PALADIUS: Pod to se podepíšu. Eště mi teda přišlo, že některý části Metro Exodus měly podobnou atmosféru. Obzvlášť hned ta první po opuštění Moskvy, Volha.

PALADIUS: Tenhle post bych mohl vzít a téměř doslova ho opsat, akorát bych tam místo Stalker vložil Dying Light. :)
Good night... and good luck.

S.T.A.L.K.E.R. - Call of Pripyat / 25 hodin / #dohrano

Stalker je moje srdcovka, kterou si 1-2 ročně prostě musím zahrát. Ačkoliv se častěji vracím ke svému nejoblíbenějšímu prvnímu dílu Shadow of Chernobyl, tak Call of Pripyat právem zasluhuje korunu za nejlepší díl ze série. A proč se tak často ke Stalkerovi vracím? Atmosféra. Žádná hra, kterou jsem kdy hrál, neměla tak kouzelně ponurou atmosféru. A čím víc to člověk hraje, tím víc se k tomu potřebuje vracet, jako by tam nechal kus sebe.

"You can take a Stalker out of the Zone, but you can't take the Zone out of Stalker"


Teď nezbývá než nedočkavě vyhlížet STALKERA 2. Obávám se však, že kouzlo původního Stalkera na xray enginu nedosáhne nový díl ani omylem.

ZOMBO: a já ještě počkám :) ještě nějaký to rozšíření až vydají a pak GOTY verze bude instabuy :)

Cyberpunk 2077 / 75 hodin / #dohrano

Moje cesta k Cyberpunku byla dlouhá. Ještě v roce 2019 jdu pozdravit varšavskou pobočku CD Projektu, abych pak den před vydáním zrušil předobjednávku v obavě, že mi to neutáhne PC. O několik patchů později konečně hraju a rozhodně tý prodlevy nelituju.

Trvalo mi 50 hodin, než jsem opustil melouchy od fixerů/NCPD a toulání po Night City, který teď řadim vedle mýho milovanýho Hongkongu ze Sleeping Dogs, a po prologu pokračoval dál v příběhu. A musim přiznat, že některý vedlejší mise mě chytly za srdce víc než celej hlavní děj.

The Dream Machine / 13.5 hodiny / Steam Deck / #dohrano

Zvláštní shodou náhod je první hrou, kterou jsem dohrál na čerstvě dorazivším Steam Decku, právě tahle epizodická point & click adventura. Nepočetný indie tým na ní pracoval sedm (!) let, během nichž postupně uvolňoval stejný počet epizod. Ty do sebe nakonec zapadnou jako obří puzzle a během psychedelicko-metafyzického finále vás donutí přemýšlet o spoustě věcí (třeba o životě, vesmíru a tak vůbec). Hra je kompletně ručně vytvořená - loutky, miniaturní modely, papírové kulisy atd., přičemž veškerý vizuál je naprosto famózní! Popsal bych ho asi jako Velíšek & Klimt meets Burton & Selick, což stoprocentně sedí k příběhu, který se odehrává částečně v prostředí starého domu a hlavně ve snech jeho nájemníků (i vašich vlastních). Nezapometulný zážitek - za těch pár korun, kolik hra aktuálně na Steamu stojí, určitě doporučuju.

Jo a prosimvás - celé to je ve Flashi! Zjistil jsem to hned na začátku a pak jsem celou dobu nedokázal přestat myslet na to, že v roce 2022 hraju na Steam Decku flashovku :-D Jízda na mrtvém koni nikdy nebyla lepší...

Gorogoa / 1.45h / #dohrano

Taková ta malá perla co vás úplně odzbrojí mechanikou a zpracováním. Klidně bych to bral delší <3

BIMBAS: Saints Row už někdy od třetího dílu měla vymakanou tvorbu postavy. Každý si tam dá co se mu líbí. Já hrál SRIV za tlustou cernošku s čírem a taky to sedlo.

ten charakter je hrozný :D:D jak se na to dokazes koukat 30 hodin :D

Saints Row 2022/30 hodin/#dohrano

Moje první Saints Row. I přes negativní recenze jsem dal tomuhle "GTA na drogách" šanci. Právě díky tomuto šílenému konceptu hře odpustíte mnoho nesmyslných glitchů a nedotaženou fyziku, která by kdekoliv jinde působila dost rušivě. Hlavní dějová linka je fajn, vedlejší aktivity jsou zábavné, ale někdy až příliš repetitivní, obzvlášť budování impéria.

