God of War (2005) @ HD Classics (2010) / PS3 / 9,5 hodiny / #dohranoTL;DR Sorry za výlev, ale tohle se mi fakt líbilo!
Lollipop Chainsaw,
Bayonetta,
Dante's Inferno... Já mám pro tyhle hack'n'slash zběsilosti, které se dneska už moc nenosí, prostě slabost - i když mi vlastně ani moc nejdou :-) Člověk prostě občas potřebuje vypnout mozek a tyhle brutálně zábavné desetihodinovky jsou k tomu jako stvořené. Původní
God of War jsem mnohokrát rozehrál ještě na PS2, byla to ostatně jedna z mých prvních originálních her, které jsem si na tuhle skvělou konzoli koupil. Ale nikdy jsem to nedohrál, vlastně takhle zpětně můžu říct, že jsem se ani nedostal nikam moc daleko. Ale co - epický souboj s hydrou bylo něco, co se dalo hrát pořád dokola a bylo to skoro na začátku :-) Na PSP jsem pak hrál a úspěšně dohrál
Chains of Olympus i
Ghost of Sparta (jedny z nejlépe vypadajících her na PSP!), na PS3 jsem přeskočil trojku a pustil se rovnou do
Ascension (zatím stále nedohráno a už to bude pár let, co jsem se tam někde zasekl...), ale ty první dva díly mi prostě pořád nějak unikaly.
Letos v lednu jsem si ale při hraní
Tomb Raider: Legend a
Anniversary na PS3 v HD Classics kolekci uvědomil, že v rámci téhle parádní série remasterů starších her vyšla i jednička a dvojka
God of War na jednom disku. Z nějakého důvodu je zrovna tahle kolekce celkem ceněná, takže chvíli trvalo, než jsem placku sehnal za rozumnou cenu... Ale pak už to šlo úplně samo. Každý večer jsem si k tomu na dvě hodinky sednul a
za pět dnů bylo vymalováno :-) Subjektivně se to hraje úplně stejně dobře jako na PS2, jen to trochu líp vypadá, je to defaultně 16:9 (na PS2 jsem to hrál vždycky jen klasicky 4:3) a má to spoustu trofejí. Ty jsou téměř všechny příběhové, takže je nemůžete minout a uděláte je během jednoho průchodu. Těch pár, které vám případně utečou, si můžete snadno dochytat, pokud na vhodných místech sejvujete. Což já jsem nedělal, ale znova už kvůli tomu hrát asi nebudu. Platina stejně závisí hlavně na průchodu v čase do pěti hodin, což je pro mě absolutně nemožná věc.
Mimochodem - jedna z trofejí je i za to, když umíráte tak často, že vám hra nabídne snížení obtížnosti na tu nejlehčí. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít nejen kvůli té trofeji, ale hlavně proto, že GoW je opravdu těžká hra. Nižší obtížnost ovšem ovlivňuje jen souboje, což paradoxně není to, co vám nejvíc hází klacky pod nohy. Na nejdelší dobu jsem se totiž zasekal u několika puzzle s buďto brutálním časovým limitem, nebo nutností naprosto precizního timingu. To první mě frustrovalo a to druhé nešlo :-) Na pár místech se sice dají aplikovat glitche, které byly během těch mnoha let od vydání objeveny (a naštěstí fungují i na remasterované verze), ale většinou prostě nezbývá než obtížný úsek opakovat pořád dokola tak dlouho, dokud se to nakonec nepovede. Checkpointy jsou naštěstí rozmístěné poměrně příčetně, takže chuť prohodit ovladač plazmou jsem měl asi jen dvakrát.
No, takže tenhle rest mám konečně za sebou a byla to fakt parádní jízda. Dokud jsem v ráži, pustím se hned do dvojky a pak dojedu všechno, co je na PS3 k dispozici. Skvělá konzole, skvělá série! A ne, na sever se pak nechystám. GoW pro mě končí remasterem trojky na PS4, sorry.
Btw. za naprosto fascinující pokládám to, že můj patnáct let starý DualShock s původním akumulátorem vydržel celých těch deset hodin intenzivního gameplaye na jedno nabití a ještě mu jedna čárka zbyla. Sony se prostě občas povede něco, co opravdu stojí za to :-O
