Forspoken/PS5/28 hodin/ #dohrano
Forspoken je obětí vlastní marketingové kampaně, která se ji snažila prodat jako next big thing od Sony. Jenže skutek utek. Místo toho jsme se dočkali generického open worldu, který trápí hned několik problémů.

Svět je neskutečně sterilní. A ze všeho nejhorší jsou úvodní lokace a k něčemu zajímavějšímu se člověk prokouše až po třeba 10 hodinách pobíhání po poušti. Tohle je ostatně problém na více místech. Než se soubojový systém trochu rozšíří a nabídne hráči víc možností, uběhne těch hodin klidně 20. A to už i ti nejtrpělivější hráči utečou.

Takže co je tady pozitivní? Kočičky, rychlý pohyb po mapě (Spiderman to ale není) a vlastně nakonec i ta mapa plná otazníčků. Tady fakt záleží, co hledáte. Zeldaři zapláčou, Assassíni ale dostanou každou chvíli dávku levnýho dopaminu.

Hra je součástí předplatnýho PS+.

TOOMIX: Jako malej jsem to dohraval na jistotu a na prani. Vybavuji si cas kolem 45 minut? Uz nevim jiste. Zkusim to znova.

A Plague Tale: Requiem / 20 hodin / #dohrano

Inu, jednička byla skvělá a pokračování je ještě lepší. Trochu se ubralo na akčních pasážích, ale o to víc se dostalo příběhu, postavám, vizuálu. Amicia je jedna z nejpovedenějších herních protagonistek - fakt oceňuju, jak je její role přirozeně napsaná, žádný tlačení na sílu, jak je dnes zvykem. Po technické stránce nemám co vytknout, snad jen absenci FSR (kdysi "fungoval" FSR mód, ale za cenu dost viditelnýho ghostingu). Ačkoliv jsem byl +- 60fps, upscaling mohl pomoct je v náročných scénách udržet. Ale co, podívaná to byla nádherná a jsem dojat...čas na DOOM Eternal?

Prince of Persia (Amiga) / Miyoo mini plus / 4 hodiny / #dohrano
Tak do třetice mladík bojující za svoji princeznu proti zlému Jaffarovi. Tentokrát úplně ten první princ! Hra která byla jednou z mých úplně nejprvnějších setkání s počítačovými hrami. Měli jsme je na základce v počítačový učebně na XTčkách s monochromatickejma monitorama ještě spolu s Test Drive, Prehistoricem a T602 😂.
Amiga verzi jsem teď hrál proto, že PC verzi na Miyoo nemám ale zjistil jsem že ta Amiga verze je defakto úplně stejná jako ta z PC kterou jsme jako děcka hráli.
Každopádně tentokrát bez rewind protože nefungoval. Nicméně přesto, že jsem ho jako o děcko dohrál několikrát, tak teď už mi to prostě zase nešlo a párkrát jsem málem hračku poslal proti zdi. Tak jsem nakonec stejně vyměkl a používal save states.
No a teď šup na prince dvojku :) toho jsem nikdy nedohrál. Třeba se nakonec propracuju i k tomu aktuálnímu princovi 😂 ty 3D kousky ale asi přeskočím. Ty jsem zkousel když byly aktuální a ani jednou mě nechytli.

Ghost of Tsushima/72 hodin/#dohrano
Když jsem o této hře slyšel poprvý (kolegové vlastnící playstation o ní nadšeně vyprávěli), myslel jsem si, že to je jen další klon posledních assassínů a hlavně není to na pc, tak jsem tomu nevěnoval žádnou větší pozornost. O pár let později to mělo vyjít i na pc a protože mám většinou s hrami z ps dobrý zkušenosti, tak jsem to zkusil. No už po pár hodinách bylo jasný, že tohle je trochu někde jinde než assassíni. Ghost of Tsushima poráží assassíny asi skoro ve všem - příběh je povedenej, ne nějaká generická trapnost, postavy dobře napsaný, uvěřitelný a hlavně ten boj! Proti tomu jsou assassíni jen tupá mlátička. Bavilo mě zkoušet různý styly. Jednou vymlátit tábor čistě hrubou silou a zkoušet různý útoky a jindy zase pěkně v tichosti vyzkoušet všechny možnosti tohoto boje. Dobře je nastavená i obtížnost. Hrál jsem to na hard a i když ke konci jsem měl všechny schopnosti na max, tak souboje byly pořád výzva a u boss fightů jsem se docela zapotil. Hlavně ty finální mi daly dost zabrat. Jsem dost zvědavej na další díl, i když je mi jasný, že na pc bude až za pár let.

