Verax: Experiment / #dohrano / 4 hodiny
Dotahl jsem jeden rest ze svych lonskych narozenin. Priznam se, ze jsem mel asi prilis velka ocekavani, takze mne vlastne hned z kraje zklamalo, ze hlavni pribehova linie je otrepane klise (neprozradim mnoho, ze se jedna o experiment ve vesmiru s nejakym biovirem, ktery se vymkl kontrole - kolikrat jsme tohle videli... chjo...). Ale tedka jsem se ke hre vratil a uspesne ji dotahl do konce. Hra je navrzena pro vicenasobne hrani, takze klicove mista hry sice nejde minout, ale cest je skutecne mnoho a teprve na konci jsem zjistil, ze hra ma dokonce 12 ruznych "koncu" (resp. konec je porad jenom jeden podle vseho, ale je tam 12 hlavnich ukolu ke splneni - ale neni mozne vsech 12 ukolu splnit jedinym pruchodem). Hru jsem hned rozehral znova, protoze diky inovativnimu systemu checkpointu lze skutecne rychle naskocit zpatky.

Pokud mate radi scifi, propracovane puzzly a necekate zrovna originalni pribeh, tak muzu hru doporucit.

TOFI: staci se vratit do kukuricneho pole

INSIDE - Secret Ending
https://youtu.be/a0DXCpeNOGU

#dohrano moc pekna indie plosinovka

Pikmin 3 na WiiU
Patlal jsem se s tim nekolik let v podstate od vydani v roce 2013, vskutecnosti 15hodin #dohrano . Casto frustrujici, ze jsem to musel nechat, co by clovek zvladl za 20 dni herniho casu me trvalo 54. Jinak, ale velmi navykova RTS/puzzle hratelnost s uzasnou grafikou. Omlouvam se kazdemu z 1156 Pikminku, kteri byly nedobrovolne obetovany pro vyssi cil, cest jejich pamatce.

#dohrano ale popravde strasna blbost, uz jsem to smazal

Chernobylite/26,3 hodin/#dohrano

Days Gone/77 hodin/#dohrano
Cca po dvou měsících jsem došel k závěrečným titulkům týhle herní perly (pro mě). Celkově se mi to hodně líbilo, takto si představuju zhruba ideální open world hru, kde hraje hlavní roli i příběh, postavy a celkově je ten svět i tak nějak uvěřitelnej, i když se jedná o hru. Bavily mě hodně postavy a jejich osobnosti, příběhy, je super, když to nejsou jen bezejmenná NPC, který člověk zapomene za pár hodin. Svět sice menší než jsem zvyklej u jinejch open world her, ale tak nějak kompaktnější a člověk z něj má pocit, že žije, reaguje na jeho rozhodnutí a jednání. A často je zajímavější cesta ke questu než ten samotnej. Dost mě bavilo a ze začátku štvalo i to, že hráč musí reagovat na změnu okolností a přizpůsobit zbraně a taktiku, i když předtím byl zvyklej na něco jinýho. Pro mě taky takovej nezvyk, když u většiny open world her, co jsem hrál, tak si člověk jednou pořídil ultimátní zbraně a s nima to dohrál nebo jen vylepšoval, aby byly silnější. Ale znamenalo to pro mě i dost záseků a nervů, než jsem se přes to dostal. Nejhorší bylo asi naučit se likvidovat efektivně hordy :)

Hra má samozřejmě i nějaký ty negativa. Některý vedlejší úkoly repetetivní, i když ve výsledku vlivem prostředí probíhají odlišně a občas mě štvala nutnost jít přesně nalinkovanou cestou u některejch hlavních questů. Sem tam hloupý záseky. Ale celkově pro mě jedna z nej her, co jsem nejen v poslední době hrál a bylo by super, kdyby takovejch open world her bylo víc.

DEEFHA: tak tenhle rest mam taky, tesim se na nej :)

Full Throttle Remastered / 7 hodin / XSS / #dohrano

Rozmohl se nám tu takový nešvar s těmi Double Fine remastery :-) Můj backlog sahá tak hluboko do historie, že v něm není problém najít čtvrt století starou hru, kterou hrál každý - jen já ne. A tak když ve vedlejším GameShots klubiku proběhla záludná diskuse o tom, jak dlouho by trvalo dohrát Full Throttle někomu, kdo to nikdy neviděl (v souvislosti s tím, že je to prý záležitost "na hodinu"), mé dobrovolnické srdce zaplesalo. Nevím sice, jestli byla nejrozumnější volba hrát to právě na Xboxu, myš by tomu určitě slušela víc... No ale nedalo se nic dělat, přišlo mi to jako nejsnadnější legální cesta (všechny tři Double Fine remastery jsou v Game Passu).

Už hodně dlouho jsem nehrál žádnou point&click adventuru! Ale jinak už mám něco za sebou, takže jsem se po prvotním zmatkování s trochu netradičním ovládáním rychle ponořil do příběhu a nechal se jím unášet až do famózního konce. Byla to jízda doslova filmová - tohle kdybych hrál v roce 1995, tak si asi ustříknu do textilu :-) Samotářsky motorkářská atmosféra mi naprosto sedla, obzvlášť pak oceňuju hudbu (soundtrack i score). Paradoxně nejvíc času mi zabraly akční mezihry, které mi úplně nešly a po pravdě řečeno jsem je vlastně vůbec nečekal... Ale zpětně to všechno dává perfektní smysl a jen to posiluje můj dojem ze hry.

99 % času jsem strávil v původním vizuálním a herním módu, ten nový remasterovaný styl mě vůbec nijak neoslovil. Občas jsem se do něj ale přece jen přepnul, protože se v něm dají zvýraznit všechny interakční oblastni na obrazovce, což mi mnohokrát ušetřilo spoustu času při řešení úkolů. Ty sice nebyly nijak zvlášť logicky náročné, ale kvůli trochu zvláštnímu ovládáním a někdy ne úplně přehledným scénám jsem se do pár zákysů přece jen dostal. Remasterovaný mód mi ale prakticky vždycky pomohl. Jednou ne, ale to mi pak pomohlo se na to vyspat :-) Dal jsem to nadvakrát.

No a teď teda Grim Fandango! Nebudete mi to věřit, ale taky jsem ho nehrál...