen pokud by vás obecně nebavilo vybalování věcí z krabic a jejich rovnání do pokojů, ale koho by to mohlo nebavit...?) Jediné, o co vlastně trochu jde, je umístit předměty zhruba tam, kam patří. Pokud dáte toustovač do vany, hra vás na to upozorní a dokud nedáte toustovač někam do kuchyně, nedostanete se do další etapy. Ovšem mimochodem - pokud dáte toustovač do vany, uslyšíte přesně takový zvuk, jaký byste slyšeli ve skutečnosti :-) Hra údajně obsahuje 14 tisíc (!) zvuků interakcí všech obsažených předmětů se všemi možnými druhy povrchů. Stejně tak je fascinující, jak jsou i přes pixelové ztvárnění všechny předměty naprosto dokonale identifikovatelné.

    Tahle pedantská pečlivost spolu s celkovou lehkou obskurností skoro vyvolává dojem, že hra pochází z Japonska - nicméně ne, je z Austrálie. A nasbírala neuvěřitelné množství nominací a ocenění, ovšem tady si myslím, že je to tak trochu kvůli zakončení celého příběhu hlavní hrdinky. Osobně jsem z něj byl trochu zklamaný, nebo to možná není to správné slovo, spíš otrávený. Tak nějak jsem totiž v průběhu tušil, že o něco takového půjde, což se mi nakonec opravdu potvrdilo. Dle mého zbytečné tlačení na pilu, určitě by to šlo i bez toho. A bez čeho že? To si zjistěte sami :-)





    TERZ
    TERZ --- ---
    Telling Lies (3h)
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    TOOMIX: Dnes vyšla 2. epizoda hry HROT. (respektive její poslední 3 levely) A ty vole! Ty 3 levely mi zabraly asi 40 minut, ale masakr! Párkrát jsem se leknutím skoro posral.

    PSY_CHAOTIC
    PSY_CHAOTIC --- ---
    Chernobylite (cca 29h) - Když jsem zaznamenal tuhle hru, tak jsem si musel vzpomenout na ty hodiny, co jsem strávil ve S.T.A.L.K.E.R. v zoně, naháněl mutanty a oni mě, prozkoumával kde co...a hodně mě to navnadilo i tím, že tohle neměla bejt až taková střílečka, ale i dobrej příběh. Prvních pár hodin jsem byl skoro ohromenej prozkoumáváním okolí Černobylu, Rudýho lesa, Pripjat, hltání zajímavýho příběhu a i trochu nějakýho toho sběru všeho možnýho harampádí a na základně si i sem tam něco postavit. Zajímavá kombinace, ale vlastně proč ne. Časem to bohužel nějak ztrácelo grády, pár stejnejch map, který se pořád s menšíma změnama opakujou. Děj či průběh na každý mapě přibližně stejnej... Nadšení brzo přešlo a měl jsem docela problém to dokončit. Samotnej závěr byl o to lepší, i když chvílema krapet překombinovanej, ale zase proč ne :)


    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    Agatha Christie - The ABC Murders, celkem 6.8h

    [TOOMIX @ co zrovna hrajete ? a jaky to je?]

    Tenhle díl Poirota jsem viděl kdysi jednou, takže jsem si nepamatoval rozuzlení celého příběhu. Jak nemám rád adventury (naposledy Ve stínu havrana), tak tohle mě bavilo moc. Nejspíš odstranili i nějaké bugy (na internetu jsem našel stížnosti). Hra jde příjemným tempem, nutné pasáže moc nejsou, některé hádanky docela složité, ale dalo se to. Škoda že není těch her víc (kromě těch 3 z let 2005-2007 od AWE Productions). Teď čekám, až bude ve slevě Agatha Christie - Hercule Poirot: The First Cases, ale to vypadá na trochu jinou hru.

    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    DWAY: Jj, ono už to v té aplikaci nějaký čas je. Akorát že když se to zapne, tak se to neaplikuje zpětně na už pořízené screenshoty. A já jsem teď nově na PS5 nic nedohrál, takže jsem neměl potřebu to zkoušet :-)
    DWAY
    DWAY --- ---
    DEEFHA: jednoduse :-D :-D :-D presne s tim mam problem. Zlaty xbox a stahnuti screenu do appky. Doufam, ze to je to co myslis, ze se chystaji pridat.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    DWAY: Jednoduše nahrát na flashku :-D I když teď nově je snad nějaká možnost přes mobilní aplikaci, ale musí se snad nějak aktivovat, nebo nevím.
    DWAY
    DWAY --- ---
    The last of us. Nebylo to zle. Omlouvam se za foto telky, neprisel sem na to, jak jednoduse sdilet screeny z PS.

