PRAASHEK: Je to pomerne sofistikovanej proces, v lightgunu je fotodioda a kdyz zmacknes spoust obrazovka kratce blikne bile, to fotodioda zaznamena, nasledne konzole prepocita dle refresh signalu kam priblizne jsi na obrazovku miril a zaznamena zasah nebo miss. Tahle technologiie funguje pouze u CRT technologie.

Confidential Mission / cca 20 hodin / Dreamcast / #dohrano

Mel jsem o vikendu doma prima party, ktera se ponekud zvrhla v oslavu vysledku voleb. Ale k veci: Confidential Mission je hra se svetelnou pistoli pro automaty a Dreamcast, ktera je de facto nastupcem Virtua Cop a predchudcem Ghost Squad - cloveku prijde, ze tyto hry patri do jakesi nepsane serie. Zatim co v prvnim a poslednim dile hrajete za virtualni policajty, respektive virtualni vojaky, nyni hrajeme za virtualni agenty ala 007.

Hru jsem za poslednich mnoho let rozehraval mnohokrat a vzdycky jsem se dostal do zacatku treti mise a tam jsem koncil. Popravde jsem ani nevedel, jak je hra dlouha - proste jsem to dycky bral tak, ze tam moje sily proste vzdycky dojdou a nemel jsem nikdy ambice se prekonavat. Je ale pravda, ze jsem nedavno prohnal perka Ghost Squad na Wii (vida, to jsem tady ani nehlasil :), tak mi prislo logicke si behem party zkusit i tuto klasiku prave na Dreamcastu s light gunem.

Je teda pravda, ze mi tentokrat pomahal kamarad na gamepadu, takze jsem na to nebyl sam - no neco se zlomilo a do treti mise jsme nastupovali s tremi kredity v kapse, takze jsme najednou a naprosto necekane a nepredpokladane meli mnohem lepsi pozici ve hre. A protoze hra ma opravdu jen tri levely, tak jsem nevericne ziral na titulky a postupne se mi vybavovalo, kolik prezidentu se muselo u nas vystridat, nez jsme hru dohral.

Pokud mate radi Sega arkady, tak nemusim hru dvakrat doporucovat. Vlastne ani nevim, proc se o hre moc nemluvi, prijde mi az neznama. A pritom je to klasicka povedena strilecka, ktera skvele navazuje na Virtua Cop a predehrava Ghost Squad. Za mne palec nahoru!

Tomb Raider: Anniversary / 21 hodin / PS3 / #dohrano

Tak tohle šlo ztuha :-/ Moje reverzní odysea světem Lary Croft pokračuje osmým dílem (pro mě pátým odzadu) a jsem upřímně rád, že už ho mám za sebou. TR:A je remake úplně prvního Tomb Raidera na PS1 z roku 1996 (kterého jsem nikdy nedohrál), vyšel původně v roce 2007 na PS2 (a další platformy), ovšem já jsem si dal HD remaster na PS3 z roku 2011 (v rámci HD Classics Tomb Raider Trilogy). Navazuju tak na začátkem ledna dohraný předchozí taktéž remasterovaný díl Tomb Raider: Legend z téže trilogie, který se mi víceméně líbil, takže jsem se docela těšil, jak ten remasterovaný remake bude na stejném engine vypadat... No a jsem z toho docela na rozpacích.

Jak jsem už zmiňoval, prvního Tomb Raidera jsem nikdy nedohrál. Vlastně myslím, že jsem se snad horko těžko dostal za T.rexe a pak jsem to nějak nedával, navíc jsem to samozřejmě hrál na PC, protože PS1 jsem tehdy rozhodně neměl... A možná úplně stejný průběh jsem měl teď u hraní TR:A. Totiž poměrně rychle jsem proletěl první částí (Peru) a hodně mě bavily masivní puzzly, ale zjistil jsem jako už mnohokrát, že mám problém se zabíjením zvířat. V další části (Řecko) přituhlo jak co se týče do složitosti puzzlů, což mi rozhodně nevadilo, tak i zvířecích protivníků. A těch kočkovitých šelem mě bylo fakt líto... Asi mám nějaký problém :-)

Abych to neprotahoval: než jsem se přes Egypt dostal na závěrečný pekelný ostrov, tak jsem se trochu otrkal, nicméně vůbec, jako ale vůbec jsem se nebavil. Souboje nakonec vyřešil dostatek lékárniček a brokovnice (rád hraju na jistotu), puzzly byly celkově parádní, ale ta kamera... Ta zkurvená kamera a ovládání! Asi tisíckrát jsem odněkud někam spadnul, protože mi o milimetr nevyšel odskok, případně jsem se včas něčeho nechytil nebo pozdě pustil, protože jsem pořádně neviděl odkud kam mám namířeno a nebo se kamera rozhodla, že se bude chvíli dívat jak chce ona. Přitom u Legend se mi to nikdy nestalo a engine by měl být stejný, tak nevím.