ERRTU: Tak to bylo skvělý, pobavilo :D Ale je to přesně jak říkáš. Z bojů jsem pak raději srabácky utíkal, nestálo to totiž za to a věděl jsem, že jakmile se od nich dostatečně vzdálím, tak podle hry prostě přestanou existovat.

BTW: Dnes jsem čirou náhodou u větroše narazil na ingame energiťák. I když to normálně nepiju, nemohl jsem mu to tam nechat.

PALADIUS: pardon ze kecy ale nejvic me na stalkerovi 2 v aktualni stavu serou nepratelska lidska npc. hraju na obtiznost stalker. jako jo, ai zabrala a uz se na me nevrha stylem "soveti si jdou pro stalingrad". umi se rozdelit, manevrovat, dokonce jsem zazil ze me dva drzeli u zeme palbou na muj kryt a treti sel vpred. ale ono je to paradoxne jeste horsi!

kazde npc
a) me trefi granatem na libovolnou vzdalenost presne mezi oci, protoze vsichni zacinali jako nadhazovaci v baseballove lize.
b) je schopne vysypat cely zasobnik na stometrovou vzdalenost do krouzku velikosti bezneho tenisaku, protoze pak zkusili stesti v biatlonu. ja s vanila puskou bez uprav po treti strele uz mirim v podstate primo nad hlavu, ale od npc ke me leti souvisly proud projektilu, primy a nehybny jak nazor fanouska ortelu na imigraci.
c) vidi zjevne skrz listy a krovi, jsou pro ne zcela transparentni. jsou to batmani kteri vas echolokatorem bezpecne zameri na sto metru. vy ho nevidite jeste z deseti metru, on to do vas celou dobu sype. oba jste ve stejnem lese, ve stejnem terenu.

takze ja hraju po hodinovych intervalech cca. beham zonou, hubim mutanty, plnim questy, hledam artefakty... ale po kazdym stretu s vetsi skupinou npc se musim jit rozdejchat. ale stejne to pak zase pustim :D

S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl / 120 hodin / #dohrano

Asi tu budu patřit k největším Stalker fanatikům, takže tyhle procítěný cinty budou znít pro někoho možná trochu podivně. Každopádně, byly to dlouhé roky naděje, dlouhé roky čekání. V Zóně...na Zónu. A přes veškeré ty útrapy a několikateré odkládání jsme se konečně dočkali. Je to tady. Stalker2. A pocity po 120 hodinách "doma"? Smíšené. Rozhodně ne bujaré nadšení, ale ani zklamání. Jako když se člověk vrátí na místo, kde prožil celý život a přesto, že to tu pořád je, už je to zkrátka jiné, cizí. Stejný pocit odloučení a smíření jsem měl i s novým Stalkerem.

V předchozích dílech mám nahrány vyšší stovky hodin a stále se k nim vracím. GSC totiž dokázalo vytvořit svět, nebo spíš jeho atmosféru, která jak vás jednou pohltí, tak už vás jen tak nepustí. Zóna je nehostinná, ponurá, depresivní, bezútěšná. A přesto krásná. Je to zkrátka láska na celý život. Nejdříve jsem se bál, jestli v UE5 dokážou prakticky úplně noví lidi vytvořit stejně hutnou atmoséfru, nebo jestli to byl unikát X-Ray enginu z minulých dílů. Ať je hra v jakémkoliv stavu, tohle pro mě bylo maximálně důležité. A splnili na jedničku. Potloukání se zónou, anomáliemi, hledání artefaktů a objevování skryší? Fenomenální. Zbraně a důraz na detail? Boží. Návrat na stará známa místa? Ach...

Tím ale mé superlativy končí, Zónou se šíří dost silná emise a radím vám se před ní schovat, bude to bolet:
Technický stav - žalostný. Optimalizace mizerná, A-Life neexistuje. Patche rozbíjí hru snad ještě víc. Gamebreaking bugy které řešíte jak osel na redditu (sám jsem tam postoval řešení jednoho bugu). Náhodný spawn nepřátel se zapnutým wallhackem a aimbotem. Neustálé padání hry (nejednou mi to rozesralo gpu ovladače). Neúspěšné načítaní shaderů (prozatím, tedy od Vánoc(!) to vyřešili tak, že se to prostě vypnulo. Thats it.)
Vybalancování - mnoho lidí si od počátku stěžuje na vysoké ceny všeho, dokonce na to vzniklo několik různých "napravovacích" módů, které snižují cenu oprav, snižují míru opotřebení, zvyšují odměny za questy. To já byl opačného názoru. Zóna praská pod náporem žrádla, nábojů, lékárniček...prostě všeho. Nikdy nebudete trpět na nedostatek. To ale bohužel kazí celý dojem. Velmi špatně vyřešený je i scaling nepřátel. Ke konci hry už má na sobě snad každý exoskeleton. Fakt.
Příběh: nepovedlo se to, ale víc nebudu rozebírat. Cením ale možnost volby, přinášející 4 unikátní zakončení.