    DAVESADE
    DAVESADE --- ---
    DEEFHA: OSSC a je to vazne lahudka!
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    DAVESADE: Smekám, k tomuhle jsem ještě nedozrál :-) Jen pro zajímavost - jaký maš scandoubler?
    DAVESADE
    DAVESADE --- ---
    Panzer Dragoon Saga
    Hra, kvuli ktere jsem si pred deseti lety porizoval Segu Saturn - titul natolik opevovany, ze jsem se rozhodl si ho zahrat na originalnim hardwaru (pricemz uz tehdy byly ceny na eBay tak premrstene, ze jsem se smiril s neoriginalnim softwarem - dneska bych se uz tuplem nedoplatil).

    Status legendy a kultu si tahle hra v mych ocich obhajila. Cca 20 hodin bylo o unikatni atmosfere sveta draku a letajicich vzducholodi pohanenych parnimi stroji - kazdej pixel ma v sobe "SEGA DNA", je to jednoznacny arcade design naroubovany na zdanlive nekompatibilni zanr JRPG. Bez akce, bez velkoustych prohlaseni - proste jen poctivy pribeh s krasne aktualizovanym atb soubojovym systemem, o kterem se mi zdaji sny. Design nepratel jak z jineho sveta, jen mirne pritrouble postavy, poctiva eskalace konfliktu az k paradnimu finishi. Je jen malo JRPG, ktere nejsou kopirkou Squeenix formule - no tohle je jednoznacne JRPG a pritom to nema s zadnou jinou hrou tohoto zanru nic moc spolecneho. Jenom za tohle palec nahoru, hra vhodna i pro nemilovniky subzanru.

    Nejvic na cele hre je "samozrejme" onen drak, jeho podoba a vztah k nemu se pomalu meni a pretvari behem hry a ten pocit, ze letame vysoko nad hlavami beznych normiku je proste fascinujici. Ve vetsine her je drak viden jako primarne agresivni stvoreni, ktere pozira haldy lidi - tady ten svet je jiny a draci jsou zde vnimani uplne jinou optikou, nez v jinych fantasy. Jeho vzacnost a ucta k nemu je natolik velka, ze by si na nej nikdo nedovolil zautocit - presto se objevi Imperator, ktery si mysli, ze s dostatecne velkou armadou by nas mohl prece jen porazit...

    Velice jednoduchy RPG system je rovnez fascinujici - to co na zacatku hry nedavalo moc smysl se po cca 5 hodinach odemkne do plne krasy cloveku se najednou chce hybat s jedinym (dvourozmernym) nastavenim celeho draka a ovlivnit tim silu, zdravicko, loot a nove kouzla najednou! Clovek si jeste muze hrat s nastavovanim zbrani, ale to je skoro az podradne, drak proste ruluje!

    No a samozrejme technicke zpracovani - ostatne jako kazda hra na Saturna - tohle je nadherna ukazka toho, ze hry jsou kus softwaru psany pro kus hardwaru - zadna jina hra uz nikdy nebude vypadat zrovna takto - a nikdy drive ani nemohla. Framerate je diskutabilni, lokace jsou male a prazdne, animace jsou trochu omezene, jiste. Ale vysledek je opet - unikatni. Nepripomina to zadnou jinou hru jak designem, tak technologii. Pro tohle jsem skutecne rad, ze jsem investoval tolik penez do konzole, hardwarove emulace CD mechaniky a scandoubleru pro hrani na LCD televizi.

    Suma sumarum - tohle neni hra hodna doporuceni, ale je to kultovka, o ktere byste meli vedet alespon z techto nekolika radku.

