Uncharted: Golden Abyss (2012) / PS Vita / 11,5 hodiny / #dohranoŽelezo se má kout, dokud je žhavé. Když jsem teď tedy dohrál remasterované Uncharted
jedničku,
dvojku a
trojku, rozhodl jsem se pokračovat dalším dílem v řadě. Bráno podle data vydání jím ovšem není čtyřka, ale prequel prvního dílu nazvaný
Uncharted: Golden Abyss. Ten byl jedním z launchových titulů pro PS Vita a žádného remasteru ani remaku se nikdy nedočkal. Tak intenzivně totiž využívá všech senzorů, kterými je Vita doslova napěchovaná, že je přenos na jinou platformu prakticky nemožný. Nastal tedy čas tenhle hardwarový zázrak zase jednou oprášit a podívat se, jestli je
Golden Abyss opravdu jednou z nejlepších her na neprávem nedoceněný handheld.
TL;DR - rozhodně je! Na Vitu sice nevyšlo tak málo her, jak se obvykle myslí, ale značnou část tvoří obskurní Japonské záležitosti, které si našinec neužije. Skutečných AAA titulů je asi stovka, exkluzivit pár desítek a ty nejlepší spočítá člověk na prstech obou rukou (indie scénu vynechávám záměrně, to je úplně jiná disciplína). A
Golden Abyss je rozhodně mezi nimi. PSP má jako etalony technické dokonalosti offspiny
GoW: Chains of Olympus a
Ghost of Sparta, které představují absolutní špičku a dočkaly se i remasterů pro PS3. Vita má
Golden Abyss, což ale vůbec není offspin a v podstatě se rovná prvnímu dílu
Uncharted pro PS3. Grafikou, hratelností, příběhem - prostě vším.
Originálku
Golden Abyss jsem před lety získal spolu s mou první Vitou a samozřejmě jsem si ji hned vyzkoušel (následně jsem Vitu hacknul, to se rozumí). Vůbec mi to ale nešlo hrát, nesedělo mi ovládání a hlavně jsem vůbec jsem neznal svět
Uncharted - žádnou jinou hru z něj jsem tehdy ještě nehrál. Takže jsem to tehdy odložil k ledu. Teď, těsně po dohrání prvních třech dílů, byl naopak ten nejlepší čas se do hry na Vitě znovu pustit. Až na malé výjimky se totiž chová a ovládá úplně stejně jako "velké" díly, což je naprosto geniální! K tomu ale navíc nenásilně využívá všechny senzory handheldu a díky tomu je hratelnost dost neotřelá. Něco podobného jsem zatím viděl jen u
Tearaway.
Příklady? Domiřování gyrem je samozřejmostí. Část ovládání se přesunula přímo na dotykový displej, například házení granátů nebo souboje na blízko ve formě QTE gest. Zoomování odstřelovací pušky a ingame fotoaparátu je naopak na dotykové zadní straně. Využívá se ovšem i skutečný fotoaparát handheldu - je potřeba ho v reálu namířit na silný zdroj světla a tím docílit zviditelnění tajného inkoustu na objeveném dokumentu. Přejížděním prstu po dipleji také zbavujete nánosů nečistot nalezené předměty, které přitom otáčíte dotyky na zadní straně. Všechno je to velice intuitivní a hlavně zábavné. No a samozřejmě tím Vita vychytrale maskuje absenci hardwarových L2/3 a R2/3 čudlíků :-)
Při tom všem je to ale pořád
Uncharted hra se všemi elementy, které člověk očekává. Je tu skákání, šplhání, střílení, výbuchy, Drake pořád odněkud padá a někoho zachraňuje (ženskou hrdinku tentokrát dabuje má oblíbená Christine Lakin - tomboy Al ze sitcomu
Krok za krokem), oba padouši jsou krutí a slizcí, poklady dobře schované a nechybí ani Sully jakožto obvyklý bůh na stroji. Věcí k objevení a sesbírání jsou tentokrát obrovské hromady, hra dokonce v rámci jednotho updatu dostala poprvé v sérii mapu, takže je možné si levely pěkně prolézt a všechno postupně objevit. Něco přesně pro mě, v předchozích dílech mi to dost chybělo!
Hra je díky tomu všemu také nečekaně dlouhá a rozsáhlá, i když je to samozřejmě pořád koridor (to jsem ale po zkušenostech s prvními třemi díly čekal). Suma sumárum to pro mě bylo obrovské překvapení a jsem ohromně spokojený. Původně jsem se toho totiž docela bál, hlavně toho ovládání. Dokonce jsem zvažoval rozjet to na PlayStation TV, abych mohl hrát na velké obrazovce s normálním ovladačem, ale vzhledem k využití senzorů (které PSTV nemá) je extrémně obtížné
Golden Abyss takhle vůbec rozjet a ani pak
není hratelnost kdovíjaká, což by mi tedy moc nepomohlo. Na druhou stranu bych si pak mohl hru
zahrát na CRT, což je rozhodně něco, co jsem vždycky chtěl. Rozhodně :-D