Takže jak, doporučuju hru? Ne, rozhodně ne v tomto stavu. My veteráni odpustíme fakt hodně, ale pokud se Stalkery nejste obeznámeni, počkejte si tak rok. Oni to vychytaj a bude to fajn hra.

Terminator Salvation (2009) / PS3 / 9 hodin / #dohrano

Občas dostanu chuť a cíleně se podívám na špatný film (třeba včera to byl Omen IV a fakt to stálo za to), abych si pak o to víc vážil těch dobrých. Ze stejného důvodu si občas zahraju nějakou všeobecně profláklou špatnou hru. Naposledy to byla tahle tie-in hrůznost a zvěsti skutečně nelhaly - něco tak děsného jsem na PS3 myslím ještě nikdy nehrál :-)

Z filmu si pamatuju jen ten jeden song od Alice in Chains a pak ještě obřího Harvestera. Ani jedno ovšem ve hře není (resp. Harvester tam je, ale jen jako kulisa). Je tam sice John Connor, ale dabuje ho někdo jiný, než jeho filmový představitel Christian Bale (ten měl asi jasnozřivé tušení, protože se na hře odmítl jakkoli podílet). Vlastně to ale nevadí, protože Connor ve hře stejně vypadá úplně jinak než ve filmu a dokonce místy ani moc nevypadá jako člověk... Což se dá tak nějak říct o všech lidských postavách.

Ostatně hra obecně vypadá naprosto příšerně a taky se příšerně hýbe, což je u střílečky docela problém. Navíc obsahuje velké množství cutscén, které zjevně nejsou renderované v herním engine (Diesel - moc ho neznám a těch pár her, které v něm vznikly, taky ne), takže nevypadají zase tak špatně - jenže právě kvůli tomu je pak každý návrat do hry o to bolestnější :-) Ovládání laguje, loadingy jsou dlouhé, dialogy nudné a jediné, co jakž takž za něco stojí, je hudba. Ta ovšem čerpá z filmu resp. samozřejmě z Terminator tématu jako takového, což je sázka na jistotu a funguje to vždy a všude. Nicméně hudebních motivů je tady jen pár a pořád dokola se opakují.

Když jsem řekl, že je to střílečka, tak jsem neměl na mysli FPS, ale pěkně týmovka z pohledu třetí osoby (můžete hrát splitscreen coop, nezkoušel jsem) a s možností skrývání se za překážkami. V zákrytu budete trávit většinu času a budete ho jen občas přerušovat vykukováním, protože jinak vás libovolný plecháč sejme během dvou sekund (hrál jsem na nejvyšší obtížnost a na konci vysvětlím proč). K dispozici jsou asi čtyři druhy střelných zbraní, ale u sebe můžete mít jen dvě. Kromě toho už jen čtyři granáty a dvě trubkové bomby, takže nic moc výbavička a termíci toho vydrží hrozně moc (bulletsponge style).

Navíc pokud jste ve skrytu, tak nemůžete sebrat náboje, pokud je čistě náhodou někde najdete. Musíte se postavit a to většinou znamená konec. Váš tým jednoho až tří AI ovládaných spolubojovníků (skupinka postupně variuje, jak procházíte určitými, ehm, řekněme dějovými zvraty) sice nemůže v boji umřít a má na rozdíl od vás nekonečno munice, ale je to úplně k ničemu, protože stejně nic netrefí a nakonec je to stejně všechno na vás. Se slzou v oku jsem vzpomínal na Annihilation Line... Jo a taky nemůžete skákat, ostatně ono ani není kam.

