Doom / SNES / 4 hodiny / #dohranoV roce 1995 jsem mel doma Didaktik Gama, Amigu 1200 bez turbokarty a strasnou, ale STRASNOU touhu hrat Dooma. Resilo se to tak, ze jsem zustaval dlouho po vyucovacich hodinach ve skole, kde nas nechaval tolerantni ucitel informatiky hrat po vyucovani, prespavanim u movitejsich kamaradu a sousedu, kteri disponovali alespon 386DX a hlavne teda fantazirovanim o tom, jak bych Dooma hral doma, kdybych nemel omezeni hardwaroveho razu. Kdybych mel tenkrat SNES a dostal do paratu prave tuto verzi, zcela jiste bych u ni probdel mnoho noci (coz se mi ostatne stalo asi o rok pozdeji, kdy mi kamarad venoval vyrazenou a vykuchanou 486/66 s 8 MB RAM (bez zvukovky) z kancelare jeho rodicu). Rad bych ale slozil prave teto 16bit verzi Dooma hlubokou poklonu.
Ano, retrospektivne si muzeme rici, ze integrace SuperFX chipu primo do cartridge se hrou je vlastne podfuk - samotny SNES by Dooma v teto kvalite nemel sanci utahnout. Ale cert to dneska vem - i mezi hrami se SuperFX cipem je Doom na SNESu naprosto dechberouci a zdaleka nejpropracovanejsim 3D enginem (a to se nebojim srovnavat technologii Argonaut Software, kteri udelali kulervoucne vypadajici Star Fox 2, ktery oficialne nikdy nevysel).
Nejde o demake, chce se cloveku vykricet do sveta.
Je to DOOM, krici moje vnitrni ja.
Je to SKORO jako na PC, dodava optimisticky skeptik ve mne. Vazne - tech rozdilu je cela rada a nektere jsou na hranici kritikality - no autorum se umne podarilo narvat do hry to, co dela Dooma Doomem - perfektni atmosferu, drtivou vetsinu obsahu a audiovizuality, ktera navzdy zmenila herni svet. Strucne tedy:
- veskeri nepratele se na vas vzdy divaji rovne, zcela chybi grafika z boku a ze zadu...
- ... coz je prkotina az na to, ze tim padem nepratele vzdycky strili prvni a v podstate vzdycky se trefi - a hra je tim padem o dost tezsi (ale porad v pohode hratelna)
- chybi texury podlah a stropu a kupodivu to hre neubira zas tak moc na krase - po chvili jsem si toho prestal vsimat a prislo mi to v pohode
- brokovnice a vlastne veskere "hit scan" zbrane jsou de facto odstrelovacimi puskami - staci mirit na shluk pixelu na libovolnou vzdalenost a nepratele padaji k zemi v tratolisti krve
- nepratele jsou naprosto hlusi - i kdyz za rohem vybuchuji rakety, nenapadne se hnout o pid to zkontrolovat
- nepratele se mezi sebou neumi kosit (ale mohou se vzajemne zranovat)
- nejde strafovat a rotovat zaroven - obihani nepratel s raketometem v ruce je ponekud komplikovane, ale da se
- chybi finalni obrazek horici citadely
- chybi "par" levelu (22 vs 27)
- nelze nijak sejvovat, clovek to musi cele dojet na jeden zatah (ale hra si pamatuje vybavu postavicky na startu kazdeho levelu, tj. po smrti nemame jen pistoli a 50 naboju, nastesti...)
A to je vse! Vlastne je hra az sokujicne "feature complete" a to zejmena ve srovnani s verzi na Jaguara, ktera se stala vzorem pro ostatni konzole, vcetne GBA, na kterem jsem hru nedavno rovnez
dohral. Tim chci rici, ze ve hre je i Kyberdemon a Masterpavouk, coz nechapu, proc v jinych verzich neni. A navic je v teto verzi hry i hudba, ktera je nesmirne podobna MIDI originalu - je to naslapnuty a SNES to cele hraje skutecne skvostne.
V kontextu roku 1995 je vlastne uspech, ze ma hra v prumeru 10 fps - na 386, kde sem Dooma hral uplne poprve, nebyla o moc rychlejsi. Rozliseni 216x144 nezni na prvni pohled uplne marne, v praxi jde ale o 2x1 pixelizaci (zname z Amigy...), cili v realu se pocita jen 108x144 - ano, je to na pohled strasnej zmatek (ty chybejici textury podlah a stropu vlastne pridavaji na citelnosti hry samotne), ale na velke (CRT) televizi to vazne v pohybu nevypada spatne - urcite to nepusobi, jako Wolf 3D, ale jako Doom, coz je uctyhodny vykon. Asi nejhorsi vlastnosti hry je silene zpozdeni ovladani - veskere inputy na ovladaci maji cca 0.5 sekundy zpozdeni, ale i na to jsem si rychle zvykl a proste jsem predvidal budoucnost o pul sekundy dopredu... hele dohral jsem to vlastne cele s prstem v nose na normalni Hurt Me Plenty obtiznost.
Pritom neslo o pouhou svalovou pamet - jak jsem naznacil - nepratele se na nas vzdy divaji celem a strileji mnohem drive, nez jsem zvykly z PC. Tam, kde bych za normalnich okolnosti jenom prospeedrunoval chodbou, jsem se zastavoval a poctive cistil vsechny chodby - nepratele jsou desne nevypocitatelni a pri nahodnem pobihani kolem cloveku ubyva zdravi a ani nevi proc (no protoze je nekde pixel velikej vojak, ktereho nemate sanci videt). Takze jsem hral mnohem pomaleji a poctiveji, nez treba nedavno na tom GBA.
Suma sumarum - na to, ze jde o adaptaci puvodniho revolucniho 3D enginu na de facto 16bit stroj - jde o fenomenalni uspech. Mel jsem u toho to spravne mrazeni a nejistotu v oblasti zaludku a trenek - jsem strasne rad, ze jsem si po letech mohl skrtnout i tento zarez... a jdu pogooglit, jestli nejakej frajej nezoptimalizoval kod nebo dokonce neudelal-li nekdo i Doom 2 na tenhle vysinutej stroj z roku 1990 (JAP release teda). 10/10, would bang again!
(Z technickych duvodu jsem musel stream rozdelit na dva kusy, ale stejne na to nikdo nekouka, tak co).
SNES Doom - intro - part 01https://www.youtube.com/watch?v=oIfKmi-M4qsSNES Doom - part 02https://www.youtube.com/watch?v=TJP5ZqjW8N4Ve streamu jsem mylne uvedl, ze hra nema vyber epizody ani obtiznosti - az po dohrani jsem zkusil explicitne pojmenovanou polozku "New Game" a v ni se "samozrejme" nachazi volba obtiznosti i epizody. Ejhle.