Heavy Rain (2010) / PS3 / 9 hodin / #dohrano

Moje pouť tvorbou studia Quantic Dream je za polovinou. Po Omikronu a Fahrenheitu přišla řada na Heavy Rain a já můžu zodpovědně říct, že jsem měl pravdu. David Cage dělá pořád jednu a tu samou hru: technologická a narativní evoluce je sice naprosto zjevná, nicméně základní prvky zůstávají stejné. Včetně neskutečně debilního ovládání, nutno podotknout už na začátku :-)

Heavy Rain je tedy opět interaktivní detektivní příběh s lehkými prvky adventury, poháněný kupředu všutypřítomnými QTE. Opět ovládáte několik postav a snažíte se ve zdraví dobrat nějakého konce. Těch konců je opět několik, ale na rozdíl od Fahrenheitu se jich tentokrát nemusí dočkat všechny hlavní postavy a děj se případným zvratům přizpůsobí (a na rozdíl od Omikronu se pro ovládání jiné postavy nemusíte zabít, protože postavy se v jednotlivých kapitolách spletitého příběhu střídají samy). Příběh, ať už probíhá a dopadne jakkoli, je celkem zajímavý a tak kvalitně vybudovaný, že jsem si tentokrát po prvním dokončení hry rád zopakoval pár kapitol, abych se dozvěděl, jak jinak by to ještě mohlo dopadnout. Z nějakého důvodu mi atmosféra hry připomínala Fincherovy filmy (Se7en, The Game, Fight Club, Zodiac), což je přesně můj šálek kávy. Pokud by podle Heavy Rain vznikl film (což se mělo stát, ale nakonec to nějak zamrzlo), určitě by se mi líbil.

Hrál jsem fyzickou Move Edition, protože jedině tady je k nalezení DLC Taxidermist (na PSN už není a PS4 remaster ho neobsahuje). Tahle první kapitola tzv. Heavy Rain Chronicles je kraťoučký prequel, mapující část historie jedné z postav hlavního příběhu. Dohrání zabere asi půl hodiny, ale je to hodně kvalitní a koncentrovaný zážitek. Takovéhle kapitoly měly vzniknout ještě dvě, ale nakonec se tak nestalo a podle mě je to hrozná škoda. Mimochodem - Move Edition jsem samozřejmě hrál na klasickém PS3 ovladači, protože QTE pomocí Move jsem rozhodně neměl chuť, náladu ani nervy zkoušet. I tak jsem měl mnohokrát chuť prohodit Dualshock televizí, a to doslova - tentokrát se totiž v rámci QTE využívají i gyro senzory, takže neskutečně otravnému máchání ovladačem do všech stran neujdete ani bez Move.

Předpokládám, že i následující Beyond: Two Souls bude když ne to samé v bledě modrém, tak aspoň něco hodně podobného. Tím pádem si teď urgentně musím zahrát něco úplně jiného, protože začínám vidět QTE všude kolem sebe :-) Nějaké tipy?

PRAASHEK: Primal ftw

NARKOTIX: z těch dalších dílů, které jsem hrál (4, Primal a 5) mě nejvíc bavil právě Primal, tak se nenech odradit že tam nejsou flintičky (i když "flint" tam je, akorát teda jako věc ke kraftění ;) protože je to fakt super.

FarCry 3/19hod/Steam/ #dohrano
Tohle byla jízda! :) hned jdu na další díl v pořadí... :D

Tohle sice není standardní #dohrano, ale dát to sem prostě musím.

Cyberpunk 2077. Tři průchody. 300 hodin. Všechny konce. Tisíce mrtvých. A ta zasraná poslední chybějící trofej The Quick and the Dead (Kill or incapacitate 50 enemies while time is slowed) mi pořád ne a ne padnout! Hraju na PS5 a tam byla tahle trofej od začátku nějaká zabugovaná, problémy s ní měla hromada hráčů. Nakonec to spravilo až Phantom Liberty - tohle DLC je opravdu geniální záležitost :-)

Konec The Tower, ke kterému jsem se v rámci třetího průchodu nakonec dopracoval, mě uvrhnul na několik týdnů do deprese, takže jsem si musel dát pauzu (a odehrát všechny GoW). Dneska jsem se ale přemluvil a kvůli patchi 2.1 to zase zapnul. Nakonec mi v Night City bylo tak fajn (projel jsem se metrem a vyzkoušel další novinky), až jsem si řekl: co kdyby? Nasadil jsem teda Sandevistan a vyrazil do bočních uliček.