    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    MCKIDNEY: Njn, měl jsem pár let výpadek a teď se snažím dohnat co se dá :-)
    MCKIDNEY
    MCKIDNEY --- ---
    DEEFHA: Haha ja si pamatuji, kdyz to vyslo a lide rekli to same o 2nd person view. Jo prozivas znovu golden age of video games.
    DEEFHA
    DEEFHA --- ---
    Driver: San Francisco na Xbox 360. Driver jednička a dvojka na mě tehdy kdysi byly hnusně těžké, navíc tenhle typ prakticky nehraju, takže jsem následně celou značku odignoroval a ani jsem nevěděl, že už vyšlo tolik dalších dílů. O tomhle zatím posledním z roku 2011 jsem se dozvěděl v zajímavém videu o hypotetických second-person videohrách, které níže přikládám. Zaujalo mě to natolik, že jsem se rozhodl překousnout mou averzi a hru vyzkoušet. A byl jsem věru příjemně potěšený! Celá hra se snaží mít atmosféru akčně-kriminálně-závodních filmů typu Bullit nebo Italian Job a celkem se jí to daří, korespondují s tím i některé úkoly.

    Zásadním prvkem je ale možnost vtělovat se za jízdy do řidičů libovolných vozidel, což umožňuje dost kreativní řešení situací typu "dožeň a zlikviduj prchajícího zločince" (protože se za ním nemusíte půl hodiny hnát a oťukávat ho zezadu, ale prostě si přeskočíte do nějakého auta v protisměru a napálíte to do něj zepředu plnou rychlostí). Zároveň to poskytuje prostor pro úkoly typu "dokonči závod jako první a druhý", protože během závodu ovládáte dvě auta zároveň pomocí převtělování mezi jejich řidiči. Plus samozřejmě ta téměř metafyzická záležitost ze zmiňovaného videa:

    This Is What a "Second-Person" Video Game Would Look Like
    https://www.youtube.com/watch?v=mC8QoRa8y_Q


    Hlavních úkolů, které je potřeba splnit pro dokončení hry, není moc a jsou většinou celkem zábavné, zvládnul jsem to za 19 hodin. Kromě nich je ale mapa nacpaná dalšími desítkami vedlejších úkolů, kterých jsem zatím splnil sotva třetinu (a nevím, jestli se budu snažit o jejich dokončení). Tyhle úkoly jsou totiž jednak trochu repetitivní (skoč s autem 100 metrů, skoč s autem 150 metrů, drcni do padesáti aut během šedesáti sekund, drcni do dvaceti taxíků během třiceti sekund atd.) a taky někdy zbytečně obtížné a frustrující - těžší než hlavní úkoly. Hlavně honičky na čas, které mi obecně moc nejdou. A frustrovat já se u her rozhodně nehodlám.

    Nakonec je stejně skoro nejzábavnější se úplně mimo všechny úkoly vtělit do náhodně vybraného řidiče a s ním pak kravit po městě, to všechno za doprovodu dokonalého soundtracku. Žádné GTA to sice není, město je "open" jen a první pohled, v podstatě nemůžete vyjet nikam mimo vozovku a chodci na chodnících před vámi uskakují, místo aby se rozplácli v krvi... Ale když to rozpálíte po dálnici, hvízdáte si to pár centimetrů kolem protijedoucích aut a nakonec všechno zakončíte stometrovým skokem z nájezdu náklaďáku pro přepravu aut, dostaví se pocit jako z mého milovaného BurnOutu: Takedown. Navíc vám k tomu můžou hrát třeba Prodigy. A pod závěrečnými titulky The Cure! To všechno se počítá :-)









    ELHO_CID
    ELHO_CID --- ---
    Gravity Rush (PS Vita, cca 12h)
    Herní mechaniky se změnou směru gravitace zajímavé a mise hodně různorodé. Je fajn, že použití pohybových senzorů na konzoli je volitelné a dá se to hrát i bez nich.
    Příběh je neuvěřitelně zmatený a odfláknutý. Kvůli němu to rozhodně nehrajte. Je to taková japonská představa absithového surrealismu, dokonce i postavy tam mluví něčím, co vzdaleně připomíná průpovídky francouzského opilce.

    HONZAL
    HONZAL --- ---
    The Gunk, 8h
    Zajimavy pocin, trochu plosinovka, trochu metroidvania, trochu artova zalezitost a pribeh ma prvky new age. Kdo ma gamepass, doporucuju zkusit.

    JUNGLER
    JUNGLER --- ---
    Death stranding 64 hodin. Chvilkama jsem nevěděl jestli mě to vůbec baví ale ve finále jsem dospěl k tomu, že jo a hodně :D prostě hodně promakanej walking a driving simulátor proloženej dost ujetym filmem :) 9/10

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam