je to trochu offtopic, protože ta hra reálně nejspíš dohrát nejde, ale tenhle víkend, který jsem trochu promarodil, jsem zkusil na Steamu za 3 eura Pac Man Championship Edition DX+ a minimálně mód, ve kterém se jede v 5minutovém limitu na body, je čistá, totální gameplay..

s rostoucí rychlostí je to de facto Pac Man a had v jednom
a nepochybně je to skvělá party hra

Witcher 3: Wild hunt/135 hodin/#dohrano


Barzo dobre. Ke hře jsem si začal číst i první knížku povídek a jsem tak obohacen o jeden pop-kulturní zážitek, který je ze světa střední/východní Evropy (jakkoliv "imaginárního" světa). Hrál jsem v Polštině a sedělo to tam. A to jsem si myslel, že nemam rád fantasy.
Dzieki!

God of War III (2010) / PS3 / 10 hodin / #dohrano

Letošní třicátá dohraná hra.

Moje odysea starověkým Řeckem úspěšně pokračuje. Musím říct, že tenhle první Kratosův výlet do říše "next-gen" konzolí (tehdejší terminologií, samozřejmě) mi po zábavně frustrující jedničce a dlouhé těžké dvojce přišel zdaleka nejvíc stravitelný. Slupnul jsem ho jako malinu za tři večery, přičemž zakončení se zase natáhlo na nepřetržitou hodinovou akci (to už považuju v rámci série za klasiku). Nicméně zjevně je to dělané víc pro masy, například mojí oblíbené nabídky na přepnutí do easy módu jsem se tentokrát dočkal až někde v polovině hry, což je u mě opravdu výkon :-)

Jinak pokud už dvojka byla co se týče některých bossů ohromující, tak trojka jde ještě mnohem dál. Díky skoku ve výkonu konzole jsou bossově běžně stokrát (!) větší než Kratos a nebojuje se ani tak s nimi, jako na nich. Už úvodní "tutorial", kdy šplháte po titánovi, který se snaží vylézt na Olymp, a přitom bojujete s Poseidonem, který na sebe vzal podobu vodní bestie tak obrovské, že ji nikdy nemáte šanci vidět celou... To je prostě něco, co vás ke hře přitáhne na první dobrou a vy víte, že ji prostě musíte dohrát - protože když to takhle začíná, tak jak to asi skončí?!

Skončí to zhruba tak, jak začíná první díl Červeného trpaslíka: "Všichni jsou mrtví, Dejve." :-) Ale než se k tomu dostanete, pozabíjíte pár bohů, polobohů a titánů, podíváte se do pekla a zpátky (další klasika téhle série) a naučíte se tolik nových herních mechanik, až vám na ně nebudou stačit prsty. Jo a taky si odskočíte do postele k Afroditě, protože sexy QTE samozřejmě nesmí chybět. Cítíte se prostě jako doma, ale ve vysokém rozlišení. (Čistě technicky: hra na PS3 beží nativně v 720p a do Full HD se jen upscaluje, jako naprostá většina PS3 titulů. To ale PS3 paradoxně moc dobře neumí, takže je lepší NEnastavit výstup na 1080p, ale právě na 720p. Víc o tom třeba v tomhle videu.)

Pokud bych měl GoW III popsat jedním slovem, tak to bude uspokojující. Totálně. Jo a dokumenty o vývoji hry, které se odemknou po jejím dohrání, jsou taky parádní a vyloženě je doporučuju. Získal jsem z nich (a z obdobných dokumentů k remasterovaná jedničce a dvojce) například dojem, že Cory Barlog není sympaťák a na pivo bych šel mnohem radši se Stigem Asmussenem ¯\_(ツ)_/¯

MYKEZ: cože?? Jdu na to!

Paráda

GULAZ: Ona je to celkem malá hra, ale mám u ní pocit jako bych hrál velkou hru :) A je to jedna z mála současnejch her, u který zapínám vlastní představivost. Dřív to byla nutnost, dneska příjemná featura :)

CHEWBACCA:
GULAZ:
PHOW_SAATCH:

GULAZ

CHEWBACCA: Into the Breach je dokonalá hra. Všechno tam do sebe krásně zapadá a OST od Bena Pruntyho posloucham často při práci.

CHEWBACCA: měl jsem to stejně. Ale ještě větší sranda je dat 100%;)

CIV VI, Rusko, velká mapa, maraton/netušim hodin/#dohrano

God of War II (2007) @ HD Classics (2010) / PS3 / 16,5 hodiny / #dohrano

Tentokrát budu trochu stručnější než před týdnem u jedničky. Ona je totiž dvojka GoW typickým zástupcem těch nemnoha dvojek, které jsou lepší než jedničky, eh :-) Znáte to z filmů: Terminator 2, Aliens, Evil Dead II, The Dark Knight, Godfather Part II... Tohle všechno jsou pokračování, která předčila své předchůdce. Všechno je v nich větší, lepší, hezčí, je toho víc, je to víc nahlas, možná víc mrtvol, určitě víc efektů a prostě si z toho sednete na prdel. A přesně takový je i God of War II.

Dvojku jsem na rozdíl od jedniničky nikdy nehrál v původní verzi na PS2. Ale rozhodně to aspoň chvíli vyzkouším, protože se mi nechce věřit, že by PS2 dokázala utáhnout něco tak spektakulárního (i když tou dobou už její výkon uměli vývojáři líp vytěžit, než na začátku). Hrát HD remaster na PS3 ve mě místy vzbuzovalo až filmový zážitek: je tu mnohem víc exteriérů s obřími budovami, sochami, konstrukcemi a samozřejmě i monstry, občas to všechno dohromady tvoří jeden obří puzzle, kterým je potřeba se doslova prosekat a přitom se snažit ho vyřešit... No, prostě dvojka :-)

Navíc je to celé fakt dlouhé a těžké. Jsou tu frustrující QTE pasáže, ve kterých tentokrát opravdu záleží na tisícině sekundy. Mnoho minut trvající nepřetržitá bitka s pomalým postupem vpřed (viz trofej 15 Min Fight Scene). Komplikované skákací pasáže, které budete opakovat do omrzení. A samozřejmě závěrečný souboj, který vlastně vůbec není závěrečný a navíc jsou to vlastně tři souboje za sebou... Prostě jsem si ani na minutu neodfrknul a dotáhnout dvojku do konce mi trvalo skoro dvakrát tak dlouho než jedničku.

A bylo to naprosto boží (sic)! Plynule pokračuju na trojku, tam se předpokládám teprve mám na co těšit. Něco mi říká, že to nebude typická trojka, která je horší než jednička s dvojkou dohromady :-)

State of Mind/13 hodin/#dohrano
Zajímavej temnej sci-fi thriller. Příběh se mi hodně líbil, herně je to spíš taková oddechovější adventura někdy až walking simulator, ale to není kolikrát na škodu :)

Sherlock Holmes: The Devil's Daughter/15 hodin/#dohrano
Zatím mě tato série docela baví, sice detektiva bych asi dělat nemohl, těch nevinnejch, co by skončilo v lochu nebo na šibenici, ale hraje se to vcelku dobře :). Tento díl mi sednul víc temnější atmosférou, ale zase mi trochu víc vadily některý mezihry, který mi moc nešly a rád jsem je přeskočil, pokud to šlo.