O tom, jak moc mě tyhle nedostatky spolu s ne úplně svižným loadingem štvaly, myslím svědčí fakt, že jsem v pauzách mezi hraním úspěšně dokončil Inscryption (a přečetl několik knih, hehe). Prostě mi to nesedlo a dával jsem tak maximálně hodinku nebo dvě denně, vůbec jsem se do toho světa netěšil. Pevně doufám, že v trilogii následující Tomb Raider: Underworld, který mě čeká teď, bude lepší. Nicméně si myslím, že až se pustím do těch nejstarších dílů, tak se mi asi bude hrát pořád hůř... Ale teď si dám od Lary chvíli pauzičku - Infinite Backlog má challenge na Comix Zone na Mega Drive a to jsem měl stejně letos v plánu, tak aspoň budu mít zářez :-)

Rage 2 / 20 hodin / #dohrano

První díl zanechal hořkou pachuť a tak jsem se do dvojky nehrnul zrovna ochotně. Ve výsledku hra působí spíše průměrně. Combat je super - spousta akce, velký areznál zbraní, rozmanití, ale dost hloupí nepřátelé. Kladně hodnotím i svět, který je tak akorát velký a není přeplněn POIkama. Tvůrci se ale bohužel moc nepoučili z první dílu a opět tak nabízí nudný, fádní příběh a nevýrazné, bezcharakterní postavy. Velice mě zklamala technická stránka hry, bugy a grafické glitche, které mi nejednou znemožnily dokonočit nějakou oblast, nebo pokračovat dál a musel jsem loadovat starší savy. Za nejdebilnější považuji, když se dostanete na okraj světa, kdy vás hra nehodí na nejbližší místo, ale na poslední save checkpoint.

5/10

Monster Hunter Rise, v ramci Game Pass na Xbox Series X

videl sem titulky, tak to sem vrznu, ale titulkama vlastne hra teprv zacina :) hra vysla jiz drive na Nintendo Switch, takze asi neni treba nic moc psat.

A Plague Tale: Requiem

Thronebreaker: The Witcher Tales / 34 hodin / #dohrano

Gwent jsem nehrál od vydání bety a bylo to znát zvlášť u puzzle bitev, který prakticky nedávaj žádnej prostor pro chybu a učí vás číst pozorně každou kartu.

Než karetní hra to je spíš interaktivní (audio)kniha s nádhernejma ilustracema a standardně výbornou hudbou od Marcina Przybyłowicze.

SWAMP_ASS: Mi prvni pruchod trval 166 hodin :) Vcetne Malenie that is :)

Medium/9h/PS5/#dohrano
Moc pěkná polská variace na Sillent Hill v moderním kabátku.
- Vizuálně i hudebně je všechno vypilovaný do posledního detailu - Akira Yamaoka nezklame
- Fakt bych chtěl polskej dabing - když už jsem v hotelu Niwa
- První půlka mi přišla z nějakýho důvodu výrazně lepší - pak se začlo kouzlo z nějakýho důvodu vytrácet
- Skvělá implementace Dualsense - světýlka a vibrace napovídají jestli jste vidět, padající déšť klepe do dlaní...
- Hra je součástí předplatnýho PS+ Extra a výš
- V příští práci měním titul a budu se nazývat Elder Project Ritualistou

STARF: jsem si říkal, že mé aktualní pade, kdy se snažím teorve dostat k Renale je asi už trochu moc, ale jak vidím, ještě tam nějaká rezerva bude...

Elden Ring (303h, 100%)
- nejak se k ty hre stale sem tam vracim, obvykle po nekolika mesicich pauzy... zatim 3x dohrano
- asi to nebyla ma posledni NG+
- dokoncit to s 303 nahranyma hodinama, navic 23. ledna, me docela pobavilo (tenhle odkaz pochopi asi jen technari) :)

Guardians of the Galaxy / 20 hodin / #dohrano

Přiznám se, že nejsem moc velký fanoušek Marvelu, takže žádné velké nadšení [insert soyboy face] se nekonalo. Level design je fajn, grafika je fajn, souboje jsou fajn, hlášky jsou fajn. Je to prostě..fajn..což znamená, že už se k tomu s největší pravděpodobností nikdy nevrátím. Akční prvek v první půlce hry docela zaostával, což se snažila až přehnaně napravit druhá část, ve které se ukázala repetetivnost celého soubojového systému v plné kráse. Nešťastně vyřešený je i systém perků, respektive získávání surovin na jejich odemčení. Ty se totiž válí na každém rohu a když jsem v půlce hry zjistil, že už mám vše odemčeno, zmizel důvod suroviny v nejmožnějších zákoutích dál shánět. Zkrátka by to chtělo vše trochu víc rozprostřít napříč celou hrou.