No a opravdu to netrvalo dlouho a konečně, konečně to cinklo! Na tuhle platinu jsem čekal dva roky a ten pocit je prostě nepopsatelný! Tak jsem se o něj chtěl podělit. Nakonec je to moje teprve třetí platina, takže si určitě zaslouží nějakou oslavu :-)

Cyberpunk 2077 - Never Fade Away (PLATINUM)
https://www.youtube.com/watch?v=5d6p-ZihXnk

Venba #dohrano

SWAMP_ASS: Bravo! Just… do it again…

Sekiro: Shadows Dance Twice (Parody Animation)
https://youtu.be/-zcOUnXd-HQ?si=B7UcC9Rfdj_6Vltn

SEKIRO Shadow die Twice PC 71hodin právě #dohráno

V hlavě mám tisíc a jednu věc kterou bych chtěl ventilovat, nicméně potřebuju asi jediný, hodit se trochu do klidu, konečně se normálně vyspat bez nočních můr a jednou se bez rozpaků vrátit pro NG+.

po strasne dlouhe dobe jsem si znovu po letech prosel cely Half-Life: 25th Anniversary,
neuveritelny jak i po tolika letech je to stale skvela hra

Fahrenheit: Indigo Prophecy Remastered (2005/2016) / PS4 / 8,5 hodiny / #dohrano

TL;DR: Tohle je QTE hellfest (ne)vydávající se za hru, David Cage je egomaniak se spoustou divných věcí v hlavě a Quantic Dream jsou specialisté na ovládání, ze kterého se mi dělá fyzicky špatně :-)

V rámci Infinite Backlog challenge Quantic Dreaming jsem se rozhodl pokročit ve zkoumání těchhle zvláštních her. Začal jsem už loni s Omikron: The Nomad Soul, kterážto prapodivnost ale v challenge není, protože se ještě nejednalo o "interaktivní film". Na tuhle vlnu najeli QD až pak a pojali ji po svém (takže žádné FMV, ale všechno pěkně naskriptované v enginu), ale stejně mezi Omikronem a Fahrenheitem vidím spoustu paralel. Celkem si dokážu představit, o co se David Cage snaží, protože většina těchhle geniálních (a to myslím vážně) tvůrců se celý život vlastně snaží o jednu a tu samou hru. Stejně jako geniální skladatelé mají svůj rukopis, který je rozeznatelný ve všech jejich dílech... Ale to jsem odbočil.

Nicméně když jsme u té hudby - pokud byl Omikron po hudební stránce spojený s Davidem Bowiem, tak Fahrenheit si vzal do parády Angelo Badalamenti (má na svědomí všechno od Lynche a mnoho dalšího) a je to vážně parádička. K příběhu i jeho zasazení do před-apokalyptického postupně zamrzajícího světa se jeho hudba hodí naprosto dokonale. A ten příběh je taky kvalitní, tedy aspoň první dvě jeho třetiny (pak mi přišlo, jako by někdo strašně zrychlil a začal přeskakovat v ději, a nebo kdyby vypustili část původně plánovaného scénáře). Engine hry nevypadá ani po těch letech vůbec zle, protože PS4 "remaster" je vlastně PS2 verze spuštěná v emulaci, která vylepšuje 3D rendering podobně, jako to dělá třeba PCSX2 (ovšem cokoli, co je řešené pomocí 2D spritů, vypadá v kontrastu s tím příšerně - prostě emulační klasika).