+akční dějová linka
+humor
+velký výběr aut
+skvělej playlist. Country rádio vede
+do jisté míry budování impéria

-vedlejší questy jsou dost repetitivní
-zbytečné glitche
-chabý arzenál zbraní

Vesměs jsem byl ale spoko, jen jsem teď přeopenworldován, chce to něco uzavřenýho. Joo a taky jsem hrál za namakanou lesbu s protézama nahoře bez. K tý hře to prostě patří.

7/10

Immortals Fenyx Rising/35 hodiny/XGP/#dohrano
Tohle jsem si hodne uzil. Mozna me to bavilo i vic nez AC serie. Herni mechaniky vypilovany, pomer logickych hadanek a boju presne podle meho gusta a fajn humor. Jedine co me mrzelo je, ze si uz moc nepamatuju detaily z Reckych baji a povesti, na ktere bylo casto narazeno.

Yakuza Kiwami 2 / 44h / PS4 / #dohrano

Substories jsem vzdal v bodě, kdy mě zašpuntovalo shogi a poker. Ale jinak Sotenbori love, v Majima Saga ukápla slzička za Makoto

Gas Station Simulator / 14.5h / Steam PC / #dohrano

Na zacatku me to bavilo hodne, kdyz clovek objevuje ruzne herni mechaniky, postupem casu se ze toho stala druha prace :D

PRAASHEK: Ono je úplně jedno, s čím to má korespondovat, stejně to nerozeznáš a rytmicky to nesedí :-D Hele, mrknul jsem na popisy jednotlivých obtížností a je to teda takhle: Easy - single track, kick drums, fewer notes, fewer monsters. Medium - one to two tracks, kicks, snare or cymbals. Hard - one to two tracks, kicks and snare, and cymbals. Very hard - two tracks, kicks, snare and cymbals. Hardest - three tracks, kicks, snare and cymbals. ¯\_(ツ)_/¯ Moudrej z toho pořád nejsem, ale jo, nemám pravdu s tím, že jsou tam i ostatní nástroje, je to jen o bicích. Plus navíc "there's also the possibility of changing instrument feedback between playback, enable snare/cymbals input merge or add a metronome so that you can keep in time with the beat". Měl jsem všechno v defaultu, na nic jinýho kromě rychlosti jsem nesahal. Jo a ten metronom taky nebyl moc slyšet :-)

Double Kick Heroes/4 hodiny/XSS/#dohrano

Dvě definitivně poslední hry v Xbox Live Gold jsou Portal 2 a Double Kick Heroes. Co myslíte, že jsem si vybral pro dnešní večer? :-) Samozřejmě - pixelartovou rytmickou indie hříčku s famózním metalovým soundtrackem od Elmobo! První varování: pokud nemáte rádi metal a aspoň trochu se v něm neorientujete, nebude se vám to líbit. Druhé varování: pokud se vám to líbit bude, pravděpodobně narazíte na nesmyslně vysokou obtížnost. Hra sice není žádný Taiko no Tatsujin, ale tohle na gaypadu prostě jen tak nedáte:

Doublekick Heroes Boss Battle - SATAN on EXTREME (The Devil)
https://www.youtube.com/watch?v=ccevpkeNjKk


Takže pokud vás příběh a postavy zaujmou, budete se chtít někam dostat a nebudete se chtít zbytečně frustrovat, budete to muset hrát na jednu z nižších obtížností, jako já. Pak už se to celkem dá a chvílemi jsem si gameplay dokonce i užíval, ale opět jsou tu dva probémy. Problém první: každý z asi třiceti songů je jiného metalového subžánru (jsou to většinou pocty příslušným význačným skupinám), přičemž třeba takový black nebo progresivní death jsou prakticky nehratelné i na tu nejlehčí obtížnost. Hra sice nabízí možnost zpomalení až na poloviční rychlost, ale to je problém druhý: není to dobře technicky zvládnuté a rytmická kvantizace se při zpomalení dost liší od skutečného obsahu zvukové stopy, což u hry tohoto typu fakt vadí. Obecně mi pomohlo hrát spíš podle obrazové timeline než podle zvuku, pak ale přijdete o většinu dění na obrazovce, což je škoda - hra totiž nabízí množství vtípků a popkulturních odkazů. Zvlášť, jak už bylo řečeno, pro příznivce žánru :-)

Další screenshoty jsou zde a soundtrack najdete třeba na YouTube. Vizuálně a zvukově hra nemá chybu, soundtrack jsem si dokonce i koupil. Jen ta hratelnost...