Co říct závěrem? Inu, je to Marvel, je to konzum - neurazí, neohromí.

6/10

Half-Life: Opposing Force/6h /#dohrano
Nechápu, jak mi mohla tahle hra uniknout nebo spíš proč jsem se jí tak vyhejbal. Mně, pro koho je série Half-Life v herním žebříčku v samotnym topu! Asi nějakej pocit, že to je nějakej odpadlík a zkazí mi pohled na celou sérii? Naopak, starej dobrej Half-Life se svou atmosférou, novými zbraněmi, sem tam blouděním a hledání správný cesty. No prostě stálo to za to :) Další zastávka bude Blue Shift.

Mafia / 19 hodin / #dohrano

I když se jedná o starší kousek, tak vlastně převyšuje Mafia DE o třídu. Možná jsou to silná slova, ale původní Mafii jsem si opravdu užil herně mnohem více. Navíc s Mafia Community Modpack dohrajete do hry lepší textury, vyřešíte některé problémy s kompatibilitou a dostanete opravdu nadstandardní herní zážitek. Příběh, jednotlivé mise, ale i relativně vyšší obtížnost vám nakonec dá mnohem větší herní zážitek a potěchu. Samozřejmě legendarní závod (nechal jsem si to na původní obížnosti) a poslední mise v muzeu je něco co děláte stále dokola a dokola a dokola; nakonec vám to trvá několik dní, než se přes to dostanete. A i to k Mafii patří a i to na ní milujeme.

A nezapomínejte na to, že přítelství je sračka...

Inscryption / 28 hodin / Steam Deck / #dohrano

Když už mě GEE tak navnadil a podařilo se mi sehnat Inscryption za deset liber, neváhal jsem a pustil se do toho. I když karetní hry nehraju, tak rozhodně nelituju. Obvykle mám rozehrané dvě hry najednou, každou z úplně jiného žánru, a střídám je třeba i v jednom dni. Tentokrát to vedle Inscryption byl ještě Tomb Raider: Anniversary, ale musím teda říct, že na Laru jsem za poslední týden ani nesáhl - tak moc mě Incryption pohltilo.

A to je asi tak všechno, co k tomu chci říct :-) Nerad bych totiž zkazil zážitek těm, kteří Inscryption ještě nehráli. Dokonce i obligátní screenshoty pojmu tak, jako v případě Immortality - jen to první a poslední, co ve hře uvidíte. Tyhle dvě hry, jakkoli jsou žánrově úplně jiné, mají totiž něco společné: nejsou tím, čím se zdají být. Takže pokud se je chystáte hrát, hlavně si o nich nic nezjišťujte ani předem, ani pak v průběhu.

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl / 33 hodin / #dohrano

Skvělý, výborný, úžasný. Otravujou mě hry, který na každým rohu působí jakože jsou navržený na míru průměrnýmu hráči a dávaj si hroznej pozor na to, aby vždycky dělal to co má, neměl možnost nic moc podělat, a směřoval jasně k cíli. Takže velmi oceňuju hry, který se snaží dělat opak - vytvořit nehostinný herní svět, kterýmu je hráčova postava celkem u prdele, a vhodit vás do něj ať se s tím nějak poperete.

Místy je to slavjank i s komunitním patchem, párkrát mě někdo zastřelil skrz zeď, sem tam mrtvola propadla skrz podlahu nebo byla někam katapultována fyzikálním bugem, a k samému konci hry bugů spíš přibývalo a už to všechno střílení bylo trochu únavné. Ale zóna má úžasnou atmosféru, jakou jen tak nezapomenu.

Screenshot (/fotka, screenshot nešel) jako důkaz tvrzení, že čím dál ve hře člověk je, tím víc bugů přichází: úplně se mi rozbily závěrečné titulky.

High on Life/15 hodin/#dohrano PC
Naprostá pecka. Jedna z velmi úzkého výběru her, které jsem koupil a začal hrát dřív než rok po jejím vydání. Tohle se prostě musí podpořit. Tahle hra mi opravdu chyběla. Totální ujetost s přiblblým humorem a hromadou skvělejch nápadů. Akce je to jednoduchá, ale hlavně je to našlapaný totálníma zhovadilostma, kterým se člověk prostě musí smát. Například na ulici malej bubeník s prdelí místo hlavy... kterej ještě i zpívá... tou prdelí. Prostě totální idiocie a to miluju :)