Ale pak je tu ovládání :-/ Já fakt nevím, kdo tohle může vymyslet. Už u Omikronu jsem brečel, jak mě ze tří druhů ovládání opravdu bolela hlava, a tady jsem měl podobné pocity. Používat pravý analog pro akce a rozhlížení realizovat pomocí R1/L1, případně freelook přidržením R2 a levým analogem (což tím pádem nemůžete za pohybu, protože se hýbete taky levý analogem)... To se snad v době PS2 už tolik nenosilo, řekl bych. Když se k tomu ale připočtou ještě všudypřítomné QTE zrůdnosti, na které musíte reagovat kombinacemi pohybů obou analogů, a které mi aspoň v něterých případech přišly náhodně generované, takže si je nemůžete namemorovat - tak to už ale opravdu žerty stranou. QTE jsou navíc opravdu na každém kroku, klidně i v průběhu obyčejného dialogu!

Díky QTE jsem si vůbec neužil většinu "akčních" sekvencí, které jsou sice naskriptované, ale jinak docela filmově efektní... Jenže jsem se na ně prostě pro samé sledování barevných pokynů pro kvedlání analogy uprostřed obrazovky nedokázal soustředit. Můj mozek prostě takhle nefunguje. Kvůli tomu taky nemám chuť objevovat X dalších konců, kterémi Fahrenheit disponuje. Přitom by mě to docela zajímalo, protože jak jsem říkal - příběh je zajímavý, postavy taky, celé je to pěkně filmové a tuším, že je tam ještě mnoho co k prozkoumání... Ale prostě už na to nemám nervy.

Tak a teď Heavy Rain, no. Snad už konečně něco, z čeho mě nebude bolet hlava!

The Dark Pictures Anthology: House of Ashes/4h/PS5/ #dohrano
Supermassive nevyšla sázka na vojáky. To co v předchozích dílech s teenagery funguje tady působí trapně. Poslední akt věci sice částečně zachrání a sympaticky překvapí, ale i tak je to pro mě zatím nejslabší epizoda.

TOOMIX: Na to, že se jedná o 20 let starou hru, jsem si to fakt užil.. v době když to bylo aktualní, mě to celé nějak minulo, ale věřím že se na to koukalo s otevřenou pusou.. vybavuju si jak jsme u o 2 roky startšího Morrowindu slintali nad vodou (a né jen nad ní), že vypadá jako skutečná :D

jo a dávám velké plus za povedený český dabing :D i když hlášku "máš prdel v kopřivách" pořád moc nechápu :D

Právě jsem dohrál Far Cry 2 a z toho jsem takovej dost omrzelej a musel jsem se dost přemlovat abych to vůbec dojel... i když graficky je to uplně někde jinde a vypadá to fakt pěkně i dneska :)

Happy Game/3 hodiny/#dohrano
Dobrý psycho je tahle hra, nechce se mi věřit, že tohle někdo dělal a vymejšlel za střízliva. To musel bejt slušnej matroš :D Ale na druhou stranu za mě asi zatim nejlepší hra od tohoto studia. Docela mě mrzelo, že to bylo tak krátký. Chtělo by to najít zase něco podobnýho :)

TOOMIX: sorry, nevyžádaná odpověď, ale já Far Cry dohrál tolikrát, že musím....převažuje tam dobré nad špatným. Chvílema ta hra herně selže, ale minimálně první čtvrtina je boží, protože krásné lokace a ucházející přestřelky. Sedl mi pocit ze střelby a funguje dodnes. Z díry v písku po výbuchu granátu jsem si sedl na prdel tenkrát. Story je cheesy AF, jakmile se tam přidají mutanti, začne ta hra působit arénovitě a chvílema dost přituhne obtížnost. Na konci byli na konci i designéři, takže akorát ultron těžký boss. Ale všeho všudy, mechaniky nepůsobí prkeně a jako na GeForce 4 TI to bylo vč. dynamických stínů. Dneska se to určitě dá projít aniž by člověk trpěl.

NARKOTIX: jaký to bylo? :) Kdysi jsem na tu grafikou koukal s otevřenou pusou