Hra střídá naprosto ploché a pusté koridory s místy, kde na první pohled vidíte rozmístěné trosky, za kterými se budete moct skrývat - takže je vám jasné, že se bude něco dít. Jakmile to vyčistíte, přijde cutscéna, jde se dál a tak pořád dokola v celkem devíti kapitolách. Jedna je jako druhá. Dvakrát nebo třikrát přijde "osvěžení" v podobě přechodu do něčeho na způsob rail shooteru, kdy se např. z kapoty jedoucího auta nebo vlaku snažíte zbavit obtěžujících motorizovaných enemáků. To sice zní zábavně, ale hraje se to strašně blbě a hra neodpustí sebemenší odchylku, musíte se trefit prakticky na pixel přesně. Lahůdka.

Nějaký příběh, který to všechno lepí dohromady, se prý odehrává jakoby před filmem, ale absolutně nevím, o čem vlastně byl a k čemu měl být dobrý :-) Někdo umře, někdo překvapí, někdo se najde, někdo je hrdina, však to znáte... Ale žádné emoce na těch padesátipolygonových panácích v maskáčích stejně nejsou vidět, takže je to asi jedno.

Tak proč jsem to teda vlastně hrál? Jednak pro tu prdel, ale hlavně je to všeobecně asi nejsnazší platina ever. Stačí jen hru dohrát na hard obtížnost a to je všechno. Trofeje jsou jen unmissable příběhové za dokončení každé z kapitol (a všechny jsou zlaté!), nic víc není potřeba řešit. Ani na nejvyšší obtížnost se přitom nejedná o hru, která by se nedala dohrát (i s tak levýma rukama, jaký mám na střílečky já), jen je to prostě otravné. Na spoustě míst se budete zasekávat a zkoušet to pořád dokola, dokud se to nepovede. A až se to povede, tak to okamžitě vytáhnete z PS3 a zahodíte :-)

No, těch devět hodin a devět Liber, které jsem za to na eBay dal (i tyhle běžné starší hry kupuju venku, protože u nás si všechny bazary myslí, že je to ryzí zlato), mi už sice nikdo nevrátí... Ale aspoň jsem se dozvěděl o existenci arkádové verze Terminator Salvation od Raw Thrills, která je postavená na obyč televizi, Dell Optiplexu 750 a custom IO boardu pro připojení moderních "lightgunů" (ty vzhledem k použití ne-CRT fungují na jiném principu). To bych si zahrál moc rád a lidi na to zjevně mají pěkné vzpomínky (jde o patnáct let starý cabinet), i když se prý jedná o pekelně těžkou záležitost.

Každopádně jestli se někdy bude někdo ušklíbat nad Terminator: Resistance, tak ho donutím zahrát si Salvation! :-)

Splinter Cell Blacklist / XSX / 15 h / #dohrano

Tento rok mám zatiaľ hlavne replaye, kukám.
Druhý najlepší Splinter Cell po Chaos Theory. Prekvapilo ma, že som si trebárs posledný level už vôbec nepamätal, takže to bolo ako prvýkrát <3

DAVESADE: Něco jako #dohrano40+, muhehe? :⁠-⁠D

Little Kitty, Big City / 10h / gamepass / #dohrano
Na mem xbox uctu se objevila dohrana hra, kterou jsem vubec nehral. Jak to? Hrala dcera. Prvni hra, co dohrala sama, bez pomoci.
Asi je cas ji zaridit vlastni xbox ucet, a prestat zneuzivat praci deti k navysovani vlastniho gamerscore. :D

DEEFHA: monstra jsem jela ještě v prosinci, ale dohrála až letos. A zas loni jsem zapomněla doplnit hned 3 hry :D tak se mi to statisticky trochu vyrovná. A díky za tip na kapky - používám od nich ty tmavě růžové, ale jedno oko mě pořád zlobí, tak zkusím modré

JUNGLER: Budu za hnusneho puritana, ale.jestli tohle hrani s rewindem nechce separatni tag :).

Prince of Persia (SNES) / Myioo Mini Plus / 4 hodiny / #dohrano
Výrazně zvětšená a vylepšená verze originálu. Hraje se to úplně stejně jen to má mnohem víc barviček, jakési cut scény, mnohem víc úrovní, víc druhů nepřátel, víc soubojů, víc hudby, víc druhů pastí a vlastně úplně všeho :) pozdější levely už byly teda dost bludiště a opět bez rewind bych to musel hrát na padesát pokusů kvůli dochazejicimu času na run. Na to ale jako starej rodinnej kmet nemám čas takže byl rewind opět hojně využívaný.
Pokaždé když začnu hrát některou takovou starou pecku si říkám: tentokrát rewind používat nebudu!!! Nebudu posera!!! Ale opravdu už ne.... Po chvilce to zase prehodnocuju s myšlenkou že lepší rewind než ragequit 😂